1. 3. 2022

Temné nadání - trilogie

 




Kniha mě dostala na obálku a nakonec i anotace nebyla tak úplně od věci. Knihy, ve kterých jedna – většinou nějak magicky nadaná skupina obyvatel utlačuje jiné, mají dost často příběh, který stojí za to a autoři stvoří většinou hrdiny, které si oblíbím. Tolik k důvodům, proč jsem si chtěla knihu přečíst.


Anotace:

Anotace prvního dílu série Zlatá klec



Dekadentní vize Anglie, ve které se mísí magie se syrovostí, láska s krutostí a intriky se statečností. První díl dystopické série.Svět je v rukou Mocných. Díky magické Síle ovládají politiku, obchod, toky peněz i životy obyčejných lidí. Ti, kteří mezi elitu nepatří, musí nastoupit na desetileté nucené práce. V naději, že zůstanou pohromadě, chtějí Hadleyovi nastoupit do služby společně se svými třemi dětmi. V den odjezdu je však šestnáctiletý Luke poslán do jednoho z nejhorších pracovních táborů v zemi. Zbytek rodiny odjíždí do přepychové sídla Jardinů, nejmocnější rodiny v Anglii. Zatímco Luke přežívá ze dne na den, jeho sestry si užívají luxusu i nebezpečného přátelství se členy rodiny Jardinů. Všichni však stále myslí na jediné: jak uprchnout ze zlaté klece a být opět spolu…


Původně jsem se o trilogii nijak zvlášť rozepisovat nechtěla. Říkala jsem si, že na ní zase nic až tak extra novátorského není, i když zápletka byla zajímavá a celkem dobře vymyšlená.  K psaní názoru mě přiměly postavy mocných, protože tohle jsem teda v YA dlouho nezažila. Málo kdy se povede napsat takovou bandu prospěchářských a elitářských (odpusťte mi ten výraz) hajzlů. Autorce se to tak obrovsky povedlo, že jsem je fakt téměř do jednoho upřímně nenáviděla (možná i proto, kým se nejspíš autorka inspirovala). Takové negativní emoce vůči velké skupině postav cítím málo kdy a autorce za jejich vytvoření tleskám.

Skvělé je, že zlo nezůstalo na hrbu jednoho padoucha, ale vrchní Zloun První měl k sobě bandu přicmrndávačů, kteří mu připadouchovávali a zároveň si u toho hnojili i vlastní zahrádku prospěchu. Líbilo se mi i to, jak byli přesvědčení o tom, že na své konání mají plné právo a vlastně nedělají vůbec nic špatného. Ve svých zásadách byli všichni dost neotřesitelní a pevně si stáli za svým – žádné nečekané změny názoru se nekonaly. Později si někteří získali mé sympatie a celkem jsem jim fandila, ale ti stáli na správné straně barikády od začátku, i když třeba skrytě. Linka mezi dobrem a zlem tady byla jasná a zřetelná.

Mocní dokázali najít mezi lidmi své kolaboranty a zblbnout davy – z jakého pramene asi autorka čerpala inspiraci? No jo… byly tu i jiné podobné věci s jistým režimem: světu vládli ti s čistou krví a ostatní museli v pracovních lágrech v příšerných podmínkách odpracovat deset let služby mocným. Někteří to nepřežili a mocným to bylo buřt. Bohužel se záporným postavám ke konci série přihodila nepěkná věc, která mi malinko pokazila čtení posledního dílu a lumpům ubrala na věrohodnosti. To ale nemaže dobrý začátek.

Kladné postavy – nebo spíš aktéři z řad „nemocného“ lidu – u mě tolik štěstí , emočních reakcí a přízně/nepřízně neměly. Najít si mezi nimi někoho, kdo by mě zaujal, byl dost nesnadný úkol. Protože zatím co u mocných se podařilo vytvořit je skvěle, obyč lidé byli takoví nemastní neslaní. Jako by mocným dělaly jen kulisu pro jejich rejdy. Dokonce i rodina Hadleyových, kteří byli hlavní lidskou skupinou, mě moc nebavila. Vlastně spíš vůbec. A tak jsem fandila klaďasům mezi mocnými a některým vedlejším postavám v odboji víc, než všem hlavním dohromady.




Autorka se také nebojí zabíjet postavy. V prvním díle ještě ani tak ne, ale ve druhém začínají padat jako mouchy. „Nehody“ potkávají i postavy, které jsou, pokud ne přímo hlavní, tak aspoň jedny z těch hlavnějších. Nebojí se je odstranit fakt drsnými způsoby a občas i dost nečekaně. Musím ale uznat, že ony drsné způsoby nejsou jen pro efekt, opravdu mají své místo v ději a hodí se do plánů mocných.

Trilogii se musí nechat, že se opravdu dobře čte. Proto jsem ochotná odpustit i občasné nesrovnalosti v zápletce a intrikách mocných. Občas mi trochu utíkala logika jejich konání a intrikování, ale v celkovém dojmu to sedělo skvěle. Textem se krásně šíří atmosféra nezdaru a beznaděje ze strany bojovníků za lidská práva a lepší zítřky. Mocným se prostě daří lépe, jsou organizovaní, nadaní silou a obecně mají prostě všechny předpoklady k tomu, aby režim udrželi. Rebelové mají výchozí pozici značně ztíženou neschopností ovládat sílu a i když jim pár mocných pomáhá, stejně to nestačí a jejich akce, ať už sebe lépe vymyšlené nemají velkou naději uspět. Stejně mě o těch vzpourách a akcích odboje bavilo číst. Některé plány byly tak nastaveny, že jsem si i říkala, že by šance byla. Některé zněly jako nesmysl už od začátku, ale zase pomohly autorce posunout děj žádaným směrem.

Upřímně jsem moc neviděla cestu, jakou by se mohli vzbouřenci ubírat, aby dosáhli úspěchu, krom snad pomoci ze zahraničí. Všechny země totiž nebyly pod nadvládou mocných. Že by se teda schylovalo k rozsáhlejšímu konfliktu? Nezdálo se mi to. Podle mě by se něco takového do trilogie nevešlo. Byla jsem zvědavá, jak to autorka narafičí a jestli vůbec knihy dobře dopadnou. Nakonec se ukázalo, že poslední díl byl z trilogie nejslabší a zanechal ve mně pocit rozpliznutí do prázdna. Nepřinesl vůbec nic z pocitů, které bych asi u sebe očekávala. Navíc uzavření příběhu a vztahů některých dvojic byl opravdu laciným pokusem vlichotit se současným trendům. Postavám jsem vztah nevěřila (hlavně těm konkrétním dvěma) a vůbec nechápu, odkud se jejich cit vzal.

Co se však autorce podařilo, byla situace, kdy zdaleka ne všechno zlo bylo potrestáno, některé na tom dokonce bylo lépe než mohlo po prohře doufat a zdaleka ne každý dobrý člověk byl po zásluze odměněn a došel svého štěstí. Připadalo mi to dost opravdové, víc než ono typické propadnutí světlým zítřkům.

Celkově to nebylo špatné. Nevím, jestli se k sérii někdy vrátím, ale na první čtení mě docela bavila a přečetla jsem ji rychle. Doporučuju vzít si ji k odpočinku, kdy není chuť na nic náročného nebo komplikovaného. Taky počítejte s tím, že kvalita jednotlivých dílů je spíš sestupná. Ale jak jsem psala, celek docela dobrý.




 

O knize:

Autor: Vic Jamesová

Série: Zlatá klec, Padlé město, Zářící ruiny

Překlad: Milena Hordinová

Vydal: Fragment

Rok vydání: 2019, 2019, 2020

Počet stran: 384, 384, 400


2 komentáře:

TheMellory řekl(a)...

Mně se hlavně líbí obálky všech tří dílů. Něco na nich je. :)

Nikolaoss řekl(a)...

No, pravda je, že obálky mě k sérii přitáhly :) Děkuji za komentář a přečtení.