20. 8. 2018

Paní půlnoci



... aneb velké, větší, největší zklamání...


Autor: Cassandra Clare
Série: Temné lsti (1. díl)
Překlad: Eva Maršíková, Alžběta Lexová
Nakladatel: Slovart
Rok vydání: 2017
Počet stran: 608



Můj názor:

Další série ze světa lovců stínů mě tentokrát zavedla do Los Angeleského institutu. Hlavní hrdinka – drsňačka Emma Carstairsová narazí na cosi záhadného - mrtvolu popsanou záhadnými runami, co by mohlo nějak souviset se smrtí obou jejích rodičů - i oni měli tyto runy na tělech. Protože ji jejich smrt hodně trápí a touží odhalit viníka, pustí se po stopě záhadného vraha podsvěťanů. Pomáhat by jí měl její parabatai Julián Blackthorn, jenže toho trápí úplně něco jiného. Zakázaná láska k Emě. Jak totiž dobře víme, parabatai se prostě romantickou láskou milovat nesmějí, jenže poručte srdci, které to tak cítí…

Pro to číst tuhle knihu bylo hodně důvodů. Nádherná obálka mluvila pro knihu sama o sobě – i když se později ukázala být značně neodolná. To že se příběh měl odehrát v mém oblíbeném světě lovců stínů bylo další plus. A taky mě lákaly slíbené nové postavy. U paní autorky jsem si zvykla na příjemnou romantiku a napínavé scény a čekala jsem to i zde.

Jenže…

V Paní půlnoci se mi zdá, že se paní autorka pokouší překlenout hranici fantasy pro dívky a pouští se do vod fantasy pro dospělejší publikum. Bohužel se mi zdálo, že uvízla někde na půl cesty a s dospěláckými fantasy by koketovat neměla. 
Do knihy jsem se začítala hrozně dlouho. Připadalo mi, že se pořád nic pořádného nedělo. Bojovala jsem s textem ještě na straně 250 a to už mi připadá hodně na začítání se.  Nejspíš už bych měla se světem lovců stínů skoncovat, protože už mi asi nemá co přinést. 
Je to škoda. První série mě bavila, četla jsem ji několikrát. Druhá byla také skvělá, ale tato třetí nepřináší nic nového a bohužel ani zajímavého. Spousta rozhovorů mezi postavami mi až nápadně připomínala pouhou vatu. Také většina scén v knize byla prostě navíc. 
Svoji typickou Cassandru Clare jsem dostala zpět až někdy hluboko po třísté straně, kde se příběh konečně rozjel a zajímavých situací přibylo.

Jak mi v jejích knihách nevadí velké množství postav, tentokrát už to pro mě bylo příliš. Příliš mnoho malých dětí, které se dost dlouho jen motaly, než začaly vést sami vyšetřování. To jako vážně? Nevadí mi, když bojují lovci stínů okolo osmnácti let, ale devítileté děti že by sami vyšetřovaly tak závažné zločiny a podařilo se jim to utajit před dospělými, tak to už je moc. 
Krom toho jsem si tentokrát neoblíbila ani Emmu ani Juliana. Dokonce ani trochu svérázný, no spíš pomatený, nejvyšší čaroděj Los Angeleský mi nesedl. Postavy celkově pro mě v tomhle díle nebyly přitažlivé.

Taky se mi zdá, že paní autorka už lehce přestřelila s podivnou současnou zálibou cpát do knihy to, čemu někteří říkají menšiny. Vážně, tolik gayů v knize snad nikde jinde není. Ne, že bych proti nim něco měla, ale zde se mi to zdálo už přehnané – schválně, kolik bi nebo gay párů jste tam napočítali? Dokonce zde máme i adopci dětí gay párem.  
Pár Alek a Magnus byl v pohodě, fandím jim už od první série, ale další mi připadali už navíc, vecpané tam proto, že to paní autorce v prvním pokusu klaplo. Umělou korektnost za každou cenu nemám ráda a tímto si u mě paní autorka rozhodně nešplhla. Navíc jí to prostě nejde. V těch pár LGBT knihách, které jsem přečetla, působí celá věc naprosto normálně a přirozeně a čtenář se s tím snadno sžije, hrdiny si oblíbí a přeje jim. Tady ne. Je to jako pěst na oko. A to nebyl jediný problém knihy.


Žádná akce, zdlouhavé popisy, zbytečné problémy a rýpání se v nich a podivná deprese, která ze stránek koukala. A na paní autorku hodně slabá romantická linka mezi nesympatickým párem. To je tak asi v kostce shrnutí mých dojmů z knihy. 
Poslední třetina, byť zajímavá, to nezachránila. Už jsem byla moc otrávená tou nastavovanou kaší, která předcházela. Další díly číst nebudu. Raději se vrátím k původním sériím ze stínoloveckého světa. Tady totiž platí, že v nejlepším se má přestat.


Anotace:

Los Angeles, 2012. Je tomu již pět let, co dvanáctiletá lovkyně stínů Emma Carstairsová přišla za Temné války o oba rodiče. Dnes už Emma dávno není dítě, ale mladá žena odhodlaná k pátrání a pomstě. Spolu se svým parabátai Juliánem Blackthornem musí překazit nekalé spiknutí a rozbít síť temné mafie, jejíž dlouhé prsty sahají od Sunset Stripu až k magickým hlubinám oceánu a plážím v Santa Monice. Aby to dokázala, musí se však naučit důvěřovat svému srdci, které ji, zdá se, svádí na scestí…
Románem Paní půlnoci otevírá Cassandra Clare další strhující a vášnivou trilogii ze světa lovců stínů.



2 komentáře:

TheMellory řekl(a)...

Někdy je fajn přečíst si i negativní recenzi. :) Jsem docela překvapená tvým hodnocením, protože slýchám víceméně samou chválu... :) Já sama knihu ještě nečetla, ale v budoucnu bych se na ní ráda dostala a přesvědčila se o jejích kvalitách. :))

Nikolaoss řekl(a)...

Já jsem, krom svého názoru, viděla negativní jen jeden a v podstatě jsme se shodli(y) už nevím kdo to psal :) Uvidíš. Vždycky je dobré udělat si svůj názor. Knihy z prostředí lovců stínů mám ráda, ale tuhle ne, to už bylo za hranou. Díky za komentář a přečtení.