... aneb velké, větší, největší zklamání...
Autor: Cassandra Clare
Série: Temné lsti (1. díl)
Překlad: Eva Maršíková, Alžběta Lexová
Nakladatel: Slovart
Rok vydání: 2017
Počet stran: 608
Můj názor:
Další série ze světa lovců stínů mě tentokrát zavedla do Los
Angeleského institutu. Hlavní hrdinka – drsňačka Emma Carstairsová narazí na cosi záhadného - mrtvolu popsanou záhadnými runami,
co by mohlo nějak souviset se smrtí obou jejích rodičů - i oni měli tyto runy na tělech. Protože ji jejich smrt
hodně trápí a touží odhalit viníka, pustí se po stopě záhadného vraha
podsvěťanů. Pomáhat by jí měl její parabatai Julián Blackthorn, jenže toho trápí úplně
něco jiného. Zakázaná láska k Emě. Jak totiž dobře víme, parabatai se
prostě romantickou láskou milovat nesmějí, jenže poručte srdci, které to tak
cítí…
Pro to číst tuhle knihu bylo hodně důvodů. Nádherná obálka
mluvila pro knihu sama o sobě – i když se později ukázala být značně neodolná.
To že se příběh měl odehrát v mém oblíbeném světě lovců stínů bylo další
plus. A taky mě lákaly slíbené nové postavy. U paní autorky jsem si zvykla na
příjemnou romantiku a napínavé scény a čekala jsem to i zde.
Jenže…
V Paní půlnoci se mi zdá, že se paní autorka pokouší
překlenout hranici fantasy pro dívky a pouští se do vod fantasy pro dospělejší
publikum. Bohužel se mi zdálo, že uvízla někde na půl cesty a s dospěláckými
fantasy by koketovat neměla.
Do knihy jsem se začítala hrozně dlouho. Připadalo mi, že se pořád nic pořádného nedělo. Bojovala jsem s textem ještě na
straně 250 a to už mi připadá hodně na začítání se. Nejspíš už bych měla se světem lovců stínů skoncovat,
protože už mi asi nemá co přinést.
Je to škoda. První série mě bavila, četla
jsem ji několikrát. Druhá byla také skvělá, ale tato třetí nepřináší nic nového
a bohužel ani zajímavého. Spousta rozhovorů mezi postavami mi až nápadně
připomínala pouhou vatu. Také většina scén v knize byla prostě navíc.
Svoji
typickou Cassandru Clare jsem dostala zpět až někdy hluboko po třísté straně,
kde se příběh konečně rozjel a zajímavých situací přibylo.
Jak mi v jejích knihách nevadí velké množství postav,
tentokrát už to pro mě bylo příliš. Příliš mnoho malých dětí, které se dost
dlouho jen motaly, než začaly vést sami vyšetřování. To jako vážně? Nevadí mi,
když bojují lovci stínů okolo osmnácti let, ale devítileté děti že by sami
vyšetřovaly tak závažné zločiny a podařilo se jim to utajit před dospělými, tak
to už je moc.
Krom toho jsem si tentokrát neoblíbila ani Emmu ani Juliana.
Dokonce ani trochu svérázný, no spíš pomatený, nejvyšší čaroděj Los Angeleský
mi nesedl. Postavy celkově pro mě v tomhle díle nebyly přitažlivé.
Taky se mi zdá, že paní autorka už lehce přestřelila s podivnou
současnou zálibou cpát do knihy to, čemu někteří říkají menšiny. Vážně, tolik
gayů v knize snad nikde jinde není. Ne, že bych proti nim něco měla, ale
zde se mi to zdálo už přehnané – schválně, kolik bi nebo gay párů jste tam
napočítali? Dokonce zde máme i adopci dětí gay párem.
Pár Alek a Magnus byl v pohodě, fandím
jim už od první série, ale další mi připadali už navíc, vecpané tam proto, že
to paní autorce v prvním pokusu klaplo. Umělou korektnost za každou cenu
nemám ráda a tímto si u mě paní autorka rozhodně nešplhla. Navíc jí to prostě
nejde. V těch pár LGBT knihách, které jsem přečetla, působí celá věc
naprosto normálně a přirozeně a čtenář se s tím snadno sžije, hrdiny si
oblíbí a přeje jim. Tady ne. Je to jako pěst na oko. A to nebyl jediný problém
knihy.
Žádná akce, zdlouhavé popisy, zbytečné problémy a rýpání se
v nich a podivná deprese, která ze stránek koukala. A na paní autorku
hodně slabá romantická linka mezi nesympatickým párem. To je tak asi
v kostce shrnutí mých dojmů z knihy.
Poslední třetina, byť zajímavá,
to nezachránila. Už jsem byla moc otrávená tou nastavovanou kaší, která
předcházela. Další díly číst nebudu. Raději se vrátím k původním sériím ze
stínoloveckého světa. Tady totiž platí, že v nejlepším se má přestat.
Anotace:
Los Angeles, 2012. Je tomu již pět let, co dvanáctiletá lovkyně stínů Emma Carstairsová přišla za Temné války o oba rodiče. Dnes už Emma dávno není dítě, ale mladá žena odhodlaná k pátrání a pomstě. Spolu se svým parabátai Juliánem Blackthornem musí překazit nekalé spiknutí a rozbít síť temné mafie, jejíž dlouhé prsty sahají od Sunset Stripu až k magickým hlubinám oceánu a plážím v Santa Monice. Aby to dokázala, musí se však naučit důvěřovat svému srdci, které ji, zdá se, svádí na scestí…
Románem Paní půlnoci otevírá Cassandra Clare další strhující a vášnivou trilogii ze světa lovců stínů.
2 komentáře:
Někdy je fajn přečíst si i negativní recenzi. :) Jsem docela překvapená tvým hodnocením, protože slýchám víceméně samou chválu... :) Já sama knihu ještě nečetla, ale v budoucnu bych se na ní ráda dostala a přesvědčila se o jejích kvalitách. :))
Já jsem, krom svého názoru, viděla negativní jen jeden a v podstatě jsme se shodli(y) už nevím kdo to psal :) Uvidíš. Vždycky je dobré udělat si svůj názor. Knihy z prostředí lovců stínů mám ráda, ale tuhle ne, to už bylo za hranou. Díky za komentář a přečtení.
Okomentovat