Falešný polibek

Autor: Mary E. Pearsonová
Série: Kroniky pozůstalých (1. díl)
Překlad: Jana Jašová
Nakladatel: CooBoo
Rok vydání: 2017
Počet stran: 363

Anotace:

Království Morrigan dodržuje všechny tradice a sní o starých dobách, ale některé tradice princezna Lia nemůže překousnout. Například sňatek s někým, koho v životě neviděla. a to vše pouze kvůli zajištění politického spojenectví. Lia má všeho po krk a je připravena začít nový život. V den své svatby utíká do vzdálené vesnice na břehu moře, kde se usazuje mezi obyčejnými lidmi a především dvěma záhadnými a přitažlivými muži. To ovšem ani netuší, že jeden z nich je princ, kterého si měla vzít, a druhý je nájemný vrah s úkolem ji zabít. Obklopena tajemstvími a intrikami si musí Lia nejen zvykat na obyčejný život, ale hlavně odhalit, proč ji někdo chce zavraždit a jak by právě ona mohla ohrozit budoucnost ne jednoho, ale hned několika království a panovnických rodů.

Můj názor:

Falešný polibek jsem vůbec nechtěla číst. Patřil k náhodným nákupům, když jsem si zoufale nutně chtěla udělat radost nějakou knihou a nemohla si vybrat. Zaujala mě jednoduchá zelená obálka a kniha mi sama skočila do ruky. A dobře udělala - mám při těchto náhodných nákupech prostě šťastnou ruku :).

V království  Morrigan existuje jistý druh moci. Alespoň se to povídá. Je to moc, kterou disponují údajně pouze první dcery rodin. Nejvýznamnější první dcerou je pochopitelně dcera královská – princezna Arabella Celestine Idris Jezelia, která si nechává říkat Lia. Ona své moci tak docela nevěří, nikdy se u ní zatím neprojevila, ale podle pověstí ji má a tak je pro království důležitá. Uzavře totiž sňatek s princem sousední země Dalbreck, jejíž spojenectví království Morrigan nutně potřebuje. Jak už to tak chodí Lia prince nechce. Nikdy ho neviděla, má ho za nechutného chlapa, kterému sňatek musel sjednat tatík a všelijak podobně se jí příčí skutečnost, že uzavře dohodnuté manželství bez lásky. A protože je Lia duch nespoutaný, rozhodne se vzepřít a těsně před svatbou prchá z rodného hradu spolu se svojí služebnou. Chce žít prostým životem v malé vesnici Terravin na břehu moře.  A jednou poznat muže, kterého by opravdu milovala…

 

Zdroj

Lia byla bytost veskrze sympatická. Moji náklonnost se jí podařilo získat už v první kapitole, ve které prchala před nechtěným sňatkem. Byla silná a odhodlaná osobnost. Nebála se opustit pohodlí paláce, když si pro sebe vysnila jiný osud, než jí rodiče naplánovali. Mohla bych tu sice zpochybňovat její odpovědnost vůči zemi a poslušnost k rodičům, ale nebudu. Nebýt neposlušných hrdinek, co bychom četli? 

Jako hlavní hrdinka byla napsána dobře. Nebyl problém jí fandit a přát jí, aby se jí útěk zdařil a později, když kolem ní kroužili ti dva nápadníci, toho lepšího z nich. 

Kaden a Rafe - zrovna o nich se mi moc psát nechce, abych paní autorce něco nepokazila. Prozradím o nich jen to, že oni dva byli těmi nápadníky. Oba byli lákaví a sympatičtí - jeden o trochu víc :). A v poslední třetině knihy se ukáže, kdo jsou a přihodí tak do zprvu jednoduché zápletky cosi navíc, co přispělo k dobré čtivosti příběhu.

Nelze popřít, že kniha patří do kategorie lehčích oddechovek. A jako k takové je třeba k ní přistupovat. To ale neznamená, že by nebyla dobře a čtivě napsaná. Paní autorka ozvláštnila v podstatě šablonovitý příběh zajímavou inovací - za uprchlou princeznou se honil princ a vrah, to jsem věděla už z anotace. Co  jsem ale nevěděla, bylo to, který z nich je kdo. A tohle bylo to, co mě na knize obrovsky bavilo. Užívala jsem si tipování, snažila se v textu najít sebemenší stopu, kterou by se jeden z nápadníků prozradil. Nenašla jsem nic :) Paní autorka si dávala bedlivý pozor na to, aby mi žádnou stopu neposkytla. Nakonec jsem si vybrala dle větších sympatií, protože sympatičtí mi byli oba pánové. A světe div se! Trefila jsem prince :).

V příběhu se mi ale líbilo více věcí, než jen princo-vrahová záhada. Popis života Lii ve vesnici a práce v putyce byl velmi příjemný. Opět se nejednalo o nic složitého a světoborného, ale paní autorka zase dokázala, že umí psát a zaujmout svého čtenáře. Vlastně to dokazovala v průběhu celé knihy. Zaujala mě už první kapitolou a udržela až do konce.

 

Zdroj

Kapitoly, které vypráví Lia Jsou prokládány krátkými částmi nazvanými princ nebo zabiják. Názvy napovídají, kdo je asi vypravěčem té které kapitoly. A jsou to přesně ty části, kde jsem se snažila najít nejvíc stop k odhalení totožnosti prince a zabijáka. Při druhém čtení možná něco objevím, ale na poprvé nic. Ani nepatrný náznak.

Přibližně do poloviny by se mohlo zdát, že se kniha vyvíjí očekávaným způsobem. Od půlky ani náhodou. Jakmile se prozradilo, kdo je princ a kdo vrah, začala být kniha docela akční a napínavá. A pokud se mi do té doby četla rychle a prakticky sama, od půlky do konce už jsem ji zhltla jedním rázem. Paní autorka si vymyslela zajímavý svět a v příběhu trochu představí i něco z jeho historie. Obzvlášť mě zaujaly popisované tradice, svátky a život lidí. Dokonce se mi zde líbil i trojúhelník mezi hlavními postavami. On mi tedy nevadí dost často, pokud je dobře napsaný a se sympatickými aktéry a tady rozhodně takový byl. Nezdál se mi ani násilný a vyhnaný do krajnosti ani přitažený za vlasy – vlastně bych i počítala s tím, že něco takového se klidně stát může. Romantické pletky v druhé části doplní i něco záhad a magie a taky se určitě bude hodit mapa na předsádce knihy.

Knihu bych doporučila všem, kdo hledají něco příjemného a odpočinkového a zároveň něco, co je bude bavit. Kniha je sice určena spíš pro dívky, ale třeba i starší kousky, jako já, si ji dokážou užít. Je jen potřeba nehledat v ní žádnou vysokou fantasy. Pak budete určitě spokojení. Prostě ji otevřete a jen si užívejte příběh, který je nápaditý a poutavě napsaný. Já budu zatím vyhlížet druhý díl.