Tatry už jsem měla slíbené na narozeniny loni, ale nevyšlo to, tak jsem se rozhodla, že letos si je zařídím sama. A hle! Vyšlo to :)
Třídenní přechod nízkotatranského hřebene začal v pátek v šest ráno v lázeňské osadě Korytnica-kúpele. Vystoupali jsme do Hiadelského sedla (1099m) a dál na první vrchol Velká Chochula (1753 m). Počasí bylo parádní, trošku větrné, ale to nebránilo krásnému výhledu. Ten jsme si užívali celou cestu po travnatém hřebenu přes Latiborskou holu a Ďurkovou (1750 m). Na Latiborské holi (1643 m) jsme neodolali naprosto dokonalému váleníčku a poleženíčku v té nejhebčí trávě jakou si umíte představit a při tom jsme pozorovali, jak se nad Fatrou honí mraky :)
První večer jsme přespávali v Turistické útulně pod Chabencom – můžu doporučit :) ona tam stejně jiná není. Tady se spalo opravdu luxusně.
Druhý den jsme se probudili do mlhy „husté tak, že by se dala krájet“. Vyrazili jsme z útulny na masív Chabenec (1955 m), přes vrcholy Kotliská a Polana – zde jsme vytáhli pláštěnky, protože bez nich už to nešlo – vydrželi pouze hrdinové v goráčových bundách. Zakuklení jsme dorazili do centrální části pohoří Dereše (2004 m) s náma bohužel dorazilo i krupobití. Toto značně zrychlilo tempo pochodu i u pomalejších jedinců, navíc vidět bylo prd, tak proč se zdržovat :) Čelo skupiny si to užívalo i tak a jak to bylo s náladou vzadu netuším :)Mezi kroupami jsme docupkali po kamenech až na Kamennou chatu na Chopoku. Tam jsme naivně vyčkávali na pěkné počasí a kupodivu jsme se dočkali aspoň toho, že přestalo pršet – a mezitím jsme se tam stihli poněkud přežrat :). Další cesta vedla na Ďumbier (2043 m), nešli jsme teda až úplně nahoru, protože nad skalama se proháněly hromy a blesky a navíc stejně nebylo nic vidět. Pospíšili jsme raději na další nocležiště – chatu M.R.Štefánika. Zde se taky dobře jí a navíc mají přímo geniální systém sušení naprosto všeho :)
Třetí den už byl flákací. Pouze jsme dokončili přechod přes Panskou holu, Kumštové sedlo a Lajštroch. Slezli jsme do sedla Čertovica (1238 m), kde na nás čekal autobus. Počasí poslední den se povedlo lépe a i když byl semtam mrak, mohli jsme si ještě rozloučení s Tatrama užít.
A v září nás čekají Vysoké :)
Žádné komentáře:
Okomentovat