21. 6. 2010

Osamělá

Možná zbytečně moc osobní, každopádně ne moc dobrý kousek. Na tužku jsem nesáhla skoro rok a je to vidět
... co k tomu jinak, bez víry by nebyla naděje, bez důvěry by nebyla blízkost ... a bez toho všeho je jen osamělost a prázdno ... a někdy to není tak, že by člověk nechtěl věřit, jen má strach.



Osamělá?

… s něžnýma rukama sklízí modré hrozny
trpké víno nalévá do sklenic …
… víra má …
… kamenná postava, na lících jantarové slzy
v závoji dýmu, co žene vítr od hranic …

… touha má, jen lístek větrem hnaný …
zbývá jen málo víc než nic …

… už jen víra má …


Žádné komentáře: