Je tu leden, čas nových začátků, nových nápadů a nepopsaných listů…
Tak jsem se rozhodla s novým rokem tento můj každoměsíční článek přeonačit. Taky jsem ho z očividných důvodu přejmenovala na "měsíčník". S pohádkou to tentokrát nijak nesouvisí. I když... Ne, raději ne. Slunečník bude užitečný až v létě a větrníky nejím :)
A proč zase změny? Nějak se totiž stalo, že jsem se loni poněkud vybodla na ten motivační koncept. Dávání cílů se evidentně neujalo v ničem jiném, krom čtení. Tam se to nepřekvapivě ujalo velmi úspěšně a navíc mě to baví, takže v tom budu pokračovat ve stejném duchu, jen obměním některá témata. Loni mě dost překvapilo, jaké přehlížené poklady ukrývá má knihovna. Tak jako jasně – přece bych si domů nekoupila blbou knihu, to dá rozum :D V ostatních věcech je pro mě příjemnější pokračovat bez daného cíle a je to pak mnohem úspěšnější. Když jsem moc konkrétní, spíš mě to odrazuje. Úplně teď vidím Snapea s tím jeho „očividně“ výrazem.
V lednu tedy začínám nekonkrétně :D
Ona vlastně jistá nekonkrétnost se pro začátek roku i hodí. Všichni se honí za předsevzetími, já jdu letos proti proudu. Tak nějak bych chtěla trochu méně číst, protože 133 kousků loni už mi připadá dost. A trochu více psát, protože… ale raději nic :D nebo si tu múzu zase zakřiknu.
Ohlédnutí za
prosincem
Letos mi to nějak uteklo i přes to, že žádný stres ani shon jsem neměla. Musím říct, že je docela příjemné nakoupit dárky v listopadu a v prosinci si už jen užívat vánočních trhů. Škoda, že příroda na to trochu kašlala a sníh mi dopřála jen dvakrát - na Mikuláše a poslední den v roce, což mě obzvlášť potěšilo. Ale třeba se ještě dočkám v lednu.
Mám jeden super objev - kniha jako adventní kalendář – ha, ha! Nečekané! Takže jsem si ji vybrala k svátku, abych mohla od prvního prosince pěkně číst. Zdálo se mi to jako dobrý nápad a je to dobrý nápad. Až na jeden drobný detail. Stránky si musíte vždy před čtením na boku rozříznout (to je super), další kapitola je tak uzavřená na další den. A to je teda mučeníčko :D četla bych dál a ono to „nejde“. Takže mi to vycházelo na nějakých deset minut příběhu denně. Bohužel musím přiznat, že zatím co čokoládový kalendář bez problémů vydržel, zde jsem selhala už dvanáctého prosince a dočetla to komplet… Ale účel byl naplněn beze zbytku. Těšení na další kapitolu bylo fest, i když trvalo jen dvanáct dnů. Tak nějak doufám v další takovou knihu příští rok.
Letošní tradiční dobrovskou akci u Dobrovského jsem nevyužila :( Měla jsem zálusk na tři knihy a ani jedna nebyla na Čáře skladem. Neva. Mám co číst. Odhadem asi tak na pět let :D
Ježíšek přinesl šest knížek. Jej!
Jak to šlo v prosinci s vybraným čtivem?
Kupodivu bylo docela
málo času na čtení. V práci byly nějaké dovolené a nemoci, takže spolu
s větším množstvím práce jsem na čtení neměla úplně tolik prostoru.
Nakonec jsem nestihla všechny vybrané. Budiž to pro mě poučením, abych si na
svátky nevybírala samé tlusté, ale spíš hubenější kandidátky.
Já legenda – tak to překvapilo. Tušila jsem, že kniha bude jiná než film. Ale nečekala jsem, že bude zásadně jiná. Mohu doporučit. Jedna z nejlepších upírovek. Pohled na to, když člověk zůstane jediným ve světě upírů a stává se pronásledovanou anomálií, je super. Kniha se mnohem víc zaměřuje na prožívání hlavního hrdiny, na jeho myšlenky a psychický stav. Líbilo se mi tu i pojetí upírů. Krom příběhu Roberta Nevilla aka legendy jsou tu zařazeny i další povídky lehce hororovitějšího ražení. Povídky sice nemusím, ale tyto mi sedly většinou všechny.
Mosazné město – příběh z prostředí Egypta, založený na tamní mytologii. Bylo fajn mít v akci džiny a různé další pouštní nadpřirozené bytosti. Postavy byly taky fajn a zápletka akorát správně napínavá. Džinská politika si v intrikách s ničím nezadá s tou lidskou a zde to navíc komplikovaly sváry a křivdy trvající dlouhá tisíciletí. Zdá se, že nesmrtelnost má i nevýhody :D Příjemné překvapení. Doufám, že další díly budou.
Boží hrob – na ten bohužel nezbyl čas. Přijde tedy na řadu zase příště.
Nej kniha minulého měsíce:
Mosazné město
Co plánuji čísti v lednu?
Rozhodla jsem se
trochu pozměnit některá témata, aby bylo čtení trochu pestřejší a přitom stále
ubývalo ze zásob. Zvažovala jsem i navýšit počet kategorií, ale to by i se
spolupracemi už bylo hodně povinností a málo prostoru pro aktuální chutě. Navíc
trojka je prostě dobré číslo. Abych si to zpestřila, pokusím se vždycky vybírat
jen ze stejného měsíce uplynulých let.
Jedna od českého
autora
Do skonání věků – (leden 2022). Domácí autoři umí překvapit, to už všichni víme. Mám pocit, že vydání této jsem dokonce i podpořila, ale těžko vzpomenout.
Jedna bazáčová
Les bez srdce – pořizovací cena rovné kilčo (leden 2023). Zaujala mě, tak věřím, že nezklame.
Jedna
z rozečtené série
Reborn – (2021) druhý díl v sérii Remade. Nechápu, proč jsem nepokračovala, protože si pamatuju, že první díl mě bavil.
Ať se v novém roce daří!
Konec hlášení!
Žádné komentáře:
Okomentovat