Nikdynoc

 

Kniha mě sice lákala obálkou, protože ta je vážně podařená, ale nijak zvlášť jsem se necítila nucená si ji přečíst. Dokud se kolem ní nestrhl poprask ohledně žánrového zařazení a otázka vhodnosti či nevhodnosti pro YA publikum. Tím na sebe přitáhla větší pozornost a nakonec se zabydlela i v mé knihovně.

Anotace:

Dcera popraveného zrádce Mia Corverová se ukrývá ve městě postaveném z kostí mrtvého titána. Vydává se na cestu, aby se stala učednicí nejobávanějšího a nejtajemnějšího sdružení vrahů v celé zemi – Rudé církvi. I když vyniká v použití jedů a zbraní, nemůže ji to zachránit před spiknutím, které se na ni v temnotě chystá. Dokáže ho odhalit včas, než ji dostihne, a pomstít se těm, kteří můžou za smrt jejího otce?

...

Když se ucházíte o místo mezi učedníky Rudé církve, nelze počítat s příjemným a pohodovým studiem. Už jen dostat se na utajené místo, kde jsou učitelé a kde výcvik proběhne, není nic snadného a co teprve samotné učení. Spolužáků je hodně, volná místa pro pouhé čtyři nové Čepele, jak se členům církve říká. Takže jistota úspěchu nic moc. A navíc se může snadno stát, že při učení přijdete o krk. Učíte se totiž na vraha a při takovém učení se „nehody“ stávají.

Mia Corverová přišla v dětství o rodinu, která byla zlikvidována po nezdařeném převratu a od té doby žije u svého mistra, který ji doslova sebral z ulice. Měla štěstí, že se dostala právě k němu, protože on ji může naučit všechno, co potřebuje, aby mohla zkázu své rodiny pomstít. A také ji může doporučit ke studiu v Rudé církvi. Po té, co zabije svou první oběť, se Mia konečně vydává na dlouhou cestu za vytouženou budoucností vražedkyně.

Od začátku knihy je jasné, že se jí to povedlo, ale cestu nebude mít lehkou ani náhodou. V první knize třídílné série si pan autor připravil příběh o tom, jak vyrostla, vyučila se a stala se Čepelí Rudé církve.

Tak nějak si nemyslím, že se jedná úplně o YA knihu. Zároveň však v některých ohledech mezi YA patří. Onu pomyslnou hranici k dospělé fantasy kniha překročila nejen způsobem zpracování textu a příběhem, ale i jistou samozřejmou krutostí, která v YA knihách běžně nebývá – ne tak podrobně a detailně jak je popisována tady. A taky poněkud vulgárnějším slovníkem :) jenže tohle je ten příběh, ke kterému to prostě sedne. Fakt nikdo nečeká, že děcka z ulice a vrahové budou mluvit spisovně a slušně :) Zároveň však kniha není ani takovou tou typickou fantaskou, která se řadí mezi high fantasy. Na to jsou některé okamžiky zbytečně zjednodušené a působí trochu naivně.  Je to prostě někde mezi, ale proto si myslím, že si najde fanoušky v obou táborech. Chvilku mi trvalo, než mi kniha sedla a než jsem si zvykla na styl psaní a příběh mě „k sobě pustil“ – tak deset, dvacet stran jsem si říkala, co na tom všichni vidí. Pak to najednou sedlo a knihu jsem slupla na posezení.

Knize jsou docela často vyčítány četné poznámky pod čarou. Už jsem se s tímto setkala vícekrát a problémy mi to nikdy nedělalo, neočekávala jsem je tedy ani tady. Navíc jich zase tolik nebylo oproti některým jiným titulům. A jako většina poznámek pod čarou mají jednu výhodu: Dají se totiž klidně ignorovat a vůbec o nic jsem nepřišla. Většinou jsem stejně byla začtená tak, že jsem přehlédla hvězdičku, která na poznámku odkazovala. Přečetla jsem si jen některé. A děj knihy pouze rozvíjejí, když je nepřečtete, nestane se vůbec nic a v Miině příběhu nebude nic chybět.

Druhé výčitky a námitky proti zařazení knihy do YA jsou sexuální scény. Sex tu je několikrát a je dost popisný, to musím uznat. Není ale vulgární a laciný. V některých jiných YA je ho výrazně víc a bývá „nechutnější“, popisnější, debilněji napsaný a vadí mi. Tady nevadil, i když byl místy dost… řekněme živelný. Autor se s lechtivými scénami vypořádal dobře, nepřeháněl to s nimi. Nejsou ani za hranicí vkusnosti. Strach tedy nemusí mít ani ten, kdo podobné scény nevyhledává – přeskočit se dají vždycky :). Líbil se mi ten protiklad: na jedné straně téměř vztah a náklonnost – vyjádřený i lechtivými scénami – který zmírňoval krutost prostředí, nedůvěru a zradu. Mezi vší tou ostražitostí a vzájemnou nevraživostí působil jaksi zjemňujícně a touha postav po něčem normálním a lidském, jako je vzájemná blízkost a důvěra, dost vynikla, i když jen na chvíli. Postavě Mii to přidalo na důvěryhodnosti a lidskosti, která by se jinak musela nutně rozplynout v tom, co zažívala při učení na Čepel. K její osobnosti svým způsobem seděly. Popisovaný sex tedy není hlavním důvodem, proč bych knihu do YA nezařadila, i když souhlasím s tím, že by se nakladatel měl držet žánrového zařazení z originálu nebo na lechtivější či násilnější obsah upozornit aspoň vzadu na přebalu.

Jestli hlavní hrdinka něco není, tak naivní princeznička a slečinka, která ke všemu přijde tak nějak mimochodem a všechny plány jí pěkně pohodlně klapnou. Není ani hezká tvářička. Za to je však mimořádně nelítostná potvora a talentovaný vrah.  To, že je vyvolená Temnotou se v jejím povolání taky hodí, neznamená to ale, že by snad měla nějaké výsady nebo se jí dostalo něčeho jen tak zadarmo. V Rudé církvi si při učení musela oddřít svoje úplně stejně, jako všichni ostatní. Výhodu měla pouze jedinou – její společník stínový kocour pan Laskavý dokázal pít její strach, což se vrahovy může dost hodit. U Mii jsem nikdy nezapochybovala, že je vrahem. Její povaha byla vykreslená dost přesvědčivě a neměla „princeznovské“ odchylky jako u jiné, trochu známější knižní vražedkyně.

Oproti nejistému začátku jsem byla později dost překvapená, jak moc mě příběh dokázal strhnout. Zdá se, že si dost potrpím na školství různého druhu, protože knihy ze školního prostředí mě baví (upírské, čarodějnické i vrahounské). Tady je sice výuka poněkud… jak to říct… zaměřená na speciální dovednosti, ale tím lépe. Některé situace se ve společenství vrahů mohly zdát trochu dětinskými, ale oni jsou přeci jen děti. I když víc otřískané životem, drsnější a vražedně nebezpečné.

Celkově mě příběh zaujal a další díl si přečtu. Není to sice nejlepší kniha, kterou jsem kdy měla v rukou, ale zároveň je hodně dobrá a stojí za přečtení.

O knize:

Autor: Jay Kristoff

Série: Nikdynoc (1. díl)

Překlad: Adéla Michalíková

Vydal: CooBoo

Rod vydání: 2019

Počet stran: 506