Autor: Dhonielle Clayton
Překlad: Zuzana Švábová
Vydal: Fragment
Rok vydání: 2020
Počet stran: 448
Můj názor:
V císařství Orleáns je krása vším. Je to společenská
povinnost. Je to hlavní hybatel ekonomiky, nejdůležitější věc, o které se
mluví, kterou se žije a která se aktivně tvoří.
Musí se tvořit, protože, jak
praví legenda, byli obyvatelé země stiženi žárlivým hněvem boha nebes a byla na
ně uvalena kletba, která zasáhla jejich vzhled. Přirozený vzhled orleánských je
kvůli tomu nevábný – šedá kůže, vlasy jako stájová sláma, rudé oči…
Jenže bohyně krásy se nad svými dětmi
slitovala a darovala jim Krásky. Nádherné dívky, které dokážou mocí svých arkán
způsobit, že se krása do šedého těla navrátí. Pochopitelně to není zdarma!
Krása je obchodem, krása je nutností, krása je životním stylem. Můžete vypadat
jak chcete – pokud si to můžete dovolit.
Do královského paláce v hlavním městě právě přijíždí
nová generace Krásek. Z nich si královna vybere jedinou, která bude
vyvolená pro službu v paláci. Bude pracovat s královskou rodinou a
nejvyšší šlechtou. Ostatní budou zkrášlovat své o něco méně VIP klienty ve
vybraných čajovnách rozesetých po celé zemi.
Každá Kráska chce být tou vyvolenou.
Jenže jak se říká: Není všechno zlato, co se třpytí. A ani služba v paláci
nemusí být nutně výhrou, pokud se v něm skrývá zlo s krásnou tváří.
…
Už jsem četla některé knihy, v nichž krása hrála hlavní
roli. Nikde to však nebylo vyhnáno do takového rozjásaného extrému, jako
v Kráskách.
Krásčí svět se na první pohled může zdát nevkusně
přeplácaný. Je plný barev, ozdob, drahých kamenů, luxusu a krásných věcí. A
taky ješitných, povrchních lidí, kterým záleží na celospolečenském ideálu krásy
víc, než na čemkoli jiném.
Není nic horšího, než když šedé tělo začne nabývat
vrch nad krásčími úpravami – protože ty nejsou trvalé a je nutné je obnovovat. Budou
trpět, budou platit, popřou a zahodí všechno, co je na nich přirozeného -
prostě cokoli pro krásu. Musí být ti nej – krásnější než ostatní,
originálnější, dokonalejší, lépe a výstředněji oblečení…
Postavy většinou kvůli své povrchnosti a posedlosti vzhledem
vzbouzely spíš odpor. Toto paní autorka vykreslila skutečně přesvědčivě. Ve své
posedlosti krásou působili naivně a hloupě – především ty, které neměly
výraznější zápornou vlastnost. Těžko jsem mezi nimi hledala nějakou, které bych
fandila a nepřipadala mi plochá – jenže ony právě ploché být měly, aspoň já to
chápu jako záměr autorky (hlavně po přečtení doslovu). Jejich hlavním zájmem
byla prostě jen krása – a peníze, bez nich by totiž neměly na krásčí služby.
Hlavní hrdinka Camellie by sice mohla být jednou
z těch oblíbených, ale přistupovala jsem k ní spíš neutrálně a stále
jsem se nerozhodla, jestli jsme kámošky nebo ne. Ani z jejích sester mi
žádná nebyla vysloveně sympatická. Pořád však beru tento první díl jako úvod do
série (jestli Krásky sérií budou) a ke konci se také ukázalo, že i kladné nebo neutrální postavy se svého
vývoje dočkají. Jen to prostě bude pomaleji, než je zvykem. Oceňuji nicméně, že
i spíš kladné postavy měly své chyby – nebylo divu. Ovlivnilo je prostředí, ve
kterém vyrostly a názory společnosti, která je utvářela.
Co se záporáků týká, ti byli skvělí! Negativní emoce ve mně
svými postoji a jednáním vzbuzovali s lehkostí jarního vánku. A hlavní
záporačka – tak ta stála za to! Takovou mrchu aby pohledal a navíc s téměř
absolutní mocí. Třeskutá kombinace. Paní autorka přesvědčivě vyjádřila strach
lidí jí odporovat i podlézavost přisluhovačů, kteří jí pochlebovali a přidávali
se k ní v páchaných lotrovinách od těch menších spíš šikanózních až
po opravdu hnusné skutky. Posedlost krásou hraničící až s šílenstvím často
probouzela v lidech ty nejhorší vlastnosti. A ti nejhorší z nejhorších
se shromáždili kolem ní.
Na záporných postavách mi autorka ukázala, že dobrý
charakter napsat umí a plochost a nevýraznost obyčejných postav byla zřejmě
opravdu záměrem.
Hrdinové museli bojovat doslova s větrnými mlýny a měli
to hodně těžké. Vážně jsem pochybovala, že z těch potíží najdou cestu ven
a záporačku se podaří zpacifikovat. A ten konec… Další díl bude rozhodně
zajímavý, na to bych si vsadila. Pokud tedy bude - jestli ne, knize to dost ubere a pro mě bude příběh polovičním a postavy značně nedotažené. Další díl to prostě potřebuje.
Prostředí bylo skutečně barvité, plné lampionů, světel,
lesku a krásných věcí. Trochu jsem si ho představovala, jako křížence mezi Francií
Ludvíka XIV., japonskými čajovnami gejš a indickými královskými paláci. Něco
z těchto světů se skutečně dalo na stránkách zachytit. Paní autorka
k tomu přidala fantasy prvky jako například krásčí magii, poštovní balonky
– to se mi obzvlášť líbilo a další. Zajímavé mi připadalo také, že krásčí práce
nespočívala jen v síle arkán, ale také pracovaly s mnoha dalšími
předměty, květy a barvami. A nástroji. Trochu to připomínalo plastickou
chirurgii a současnou kosmetiku, jen s kouzly navíc.
Paní autorka zvolila za hlavní držitelky moci
v Orleánsu ženy. Koruna se předává v rámci ženské pokrevní linie.
Podle mě je to správné rozhodnutí. Ženy bývají obecně krásou posedlejší a
udělají pro ni cokoli. Muži kvůli tomu byli v knize trochu upozadění a
nebýt tří, ani bych je snad nepostřehla. Většina děje se točila kolem Krásky
Camellie a její služby v paláci. Líbilo se mi, jak tuto část autorka
zpracovala. Od začátku bylo sice jasné, že za obchodem s krásou cosi smrdí
a že věci nebudou tak, jak je to prezentované veřejnosti. Nebylo také nic
těžkého přijít na podstatu zápletky, kdo co dělá a proč. Hlavní lump byl také
od začátku jasný. Občas jsem sice narazila na nějaké ty nelogičnosti a věci,
které byly zbytečně překombinované nebo problémy, které měly podstatně
jednodušší řešení, než jaké autorka vymyslela. Ani jedno z toho mi však
nevadilo, protože kniha se dobře četla a příběh byl dostatečně poutavý.
Co chtěla autorka povědět se postupně vynořovalo mezi řádky
v mém vlastním odporu vůči povrchním dvořanům v paláci. Ošklivost
lidských duší v příběhu vyniká tím víc, čím krásnější tváře mají. Naplno
to však udeřilo až v doslovu autorky, který doporučuji nevynechat. Kniha
své poselství rozhodně má.
Knihu k přečtení určitě doporučuji. I když jsem možná čekala něco víc, umí kniha okouzlit a přinese i zajímavé myšlenky a svět. Rozhodně jsem se při čtení bavila a to je asi to hlavní.
Za e-knihu moc děkuji Palmknihám. Ukázku k nahlédnutí a knihu ke koupi najdete zde.
Anotace:
Temný fantasy román o společnosti, která staví krásu nadevše“
V honosném světě Orléans je krása tou nejvyšší hodnotou. Lidé se zde rodí šedí a pouze uctívané Krásky mohou díky svým schopnostem měnit jejich zevnějšek i povahu. Camellii však nestačí být Kráskou, chce být nejlepší a sloužit královské rodině. Po příchodu do paláce zjistí, že je objektem temných zájmů, jež mohou její schopnosti zneužít pro zvrácené účely. Čeká ji nepředstavitelná volba… a v sázce bude osud celého Orléansu.
6 komentářů:
Ahoj, děkuju za pěknou recenzi. Tahle knížka mě zaujala obálkou. Ta je opravdu překrásná. Ale čekala bych od příběhu úplně něco jiného. Teď tedy nevím, zda si ji přečíst. Asi to není úplně pro mě. Ale ta obálka... :D
Sabina
Moc pěkná recenze. :) Kniha mě díky své anotaci zaujala okamžitě. Líbí se mi svěr Orleáns, a to, čím vším je inspirován. Každopádně, určitě si píšu na seznam. :)
Děkuji oběma za komentář :)
Sabi: já jsem taky čekala něco trochu jiného, ale na druhou stranu mi tentokrát nevadí, že mě autorka překvapila. Něco do sebe to rozhodně mělo. Já bych se na tvém místě nechala zlákat a uvidíš :)
TheMellory: Ty seznamy :D tolik knih a tak málo času...
Myslím, že to vypadá na vážně moc dobré čtení a anvíc mě kniha neskutečně láká už jen kvůli té krásně barevné obálce :) Skvělá recenze :)
Super recenze :) Knihu mám na seznamu, teď už se k ní jenom dostat :D
Díky oběma za přečtení a komentář :) jestli se ke knize dostanete, ráda si přečtu vaše názory.
Okomentovat