Asfalt

... do tohoto Pekla se fakt nechcete dostat ...

Autor: Štěpán Kopřiva
Rok vydání: 2009
Nakladatel: Crew

Anotace:

Žoldáci neumírají. Odcházejí do pekla, kde se spojují.
Že je toto známé rčení pravdivé, se členové Kuffenbachova komanda přesvědčí po jedné nepříliš povedené akci. jenže peklo není žádná pohádková idylka - ale temná industriální dimenze, kde jsou mrtví degradováni na mazlavou hmotu, na pouhý materiál. Svět, kde je lidská rasa jenom něco jako asfalt. Problém je v tom, že Kuffenbachovi vojáci se s touto rolí odmítnou smířit. A jelikož mají výcvik, zkušenosti i potřebnou dávku šílenství, situace se poměrně rychle zvrhne.
Pět žoldáků proti celému peklu.
Noe může rovnou začít stloukat nový škuner. Protože tenhle svět utone v krvi.

Můj komentář:

Jakožto téměř fanatického milovníka Kulhánka mě tato anotace dostala do kolen. A protože pan Kulhánek nám to poslední dobou dost fláká a můj často čtený výtisk Nočního klubu se začíná rozpadat, sáhla jsem po tomto lákavě červeném vydání s roztomilým ďáblíkem na obálce.

Začnu netradičně - jediné, co se o této knize dá říci negativního je to, že mi dlouho nevydržela. Padla, nebožačka, za jediný večer (až skoro ráno).

Pětice hlavních hrdinů je partička žoldáků, která by potěšila nejednoho psychologa (možná i psychiatra) - jeden větší magor než druhý. Velitel komanda Martin Kuffenbach má menší škraloup v podobě problémů s alkoholem - chlastal jako duha. Holofaust kšeftuje s lidskými orgány na černém trhu, Ostranský miluje všechno co bouchá. Lambert se do partičky dostal omylem místo svého tatíka a oproti ostatním je zelenáč a poslední kousek je kapitán Vorošilov.
Nuže velící Kuff jednoho dne příjme takový šikovný kšeftík, protože prachy rychle docházejí, zvlášť když člověka vyhodí z perspektivního zaměstnání ostrahy v supermarketu a všech pět hlavních hrdinů hned na začátku knihy zemře. A protože kluci rozhodně nebyli žádní Rychlí šípové, dostanou se pěkně sešupem rovnou do pekla.
A tohle peklo, to je Peklo s velkým P.
Všechno tady je stvořené z lidí nebo z jejich částí. Lidi jsou totiž senzační matroš - asfalt, který démoni rozemelou v mlýnku (no jasně, že "za živa") a uhňácají si z něj další kousek svého peklíčka. Celé toto krásné peklo je živé, v tom ostatně spočívá věčné utrpení, asfalťáci cítí absolutně všechno.
Kuffenbachovci tedy mají jasně na vybranou. Buď se nechají zpracovat na asfalt a budou z nich pekelné baráky, trubky nebo kýho čerta co. Nebo kolaborují s démony ... nebo se vzbouří.
Překvapivě se vzbouří a začnou stavět peklo do latě! A starouš Lucifer se všemi svými knížaty pekelnými nestačí valit oči.

Peklo je v této knize opravdu neuvěřitelně děsivě dokonalé, brutální a nechutné.
Dostane se do něj pouze duše člověka, která má tvar svého původního těla a perfektní regenerační schopnosti, které si náramně užívají démoni při prodlužování utrpení nešťastných dušiček. Duše se ovšem bez použití speciálního lektvaru po dvou dnech v pekle rozpustí. některé duše tedy spolupracují s démony, aby tento lektvar dostaly a dělají dozorce ostatním duším - asfalťákům, ze kterých se staví v pekle naprosto všechno.

Knížku doporučuji všem, kteří mají rádi super akci, senza hlášky a snesou moře krve, která se ze stránek valí. Ale pozor, tenhle příběh je jako drát vysokého napětí - jak to chytíte do ruky, už se to nepustí!