"Nejlepší způsob, jak uskutečnit své sny, je probudit se." Paul Valéry
Autor: Jennifer Robsonová
Počet stran: 355
Rok vydání: 2016
Nakladatel: Jota
Překlad: Naďa Funioková
Anotace:
Píše se rok 1924 a do Paříže, vzpamatovávající se z hrůz první světové války, přijíždí mladá londýnská aristokratka Helena Montagu-Douglas-Parr. Osmadvacetiletá žena prožila nejen fatální onemocnění, ale i zrušení zasnoubení ze strany vyvoleného muže, což ji mezi urozenou anglickou společností naprosto znemožnilo. S povolením rodičů se zapisuje do ročního kurzu na pařížské výtvarné akademii a ubytovává se u své volnomyšlenkářské tety. Doufá, že v anonymním prostředí si oddechne od neustálých pomluv a že se jí podaří splnit si dětský sen – stát se malířkou.
Město, vstávající z popela jako bájný Fénix, však přináší daleko silnější zážitky. Helena je rychle vtažena do světa ztracené generace a v kruhu amerických krajanů se setkává s avantgardními malíři, spisovateli i žurnalisty. Mezi nimi potkává Sama Howarda, novináře, pracujícího pro Chicago Tribune. Inteligentní a vzdělaný Sam, válečný veterán s pohnutou minulostí, ji fascinuje víc než jakýkoliv jiný muž, kterého dosud potkala. Ze společenského hlediska je to však naprosto nevhodný partner. Helena si ovšem uvědomuje, že i ona se mění. Dobře vychovaná anglická dívka, kterou kdysi byla, svědomitá, poslušná a vědoma si svého společenského postavení, je navždy pryč. V tónech jazzové hudby zvolna odplouvá starý svět a Helena musí najít nový smysl života i místo, kam patří.
Můj názor:
Tentokrát opravdu blahořečím svému štěstí za to, že jsem
stihla napsat včas do recenzního konkurzu na knihu Měsíční svit nad Paříží a že
si mě Jota vybrala. S příběhem jsem totiž strávila velmi příjemné večery.
Děj knihy se odehrává krátce po první světové válce
v roce 1924. Hlavní hrdinkou knihy je Helena Parrová, dcera anglického
hraběte. Do Paříže přijíždí ze dvou důvodů – aby se vzpamatovala z těžké
nemoci a z následků zrušeného sňatku. A také aby konečně našla sama sebe,
svůj život a to, kam jej chce nasměrovat. Po zrušení sňatku ze strany snoubence
se jí v Anglii nežilo zrovna snadno. Společnost se na ni koukala skrz
prsty a i když ji přímo nezavrhla, cítila Helena jejich pohrdání doslova na
každém kroku. Po té, co se vyléčila z onemocnění spálou, které podle
lékaře neměla vůbec přežít, dostala od rodičů svolení odjet k tetě Agnes
do Paříže a zapsat se tam na uměleckou školu…
Zdroj. |
Helena je sympatická bytost, rozumná, vyrovnaná a na svoji
dobu otevřená všemu novému a zajímavému, co ji může potkat. Miluje kreslení a
dokáže se obdivovat všemu krásnému, co je kolem ní. Ačkoliv pochází
z aristokratické rodiny, není namyšlená, snobská ani arogantní. Naopak
přistupuje k životu s pílí, pokorou, skromností a bez zahořklosti. Je
dobře vychovanou anglickou lady, ale zároveň ženou, která touží po něčem víc,
než se jen dobře vdát za muže, kterého nemiluje. Prorazit okovy přísné výchovy
a let odstrkování pro ni ale není nic snadného.
Další postavy byly také zajímavé. Nejraději jsem měla
novináře Sama, Helenina spolužáka a velmi nadaného malíře Etienna a
nejúžasnější svéráznou tetičku Agnes. Některým z aktérů knihy nedala paní
autorka zrovna snadný osud a některým zase ne moc šťastnou povahu, ale všichni
byli popsáni dobře a působili realisticky.
Paní autorce se podařilo zasadit svůj příběh do velice
zajímavé doby, těsně po první světové válce a také do zajímavého prostředí.
S hlavní hrdinkou jsem se podívala do rozmanitých koutů Paříže, od těch
nejskvělejších bulvárů až po mrňavé zarostlé uličky levnějších čtvrtí a tržišť.
Užila jsem si jak večírků v lepší společnosti, tak posezení v levných
hospůdkách a půvabných francouzských kavárničkách nebo taneční večírky
v jazzových klubech.
V průběhu čtení jsem potkala úplně obyčejné lidi
– spolužáky z kurzů kreslení. Historicky známé postavy – spisovatele,
malíře, umělce ze „ztracené generace“. A pochopitelně také šlechtice –
například velkokněžnu Dimitri Pavlovovou (tetička Agnes). Popis tehdejšího
života byl naprosto precizní a zajímavý. Líbilo se mi v hodinách kreslení,
které navštěvovala Helena, v ateliéru, jejž sdílela s přáteli. U ní
doma, v kavárničkách, na večírcích, dokonce i u švadleny, kde si nechala
šít šaty. Bavilo mě toulání Paříží i klidná pohoda u moře v Antibes.
V Antibes. Zdroj. |
Kniha v sobě ukrývá milý a jemný příběh, zajímavé
postavy, které jsem měla ráda a jejich osudy jsem si přečetla s chutí a
zájmem. Už dlouho se mi nedostala do ruky kniha, která by na mě dýchala takovou
pohodu, jako tato. Paní autorka se nevyžívá v příliš emocionálních popisech.
Spíš se zaměřuje na vnímání jemné krásy a půvabu obyčejných věcí v životě
člověka. Možná tomu napomáhá i umělecké ladění knihy, do kterého jsem nahlédla
prostřednictvím Helenina kreslení a psaní některých význačných spisovatelů. Styl paní autorky není nijak složitý. Půvab této knihy spočívá v jednoduchosti, dobrých vypravěčských schopnostech a hlavně v prostředí, kde se příběh odehrává.
Vzhledem k tomu, že se jedná o knihu pro ženy, najdeme
zde také lásku, kterou hlavní hrdinka v Paříži potká. Příběh této lásky je
napsaný moc hezky. Neční z něj žádná tisíckrát opakovaná šablona, není
přehnaný a nepřináší čtenáři až na hranici vybičované emoce. Právě proto byl
ale více opravdový a po dočtení zanechal příjemný pocit na duši. Paní autorka
se dokonce dokázala vyhnout kýčovitému konci, jaký u podobných knih často bývá.
Celý příběh byl krásně uvěřitelný. Vůbec mě nenapadlo pochybovat o tom, že
nějaká taková Helena klidně mohla v Paříží žít, znát všechny ty známé lidi
a prožít život tak, jak jej paní autorka sepsala.
Jako dobrý nápad hodnotím také slovníček výrazů a míst,
který lze najít na konci knihy. Vzhledem k tomu, že v knize se celkem
často míhají francouzská slovíčka a názvy různých součástí oděvů, míst, jídel a
podobně, není podobný slovníček vůbec od věci. V dodatcích je zmíněno také historické shrnutí doby, informace o Paříži a ztracené generaci a o tom, které postavy z knihy skutečně žily.
Knihu doporučuji všem ženám, které si chtějí zpříjemnit
podzimní večery s dobrou knížkou a ponořit se do půvabně jemného příběhu
s hlavní hrdinkou, kterou si oblíbí od první stránky.
Za poskytnutí recenzního výtisku moc děkuji nakladatelství
Jota. Pokud máte chuť si knihu přečíst, můžete si ji zakoupit zde.
Zdroj. |
10 komentářů:
Tak to vypadá více než dobře!! Děkuju za tip, ani jsem si knihy nevšimla :D
Katy
JJ byla suprová. Tušila jsem, že se mi bude líbit, ale ne, že až tak. :) Děkuji za přečtení a komentář.
O knihe som už počula a vyzerá veľmi zaujímavo. Ty si len moje nadšenie viac nadúchala. :) Teším sa, keď si knihu prečítam. A k tomu tá krásna obálka. :) Maj sa krásne a ďakujem za tip.
Není za co, doufám, že se ti bude líbit :) Děkuji za komentář a za přečtení.
Knížku jsem minulý týden zaregistrovala poprvé a musím říci, že byť to není můj žánr, začíná mě celkem lákat... Tvoje recenze jen přispěla k mému pokušení :) Děkuji! Měj se pěkně!
Já už pomalu přestávám říkat, že něco není můj žánr. Ono se v každém žánru najde něco, co stojí za přečtení :) Děkuji za komentář a také se měj pěkně.
Ke knížce jsem si nedávno četla anotaci, podle které mi přišlo, že nic zásadního se v knize nestane, ale tvoje nadšená recenze mě vyvedla z omylu :)
Nevím jestli se stane něco, co lze považovat za nějak zásadní. Pokud se nepočítá změna životního postoje u hlavní hrdinky a její cesta za snem. Kniha je spíš obrazem poklidně plynoucího života s občasnou bouřkou a vichřicí na závěr :) Děkuji za komentář a za přečtení.
Moc pěkná recenze, určitě si knížku píšu na seznam :)) Snad na ni někdy v tom množství dojde řada :)
Děkuji za komentář, Šárko :) nekonečné seznamy jsou peklo. Taky jeden takový mám :)
Okomentovat