Hon na Vittry

Vydejte se do Skandinávie 14. století, do doby plné válek o bohatství a moc, v níž vittrové, havrouni a obří hadi jsou stejně skuteční jako mor nebo přírodní katastrofy…



Autor: Johan Theorin
Série: Příběh o Jarmalandu (2. díl)
Překlad: Jaroslav Bojanovský
Vydal: Moba
Rok vydání: 2020
Počet stran: 312

Můj názor:

POZOR! Pokud jste nečetli první díl, může vás v úvodu článku níže zaskočit nějaký ten spoiler.

Druhý díl navazuje přesně v místě, kde první skončil. Ani se mi nechtělo věřit, že od začátku celého příběhu uplynuly v knize pouhé dva měsíce, kolik se toho už stačilo stát. 

Vojsko lidí dobylo hrad Salajak a nyní se v něm zabydluje. Staví ohrady pro zajaté vittry a přeživší honí v tunelech pod hradem. Lidé vedou doslova vyhlazovací válku proti vittrům. Po dobytí Salajaku začíná být jasné, že nejde vůbec o nestvůrnost vitter a jejich lidožroutsví ale spíš o zásoby stříbra ukryté v chodbách pod Salajakem a v propasti Jarmaland. O ty by lidé moc stáli, hlavně ti, kteří zpunktovali válku proti vittrům. Prostí vojáci stále věří, že vittrové jsou lidožrouti, i když se v jejich zásobárnách nenašlo nic než rostliny a houby. Mnoho lidí přišlo ve válce o své kamarády a blízké a chtějí pomstu. Kdo je ale ten, kdo za všechno může? Kdo je skutečným nepřítelem?

…

Na stránkách knihy Hon na vittry pan autor předkládá další osudy hrdinů známých z prvního dílu a taky některých nových. Setkala jsem se opět s mahrou Ristin, princem Dhorem, bratry Eggovými, Lovisou a jejím hadem Storsim, Gabrielem Grauem a dalšími.

Předností knihy – teď už vlastně série - je nejen autorův cit pro stupňování napětí, ale i prostředí, které pro svůj příběh zvolil. Lidi v honbě za bohatstvím a pomstou nebo prostě jen ze zvědavosti jsou schopní vlézt opravdu všude a pan autor jim tedy dopřál prostředí vskutku nehostinné, které objevitelům zadarmo nic nedá. A tuhle nehostinnost dokázal v Honu na vittry krásně vytvořit a zdůraznit – poslal své hrdiny do Jarmalandu. Propasti, která se černá pod hradem Salajak a je tak hluboká, že na jejím dně se prý nachází říše samotné Hel.

Od knihy jsem měla velká očekávání a ráda říkám, že byla naplněna beze zbytku. Potěšila mě hlavně skvělá atmosféra při propátrávání propasti Jarmaland – děj knihy se odehrává převážně tam, i když kapitoly slečny Lovisy mě vracely nahoru do hradu. 

Postavy do hloubi země vstupují v několika místech a objevují netušené hloubky propasti a podivné bytosti, které tam žijí. Situace, které se jim tam dějí, mě držely u knihy a krátké kapitoly, v nichž se jednotliví aktéři střídali, zrovna tak. Pan autor kapitolu zakončuje vždycky v nejnapínavějším okamžiku a tak jsem neměla na vybranou, prostě jsem musela číst dál, abych se dověděla, jak to s tou kterou postavou dopadne. 

Na první pohled by se mohlo zdát, že je těchto jednotlivých kapitol z pohledu konkrétní postavy hodně a přibývají, jak se skupinky rozdělují a dostanou se v Jarmalandu každá jinam. Pan autor opravdu sleduje všechny důležité. Přehlcenost však nehrozí, protože všechny postavy zažívají napínavé věci. Žádná z postav a jejích kapitol nebyla vycpávková. Pan autor netrpí potřebou cpát do příběhu zbytečnou omáčku a tak se pořád něco děje, příběh se svižně posouvá a napětí se stupňuje.

Pan autor si podržel svůj jednoduchý a strohý styl z prvního dílu. Stále si však stojím za svým, že se k příběhu perfektně hodí a v druhém dílu snad ještě víc. Při popisování událostí v propasti si neumím představit jiný styl, barvitější nebo podrobnější. Právě tou strohostí se ještě zvýraznily dramatické situace a lépe na mě působily. Obzvlášť při popisování tvorů, kdy mi bylo sice ledaco sděleno, ale spoustu podrobností jsem si mohla taky domyslet po svém a to mám ráda. 

Napětí, kdy hrdinové putovali (občas i) ve tmě po skalních stěnách a často mezi sněhem a ledem, bylo skutečné. Dole se navíc pohybovaly skupiny postav, které se vzájemně chtěly zlikvidovat a k tomu ještě musely neustále očekávat nebezpečí ze strany neznámých obyvatel propasti. Lidé netušili vůbec, co tam žije a jestli je to nebezpečné. K dovršení všeho mnozí z nich objevují i pravdu, která nemusí být příjemná a dokáže hodně překvapit. Někteří totiž nejsou takoví, jak se na první pohled zdá.

Některé z lidských postav se pěkně vybarvily a ke slovu se dostávaly věci jako zrada, pomsta, touha po majetku a chuť získat ho za jakoukoli cenu, včetně vyvraždění nevinných bytostí a lidí, kteří znali pravdu. Hlavní hrdinové najednou přicházeli na to, že nestvůry z propasti a vittrové možná nebudou to nejhorší, co je na severu potká. 

Pan autor své hrdiny nešetří. Horké chvíle zažívají dobří i zlí, vittrové i lidé. Během války a událostí bezprostředně následujících se hroutí mnohé ideály a sny hrdinů a do popředí se dostává nepříjemná pravda. Často také přijde hrdinům pomoc z nečekané strany a díky tomu je možné si položit otázku kdo je vlastně v příběhu netvorem nebo co stvůru dělá stvůrou? Oceňuji i fantasii autora při vymýšlení života, který osidluje propast a jeho zapojení do děje. Nebylo to ani přehnané, abych měla pocit, že tam mermomocí cpe nějaké stvůry ani nedostatečné, aby se zdálo, že jsou hrdinové na nedělním výletě.

V mysli postav se autor ani nadále nenoří nijak hluboko. Jejich povahy a myšlenky jsou vykreslené jen potud, pokud se to do příběhu hodí. Minulý život a motivace k cestě na Salajak už jsem znala z prvního dílu a pan autor na ně sem tam odkáže. Hlavní změny v myšlení a konání postav se tedy odehrávají především na základě nutnosti čelit nebezpečenství v propasti nebo poznání pravdy v tom, kdo je jaký a jaké motivace skutečně k válce vedly. Nemám ale pocit, že by poznání postav bylo nedostatečné a že by mi něco v tomto směru chybělo.

Celkově knihu hodnotím velmi vysoko. Je to příjemná, lehká fantasy s netradičního prostředí s bytostmi, které člověk v jiných knihách nepotká. Čtení jsem si užila a podle toho, jak si autor nastřelil, se na další díl už moc těším. 

Knihu všem milovníkům oddechové a přes to zajímavé literatury ráda doporučím. Je ale nutné přečíst nejdřív první díl (Bitva o Salajak), protože děj druhého na něj přímo navazuje.

Můj článek o knize Bitva o Salajak.

Za knihu moc děkuji nakladatelství Moba. Oba díly série Příběh o Jarmalandu můžete pořídit zde.

Anotace:

Pod horou Salajak je dobojováno, hrad padl a lidé zvítězili, ale boj proti vittrům nekončí. Mnozí z nich po bitvě utekli do podzemních chodeb a propasti Jarmaland, do říše temnoty a životu nebezpečných bytostí. Vitterská bojovnice Ristin a princ Dhor, kteří jen o vlásek unikli smrti, se pomalu vydávají do jejích hlubin, pronásledováni skupinou vojáků, rytířů a elfů. Vedou je bratři Niklis a Jöran, protože k tomu mají velmi osobní důvod: chtějí se pomstít. Jarmaland je pro ně zcela neznámý svět, kde vane ledový vítr a ve stínech číhá zlo. Všichni se musí ze všech sil snažit, aby tuto náročnou výpravu přežili, ale jen někomu se to podaří…
Vydejte se do Skandinávie 14. století, do doby plné válek o bohatství a moc, v níž vittrové, havrouni a obří hadi jsou stejně skuteční jako mor nebo přírodní katastrofy…