8. 12. 2019

Magonie



Po přečtení tohohle příběhu budete mít chuť ležet na louce a hledat na nebesích lodě a bouřkové velryby uvidíte za každým menším deštěm.


Autor: Maria Dahvana Headley
Série: Magonie (1. díl)
Překlad: Alžběta Kalinová
Nakladatel: CooBoo
Rok vydání: 2017
Počet stran: 320





Můj názor:

Fantasy příběh Magonie je poněkud uleželý kousek z mých nepřečtených zásob
Dostala jsem se k němu v rámci říjnového výběru. Pořídila jsem ji tedy některý minulý říjen na bazáči a vůbec nepochybuju, že mě upoutala hlavně obálka. Příběh podle anotace zase tak moc zajímavě nevypadá. 
Někdy to ale bývá tak, že kniha anotací neupoutá a příběh pak stojí za to.


Aza Ray je skoro šestnáctiletá holka, která je vážně nemocná. Má jakousi plicní chorobu tak vzácnou, že žádný doktor netuší, co je zač a vlastně jí ani nikdo jiný na světě netrpí. 
Aza ví, že umírá, těžko to nepoznat, když je člověk pořád v nemocnici, dusí se na každém kroku, má promodralou pleť a spoustu dalších divných tělesných odlišností. Věděla by jak špatně na tom je i kdyby jí doktoři každých pár let neprorokovali hranici věku, kterou už nepřežije. Jenže ona se stále drží.

Aza je zvláštní typ holky se šťastnou povahou a příjemně cynicky-ironickým pohledem na svět a svůj život. Stejně jako je ona sama originál, je dost svérázný i její nejlepší a vlastně i jediný kamarád Jason. Tihle dva sdílí zájem o různé netradiční a místy i potřeštěné věci a vědí, že tu pro sebe vždycky budou, dokud je (Azina) smrt nerozdělí.

Jednoho dne se k tomu rozdělení dostanou až nebezpečně blízko. Azin zdravotní stav se zhoršuje a kolem se dějí divné věci. Pak jí na plicích najdou pírko a zhoršování věcí nabere prudký spád.


Magonie je fantasy román pro mladší čtenáře o světě, který se před lidmi ukrývá v oblacích. Život magonianů je úzce provázán s ptáky, zpěvem a vzdušnými koráby a tohle všechno vytvořilo dost okouzlující směsku, která mi přišla hodně vhod.  Některé prvky a způsob života v tomto fantazijním oblačném království sice působily trochu bizarně, ale ve fantasy je všechno možné a příběhu to dodávalo dost významnou originalitu.

Styl psaní je hodně zvláštní. Málo kdy se mi stane, že mě něco zaujme takovým způsobem. Naposledy se to podařilo Laini Taylor. Tento styl je hodně podobný. Poetický, zvláště plynoucí s neobvyklými slovními obraty a emocemi, které jsou přítomné přesně v ten pravý okamžik. 
Paní autorce nechybí zajímavé myšlenky a umí je hodně pěkně vyložit prostřednictvím svých postav.  S postavami jsem tak sdílela nejen radostné, ale i smutné okamžiky nebo akční momenty úplně bez problémů. Myslím si však, že právě kvůli tomu stylu psaní kniha nesedne úplně každému. Je potřeba se na to trochu naladit.

V průběhu děje jsem nebyla ochuzená o Azin pobyt na zemi a pak i mezi Magoniany na létajícím korábu. Zatím co na její lidské já jsem si zvykla okamžitě, v Magonii to už tak samo nepřišlo. 
Ano, Aza se musela změnit, musela přijmout celý nový svět a způsob života a bylo škoda, že paní autorka to přijímání trochu nenatáhla. Aza si zvykla hodně rychle – sice bylo pochopitelné a srozumitelné proč to tak bylo, ale mě to přeci jen trvalo déle :) Nový svět byl totiž hodně zvláštní, originální a plný skvělých, zajímavých nápadů. Líbilo by se mi vychutnat si to poznávání o trochu víc. 
Některé věci nebyly vysvětlené úplně do podrobností, ale počítám, že se toho dočkám v dalších dílech. Pro tento díl bylo všeho nového akorát a vysvětlení právě tolik, aby to stačilo pro bezproblémovou orientaci.

Zápletka nebyla nic kdoví jak objevného, nepostrádala však ani občasné zajímavé a nečekané momenty. Některé záležitosti sice nebyly úplně logické, ale když jsem se pořádně začetla, zase až tolik jsem si toho nevšímala. 
Kniha okouzlí zajímavými a svěžími nápady, které rozehrají fantazii do nevídaných tónů. A opravdu tónů. Magie magonianů totiž spočívá ve zpěvu písní. Moc se mi líbilo to, jak bylo zpracované jejich propojení s ptáky. 
Paní autorka si dokonce připravila i věrohodné vysvětlení, jak může podobný svět v oblacích fungovat s lidským světem a vzájemně se potřebovat a ovlivňovat. Zažila jsem tak krásné věci, jako třeba bouřkové velryby, ale i ty ošklivé, kterými činnost lidí ovlivnila svět magonianů. Docela jsem mrkala, jak paní autorka zdůvodnila třeba takové kyselé deště. Zároveň však magoniané dokázali pěkně zařádit i v lidském světě. 
Paní autorka nenápadně naťukla otázku životního prostředí a vlivu lidské činnosti na ně. Dokonce do děje zakomponovala i takové jevy, jako kruhy v obilí :). Po přečtení tohohle příběhu budete mít chuť ležet na louce a hledat na nebesích lodě a bouřkové velryby uvidíte za každým menším deštěm.

Pokud máte zrovna chuť na zajímavou fantasy, která okouzlí svěžími nápady a stylem psaní o něco víc, než skvělou zápletkou, nenechejte si Magonii ujít. 


Anotace:

Aza Ray se topí ve vzduchu.
Aza trpí už od narození tajemnou plicní chorobou, kvůli které se jí hůře dýchá, mluví a i žije. Když dívka zahlédne jednoho dne na nebi tajemný koráb, její rodina to přisoudí vedlejším účinkům léků. Jenže Aze to jako halucinace vůbec nepřipadalo. Slyšela, jak na ni někdo z lodi volá.
Jediný, kdo ji bere vážně, je její nejlepší kamarád Jason. Jason, který tu pro ni vždycky byl. Jason, který je možná víc než jen kamarád… Ale než Aza stačí tuhle vzrušující možnost zvážit, něco se strašlivě zvrtne a Aza je pro náš svět ztracená. Nalezne ji ale svět jiný – Magonie.
Nad mraky, ve světě obchodních korábů, už Aza není tou slabou a umírající dívkou, jíž bývala na Zemi. V Magonii se poprvé může doopravdy nadechnout. A co je ještě lepší, má tu nesmírnou moc – jenže když se snaží zorientovat ve svém novém životě, zjišťuje, že je na spadnutí válka. Magonii a Zemi čeká zúčtování a v Aza má v rukou životy celého lidstva – včetně chlapce, který ji miluje. Komu bude Aza věrná?



3 komentáře:

StoryHuntress řekl(a)...

Magonie opravdu nesedne každému, nicméně za sebe můžu říct, že mě nadchla. Ten svět, styl psaní... Docela mě mrzí, že tak zapadla.

TheMellory řekl(a)...

To znám, taky mám spoustu knih, které opravdu dlooouho čekají na přečtení. :)) Magonie vypadá hodně dobře, už její obálka člověka zaujme.:)

Nikolaoss řekl(a)...

Díky oběma za komentář a přečtení.
StoryHuntress: poslední dobou čtu samé takové věci, které asi nesednou hlavnímu proudu. A dost často zapadnou. Docela mě mrzí, když čtu pak negativní názory, ale tak to asi chodí :) na nějaké knihy to chce tu správnou souhru okolností, aby zapůsobily tak, jak mají.