Hluboký hrob: Dítě útesů

Autor: Camilla a Viveca Sten
Série: Dítě útesů (1. díl)
Překlad: Zdeněk Gazur
Nakladatel: Omega
Rok vydání: 2017
Počet stran: 418

Můj názor:

S YA fantasy knihami z nakladatelství Omega jsem zatím měla pouze dobré zkušenosti, využila jsem proto příležitost a zkusila recenzní konkurz na další z nich. Tentokrát mě nalákalo prostředí, ve kterém se příběh odehrává a severské mýty a námořnické pověry, kterými je inspirován.  Tím, že je určen pro mladší čtenáře, jsem se nenechala odradit a dobře jsem udělala.

…

Na Stockholmské souostroví přichází podzim a přináší s sebou nevlídné počasí, studený vítr od moře, mlhy a brzké stmívání. Na tyhle drobné nepříjemnosti jsou však obyvatelé ostrovů zvyklí. Horší je něco jiného, co se letos připlížilo s přicházejícím podzimem. 

Jakoby v moři něco žilo, něco nebezpečného stejně jako v lesích na ostrůvcích. Něco, díky čemuž je nebezpečné toulat se po setmění nebo vyplout v noci na moře…

Hlavní hrdinkou a vypravěčkou příběhu je dvanáctiletá dívka Tuva, která žije na ostrově Häro. Seznámila jsem se s ní, když jela jednoho hodně mlhavého dne školní lodí do školy. Zároveň jsem poznala i některé její spolužáky, mezi nimiž ale Tuva není zrovna oblíbená. Nenašla si kamarády a je přehlížená. Je to ale lepší, než když se jí dříve děti vysmívaly kvůli jizvám na krku. Ty jí zůstaly po nehodě na moři, když byla malá. 

Poslední dobou ji trápí zlé sny, ale není to nic oproti tomu divnému strachu, který má najednou z mlhavých lesů a temného moře.

Ten den, kdy jsem se s Tuvou poprvé setkala, čekal děti ve škole orientační závod. Měly za úkol najít v lese na školním ostrově vlajky – jít od jedné k druhé až na konec. Děti byly rozděleny do dvojic, jen Tuva zůstala, jako vždy, sama. Když v mlze hledala vlajky, uviděla jednoho ze spolužáků v divném, téměř hypnotickém stavu, jak míří kamsi hluboko do lesa. Tuva udělá vše proto, aby ho zastavila, což se jí podaří, ale pak si uvědomí, že druhý spolužák, který tvořil dvojici, není k nalezení…

Spolužák Axel není prvním člověkem, který ten podzim zmizel beze stopy. Ať už na moři nebo na souši. Je pohřešováno několik dalších lidí a nikdo neví, co se s nimi stalo. Axela začne hledat nejen policie, ale snad všichni obyvatelé ostrova. Snaží se dobrat toho, co se skutečně přihodilo. Jenže se nedaří. Vše jakoby zahalovala všudypřítomná mlha a temné hlubiny rozbouřeného moře…

Něco se mění. V lesích, v moři i v samotné Tuvě jakoby se probouzelo k životu něco, co už spalo velmi, velmi dlouho.

Zdroj

Tahle kniha je přesně tím, co je od začátku v anotaci slibováno. Je to opravdu thriller s nadpřirozenými prvky. Obojí – jak napětí thrilleru, tak tajemno a mýty  - je v knize obsaženo měrou vrchovatou. Ačkoliv je určená pro mladší čtenáře, což předurčuje i věk hlavní hrdinky, vůbec jsem neměla pocit, že bych na ni byla moc stará, ani že by mi neměla co nabídnout. Tuva sama byla na svůj věk překvapivě rozumná, a kdyby nechodila do školy a neřekli mi v anotaci, kolik jí je, ani bych si jejího mládí nevšimla.

Na knize se mi velmi líbilo prostředí, ve kterém se odehrává. Ty ostrůvky byly kouzelné a díky nim se do knihy dostaly prvky, které nejsou úplně běžné – byl to úplně nový svět. 

Už jen to, že do školy jezdily děti na lodi, která je postupně vyzvedávala na jejich ostrovech a svážela na jiný, kde byla škola. Každá rodina vlastnila svůj člun a i děti byly schopné ho řídit a znaly moře. Navíc izolovanost jednotlivých rodin na ostrovech dodávala knize zvláštní atmosféru.

Autorky tohoto zajímavého a neokoukaného prostředí využily beze zbytku. Dokázaly parádně popsat samotu, mlhu a nekonečnost a hlavně hloubku oceánu pod nohama, když jedete za tmy na malém člunu a pod vámi „něco“ je. A nemyslím teď poklidně šplouchající vodu. 

V celé knize bylo takové příjemné napětí z toho, jak jsem netušila, co se v mlze a vodě skrývá. Vlastně bych řekla, že byla docela strašidelná na to, že je určena pro děti. Strašidelnost a napětí autorky ještě zdůraznily celkem strohým stylem psaní. Nic se moc neobcházelo a neplýtvalo se zbytečně dlouhými větami. O to větší spád celý příběh měl, o to rychleji a svižněji se četl. Napětí se pomalu stupňovalo a díky stylu psaní jsem si ho mohla důkladně vychutnat. Rychlosti čtení také prospělo o něco větší písmo a řádkování, než jsem u knih běžně zvyklá.

Zaujaly mě také severské námořnické pověry, které, přiznám se, vůbec neznám a proto pro mě byli někteří tvorové záhadou docela dlouho. Samozřejmě jsem měla podezření, ale i tak na mě záhada a tajemnost moře dobře působila. Autorky mýty zakomponovaly do díla s citem a přirozeností, která jen napomohla vytvoření té správně napínavé atmosféry. Moře tu sice nemáme, ale v podvečer sama do lesa nepůjdu hodně dlouho :).

Příběh si mě dokázal získat už napínavým prologem a vysokou úroveň si udržel po celou dobu až do konce. Knihu jsem četla dva dny jen proto, že jsem měla jiné povinnosti, jinak bych si dopřála to potěšení vychutnat si ji jedním tahem. To by díky úpravě textu nebyl problém ani s rozsahem 418 stran. Autorky dokázaly najít přesně to, co čtenáře získá a hlavně udrží u čtení. Už se těším na další pokračování. Tento první díl byl velmi zdařilým začátkem série a pochybuji, že někdo, kdo ho četl, si další díly nechá ujít.

Knihu jednoznačně a nadšeně doporučuji! K tomu snad není ani moc co dodat :). I když je určena mladším čtenářům, najdou si na ní to svoje i ti odrostlejší. Díky skvělému stylu psaní a napínavosti děje nebudou zklamaní ani rodiče, kteří si ji půjčí od svých dětí.

A ty ostrůvky tam opravdu jsou, schválně se podívejte na mapu Švédska a vsadím se, že si ji budete poprvé prohlížet takto důkladně :).

Za recenzní výtisk moc děkuji nakladatelství Omega. Více o knize najdete zde na stránkách nakladatele. Pořídit si ji můžete třeba v síti knihkupectví Dobrovský nebo v jejich e-shopu zde.

Anotace:

Dítě útesů je první část série thrillerů pro dospívající mládež z pera Camilly a Vivecy Stenových. Nadpřirozené prvky ze severské mytologie se střetávají se starými námořnickými pověrami a legendami. Hlavní hrdinka Tuva má také svůj příběh: jaké to asi je vyrůstat na ostrově v souostroví, když letní sezóna skončí, turisté odjedou a hladinu oceánu pokrývá hustá mlha?  

Dvanáctiletá Tuva si se svými spolužáky moc nerozumí a tráví hodně času sama. Ale na ostrově Harö, kde žije, se cítí jako doma. Má ráda místní malé ostrovy a útesy, které zná jako vlastní dlaň. Ale letošní podzim je to jiné. Lidé mizí beze stopy v moři, pod hladinou se vlní temné stíny a v korunách stromů byly spatřeny nadpřirozené bytosti. 

Zdá se, že Tuva je jediná, kdo tuší, že se v rozbouřených vodách a tajemných lesích skrývají zlovolné síly bažící po krvi. S příchodem podzimu se vše halí do pochmurných šedočerných odstínů a po dlouhém spánku na dně moře se k životu probouzí smrtelné nebezpečí.