Dracula, má láska

Autor: Syrie Jamesová
Překlad: Petra Klůfová
Nakladatel: Ikar
Rok vydání: 2011
Počet stran: 480

Anotace:

Uznávaná spisovatelka historických románů Syrie Jamesová se chopila proslavené literární klasiky Brama Stokera Dracula a bravurním způsobem ji převyprávěla očima ženy. Nesmrtelný mýtus získal romantické a smyslné obrysy…Mína Harkerová je rozpolcená mezi dvěma muži. Přestože upřímně a oddaně miluje svého manžela, Jonathana Harkera, který téměř zahynul při známých děsivých událostech v Transylvánii, je zároveň neodvratně přitahována k charismatickému, ale nebezpečnému panu Wagnerovi. Brzy se ukáže, kým tajemný cizinec ve skutečnosti je, avšak pro Mínu, která v sobě poprvé objevila skutečnou vášeň, je již pozdě.

Můj názor:

Knihu jsem objevila náhodou v jednom doporučení na videoblogu. Z toho jasně plyne, jak užitečná jsou podobná videa :) bez tohoto konkrétního vlogerského počinu bych totiž knihu asi jen těžko přečetla (díky, Ohano!). Sehnat ji mi dalo trochu více práce, ale námaha se vyplatila.

Příběh knihy začíná v přímořském městečku Withby, kam přijíždí mladá učitelka Mína na pozvání svojí přítelkyně Lucy a její matky. Obě dívky mají před svatbou. Mína si má brát právníka Jonathana Harkera, který je tou dobou na služební cestě v Transylvanii. 

Čas v městečku jim plyne pomalu a poklidně až do chvíle, kdy za divoké bouře dorazí do přístavu loď s potrhanými plachtami a jediným mrtvým členem posádky, přivázaným ke kormidlu. Svědci jejího příjezdu tvrdí, že když přirazila k molu, vyběhl z jejích útrob obrovský černý pes a zmizel kdesi v okolí městečka. 

Podezřele brzy po této události potkává Mína okouzlujícího muže. Představí se jí jako pan Wagner. Zároveň se zdá, jakoby její přítelkyně Lucy dostala jakousi podivnou chorobu…

V podstatě by se dalo říci, že se jedná o převyprávění knihy o Drákulovi, či jakýsi nástavec k původnímu ději. Jenže není to úplně to klasické převyprávění, na které jsem si zvykla. Předně se drží v mezích přirozena – pokud tedy nepočítám toho upíra a hlavně hrdinka a vypravěčka příběhu Mína je úplně normální žena tehdejší doby, zcela bez jakýchkoliv mimořádných schopností. Snad jen krom toho, že se občas chová jako mimořádná koza, ale budiž jí to přáno :). Jinak je to prostě dívka, která má před svatbou. Je taková roztomile naivní a cení si svého vychování a morálních zásad, které se ale začnou hroutit, jakmile se objeví charismatický ctitel. Mína mu nedokáže odolat, později už ani odolávat nechce.

Zdroj

Příběh byl na jednu stranu obrovsky romantický a na druhou stranu docela děsivý. Paní autorka popisuje upírův příjezd do Withby natolik strašidelně, že mi opravdu běhal mráz po zádech, hlavně tedy proto, že jsem od začátku věděla, oč jde. A když začal coby okouzlující pan Wagner blbnout Míně hlavu a zároveň po nocích sosal Lucy krev, byla jsem divně rozpolcená mezi oním zblbnutím a znechucením. Bez mučení přiznávám, že jsem přála panu Wagnerovi a bylo mi úplně jedno, že to je ve skutečnosti Drákula – to každému čtenáři muselo dojít už při prvním seznámení s ním. Byl prostě neskutečně okouzlující postavou a jeho charisma úplně stékalo ze stránek. Být na Mínině místě…

Paní autorka svoji knihu píše takovým tím příjemným starým stylem – já mu říkám austenovský :). Úplně z něj dýchá dobová atmosféra viktoriánské Anglie. Ráda říkám, že má skvělý smysl pro gradaci děje a vytváření napětí a také pochopitelně pro skvělé podání romantických scén, protože při těch jsem se úplně tetelila blahem. A přitom se neuchylovala k žádným přehnaným věcem, které by mohly být na tehdejší dobu nepatřičné. 

Čtení bylo úplně hypnotické :) jako by Drácula mohl přes stránky očarovat i mě. Navíc celou dobu čtení podvědomě víte, jak to nakonec dopadne, je to koneckonců i na začátku v prologu naťuknuto, ale tím spíš musíte příběh hltat a doufat, že si to paní autorka při psaní nějakým zázrakem rozmyslí.

V příběhu jsem se podívala do Withby, kde si Mína užívala přírody se svojí přítelkyní Lucy a snily o svých svatbách a manželském životě. Později přišlo setkání s Draculou a městečko Withby jakoby se jeho kouzlem proměnilo z obyčejného místa v něco krásnějšího – tuhle atmosféru dokázala paní autorka skvěle zachytit. Později jsem se s příběhem přesunula do Londýna a na anglický venkov a dokonce i do divokých transylvánských hor. Dostala sem tedy všechno, co bych od knihy o nejznámějším upírovi očekávala.

Zdroj

Knihu doporučuji všem ženám a dívkám, které se chtějí trochu zasnít a trochu bát – no dobře, zasnít o trochu více :). Pokud si rády užijete romantiku v jistých mezích, nepřehnanou a bez nespočtu erotických scén, sáhněte po téhle knize. Bude pro vás to pravé, jestliže máte rády charismatické mužské postavy, ale bez přehánění a kýčů, prostě přirozeně okouzlující. Jestli tohle chcete, budete určitě spokojené.