Zaklínač I. - Poslední přání

Autor: Andrej Sapkowski
Rok vydání: 2011
Nakladatel: Leonardo

Anotace:

Geralt z Rivie je zaklínač. Nemá rodinu, nemá domov, toulá se světem a zabíjí netvory a monstra škodící a ubližující lidem - upíry, vlkodlaky, bazilišky či mantichory. Není žádný rytíř bez bázně a hany, jen si musí vydělat na živobytí, a tak si za svou práci nechává platit. Jsou to těžce vydělané peníze a jeho řemeslo je nejen nebezpečné, ale i nevděčné. Za bojové a magické techniky, které mu umožňují přežít, musel zaplatit vysokou cenu - prodělat změny organismu, mutace i krutý výcvik. Nyní jeho schopnosti vzbuzují u běžných smrtelníků strach a odpor, a přestože se bez jeho služeb neobejdou, odsoudili ho k životu na okraji společnosti. Zaklínači by to nemělo vadit, měl by být zbaven emocí, jenže u Geralta známá pravidla často neplatí...

Můj názor:

Slavného Zaklínače Geralta z Rivie mám v merku už delší dobu a pořád ne a ne se odhodlat konečně se do knižní série začíst (nejspíš mě odradil seriál). Když tedy přišla z Palmknih nabídka s recenzním výtiskem, pochopila jsem to jako kopanec osudu a možnost konečně doplnit chybějící knižní vzdělání :).

Nejdříve trocha teorie : co je to zaklínač?

Kdysi býval obyčejným klukem, pak se ale díky výcviku v zaklínačské pevnosti Kaer Morhen a díky mutacím, které musel podstoupit, stal napolo nadpřirozeným tvorem, jehož jediným životním posláním je chránit lidstvo před nestvůrami. Své schopnosti může vylepšit pomocí bylin a elixírů, ale jinak je stále smrtelný a zranitelný tvor.

Dost o věcech, které všichni znají a sem s mým názorem na knihu.

Kniha je souborem povídek ze světa zaklínače. Ze světa, který by mohl být klidně normálním středověkem, jak ho známe, nebýt ovšem toho, že se v něm vyskytují všeliké magické potvory od bazilišků přes mantichory až po draky. Naštěstí pro lidi se v tomto světě prochází i zaklínač Geralt, který tyhle potvůrky za menší peníz zabíjí.

Jakožto člověk, který už o zaklínači něco ví, jsem dopředu tak trochu věděla, co zhruba mohu čekat. Ze seriálu jsem znala hlavního hrdinu a těšila se na něj. Věděla jsem, čím prošel, znala jsem jeho mládí (o kterém se v povídkách něco málo dozvíte také) a v podstatě už mi byl dopředu sympatický. Otvírala jsem tedy knihu se značným očekáváním.

A přišlo trochu zklamání - první povídka se mi nelíbila. Nelíbila se mi až natolik, že jsem knihu na dva dny odložila a rozečetla jinou sérii.  Možná to bylo proto, že v první povídce nebyl žádný Geralt ani z Rivie ani odjinud :) možná proto, že mi přišla celkově taková vlažná. Naštěstí ale s sebou ven nosím pouze čtečku a tak se mi opuštěný Zaklínač dostal brzo znovu pod oko. Druhá povídka už byla parádní a každá další také. Čtou se moc hezky, jsou příjemné, milé, napínavé , dokonce se i zasmějete.

U některých se dala i vysledovat podobnost s klasickými pohádkami (např. Kráska a zvíře), ale přepracovanými do poněkud napínavější a více fantasy podoby. Sněhurka je třeba obzvláště vypečená :). V některých se seznámíme i s Geraltovým nejlepším přítelem, jeho osudovou láskou, elfy, čaroději  a také s celou řadou dosud neznámých potvor – víte například, co je to kikimora? Sám Geralt je velmi pěkně napsaná postava, kterou můžete obdivovat a může vám jí být i líto v některých částech, kdy ho lidé vyhánějí nebo mu docházejí peníze a jemu se nedaří prodat již zmíněnou zabitou kikimoru. Ví, že člověk je tvor nevděčný a že jako zaklínač není všude přijímán s otevřenou náručí, ale bere život tak jak je. Není to žádný potulný rytíř, který by pomáhal jen tak z dobroty srdce, musí se svou prací uživit, ale i tak nepostrádá soucit a pomůže i zadarmo, když je to nutné, přesto ví, že potvor pomalu ubývá a slavná doba zaklínačů končí. Nebo ne … ?

Kniha povídek je skvělým uvítáním do celé série Zaklínač, kterou si rozhodně musím přečíst. A všichni milovníci fantasy i ti, kteří chtějí někde s tímto žánrem začít také – a můžete začít hned tady.