16. 3. 2017

Neviditelná knihovna


Sbírání knih může být někdy nebezpečné... Skutečností je, že pravda může být mnohem podivnější než fikce...

Autor: Genevieve Cogman
Série: Neviditelná knihovna (1. díl)
Překlad: Kateřina Heřmanová
Nakladatel: Omega
Rok vydání: 2017
Počet stran: 283



Anotace:

Irene je profesionální špionka záhadné knihovny, stínové organizace, která sbírá důležitá beletristická díla ze všech časových období. Nyní byla ona a její tajemný asistent Kai vysláni do Londýna. Jejich mise: získání zvláště nebezpečné knihy. Problém: v době, kdy dorazí, je už kniha ukradena.
Různé frakce londýnského podsvětí jsou připraveny bojovat na život a na smrt, aby tuto knihu získaly dříve než Irene a kai. Dalším problémem je, že zákony přírody v tomto světě jaksi neplatí. Londýn je plný nadpřirozených bytostí a kouzelníků. A aby toho nebylo málo: Kai něco skrývá – tajemství, které by mohlo zničit celou naši realitu.
Irene je chycena v záhadné síti smrtelného nebezpečí, protichůdných vodítek a zlověstných tajných společenství. A neúspěch není řešením, protože v sázce není jen Irenina pověst, ale povaha reality sama.

Můj názor:

Ke knize jsem od začátku přistupovala s velkým očekáváním, ale také se značnou opatrností. Většinou totiž ty velice chválené knihy s nadšenými ohlasy nejsou úplně to pravé pro mě. Tady byly ale veškeré obavy naprosto zbytečné. Kniha se mi líbila uvnitř stejně, jako z venku.

Svět, do kterého mě kniha přivedla, je neobyčejně zajímavý a pro mě přitažlivý. Děj se totiž odehrává buď v Knihovně nebo v Londýně a celý se točí okolo knih. Tedy hlavně okolo jedné knihy – pohádek bratří Grimmů. Tuhle knihu má v  alternativním Londýně získat pro Knihovnu jedna z jejích mladších knihovnic Irene. Na misi s sebou dostane přiděleného nováčka Kaie. Spolu se vydávají do Londýna, který je plný magie, fae, upírů a podobných potvor. Kromě fantastických bytostí ukrývá také spoustu technických vynálezů. Tento svět, kde se kniha má nacházet, je ale zamořený chaosem na samé hranici bezpečnosti. Navíc se ukáže, že původní majitel knihy byl upír – toho času už ani ne tak nemrtvý, jako spíš úplně mrtvý a po jeho zavraždění je kniha neznámo kde. Knihovna ale není jediným zájemcem o tento převzácný výtisk, takže je jasné, že dvojice knihovníků to nebude mít jednoduché…

Zdroj

Ona – tedy knihovnice Irene je inteligentní, chladnokrevná, tváří v tvář nebezpečí zachová klid a neztrácí humor, i když svoji práci bere velice odpovědně a vážně. Možná je ze začátku trochu naivní, každopádně zamilovaná do knih, takže ztotožnit se s ní a fandit jí nebyl nejmenší problém. Sice milovala detektivky a detektivy, což já úplně nemusím, ale každý jsme jiný :). Irenin knihovnický učedník Kai je od začátku trochu záhadný nováček, který se dokáže skvěle přizpůsobit každé situaci a vybrat přesně to správné chování. Je to takový společenský chameleon a od začátku není úplně jednoduché si ho někam zařadit, i když jeho skutečná totožnost mě nakonec nepřekvapila :). Postavy jsou prostě skvělé – jak hlavní, tak vedlejší. Nenapadá mě nic, co bych jim chtěla vytknout a ani jsem na nich žádné mouchy nehledala, byla jsem totiž úplně pohlcená tím, co se na stránkách dělo. Například takový detektiv Vale (můžu říct, že třetí hlavní postava), který se přidal k pátrání po knize, měl být takovým tím typickým Sherlockem a vlastně na mě tak působil. Měl přesně ty vlastnosti a vystupování, které bych u detektivního esa očekávala.  A pochopitelně nechyběl ani hlavní super padouch, jehož motivy si zatím paní autorka nechala z větší části pro sebe. Podle náznaků se od něj dočkám ještě pořádného záškodnictví :)

Paní Cogmanová nasadila hned od začátku slušné tempo a udržela ho až do konce příběhu. Dokázala mě připoutat ke svým postavám, takže jsem si dobrodružství užívala spolu s nimi na plno. Nenechala mě ani na chvilku ztratit pozornost nebo se dokonce nudit. Tím, že v knize smíchala magii a nadpřirozené tvory s technikou si totiž připravila nekonečně mnoho možností a zápletek, které mohly nastat a chopila se každé příležitosti, ze které vyždímala doslova co se dalo. V jednu chvíli hrdiny ohrožovali upíři a hned v zápětí museli prchat před různými mechanickými potvorami, poháněnými parou. Na někoho by možná mohla působit kniha trochu přeplněná vším možným, ale já jsem ten dojem při čtení neměla. Nezdálo se mi to ani přeplácané ani zmatené. Paní autorce všechno krásně zapadalo dohromady a dokázala bych si představit klidně i větší rozsah knihy – vlastně bych ho i uvítala. Jako bonus dokázala svůj příběh vylepšit vtipnými hláškami, takže jsem se chvílemi docela smála.  Jediné, co mi možná trochu chybělo bylo více informací o samotné Knihovně a knihovnících, ale to si možná vychutnám v dalších dílech. Pro zatím zůstává Knihovna tajemným místem, které jen poodkrylo něco ze svých zákoutí a tajemství :).

Zdroj

Musím se přiznat, že jsem tak napolo očekávala, že se do příběhu pokusí vecpat nějaká přehnaně romantická situace mezi hlavními hrdiny. Paní autorka ale skvěle odhadla míru. Troška jiskření tedy proběhla, ale v normálních mezích a kniha se tak neproměnila v typickou YA, za což jsem paní autorce neskonale vděčná. Ačkoliv by se mohlo zdát, že příběh bude spíš pro mladší čtenáře, najdou si v ní i ti dospělejší to svoje právě díky uvěřitelným vztahům mezi postavami a jejich přirozenému chování.

Neviditelná knihovna tedy nepostrádala nic, co bych od ní chtěla – skvělé postavy, zajímavý svět, napínavou zápletku a příjemný styl psaní. A hlavně kvalitní základ příběhu. Protože už samotný nápad s Knihovnou, která visí v prostoru mezi světy a sbírá knihy, aby je uchovala někde v hloubi svých nekonečných chodeb a místností plných regálů s knihami, je pro mě hodně originální a lákavý. Z Knihovny se dá vstoupit do jakéhokoliv alternativu – světa, kde může paní autorka stvořit naprosto cokoliv. Chytře si tak připravila cestičku k dalším dílům.

Bohužel se ani Neviditelné knihovně nevyhnul tiskařský šotek. Chyb v textu bylo sice výrazně méně, než u jiných knih, ale nějaké se přece jen našly. Párkrát mě popletla záměna jmen v rozhovorech, takže jsem si musela odstavec přečíst víckrát, abych věděla, kdo mluví. Jinak to byly jen tolerovatelné drobnosti. Ale u tak nádherné knihy je to škoda. Obzvlášť, když si Omega dala práci se skvělou obálkou a mojí oblíbenou, barevně sladěnou, všitou záložkou. Oceňuji také formát knihy, který je pohodlný do ruky, krásně mi ladí s ostatními knihami od Omegy v poličce a celkově je pro mě velmi příjemný.

Neviditelná knihovna se bude líbit milovníkům nenáročných, lehčích fantasek, protože špička v žánru to není. Je to ale více než dobrá kniha a za přečtení stojí. Nepotrápila mě nudnými pasážemi a čas strávený čtením byl moc fajn. Nad tím, jestli se pouštět do dalších dílů nebudu vůbec váhat. Myslím, že paní autorka má potenciál překvapit mě ještě spoustou dobrých příběhů z prostředí Neviditelné knihovny.


Za recenzní výtisk moc děkuji Nakladatelství Omega. Kniha je k nahlédnutí na jejich stránkách zde, kde je dostupná i ukázka z knihy, nebo v eshopu knihkupectví Dobrovský tady.




4 komentáře:

Sea Book řekl(a)...

Skvělá recenze! :)
Přesvědčila jsi mě, potřebuji ji! :D :)

Kateřina Miklíková řekl(a)...

Díky :) Ať se hezky čte, myslím, že nebudeš zklamaná :)

Bilbovy knihy řekl(a)...

Líbila se mi od prvního okamžiku, ale již někdo recenzoval a byla celkem zklamaná. Ale dobrý přístup, že jdeš do knihy s očekáváním a zároveň i s jistou dávkou opatrnosti :)

Kateřina Miklíková řekl(a)...

Děkuji za komentář a přečtení :) já četla na knihovnu spoustu recenzí, ze kterých bylo jasné, že to lidem připadá přeplácané a chaotické. Mně to tak nepřišlo. Asi záleží na tom, jaké typy knih člověk čte, nebo i na tom, jak to v danou chvíli sedne, těžko říct. Mně se knihovna líbila :)