26. 1. 2011

... nejoblíbenější ...



Zbabělost

(Zdeněk Štěpánek)


Zbabělost do srdce se ti vplížila,

jak zloděj do domu

z rukou ti padá meč

utíkáš

ani nevíš kam

do tmy do nitra

kde hledáš svoji tvář

na stupni vítězů

zas někdo jiný stál

meč leží na zemi

kdysi tak hrdý byl

a dnes?

není

kdo by jej k pasu připoutal

bez rány bez boje

lítostí krvácí

cožpak jej nevidíš

zbabělost zastínila oči tvé

a nabídla ti skrýš

nenech ji

aby tě ovládla

a jednou

jedinkrát

postav se vzpřímeně

jako kat

ať rozbuší se srdce tvé

zas vem do ruky meč

a vykřikni

jsi-li mou krví

tak neboj se

a teč!

23. 1. 2011

Ledový Stuhleck


Druhý týden v lednu vyrazilo naše lezecké uskupení na hory bez sedáků a lezeček, ale zato s boardem a lyžemi.

Pravda, počasí na horách nám už týden moc nepřálo, teploty nad nulou braly sníh ze sjezdovek tempem rychlovlaku, o čerstvém prašánku si člověk mohl nechat akorát tak zdát, ale rozhodli jsme se to přece jen zkusit.



Na stuhleckých sjezdovkách byl převážně technický sníh na těch dolních krásně upravený, ledových ploten bylo sice taky dost, ale šlo se jim poměrně dobře vyhnout. K vrcholku hory nás pustili až odpoledne. Tam už teda o sněhu ani nešlo mluvit – celý vršek byl v podstatě jeden jediný ledový kusanec. Tak jsme se aspoň vyfotili u kříže na vršku, který byl tentokrát bez svojí ledové skořápky, užili si blbnutí ve vichřici a mazali zase na dolní sjezdovky.

Další výlet na Stuhleck je brzo v plánu, začalo zase sněžit, zima ještě nekončí! :)




Výlet Jizerskou bílou stopou


Běžkování v Jizerkách nám krásně a plynule navázalo na silvestrovské oslavy v matičce stověžaté.

Zatímco prvního jsme se vyvalovali doma u televize a dospávali noc, druhého jsme brzo ráno vyrazili dobývat sněhové pláně a lesy v bílé stopě. Z Bedřichova vyrazilo na jizerskou magistrálu šest natěšených lidí – pět profíků a jedna lama (já).



Lama se vcelku chytila a prvních deset kiláků víceméně po rovince nebo do mírného kopečka bylo v pohodě. Dokonce se stihlo udělat i pár fotek a kochat se zimní krajinou. Šplhání na hřebínek se již ukázalo býti náročnějším, zde začala lama zaostávat a dohonit čelo pelotonu se jí podařilo, až když závodníci zastavili u bufáče na polévku a svařák. Ovšem i při tom funění do kopečka se stíhala kochat a fotit kdejaký zasněžený křák :) Sjezd z kopce byl v pohodě, zde se dalo trochu odpočinout a krásně se povozit – pravoúhlou zatáčkou zakončený sešup přežila lama kupodivu taktéž bez úhony :)

Na dvacátém kilometru závodu už měla lama pocit, že by to na poprvé mohlo stačit, ještě ovšem zbývalo vydrápat se pět kiláků do kopečka k Prezidentské chatě.



Po dvacetipěti kilometrech jsem sice ty protivná dřeva proklela do horoucích pekel, ale určitě běžky ještě zkusím, jen si na to s sebou vezmu novější vybavení a hlavně ještě nějakou další lamu, aby bylo s kým dělat závodníkům chvost :)

9. 1. 2011

2011


S Novoročním přáním je lépe přijít pozdě než vůbec, i když původně jsem ho na blog psát nechtěla, ale nakonec proč ne, že :)

Takže ať nám to v tom letošním roce leze, jezdí, šlape, kreslí … prostě každému co jeho jest :) snad všichni už tento rok najdeme to, co bychom si nejvíce přáli … a hlavně hodně lásky, protože s tou je hned všechno jinačí :)

Smějte se na sebe lidi! Ať je nám celý rok veseleji

Mezisvátčí


V mezisvátčí jsme nachvilku přerušili vánoční spokojené flákání a vyrazili do Nového Města na svah.

Posádku modrého Fábu tentokrát tvořila čtveřice já, Precla, Martina a Martin, který jel na board poprvé.

Lidí bylo opravdu hojně, tak jsme nakonec šlapali kopec všichni – třeba příště bude lépe, zmizí fronta, zmizí ledovice v horní části kopce a my si zajezdíme stejně pěkně jako loni :)

27. 12. 2010

Zastavení v Salzburgu


Nad tím, kam se jet podívat na letošní vánoční trhy, jsme dumali docela dlouho. Původně to měla být Bratislava, pak zase Krakow … do Vídně už se nám nechtělo, byli jsme tam loni. Nakonec vyhrál Salzburg.



Byla jsem tam už jednou v létě, tak jsem byla docela zvědavá, jak bude město vypadat zahalené do vánoční atmosféry a sněhu. No … nezklamalo :) ani vánoční punč a pečené brambory nezklamaly.

Sice jsme tam dlouho nepobyli, protože cesta byla poněkud delší, ale i tak to stálo za to.

Příští rok nicméně pojedeme někam trochu blíž :)




25. 12. 2010

Zell am See - Kaprun


Týden po Jeseníkách přišla řada na pořádnou „dovolenou“. Užila jsem si tři báječné dny v regionu Zell am See – Kaprun, přesněji řečeno v oblasti Saalbach.

První den se nám moc nepodařilo počasí, byla mlha, sněžilo, sjezdovka samá boule. Ale zas na druhou stranu byla spousta čerstvého sněhu. Jezdili jsme z vrcholu Zwölferkogel v 1984 mnm.

Musím teda přiznat, že první den mi dal v celku zabrat, horší viditelnost a hluboký sníh nejsou asi pro mě tou nejlepší kombinací. Hluboký sníh je celkem fajn do chvíle, než člověk zapadne až po nos a musí se nějak vyhrabat ze závějí na nohy, ale zas je to úplně jiný zážitek a rozhodně stojí za to.



Druhý den jsme změnili vrchol, tentokrát jsme jezdili na Kohlmaiskopf 1704mnm – tam byla moc pěkná červená. Potom jsme zkusili i černou na Schattbergu 2023 mnm – ta mě tedy nijak moc neuchvátila, i když horní část byla hezká.

Večer pak přišel luxusní odpočinek v lázních a v sauně.

Poslední den se konečně udělalo krásné počasí a užili jsme si i sluníčka opět na červené na Kohlmaiskopf.

Celkově shrnuto – báječné hory, moc příjemná společnost – podařil se opravdu dobrý výlet. Určitě se sem ještě někdy ráda vrátím.