5. 5. 2025

Měsíčník - květen 2025




 

Je tu květen.

Můj poslední oblíbený měsíc na delší dobu – ano, může za to počasí :). Rozhodně oblíbený měsíc fanoušků Star Wars – za to počasí nemůže, na vině je pouze 4. květen. A měsíc kdy je Svět knihy, takže pro nakladatele čas, kdy vyhodit ven nějaké ty super pecky. A že je můj předobjednávkový list solidně nacpaný  - za to si můžu sama :)

Na květen mám taky naplánovaný svůj soukromý „Order 66“ a sice dopsat všechny články o knihách, které dlužím sama sobě a začít se věnovat i jiným věcem. Počítám že to bude obdobný masakr jako u původního rozkazu :D

Ale než se do toho vrhnu, tak ještě malé:


Ohlédnutí za dubnem

Okolnosti mě přinutily zahájit zase čistky v mojí knihovně. A tentokrát budou brutální a nemilosrdné. Je to sice mrzuté, ale všechno doma prostě mít nemůžu. Pořád upínám naděje k omezení nákupů, ale na to nemám dost pevné vůle :)

Po dlouhé době jsem si zase vybrala knihu na pointě, kterou jsem podpořila. Knize to nakonec nevyšlo, čemuž se upřímně ani nedivím. Myšlenka byla dobrá, ale reklama nulová. Bez nějaké propagace prostě přispěvatelé knihu na pointě nemají moc šancí najít. Škoda.

Měla jsem zajímavé srovnání mezi knihou, kde autorka nepopisuje téměř vůbec a knihou, kde autor popisuje v pravdě po tolkienovsku. Upřímně, nevyhovuje mi na stopro ani jeden způsob. Bez popisů se čte rychleji, ale text je zbytečně jednoduchý a uspěchaný. S popisy má text hloubku, ale zase není možné ho číst bez patřičné pozornosti a v krátkých úsecích. Pak totiž nemůže připoutat k napětí v ději. Pokud bych si ale měla vybrat jedno, budou to rozhodně popisy.

Začala jsem poslouchat rozhovory a podkasty s Kyšou/Kotletou. Jednak je to sranda, dvak to má hlavu a patu a do třetice mě to inspiruje k vlastnímu psaní víc, než všechny písácké skupiny a kurzy dohromady. Pořád jsem se ale nedokázala od spisovatelských skupin úplně urvat, už jsem ale přijala, že mě to spíš zatěžuje, než pomáhá.

 




Jak to šlo v dubnu s vybraným čtivem?


Mezi dubnovým výběrem se ocitly hned dvě knihy, které měly nakročeno k topkám měsíce. A celkově mě nezklamala ani jedna z vybraných.


Práh: Mezi půlnocí a ďáblem  – hodně zajímavě vytvořená vize Prahy budoucnosti, kdy vládu nad městem převzalo náboženství a velkým problémem je nemoc Mal 3, která dává některým lidem určitou nadpřirozenou výhodu. Takový hon na čarodějnice v moderním hávu. Bavilo mě to. Jen jsem si chvíli zvykala na zvláštní střídání postav při vyprávění.

Čistá pravda – svěží a zábavná knížka o holce, která najednou nemůže lhát. Což je u ní docela průšvih, protože v práci tak či onak lže prakticky pořád. Suprová jednohubka na oddech s příjemnou romantickou linkou. Opět – bavilo mě to!

Murtagh – tady jsem zklamání ani neočekávala. Eragon mě svého času hodně bavil a Murtagh byl stylem vyprávění dost podobný. Užila jsem si, jak se autor hodně zaměřil na draka a jezdce a jejich boj se sebou po „výchově“ u Galbatorixe a válce. I když je to mírně mimo hlavní sérii, tak za mě její nejlepší díl.

 

Nej kniha minulého měsíce:


Tento měsíc byl výběr hodně složitý. Četla jsem dost dobrých knížek, ale žádná vysloveně nevyčnívala. Kchrata dvojku jsem vybrat nechtěla/nemohla, protože jednička získala titul minulý měsíc, tak ať je změna.  Fakt mě bavil Murtagh a Práh. Po těžkém rozvažování jsem nakonec vybrala něco, co bylo absolutně největším překvapením za hodně dlouhou dobu. Nechtěla jsem to číst, ale nakonec mě to neskutečně strhlo:

 



Co plánuji přelouskat v květnu?


Začalo mě hrozně bavit prolézání knihovny a vybírání dalších třech kousků. Pokaždé mě překvapí, co mám ještě v knihovně nepřečtené. Hlavně když si vzpomenu, jak jsem byla na knihy natěšená, když jsem je kupovala. A abych dodržela komplikovací pravidlo, opět jsem lovila jen mezi květnovými nákupy minulých let.


Jedna od českého autora

Po stopách magie – knihu jsem podpořila na Pointě, tak by bylo záhodno ji taky přečíst.

 

Jedna bazáčová

Mé jméno je nikdo   – proč já jsem to vlastně koupila? Ani náhodou si nevzpomenu. Nicméně čekám hodně. Podobné omyl-koupě se mi většinou vyplácí.

 

Jedna z rozečtené série

Má chudinka Jane – tuhle Jane-parádu jsem kdysi považovala za docela zajímavý nápad a první díl byl dost čtivý. Už je to ale dlouho, tak jsem zvědavá, jak dopadne druhá Jane v pořadí :)

  

Konec hlášení!




Žádné komentáře: