22. 1. 2021

Šest vran - série



Žádný slzy, žádnej funus…


 



Griša se mi celkem líbila. To je první kniha (potažmo série) paní autorky vydaná u nás. Očekávala jsem tedy podobnou pohodovku ve stylu „nenadchne a neurazí“. Odehrává se to dokonce ve stejném světě, takže vše nahrávalo tomu, že příběh bude podobný. Ale tohle, dámy a pánové, to snad psal jiný člověk. Protože Šest vran je prostě neodolatelně skvělá kniha. A Prohnilé město za ní nijak nezaostává.


Anotace:

První díl série Šest vran

Ketterdam – rušné přístavní město, kde se dá za peníze koupit naprosto cokoliv. Nikdo to neví lépe než Kaz Brekker, fenomenální podvodník a zloděj. Neštítí se žádné špinavé práce a dokáže vybruslit z každé situace. Jednoho dne dostane nabídku, na kterou by kývl jen šílenec. Pohádková odměna však několikanásobně převyšuje všechna nebezpečí, která ze sebevražedné zakázky plynou. Sám to ale nezvládne. Bude potřebovat další pomocníky… Trestance prahnoucího po pomstě. Zázračného střelce se slabostí pro hazardní hry. Černou ovci z prominentní rodiny na útěku z domova. Špiónku pohybující se neslyšně jako stín. Dívku využívající svoji krásu jako smrtící zbraň. Šest nebezpečných psanců se pokusí o nemožné – vloupat se do Ledového paláce, nejstřeženější pevnosti světa. Kdo z nich přežije? Jaká tajemství vyplavou na povrch? Odvrátí nebezpečí, které hrozí světu?

Anotaci ke druhému dílu neuvádím. Spoilery tady nechceme :)

Kdo bude chtít, snadno si ji dohledá sám.



Atmosféra přístavního města Ketterdam, v němž se většina obou dílů série odehrává, je doslova neopakovatelná. To co tady nezažijete nikde jinde. Město je střediskem zábavy všeho druhu. Do přístavu přijíždějí lodě naložené turisty, kteří touží utratit jmění v místních hernách, zábavních podnicích a bordelech. Jenže město má dvě tváře. V pozadí těchto křiklavých čtvrtí je Barrel – místo, kde žijí zloději, podvodníci a gangy. Pro obyvatele Barrelu – zloděje, hráče, členy gangů a ztracené existence -  jsou turisté jen kavky k oškubání a také je oškubou s náramným potěšením. Na nic si nehrají, na rovinu přiznávají, jací jsou. Svoje nejtajnější tajemství ale pečlivě skrývají. Druhá tvář Ketterdamu je rádoby ctihodná, ale o peníze tu jde taky, jen je kradou jinak (eh, pardon, vlastně vydělávají). Místní uctívají Ghezena – boha obchodu a bohatí obchodníci mají svá luxusní sídla v lepších čtvrtích. Žádný kšeft jim není cizí – ani ten s lidmi ne. Na venek ctihodní, uvnitř prohnilí.

Tuhle polodivokou atmosféru zachytila paní autorka dokonale. Přitom jsem ale neměla pocit, že by kdo ví jak plýtvala popisy míst, kde se postavy pohybovaly ani popisy postav samotných. Bylo to prostě akorát. Při čtení jsem se doslova cítila vtažená do uliček Barrelu a dokázala jsem si tuto čtvrť i celé město a lidi v něm skvěle přestavit. Jeho zářivou i odvrácenou tvář. Stejně tak těžkosti jeho obyvatel a každodenní boj o přežití v ne úplně přátelském prostředí. Žít bych tam nechtěla, ale četlo se o tom skvěle. Stejně dobře byla vymyšlená i situace „politiky“ mezi gangy.

Paní autorka příběh zabydlela parádními postavami. Byly dobře napsané a jejich charakter a chování propracované natolik, že jsem jim perfektně věřila. Vzhledem ke kategorii, do které je kniha zařazena, byly postavy nadprůměr a netrpěly šablonovitostí nebo klišé povahovými rysy. Obzvlášť se to projevilo u Kaze a Inej. Asi teda nikoho nepřekvapí, že právě tihle dva byli mými oblíbenými postavami. Žádnou z hlavních postav nelze považovat za kladnou už vzhledem k tomu, čím se živí a co tedy musí každý den dělat. Ani jejich minulost je neomlouvá a postavy se ani omlouvat nesnaží. Při čtení nepřijde ani žádné náhlé prozření a obrácení ke světlé straně síly. Ani by to nešlo. Ketterdam by jim to nedovolil a oni žijí právě tam, jsou tím, čím jsou. Mně se tohle líbilo. Nepotřebuji nutně nápravu zločince a vítězství morálky za každou cenu. Potřebuji postavy, kterým mohu věřit, že jsou takové, jaké je autor napsal vzhledem k prostředí a jejich životu. A přesně to tady bylo.

Jediné, co bych u postav možná trochu vyčetla, bylo párování všech a dnes už nezbytný vztah mezi dvěma mužskými postavami. Zase tak zásadně to nevadí, protože autorka neměla tyto vztahy na úkor příběhu, ale spíš děj vhodně doplnily a navíc na konci druhého dílu dojde k pár událostem, které zdaleka všem postavám happy end nepřinesou. Skoro se nabízela otázka, co je vlastně ten happyend, jestli je nutný. Autorka to každopádně nepřehnala a dopřála příběhu konec především uvěřitelný vzhledem k předchozímu ději a povahám a životu postav. Není potřeba se bát ani vyhrocené romantiky – jednak na to postavy neměly čas v akcí nacpaném ději a taky prostě většinou nebyly ten typ. Vztahy byly spíš opatrné a lehoučké jako peříčko.

Hrdiny jsem měla při čtení za starší, než byli, ale počítám, že na tom prostě až tak nezáleží. Nepůsobilo to nevěrohodně, protože život v Kettredamu z nich dětství brzo vykřesal. A kdo chtěl být dítětem, neměl šanci přežít. Všechny postavy si od malička zažívaly svoje a musely proto dospět velmi rychle a bojovat sami za sebe. Do děje byly občas včleněny úryvky vzpomínek postav na minulost a díky tomu se dalo krásně přijít na kloub tomu, co jednotlivé povahy utvářelo.

Obě knihy přinášejí skvělý napínavý příběh, který mě dokázal vtáhnout během pár stránek – skoro se nebojím říct pár řádků (první mě asi bavil trochu víc). Zápletka obou je zamotaná jako ďas, ale žádné bloudění nehrozí. V obou knihách hrdinové čelí prakticky neřešitelné situaci, ale způsob řešení, který nakonec najdou, působí úplně jasně. Je to zábava! A oni se taky dokážou bavit, i když jim jde o krk. Schopnosti a dovednosti, které hrdinové mají, jim dost pomáhají, ale zadarmo nic nedostanou. Kaz je král všech plánovačů, má až neskutečnou drzost a taky občas štěstí i když ne až přehnaně. Pokud si autorka pomohla nějakou tou kličkou ze zdánlivě neřešitelné situace, nevšimla jsem si toho, takže to rozhodně udělala nenápadně. Na první pohled se může zdát, že Kaz je tak trochu věštec, jak dokáže všechno předvídat a počítat se vším. Druhá strana mu ale občas plány zhatí a on musí najít jinou cestu.

Kniha je sice řazena do YA, ale svou atmosférou, dějem i kvalitními a propracovanými postavami má velmi slušně nakročeno do fantasy pro dospělé a upřímně si myslím, že tam kliďánko patřit může a dospělým čtenářům sedne taky.

Zpracování fyzické stránky knihy se taky velmi povedlo. Vzhled perfektně odpovídá obsahu a obálka upoutá na první pohled. Ještě že tak, tenhle příběh si nezaslouží zapadnout někam do temných koutů regálů v knihkupectvích.

 

 



O knize:

Autor: Leigh Bardugo

Série: Šest vran (1. díl), Prohnilé město (2. díl)

Překlad: Julie Žemlová

Vydal: Fragment

Rok vydání: 2017 a 2018

Počet stran: 384 a 432

 

Jiné knihy autora na bloGu:

Griša – první díl série

 


5 komentářů:

Naprostá knihomolka řekl(a)...

Když se teď podívám na poličku napravo ode mě, koukám na tuhle sérii. Knihy jsem si potom co vyšly koupila, ale nikdy jsem je nepřečetla. Letos to chci určitě napravit!

Nikolaoss řekl(a)...

Jé, tak to ti úplně závidím, že je budeš číst poprvé. Já jsem je koupila také hned a na přečtení čekaly dlouho, ale stálo to za to :) Díky za komentář a přečtení.

Martina Bisová řekl(a)...

Já knihy četla hned po jejich vydání a také trochu lituji, že už jsem je jednou četla. :D Minulý rok jsem dala rereading Šesti vran a letos se chystám i na Prohnilé město. Na goodreads jsem dokonce našla, že bude pokračování, ale nevím, jestli je to úplně šťastný tah. No uvidíme, co z toho bude. :)

TheMellory řekl(a)...

Tuhle sérii jsem četla a byla jsem z ní naprosto nadšená. :) Když to tak vidím, hned bych knihy znovu otevřela. :)

Nikolaoss řekl(a)...

Děkuji oběma za komentáře a přečtení :)
Martina: o pokračování jsem neslyšela, ale jestli bude, tak ho chci. Zajímavé je, že Zjizvený král už mě tolik nebavil.
TheMellory: u mě to bude jedna z těch, k nimž se vracím.