Autor: Leigh Bardugo
Série: Griša (1. díl)
Překlad: Julie Žemlová
Nakladatel: Fragment
Rok vydání: 2017
Počet stran: 309
Anotace:
Ravka, kdysi mocná a hrdá země, se otřásá v základech. Pás neprostupné temnoty obývaný krvežíznivými nestvůrami, ji rozdělil na dvě části. Její budoucnost leží v rukou nic netušící dívky… Alina nikdy v ničem nevynikala. O to víc je překvapena silou, která se projeví v okamžiku, kdy je se svým regimentem napadena a jejímu nejlepšímu příteli hrozí smrt. Jejích výjimečných schopností si všimnou na nejvyšších místech a dívka je dopravena na královský dvůr, kde se má naučit ovládat své dosud nezkrocené schopnosti. Má se stát grišou – členkou privilegované vrstvy mágů a kouzelníků. Jenže nic v tomto světě plném přetvářky není tak, jak se jí snaží namluvit. Alina proniká do tajemného společenství grišů a poznává blíž i jejich nejvyššího mága, okouzlujícího Temnyje. Postupně přichází na to, že vše, co se kolem ní děje, má jediný cíl. Zneužít její jedinečnou moc proti celé zemi i proti ní samotné. Pokud se nechce stát loutkou v rukou zla, musí uprchnout. Jediná možná cesta však vede tam, kam se jiní neodvažují. K pásu neprostupné temnoty…
Můj názor:
Nebudu se vůbec tajit s tím, co mě přimělo si knihu
koupit – byla to inspirace Ruskem. Takových YA fantasek jsem četla hodně málo a
zvědavost jsem tedy měla našponovanou k prasknutí. Ruské prostředí je
přitažlivé a zajímavé. A navíc ty čarodějnice, to je moje slabůstka :).
Příběh se odehrává v zemi Ravka, kterou Vrása stínu
rozdělila na dvě poloviny. Vrása stínu
je oblast vytvořená kdysi dávno mocným kouzelníkem – grišou. Je to místo, kde
panuje věčná temnota a kde žijí lidožravé příšery volkry, které sežerou
každého, kdo do Vrásy vkročí a není schopen se bránit (a dost často i toho, kdo
se brání).
Zdroj |
Na cestě k Vráse stínu příběh začíná. Putuje
k němu karavana lidí, kteří se chystají přeplout Vrásu na písečných
člunech. Skupina se skládá z vojáků, obchodníků a grišů – čarodějů, kteří
mají za úkol karavanu bránit před volkrami.
Ve skupince kartografů se ukrývá i hlavní hrdinka knihy. Mladá
bezvýznamná Alina Starková. Při přeplouvání Vrásy jsou pochopitelně napadeni
stvůrami a když už to vypadá, že je boj marný, stane se něco, co
z bezvýznamné Aliny udělá náhle dívku, která je středem pozornosti. Ukáže
se totiž, že má schopnosti Světlonoše. Tím končí její kariéra kartografky a je
odvezena do školy pro griši, aby se stala jednou z nich…
Griša je krásná ukázka toho, jak může i nekomplikovaný
příběh být krásně čtivý, když se zasadí do zajímavých kulis, které mu dodají zdání
originality. Paní autorka používá klasickou šablonu pro tyto knihy – mladá
hrdinka, která má mocné síly, ale myslí si, že je obyčejná. Po objevení sil se
dostává do vlivu mocného muže, který je na ni hodnější než na jiné… Musím
pokračovat? :) Jinak ale zase tolik běžných věcí v knize není a děj
v grišovské škole je natolik zajímavě popsaný, že ta šablonka vlastně
vůbec nebude vadit. Navíc to prostředí, rusky znějící jména i celkové ladění
knihy působí dost exoticky a přitažlivě. Ráda říkám, že mě to zaujalo a bavilo
a bude to důvodem pro pořízení dalšího dílu.
Trochu mě při čtení překvapilo, jak moc jsem zvyklá na
určité stereotypy v rámci žánru. Zvlášť, když se paní autorka zrovna
tohoto konkrétního klišé zjevně nehodlala držet. Musím říct, že na první dobrou
mě to trochu rozladilo, ale přes noc se to uleželo a teď si myslím, že to je
vlastně dobře, i když mě to pořád ještě trochu mrzí. Kdo jste četl, určitě
víte, o čem mluvím, těm ostatním to nebudu prozrazovat, třeba to pro vás bude
stejné překvapení, jako pro mě. Rozhodně za to paní Bardugo sbírá body. Tímhle
způsobem mě zasáhnout tak hluboko, to se v YA snad ještě nikomu nepodařilo
:).
Zdroj |
V knize jsem si jako žena užila i krásných šatů, plesů,
lesku carského dvora, společnosti grišů i moc pěkně napsaný vyvíjející se vztah
mezi Alinou a Temnyjem. On byl nejmocnějším grišou v Ravce – temnou silou
a Alina k němu krásné pasovala, jako světlonoška, nositelka síly přesně
opačné. Paní autorka to mezi nimi nechala
občas pěkně zajiskřit, ale neměla jsem pocit žádného přehánění. Mnohem více
času bylo věnováno Alininu poznávání světa grišů a její snaze zkrotit svoje
síly a naučit se je ovládat. I když byl vývoj příběhu maličko průhledný a více
méně jsem tušila, co bude dál, není to nic, co bych tentokrát knize vyčítala.
Možná bych jen ráda více poznala, kdo je Alina, jako osobnost. Zdála se mi být
trochu nevýrazná. Celkově postavy působily lehce nedodělaně, ale třeba je paní
autorka později popíše a rozpracuje více. V prvním díle série jsem si
hlavně užívala krásu prostředí a novost ruských reálií a světa grišů.
Jsem docela zvědavá, co si pro mě paní autorka připraví
v dalším díle. Nejspíš budu mít trochu problémy najít v sobě sympatie
pro dvě postavy, které zůstaly jako hlavní, ale tím lépe. Příběh byl celkem
uzavřený, takže další směřování děje zůstává prozatím skryto.
Kniha nepatří mezi náročnou fantasy, ale pro čtenáře YA bude
určitě pěkným kouskem do sbírky. Za sebe ji mohu s klidným svědomím
doporučit, já jsem si čtení užila a to, že jsem knihu přečetla za jediný večer
(noc) snad vypovídá dostatečně o její čtivosti.
Pokud vás zajímá, kde knihu sehnat za rozumný peníz, poradí vám tady.
7 komentářů:
Moc pěkná recenze. Mně se kniha velice líbila. Chybělo málo a jiskření mezi Temnyjem a Alinou bylo žhavější než v knihách eroticky laděných. Mě tedy vzalo hodně. <3 Asi mě přitahují mocné a tajemné typy... v knihách.
Grisha je příjemná oddechovka, které člověk také čas od času potřebuje. Líbí se mi originalita právě té inspirace a Alina, byť byla stereotypem mnoha hrdinek, nebyla otravná a přehnaně sebelítostivá, což je také velké plus.
Pro mě to je ale pořád ten průměr, hlavně díky tomu stereotypu, druhý díl se mi líbil o něco méně, ale třetím si mě autorka jednoznačně získala na svoji stranu :)
Děkuji oběma za komentář.
Channach: přesně to mi nedovolilo knihu odložit. To jiskření mezi nimi bylo až brutální :) nejspíš budu taky na ty mocné a tajemné typy :) snad si Temnyje ještě v dalších dílech užiju.
Báro: koukám, že jsi oproti mně napřed :) já zbaběle čekám na české překlady. Doufám, že mě nezklamou. To, že Alina nebyla ukňučená, je jednoznačné plus. Doufám, že se v dalších dílech trochu víc předvede, pořád mám pocit, že o ní málo vím.
Miluji te:). Já Grisu hrozne zeru, strasne me bavila a okouzlila.
Díky za komentář :) tuším, že se taky těšíš na další díly :D
Grišu si chci přečíst, ale netuším, jestli se k ní někdy dostanu...
Jo :) to znám, taky tu mám nějak moc knih, které pořád odkládám. Nějak vycházejí rychleji, než stíhám číst :)
Okomentovat