Příběh je poměrně zvláštní. Nejen, že je to mix sci-fi, fantasy a magického realismu, ale taky se toho v něm tolik neděje a zároveň se děje hrozně moc – jenže to podstatné musíte trochu hledat a přemýšlet nad tím. Nejde prostě jen tak mimochodem vstřebávat jako u jiných, méně náročných textů.
Ze začátku se zdá být kniha YA fantasy jenže kromě mladších hrdinů ze začátku knihy vlastně YA ani ničím moc nepřipomíná a s dospíváním hrdinů se přesunuje spíš k tomu magickému realismu a příběhu pro dospělé. Dokonce nemá ani romantickou linku úplně typickou pro příběhy z ranku YA. Chvílemi jsem pochybovala, že vůbec nějakou má :) a byla to v tu chvíli příjemná změna. Pokaždé na romantiku chuť není a tady navíc ani trochu neschází. Romantický vztah mezi hrdiny jsem každopádně vnímala ze všech vztahů nejmíň a v příběhu byly úplně jiné a důležitější věci. Ne, opravdu bych knihu neřadila k romancím a doporučuji to od ní neočekávat. Ani nevím, kde přesně se toto očekávání vzalo - snad z anotace, která to maličko naznačuje, ale zároveň upozorňuje i na to, že to důležité na vztahu hrdinů je jinde.
Není to příběh nacpaný akcí. Nemůžu říct, že by se nedělo nic napínavého, hlavně ke konci, ale většinu času se jedná o pomaleji plynoucí příběh. Nahlédla jsem v něm do životů dvou přátel, kteří se znají od malička ze školy. Od dětství spolu sdílejí mnohé. Nejdřív vyloučení z kolektivu pro svoji určitou odlišnost od ostatních. Dokonce i jejich rodiny na ně reagují přehnaně přísně a s nepochopením a místy mi tohle chování od rodičů připadalo přestřelené. Později mají společná tajemství. Určité okamžiky je dokonce postaví proti sobě. I když se jejich životy ubírají odlišnými cestami, nikdy se sobě navzájem úplně neztratí.
Paní autorka své hrdiny postavila osobnostně i „nadáním“ na opačnou stranu barikády. Přírodu v podobě Patricie proti technickému pokroku, který zastupoval Laurence.
Ona – Patricia – je od malička zvláštní holka, které se ostatní straní a posmívají se jí, i když k tomu nejdřív nemají moc důvodů. Je považovaná za emařku, sebevražedkyni, čarodějnici a bůh ví co ještě. To nejzvláštnější na ní je její schopnost používat magii přírody. Na malý okamžik v dětství dokonce rozuměla řeči ptáků, kteří jí sdělili, že z ní bude čarodějka. A taky ano! Podaří se jí opustit nenáviděnou školu a dostat se do školy pro čaroděje.
On – Laurence - je naprostý geek. Miluje vědu, matematiku, vesmír, počítače… Prostě všechny tyhle věci. Už jako malé dítě si podle návodu z internetu sestrojil svůj vlastní dvouvteřinový stroj času a zajistil si tím vstup mezi génie. V jeho škole ho však mají za odstrka a podivína. Jestli Laurence po něčem touží, tak přestoupit na matematickou školu, kde by byl konečně součástí společnosti, která ho pochopí a uzná za sobě rovného.
Zatím co postavy dospívaly, okolo nich byl neklidný svět. Schyluje se k zániku Země. Příroda se proti lidstvu bouří a hrozí ekologická katastrofa. Bojovat proti tomu se snaží jak skupina geeků, tak čarodějové. Každý po svém a navzdory tomu druhému. Čarodějové odvrací pohromy, jak jen můžou ve snaze Zemi zachránit a geekové bádají nad způsobem, jak lidstvo přestěhovat zavčasu někam mimo Zemi, která je podle nich nezachránitelná. Nepřátelství mezi skupinami se zdá být nevyhnutelné. Jediné, co je může spojit, je pouto mezi Patricií a Laurencem a to je, vzhledem k jejich loajalitě k okolí, které je přijalo, velmi křehké.
Na příběhu je hodně podivných věcí. Nejvíc asi to, že se nemůžu rozhodnout, jestli se mi líbil nebo ne. Vím jen, že jsem nedokázala přestat číst, protože mě to pokaždé úplně pohltilo. Podle anotace jsem čekala něco trochu jiného, ale o zklamání nemůže být řeč. Styl psaní byl hodně čtivý, připadal mi strohý, ale jistou malebnost textu nepostrádal. Obzvlášť v Patriciiných kapitolách.
Trochu mě mrzelo, že z čarodějnické a matematické školy nebylo v knize zachyceno trochu víc. Paní autorka tyto dost podstatné roky Patricie a Laurence skoro vynechala. Středoškolský život hrdinů ale nebyl tématem příběhu, tak se nedalo nic moc dělat.
To podstatné pro obě postavy paní autorka nezamlčela. Odehrávalo se to na škole, kde byli oba ještě spolu – na základce (nebo jak se to v Americe jmenuje). Bohužel tím podstatným, co oba hlavní hrdiny formovalo, byla dost drsná šikana. Nejen ve škole, ale i v rodinách a to mi přišlo už nepěkně přehnané. Tahle část byla popsaná až tak, že to bylo při čtení dost nepříjemné a nedařilo se to vyvážit ani přátelstvím postav. Moc hezkého vážně nezažily. Navíc ve mně zůstal pocit, že to, co se jim dělo, je (bylo v knize) vlastně v pořádku. Mohla za to reakce rodin obou. Rodiče se naprosto nedokázali postavit za svoje děti, zastat se jich a přijmout je takové, jaké byly.
Oba se sice později našli ve svých vlastních společenských kruzích, ale mně se opravdu hodně nelíbilo, že v dětství neměli nikoho než sebe navzájem. Na základě toho bych čekala, že z nich vyrostou ustrašení a utrápení chudáci, jenže paní autorka místo toho napsala docela silné osobnosti. K tomuto vývoji jim zřejmě pomohlo přijetí a úspěchy na středních školách, jenže mě jako čtenáři to trochu chybělo do celkového obrazu. Asi i kvůli tomu mi postavy nebyly zase tolik blízké, jak bych asi chtěla, aby mi na jejich příběhu záleželo víc.
Při čtení jsem byla spíš vnějším pozorovatelem, než abych se vysloveně ponořila do děje. Zrovna v tomto případě to ale kupodivu nevadilo. Kniha mě něčím zaujala a těžko se mi popisuje čím. Styl psaní mi seděl, o tom žádná. Příběh mě taky bavil, i když se nejednalo o žádnou dokonalou bombu. Nedokážu si to vysvětlit jinak než prostě nějakým podivným kouzlem onoho magického realismu :) – od obálky až po text samotný. Paní autorka byla stručná a říkala jen to podstatné a zajímavé. Vynechala zbytečné popisy a scény a možná právě proto neměl příběh šanci začít nudit. Na druhou stranu bych ocenila větší přiblížení obou hrdinů a frakcí, abych se do nich mohla více vžít. Vzhledem k rozsahu knihy byla autorka dost stručná. Dokonce i co se příčin problémů týkalo jsem se moc nedozvěděla. Přitom možnost by byla. Kulisa probíhající zkázy lidstva se mi zdá jako hodně přitažlivý rám pro milostný příběh. Proč jsem v tom teda ten milostný příběh nedokázala najít?
V příběhu je naťuknuta přehršel zajímavých témat, bohužel ale myslím, že by kniha potřebovala větší rozsah, aby se autorka mohla více ponořit a některá ta témata podrobněji rozpracovat. Nejen vztahy mezi hrdiny, ale další věci, které vzbuzovaly otázky a odpovědí se mi nedostalo.
Stále to pro mě zůstává půl na půl. Kniha je spíš náročným dílem a bude asi vyžadovat několikeré přečtení, než se prokoušu až do hlubin příběhu a najdu to podstatné mezi řádky. Říkám si, že jsem si měla dát při čtení více času. Pokud máte chuť na lehčí oddechovku, pryč od toho, nebude se vám to líbit. Kniha vyžaduje pozornost a chuť číst něco, co nepatří mezi zrovna zábavnou literaturu. Najdou se v ní spíš čtenáři, kterým nevadí náročnější příběh, poskakování mezi časy a magicky zvláštní plynutí mezi postavami, když se v příběhu dostávají do popředí.
Ale teď jsou oba dospělí, žijí v Mekce hipsterů San Francisku a planeta kolem nich se rozpadá. Laurence je konstruktérský génius pracující se skupinou, která si klade za cíl odvrátit katastrofu prostřednictvím technologických zásahů do globálního klimatu. Patricia je absolventkou Eltisleyského labyrintu, tajné akademie pro magicky nadané z celého světa, a spolu s dalšími mágy se snaží bojovat proti stále rostoucímu množství nemocí ve světě. Nemají ani tušení, že něco většího než oni sami, co začalo před lety v jejich dětství, je odhodláno svést je dohromady — aby zachránili svět, nebo jej ponořili do nové doby temna.
2 komentáře:
Moc pěkná recenze. :) Kniha vypadá jako zajímavá a asi dost náročně dílo, na které je třeba mít čas a náladu.
To určitě ano, když se čtení uspěchá, nejspíš kniha nenechá moc dobrý dojem. Díky za komentář a přečtení :)
Okomentovat