O knihu jsem si napsala v rámci testování svých čtenářských hranic. Nečtu horory, protože se celkem nerada u knih bojím. Nevyhledávám povídky, protože jsou pro mě moc krátkým útvarem a většinou mi k čtenářskému uspokojení nestačí. Než se do textu ponořím, je konec a často zůstává víc otázek než odpovědí. Byla jsem zvědavá, jak tomu bude zde – vždyť kniha je kombinací obou věcí. Do čtení jsem šla tedy s tím, že pokud mi to nesedne, rozhodně to nebude chyba autora nebo povídek samotných. Prosím, berte to při čtení mého názoru v úvahu.
…
Anotace:
Nebojte se bát.Čtyři hororově laděné povídky, které vás rozhodně nenechají klidnými!
Mladému účetnímu a jeho krásné ženě se podaří najít skvělého finančního poradce a peníze se jen kupí. To je skvělé, nebo snad ne? Jen kdyby…
Halloween v malém americkém městě je většinou veselou a radostnou událostí napěchovanou sladkostmi, dětským smíchem a západem slunce. Tenhle ale bude jiný…
Hrdinný doktor vytrhne přejetého chodce ze spárů smrti, lidé ve městě ho pochvalně plácají po zádech. Vše se pak postupně vrátí do starých poklidných kolejí, i když…
Sedmileté holčičky bývají roztomilé a nevinnost sama, tedy většinou…
…
Kniha je opravdu útloučká – obsahuje čtyři povídky, tak jsem si říkala, že to pro mě bude jen na jeden večer bání :). Dá se bez problémů přečíst ani ne za večer, takže povídky budou pro někoho, kdo nemá na čtení moc času nebo při čtení po chvíli usíná. Tady se to nestane, protože prvek napínavosti, který upoutá, opravdu nechybí a řádky doslova letí před očima. Stejně tak je možné dát si jen jednu povídku před spaním, protože na sebe nijak nenavazují. Tuto možnost jsem zvolila já a myslím, že dobře. Jednotlivé povídky jsem si tak nechala hezky uležet a zapůsobit víc, než kdybych je zhltla naráz.
V povídkách většinou nebyl nosným prvkem žádný nadpřirozený strašič ani síly, proti kterým by hrdinové byli bezmocní. Snažily se hrát spíš na strunu skutečného nebezpečí, spočívajícího v hnutí mysli hrdinů, které by snad za určitých okolností mohlo být i reálně. Pan autor vždycky dobře začal a dokázal vzbudit zájem o historku v povídce. Pro mě bohužel nebylo možné rozsah zájmu prohloubit, ale to už je prostě osud povídkových knih. Sotva si začnu děj příběhu užívat, je konec :).
Mladému účetnímu a jeho krásné ženě se podaří najít skvělého finančního poradce a peníze se jen kupí. To je skvělé, nebo snad ne? Jen kdyby…
U první povídky – Šedé sako - mi chyběla nějaká výraznější motivace činnosti padoucha. Nepřišla jsem na smysl jeho konání a zrovna v tomto případě mi to vrtá hlavou. Napadá mě totiž hned několik možností a ráda bych nějaký motiv měla. Protože takto mi vychází, že to dělal prostě jen tak a to mě nechává v mírném pocitu neuspokojení. Ani mi nepřipadala nijak strašidelná. Spíš měla jakýsi psychologický efekt špatného rozhodnutí a života, který z celkem příjemné koleje zamíří na dost divokou a nepříjemnou jízdu, která se ale zdá čím dál lepší, dokud pohodlný osobáček nezamíří na dráhu, o kterou by nikdo nestál. Hlavní hrdina byl dost přesvědčivě vykreslen jako neprůbojný muž, který prostě jen čeká, až se v jeho životě stane něco, co si nedokáže vybojovat sám a přinese mu to vytoužený úspěch a blahobyt. Přežívá ze dne na den po boku nespokojené ženy a čeká. A ono to nakonec vážně přichází, jen asi ne úplně v té podobě, kterou chtěl.
Napadá mě spousta možností, které mi tuto povídku dokreslují a skládají pokaždé trochu jinak – ale to je moje chyba, ne chyba autora. Jak jsem už psala výše, povídka je prostě moc krátký žánr, aby mi stačil. Konec byl každopádně docela působivý.
Halloween v malém americkém městě je většinou veselou a radostnou událostí napěchovanou sladkostmi, dětským smíchem a západem slunce. Tenhle ale bude jiný…
Druhá povídka – Vítejte v Brownville - byla pro mě hodně zajímavá a přeci jen už trochu děsivější, než ta první. Psychologický efekt zde byl opět důležitý. I když jsem odhadla ještě před koncem, co se stane, vůbec to nevadilo a povídku jsem si užila až do konce. „Bytost“, která tu má hlavní roli, by si zasloužila trochu delší text, protože předvedla skutečně potenciál k nepředstavitelnému škodění a zajímavou škodolibou kreativitu. Ráda bych si přečetla, jak ještě v městečku zamíchá poklidnou sváteční atmosférou. U této povídky už jsem si užila i očekávaný lehce mrazivý pocit. Líbila se mi ze všech čtyřech nejvíc jak zápletkou, tak postavami a celkovou atmosférou Haloweenu.
Hrdinný doktor vytrhne přejetého chodce ze spárů smrti, lidé ve městě ho pochvalně plácají po zádech. Vše se pak postupně vrátí do starých poklidných kolejí, i když…
Třetí povídka – Doktor – mě dost oslovila zápletkou. Sice nebyla strašidelná, ale o to víc pravděpodobná se mi zdála – tahle představa byla dost nepříjemná. Konání hlavního hrdiny bylo až tak přesvědčivé, že mohlo úplně klidně být podle skutečné události. Za mě je tato povídka druhá nejlepší.
Sedmileté holčičky bývají roztomilé a nevinnost sama, tedy většinou…
Poslední povídka měla zajímavý nápad, ale moc mě nepřesvědčila. Zaujala mě ze všech tří nejméně. I když měla mít asi také psychologický efekt, na mě tentokrát nefungoval. Představa zla v podobě malého dítěte by sice mohla být strašidelná, ale u mě se ten pocit z holčičky nestačil rozvinout a konec, kde se vše vysvětlilo, mi úplně nesedl. Zde (na rozdíl od první povídky) by mi asi víc sedělo, kdyby se motivace záporné postavy nevysvětlila a autor se mě raději pokusil přesvědčit, že je prostě zlá.
Závěr po dočtení je ten, že povídky stále nejsou a nejspíš do budoucna nebudou mým žánrem. Jejich délka mi prostě nestačí. Vzhledem k rozsahu nemohou jít moc do hloubky, postavy pořádně nepoznám a dost často se mi nepodaří vcítit se do nich tak rychle, jak by příběh potřeboval. Vypadá to, že láska a strach pro mě musí mít pomalejší zrání a více prostoru pro tvarování emocí postavy. Proto mě někdy hrdinové nepřesvědčí o důvodu svého konání obzvlášť, když páchají nějaké zlé skutky. Uznávám ale, že tři ze čtyř povídek se mi líbily a bavilo mě je číst. Nebála jsem se tak, jak jsem původně očekávala, což mi zase nijak moc nevadí :)
Celkově povídky klidně doporučit můžu. Jen je potřeba počítat s tím, že nejsou úplně hororové a užijí si je spíš milovníci zajímavých psycho-hrátek s motivacemi postav.
Za laskavé poskytnutí knihy moc děkuji Nakladatelskému domu Grada. Na knihu se můžete podívat třeba sem.
2 komentáře:
O knize jsem také uvažovala, ale vzhledem k tomu, že moc nemusím povídkové knihy, nakonec jsem si ji nevybrala. :) Podle tvé recenze, ale nevypadá vůbec špatně. Mimo jiné se mi líbí obálka, která působí zvláštním a svým způsobem i děsivým dojmem. :)
Já taky s povídkama spíš nekamarádím, ale tahle kniha nebyla špatná. Docela dobře mě překvapila. A s obálkou máš úplnou pravdu. Ta mě nalákala k tomu, že jsem do toho přeci jen šla. Díky za komentář a přečtení :)
Okomentovat