Je doba temna.
Není to čas stvořený pro hrdiny. Hrdinské písně jsou už dávno zapomenuty, jejich činy zůstávají nezapsány...
Autor: Luke Scull
Série: Temné bratrstvo (1. díl)
Překlad: Ladislav Václavík
Nakladatel: Host
Rok vydání: 2014
Počet stran: 448
Můj názor:
To takhle někdy dostanu chuť na fakt temnou fantasy.
A pak
mi přijde vhod knihovna přecpaná nepřečtenými kousky, které jsem kdysi dávno
koupila a s úspěchem na ně zapomněla.
Temné bratrstvo se tímto způsobem
vynořilo s propasti zapomnění a sklidilo docela obstojný úspěch.
…
Když Magelordi zavraždili ve Válkách s bohy své protivníky a
svrhli jejich těla na zemi, zůstala na místě dopadu zvláštní místa. Průsmyky
v horách nebo oblasti v mořích, kde se magie uvolňuje z pozvolna
umírajících božských těl a krystalizuje do okolních nerostů.
Takovou magii je
možné těžit a používat k posílení kouzelných schopností nadaných jedinců. Právě
těch, kteří zavinili smrt původních božských majitelů oné magické esence. Vítězná
strana si rozdělila nadvládu nad zemí, každý Magelord zabral vlastní území a
vládne na něm, jak mu vyhovuje. Magelordi se navzájem moc nemusí, i když
původně bojovali spolu proti společnému nepříteli. Teď se zdá, že se obrací
proti sobě navzájem a jejich pohnutky zůstávají nejasné.
Pravděpodobně nejmocnější z nich – Salazar, vládne
v Dorminii pevnou a nemilosrdnou rukou. Lidem se v jeho království
nežije ani trochu dobře a tak se ve městě začíná formovat odboj, říkají si
Temné bratrstvo, který by rád Salazara svrhnul.
Možná by jim s tím mohla
pomoci Magelordka z Thelassy, řečená Bílá paní. Alespoň okolnosti tomu
nasvědčují. Dá se však Magelordce věřit?
Do tohoto boje se navíc přidávají i potíže na severu
v Klyhorách, kde ze země proudí čím dál větší množství démonů a ohrožují
obyvatele hor, kteří se zuřivě brání pod velením Magelorda řečeného Šaman.
V celé zemi se schyluje k něčemu velmi ošklivému,
a i když už většina z hrdinů zažila své, hrozí, že to, co přichází, bude
jejich nová nejhorší noční můra.
…
Protože je kniha zástupce fantasy pro dospělé – a ještě ke
všemu několikadílné – dopadlo na mě ze začátku větší množství jmen postav, měst
a kde čeho ještě. A také slušná porce historie, která současnému dění
předcházela.
Je však potřeba nenechat se tím zastrašit, i když se kvůli tomu
hůře začítá. Seznámení se světem, hrdiny a tak, je prostě (nejen) ve fantasy
docela často náročnější. Pan autor to naštěstí provedl poměrně schůdným
způsobem. V průběhu několika prvních kapitol se z toho chumlu
vynořily postavy hlavní, o které půjde především.
Život ve světě, do kterého pan autor svůj příběh zasadil, je
docela drsný. Připomíná život ve středověku. Je v něm všechna špína,
utrpení a nepohodlí, které si člověk jen umí představit a ještě trocha navíc. Život
je tvrdý a nemilosrdný, silnější vyhrává a se slabším si dělá, co chce. Je
potřeba velmi obezřetně volit stranu, které hrdinové věnují svou důvěru. Za
chybný úsudek se platí cena nejvyšší a pan autor nemá problém svým postavám
ublížit. A když už přežijí, dopřeje jim alespoň nějaké nepříjemné zranění nebo alespoň
puchýře v mokrých botách. Nebo hemoroidy. Rozdílí jim však útrapy rukou
spravedlivou a tak trpí i ti nahoře. Ti dole však přeci jen víc, déle,
bolestivěji, mokřeji, beznadějněji…
Když už se v příběhu mihne nějaký ostrůvek krásy a štěstí
– a on se mihne – je jasné, že to moc dlouho nevydrží a něco se pokazí.
Naštěstí však pan autor umí přijít i s okamžiky úspěchu a naděje. Sice
jimi šetří, ale najdou se.
Postavy nejsou napsány tak, aby byly sympatické. A dost
často nejsou. Na první seznámení bych je nejraději odepsala rovnou, alespoň
některé určitě. Místo toho jsem jim dala šanci, aby mě přesvědčily, že stojí za
to jim fandit. A u některých to tak opravdu bylo.
Nenašla jsem žádného
typického klaďáka a záporáka. Jen lidi, kteří mají své ambice, cíle a různé
množství moci a možností k jejich uskutečnění. A také různé představy o
tom, co je ještě košer a co už smrdí násilím a tyranií. Uvidím, co se
z nich ještě vyklube, protože jsou na začátku cesty a pan autor jim
neupírá vývoj, který má správná postava mít.
Kniha je rozdělená na přiměřeně dlouhé kapitoly a pan autor
se v nich věnuje několika různým postavám v různých příběhových
linkách, které ale mají samozřejmě něco společného a některé se časem i
protnou. Podívala jsem se tak nejen do špinavého přístavního města Dorminie,
ale i na moře, do zamrzlých Klyhor a na všechny možné blátivé cesty mezi tím.
Temné bratrstvo patří spíš k těm náročnějším fantasy
než k prvoplánově akčním a zábavným dílům. I když děj celkem odsýpá,
hlavně v druhé části knihy, občas se mi stalo, že se mi četlo trochu hůř.
Nikdy ale ne tak, abych se nudila. Na čtení je tedy nutné se trochu soustředit,
jako odpočinkovku to nevidím. Zápletka se rozvíjela sice pomalu, ale zdá se, že
příběh bude stát za to i v dalších dílech.
Na knihu je potřeba obrnit se trpělivostí se začátkem a
chutí na opravdu temnou a ponurou atmosféru. Fantasy umí být i krutý žánr a pan
autor se to nebojí předvést. Počítejte s tím, že vašim oblíbencům může být
a bude ublíženo. Dobré je taky připravit se na to, že některé postavy mají
slovník dlaždiče a najdou se i někteří, které budete nenávidět od první chvíle.
Ne proto, že by to byli fakt hnusní záporáci, ale proto, že jsou to fakt
nebetyční kreténi (ano, mluvím o tobě Davarusi Cole).
Milovníci žánru si knihu určitě budou umět užít. Pro ty,
kteří mají rádi lehčí a zábavnější fantasy ve stylu YA to nebude to pravé
ořechové.
Anotace:
První díl strhující trilogie od nejslibnějšího nového hlasu britské fantasy.
Je doba temna. Zásoby kouzla čerpaného z mrtvých bohů pomalu docházejí. Démoni a netvoři zamořují zemi a poslední hranice mezi říšemi se začínají hroutit. Žárliví mágové tří velkých měst sedí ve svých kamenných věžích a přemítají nad tou špetkou magie, která zbývá… Není to doba stvořená pro hrdiny. Hrdinské písně jsou už dávno zapomenuty, jejich činy zůstávají nezapsány.
I v takových chvílích se však najde pár odvážlivců, kteří si uchovají jiskru naděje, spojí své síly na obranu proti tyranii nesmrtelných pánů a vytvoří nezvyklou skupinu — Temné bratrstvo.
3 komentáře:
Já to četla před lety a byl to pro mě spíše průměr. Ale teď, když už mám trošku jiné představy o žánru, možná zkusím pokračování :-)
Koupených a zapomenutých knih je u mě taky spousta a někdy se až divím, co v knihovně nacházím za poklady. :) Tuhle knihu neznám, ale nevypadá vůbec špatně. :)
Děkuji za komentář a přečtení, holky :)
Lucy: Mně se to taky dost mění. Hodně se mi stává, že to, co mi dřív nesedlo, je teď parádní knížka. Zrovna na tuhle fakt musí být trochu chuť na něco náročnejšího.
Mellory: Člověk nikdy neví, co objeví ve vlastní knihovně.
Okomentovat