Přes širou, divou, chladnou zemi bych neváhal se dát
Severozápadní cestou až do dalekého moře.
Autor: Michael Palin
Překlad: Martina Šímová
Nakladatel: Dobrovský s.r.o.
Edice: Pangea
Rok vydání: 2019
Počet stran: 352
Můj názor:
Kniha přináší vhled do velmi zajímavé epochy lidských dějin.
A to je přesně ten důvod, proč jsem se rozhodla si ji přečíst.
Byla to doba velkých objevů, fascinace vědou a přírodou a
také doba odvážných mužů, kteří často přinesli pokroku nejvyšší oběť. Expedice
vyrážely k severnímu a jižnímu pólu a bývalé válečné lodě dostaly nový
účel – na svých palubách, upravených a přestavěných, hostily členy vědeckých
expedic na jejich objevných plavbách do království nekončícího ledu.
Jednou takovou lodí byla i HMS Erebus.
Její jméno, které dostala podle boha věčné tmy, asi už každý
někdy zaslechl a její příběh je jeden z nejtragičtějších a nejznámějších
příběhů v dějinách britského námořnictva. Původně byla válečnou
bombardovací lodí, a aniž kdy zapojila svá děla do bitev, sloužila nakonec vědě
při cestách na oba světové póly, z nichž jeden se jí stal osudným. Díky
knize jsem poznala její příběh od spuštění na vodu v roce 1826 ve Walesu
až po smutný konec v mělkých severních vodách nedaleko ostrova Krále
Williama roku 1848 při pokusu o objev severozápadní cesty.
Na své palubě hostila muže významných jmen. Do Antarktidy a
zpět donesla kapitána Jamese Clarka Rosse. Do Arktidy se na ní plavil sir John
Franklin. Jeho už bohužel domů bezpečně nedopravila.
 |
| Obrázek uloupen z FCB Knihy Dobrovský |
Knihu jsem četla jako zvědavý laik, nikoliv expert na dějiny
námořnictva a objevů a jako takový čtenář jsem byla spokojená. Technické
podrobnosti o lodích, způsobu plavby a organizace výprav pro mě byly
dostatečné, nikoliv však přehnaně odborné, aby odrazovaly od čtení. Oceňuji
zejména zmínky o tehdejší době, historických souvislostech, politické situaci a
dalších společenských záležitostech.
Z hlediska námořních objevů a
rozkvětu vědy se Erebus vyloupnul v ideální době, což kniha nádherně
ilustrovala. Pan autor dokázal srozumitelným způsobem předat informace a
objevy, které přírodovědci na palubě Erebu a Terroru udělali. Nadšení těch lidí
bylo úplně hmatatelné – zejména geologů, zoologů a botaniků (a autora knihy :)).
Patrná byla také profesionální soutěživost kapitánů, když chtěli významných
objevů a zeměpisných milníků dosáhnout dříve, než jejich konkurenti.
Zároveň byla kniha i jakýmsi historickým cestopisem. To jak
mapovala cesty lodi po světových mořích a oceánech. Příběhy posádky odrážely
také ducha doby a společenské změny.
Pan autor o lodi vypráví velmi poutavým a
čtivým způsobem s obrovským citem pro detail a vyzdvihnutí zajímavých
informací. Při psaní knihy vycházel z mnohých pramenů. Ať už se jednalo o historické
knihy, deníky lodních důstojníků, tehdejší denní tisk nebo soukromou
korespondenci. Díky jeho stylu psaní jsem neztrácela pozornost, jak se to občas
v naučných knihách stává.
Pan autor však jen neopakuje fakta a holé informace,
ale obléká je do beletristického kabátku. Proto jsem se začetla rychle, příběh
si mě snadno získal a osudy lodí i posádek byly více živoucí a skutečné.
Pozornost je věnována nejen objevům, ale i lidem - mezilidským vztahům a malým
lidským dramatům, které se na palubách a v souvislosti s výpravami odehrávaly.
Dozvěděla jsem se tak o tom, jaké rozmíšky a potíže panovaly na výpravách.
Prožila jsem oslavu nového roku v sevření ledu jižního pólu, kdy námořníci
mohli vystoupit z lodě a bavit se přímo na ledovcích, ve kterých lodě
uvízly.
Zúčastnila jsem se plesového veselí, které bylo uspořádáno přímo na
palubách lodí.
Pobavila jsem se u různých lodních rituálů a nad myšlením
nadšeného milovníka přírody, který obdivoval ptáky, aby je později zastřelil,
což ho bavilo ještě víc.
O lidských zálibách, slabostech a povaze pan autor
psal s jemnou ironií a velmi lidským způsobem, který mi ony osoby dokázal
hodně přiblížit. Bohužel došlo i na chvíle méně radostné.
Cestu Erebu na sever
jsem sledovala až do poslední chvíle, o které byl nějaký záznam. Z poslední
výpravy se nikdo nevrátil a osud posádky byl zahalen tajemstvím a okořeněn
legendami o kanibalismu. Pan autor
přidává na závěr informace o záchranných expedicích, svědectví Inuitů a své
vlastní poznatky z cest, které podnikl, když následoval Erebus po celém
světě až na místo jeho konce. Dostalo se mi tedy i srovnání těch míst se
současností.
Protože se velká část děje odehrávala na moři, nebyla nouze
o napínavé okamžiky, bouře, střety s ledovci a podobně. Život na lodi
nebyl právě lehký a pohodlný, což je v příběhu názorně vylíčeno a popsáno.
Posádky byly rády, když se ocitly na nějaký čas v bezpečném kotvišti a na
pevnině, ať už byla sebevíce odlehlá, obydlená kolonisty, domorodci nebo
tučňáky či úplně neobydlená.
Na druhou stranu se námořníci podívali do míst,
kde příroda ukazovala svou nejkrásnější, i když mnohdy nebezpečnou tvář. Byla
vylíčena krása a vznešená rozlehlost oceánů, kde lodím dělaly společnost pouze
kry, hvězdy a obrovská hejna velryb.
Jak atmosféru nebezpečí, tak krásy uměl
pan autor skvěle předat. Cítila jsem tu zimu, viděla rampouchy visící
z lanoví a slyšela šplouchání moře.
Kniha není beletrie, ale díky její čtivosti a stylu psaní ji
nechci zařadit ani mezi naučné knihy. Jak podtitul napovídá, pan autor vypráví
příběh jedné lodi. Příběh, který přináší hold všem objevitelům, vědcům, vojákům
a námořníkům, kteří se podíleli na plavbách této a podobných lodích.
Kniha je opatřena i doplňkovým materiálem – fotkami,
mapkami… Díky tomu je možné prohlédnout si konkrétní místa, kde lodě pluly,
pohlédnout do tváří významných členů výpravy, shlédnout dobové malby a třeba i
předměty které s loděmi souvisely. Musím říct, že zpracování se povedlo a
knize velmi sluší. Nadšení a pečlivost autora je znát z každého detailu. I
nakladatel si dal velmi záležet.
Pro zájemce o historii námořních objevů a krásné dřevěné
lodě se slavnými jmény to bude pěkné počtení a cenný kousek v knihovně.
Za poskytnutí knihy ke zhodnocení moc děkuji Knihám
Dobrovský. Pokud vás osud Erebu zaujal a chcete si knihu přečíst, seženete ji zde.
Anotace:
Loď Jejího Veličenstva Erebus byla jednou z prvních velkých průzkumných lodí, veteránka z přelomových plaveb na kraj světa.
V roce 1848 zmizela v Arktidě a její osud se stal záhadou. V roce 2014 byla nalezena. Toto je její příběh.
Michael Palin – hvězda skupiny Monty Python a televizní cestovatel – vdechuje pozoruhodné Erebus opět život. Sleduje ji od jejího vyplutí roku 1826, velkolepých výprav, které vedly ke slávě v Antarktidě až po její konečnou zkázu v Arktidě.
Žádné komentáře:
Okomentovat