Autor: Daniel Godfrey
Série: Nové Pompeje (2. díl)
Překlad: Filip Samec
Nakladatel: Dobrovský s.r.o.
Edice: Omega
Rok vydání: 2018
Počet stran: 376
Můj názor:
Po tom, jak moc mě zaujal první díl, jsem si pochopitelně nenechala ujít ani ten druhý. Byla jsem zvědavá, jak bude pokračovat příběh římského města přeneseného do moderní doby.
Pokud si chcete připomenout můj článek o prvním dílu série, najdete ho zde.
POZOR! Další text obsahuje spoilery k prvnímu dílu.
Děj druhé knihy ze série Nové Pompeje začíná patnáct let po
té, co se v Nových Pompejích udály věci, které vedly k pádu
společnosti Novus Particles a smrti jejích představitelů.
Jediný, kdo zůstal
naživu je Nick Houghton aka Decimus Horatius Pullus, který má mezi Římany pověst
muže, jehož nelze zabít. Díky tomu se v Nových Pompejích stal téměř bohem.
I po patnácti letech se tedy těší značnému vlivu a významnému postavení v novopompejské
společnosti.
Po delším období klidnějšího a celkem spokojeného života se
události dávají opět do pohybu.
Tentokrát ovšem nejde
o záchranu lidí z Pompejí před sopečným výbuchem. Lidé už zachráněni jsou
a žijí si v Nových Pompejích téměř jako v těch starých. S jedním
malým rozdílem. Za nehty jim uvíznul stroj času, který měl ve městě
v provozu Novus Part. A otázkou, která trápí současný svět je, co
s ním Římané udělají, pokud ho dokážou zprovoznit.
Příběh se odehrává ve třech časových rovinách.
V současných Nových Pompejích, ve starém Římě a v novodobé Itálii.
Všechny tyto roviny jsou propojené a události v nich ovlivňují dění
navzájem. Moderní svět je znechucený římským způsobem života a otrokářskou
společností, ale má strach proti Římanům zasáhnout, protože se obává jejich
zařízení na cestování časem.
Vládkyně Nových Pompejí, Calpurnia se ze všech sil
snaží potlačit hrozbu z vnějšího světa, kterou si uvědomuje a zároveň
bojovat i s útoky a komplikacemi uvnitř uzavřeného a izolovaného města.
Pullus se jí snaží pomoci, ale ani on to nemá jednoduché. I po patnácti letech
římského způsobu života se s některými jeho aspekty moc nesžil a navíc funguje
jako vyslanec pro vnější svět a musí tedy čelit nesouhlasu moderní společnosti.
V některých státech se z něj stane dokonce nežádoucí osoba kvůli
tomu, že si drží otroky. Jenže chceš li s vlky žíti…
Nick-Pullus je stále
svým způsobem rozpolcený mezi dvěma životy, které vede.
Ve starém Římě se zatím
odehrávají věci, které mají zásadním způsobem ovlivnit budoucnost.
...
Na tento příběh jsem se hodně těšila. První díl mě zaujal a
cestování časem, které v něm bylo představeno, mi připadalo úžasné.
Fascinoval mě přenos lidí ze staré epochy do kulis jejich města a sledování
způsobu jejich života.
To v druhém dílu nechybělo také, přeci jen už to
ale nebylo tak úplně ono. Bohužel jsem měla při čtení pocit, že je druhý díl o
něco slabší než první. Ne, že bych se u čtení nudila, ale jednička byla přeci
jen akčnější a všechno bylo více nové. Zde pan autor prostě pokračoval
v zápletce a připravoval si půdu pro třetí díl, který bude, podle všeho
stát za to.
Do zápletky se mi podařilo poněkud zamotat a začleněním
událostí ze starého Říma mi připadala trochu překombinovaná. Kupodivu mě ale
právě tato část bavila nejvíce a také jen zde jsem nalezla zajímavou postavu
zosobněnou gladiátorkou Achillií.
V současnosti byla hlavním tahounem
příběhu spíše politika a intriky, ale bohužel to bylo pomalé spřežení. Nick se
spíš babral v záhadách a tajemstvích a signálech z minula i budoucna,
ale náznaky byly tak nenápadné, že se mi nepodařilo nic moc pochopit bez
závěrečného odhalení. Pan autor mi tedy tentokrát nedopřál tu radost a nenechal
mě přijít na něco samotnou.
Akčních scén a rychlého děje jsem se dočkala spíše
až v závěru knihy. Druhý díl je tedy určen spíše hloubavějším povahám,
oblibujícím komplikované téměř špionážní zápletky.
Zajímavých událostí a záhad obsahovala kniha opět velmi
uspokojivé množství. Zásadní věci byla otázka strojů času. Nikdo netušil,
jestli druhá strana vlastní funkční model díky kterému by mohla soupeře ohrozit
a situace tak připomínala studenou válku. Někdo navíc dění ovlivňoval
z budoucnosti, takže bylo jasné, že nějaké zařízení fungovat musí a ten,
kdo ho ovládá, ovládne nakonec všechno. Jako zásadní myšlenka se mi zdálo to,
jestli onen Imperátor času bude dostatečně morální osobou, aby takovou moc mohl
třímat v rukou.
K mému zklamání mi v knize chyběla výrazná postava,
silný vůdce, který by byl hvězdou příběhu tak, jako v prvním díle římský
duumvir Barbatus nebo Whelan z Novus Partu.
Zde se vyskytovali spíše
prospěcháři a drobní manipulátoři. Nick-Pullus mi v minulém dílu přišel
naivní a zde to bylo ještě horší. Způsob života, který byl nucen žít, ho už
zdaleka tak nefascinoval a spíš jím byl zmítán. Pan autor se snažil ponechat mu
morální zásady slušného současného člověka, což je samozřejmě chvályhodné, ale
v římském prostředí byl spíš za slabocha a hlupáka a kupodivu
v moderní době zrovna tak, i když z jiných důvodů.
Calpurnia se mi
také nezdála jako dobrá vůdkyně, navíc jsem se s ní prakticky nepotkala.
Chyběli mi nebezpeční a charismatičtí protihráči, protože zápletka se převážně
odehrávala v prostoru „mezi časem“ a ona výrazná osobnost a velký
protihráč trčela bohužel někde tam venku.
Celkově se mi zdála kniha být spíš vycpávkovým dílem mezi
úžasnou jedničkou a nepochybně bombastickou trojkou. Půda, kterou si pan autor
na konci připravil, napovídá tomu, že se dočkám zajímavého rozuzlení a konečně
nějaké obrovské postavy, která bude příběhem zářit, jako maják. Možná také
zpětně ocením některé zápletky a scény ve druhém dílu. U tohoto autora by mě to
nepřekvapilo.
Série Nové Pompeje je pro fanoušky sci-fi a cestování v čase
zajímavým kouskem, který je trochu jiný, než ty ostatní. Pokud vás první díl
zaujal, zkuste i druhý. Budete ho potřebovat k tomu, abyste celou sérii
mohli dokončit. Doporučila bych také číst oba díly krátce po sobě. Zápletka je
docela komplikovaná, takže orientaci v ní to určitě prospěje.
Za laskavé poskytnutí knihy ke zhodnocení moc děkuji Knihám
Dobrovský. Pokud vám druhý díl stále chybí v knihovničce, seženete ho na e-shopu zde.
Anotace:
Patnáct let po událostech, kterým byl čtenář svědkem v předchozí knize Nové Pompeje, světem zmítá nová studená válka. Nový Řím je odříznutý od zbytku světa a Římané, vedení Calpurnií, mají ve své moci technologii, jež jim umožňuje cestovat časem a zároveň odrazuje západní vlády od jakýchkoli pokusů město zničit. Mnozí, kteří pobývají za hradbami města, však o této technologii nic netuší, a proto jsou odhodláni Nový Řím, místo, v němž bují otroctví a gladiátorské zápasy, zničit. Calpurnia se mezitím horlivě snaží vnější i vnitřní hrozby zbavit, s čímž jí pomáhá Decimus Horatius Pullus, muž, který kdysi býval Nickem Houghtonem. Ztotožnil se však Nick s římským způsobem života? Zvládnou Římané využít novou technologii ve svůj prospěch, nebo nový svět dřív jejich dominium zničí?
4 komentáře:
Taky po na to chystám. Snad to do konce měsíce stihnu :-)
Tak to se těším na názor. Jsem zvědavá, jestli ti to bude připadat stejné, jako mě. Takhle zpětně si říkám, jestli by nebylo lepší číst všechny díly hned po sobě. Možná to tak při třetím udělám. Díky za komentář a přečtení :)
Pěkná recenze :) První díl se mi docela líbil, takže plánuji i pokračování :)
Děkuji za komentář a přeji příjemné čtení. Pak se ráda mrknu na názor :)
Okomentovat