Jana Seymourová: Laskavá královna

Je to ta nejlaskavější dáma, jakou jsem kdy poznal, a nejhezčí královna v celém křesťanském světě. Ujišťuji vás, můj pane, že se král povznesl z pekla do nebe pro vlídnost této a svárlivost a omrzelost té druhé. 

(Z dopisu sira Johna Russella lordu Lisleovi, 1536)

Autor: Alison Weirová
Série: Šest tudorovských královen (3. díl)
Překlad: Eva Křístková
Nakladatel: BB art
Rok vydání: 2018
Počet stran: 480

Můj názor:

Série o šesti ženách známého krále Jindřicha VIII. Mě baví už od prvního dílu o Kateřině Aragonské – článek zde. Druhý díl o Anně Boleynové jsem přečetla s podobným nadšením. Na řadu nyní přišel třetí díl, kterým série známé historičky a spisovatelky Alison Weirové dospěla do poloviny.

…

Jana Seymourová. 

Laskává žena, mírná a zbožná dáma, dvorní dáma královny Anny Boleynové, kterou nahradila na trůnu pár dní po její smrti pod katovým mečem. Třetí manželka Jindřicha VIII. Tudora. Žena, která byla jeho milovanou královnou krátkou dobu, než sama zahynula po porodu prvního dítěte – vytouženého a vymodleného syna.

O tuto Jindřichovu manželku jsem se zatím moc nezajímala. 

Ne snad, že by její osud nebyl zajímavý, ale spíš proto, že mě bavily více životy ostatních dam, které se projevovaly poněkud více výrazně než ona, ať už v dobrém nebo ve zlém. Také proto jsem se rozhodla dát šanci (jako vždy) mé oblíbené autorce a historičce Alison Weirové, aby se pokusila můj názor na tuto významnou dámu změnit.

Janin příběh začíná paní autorka vyprávět z pohledu hlavní postavy od doby, kdy byla malým děvčátkem, po té dospívající dívkou, která sloužila královně Kateřině Aragonské a následně ženou, dvorní dámou u Anny Boleynové, kde si jí povšiml král a zamiloval se do ní. 

Jana zažije zapuzení první královny Kateřiny, vzestup druhé ženy, Anny a změny, které to pro celou Anglii přinese. A následně i o mnoho více drastický pád samotné Anny. Prostřednictvím knihy jsem si tyto informace mohla osvěžit. 

Při svém vyprávění se paní autorka opírá o historická fakta, jak je u ní zvykem, ale sama v doslovu přiznává, že leccos si musela také domyslet nebo odvodit. Já sama považuji práci paní Weirové za velmi důvěryhodnou a je to jeden z důvodů, proč mě její knihy vždy baví.

Ztvárnění Janiny povahy bylo velmi přesvědčivé a velmi mě zaujalo. 

Byla vychována v úctě k Bohu a jako dívka dokonce chtěla odejít do kláštera – i když zrovna tato část byla spíš odhadem na základě toho, jak dlouho zůstala Jana neprovdaná. Její náboženská horlivost přispívala k jejímu zděšení z toho, co se pod vlivem Anny v Anglii děje a byla jedním z důvodů, proč Janě zase tolik nevadilo, že ji má na trůnu nahradit. Paní autorka využila pochopitelných důvodů, jako byla víra a Janin vztah s královnou Kateřinou k tomu, aby mohla Annou opovrhovat a snížit tak své výčitky svědomí. 

V tomto ohledu nebyla Jana zase tolik nevinná, jak se mohlo zdát. Působila dojmem normální inteligentní ženy, která si velmi dobře uvědomuje, co se děje a co je v sázce. 

Její „námluvy“ s králem – pokud se to tak dá nazvat, byly zpracovány velmi pěkně. Jana v nich působila mírně naivně a zamilovaně, což se shodovalo s mojí představou o ní. Zároveň však paní autorka nepopřela ani skutečnost, že si uvědomovala, jaké výhody podobný vzestup přinese jí i rodině. K tomu všemu byly velmi pěkně zpracovány i její výčitky svědomí z toho, jak svou troškou přispěla k hrůznému Anninu pádu a strach, že ona také dědice neporodí a jak dopadne. 

Jana tak působila jako velmi propracovaná a vyzrálá osobnost, ne jako nastrčená manželka a hloupá oběť sňatkové politiky.

Kniha je, jako ostatně všechny od této autorky, velmi čtivá a nikterak složitě psaná. 

Příběh sice nepřináší nic nového, protože jej všichni dávno znají, ani překvapivý závěr – víme, jak to dopadne. Co ovšem zajímavé je, jsou okolnosti Janiny smrti. Paní autorka přichází se zajímavou teorií, konzultovanou s odborníky.  

Samozřejmě nechybí ani obraz dané doby, ve které se Jana pohybuje. Paní autorka se nevěnuje jen otázkám manželských stavů krále. Její příběh je i příběhem tehdejšího politického dění a na stránkách knihy vystupují mnohé známé osobnosti. 

Všechny politické a společenské změny, které v té době probíhaly, jsou šikovně zakomponované do děje, aniž by vzbuzovaly pocit, že člověk čte učebnici.  Janin pohled na události je zase trochu jiný než v předchozích knihách a i když se opakují ty stejné situace, o kterých jsem už stokrát četla, stejně mě kniha zaujala a nenudila jsem se u ní. 

Paní Weirová má ten vzácný dar vyprávět známé věci tak, že působí nově a neokoukaně.

Celá série se skvěle hodí pro zájemce o anglické dějiny. Ženy Jindřicha VIII. představuje zajímavým a velmi lidským způsobem. Román je sice zpracován jako beletrie, přes to se opírá o dostupná fakta. Z těchto důvodů se bude kniha líbit těm, kteří chtějí jen čtivý příběh o Jindřichově nové lásce i těm, kteří touží po ověřených historických faktech.

Za e-knihu ke zhodnocení moc děkuji Palmknihám. Ukázku z knihy a knihu do vaší čtečky najdete zde.

Anotace:

Uznávaná autorka a historička Alison Weirová pokračuje ve své sérii o šesti ženách Jindřicha VIII. poutavým líčením životního příběhu Jany Seymourové, královy třetí a nejmilovanější manželky a matky jeho jediného legitimního mužského potomka.

Svou detailní znalost historie dává do služeb fikce a vykresluje obrazy dramat a intrik, jež se odehrály u nejslavnějšího dvora v anglických dějinách.


Pouhých jedenáct dnů po popravě Anny Boleynové obléká Jana Seymourová svatební šat, aby se stala třetí ženou Jindřicha VIII. Poslední dobou přitom zblízka sledovala, jak se králova vášeň k předchozí manželce rychle proměňuje v ledový chlad a velkolepé dvorské slavnosti, hostiny, lovy i příšeří chodeb královských paláců se stávají kulisami děsivé tragédie, která Annu Boleynovou dovede až na popravčí lešení. Jana proto ví, že musí porodit syna, jinak může hrozit smrt i jí.

Nová královna musí vystoupit ze stínu Kateřiny Aragonské i Anny Boleynové a dát zemi dědice, protože jen tak může přimět krutého krále, aby s ní i s celou zemí jednal laskavěji. Sílu jí dává víra a naděje, že se jí na tomto zkaženém světě podaří vykonat alespoň nějaký dobrý skutek.