… hrdinové se vracejí vzduchem …
Předposlední říjnový víkend bylo asi poslední hezké počasí, takže nás slunko vytáhlo na šutry.Po asi dvouminutovém zvažování kam teda, bylo rozhodnuto – jedem na Kozla.
A krásný pískový Kozlík stál za to. Nelezli jsme nijak obtížné cesty, spíš tak na pohodku. V rámci nácviku na Ádr jsem si tu zkusila první komín. Lezlo se tu parádně, kam se stouplo, drželo to jak přibité, na pracky tu bylo spousta dobrých chytů a i ty horší prostě berou. Asi ze mě na stará kolena bude pískař :)
Pravda, i když svítilo sluníčko, nebylo úplně teplo, takže člověk musel co chvilku hledat nějakou dobrou polohu, při které se dalo pohodlně dýchat na promrzlé prsty. Taky jsem cestou nahoru potkávala spoustu zmrzlých pavouků, kteří nestačili najít dobrý úkryt v nějaké puklině a přimrzli ke skále. Letos už asi moc venku nezalezem :(
Žádné komentáře:
Okomentovat