Společně se srpnem nám zmizela v minulosti ještě jedna věc – letošní léto. Když už mám konečně to často velmi nevlídné období za sebou, musím uznat, že až na pár dnů brutálního pekla, mě počasí letos dost šetřilo. Uplynulé léto považuju vlastně za celkem příjemné a zcela vyhovující představám. Na čemž se mnou bohužel skoro nikdo z mého okolí nechce shodnout :D
Ohlédnutí za srpnem
Protože jsem si do kupky k přečtení na tento měsíc vybrala samé české autory, rozhodla jsem se s tím pokračovat celý měsíc a tak se srpen stal měsícem českých autorů :) Asi tuto tradici v dalších letech dodržím. A napadlo mě i pár dalších podobných jednostylových měsíců :) Žádné objevné nápady sice, ale jako zpestření to bude dobré.
Tento měsíc jsem si opět potvrdila, jak důležitá je pro mě takzvaná „smrt autora“. Ukázalo se totiž, že jakmile toho vím o autorovi až moc z jeho soukromí a osobních záležitostí, je pak zjevné, proč postavy řeší nějaký problém. Často přímo hlavní hrdinka. A pro mě je těžké v tom autora nevidět. Je pro mě prostě příjemnější nevědět, že konkrétní problém „je autor“ a ne jeho postava jako taková.
Krom onoho poznání tu mám tři knihy od českých autorů, které byly zklamáním. V jednom případě mi nesedl styl psaní, v druhém žánr (to je moje chyba, uznávám, a kniha může být i dobrá) a nedočetla jsem. A ve třetím bylo špatně úplně všechno, včetně klišé, chyb, překlepů a bordelu všelikého. Budiž mi to poučením :) hlavně ten poslední kousek.
Jak to šlo v srpnu s vybraným čtivem?
Všechny tři kousky
byly od českých autorů, dva dokonce přímo od lidí, kteří se v knižní
branži pohybují nejen jako autoři. O to víc mě mrzelo, že právě tyhle dvě mi
moc radost neudělaly.
Hodina psodava – tohle tedy bylo spíš zklamání. Což jsem, přiznávám, nečekala, vzhledem k tomu, kdo je autorkou. Ne snad, že by mě kniha zklamala po stránce příběhu, ale spíš se jednalo o typ zpracování. Na fantasy očividně nestačí jen narvat knihu spoustou cize znějících názvů a obyvatel. Tady mi vadilo i nelogické a ne úplně sedící střídání a přeskakování časů a jakési zbytečně snadné řešení situací. Také mi očividně neprospěla hlubší znalost osobnosti autorky, protože jsem ji nedokázala oddělit od jistých aspektů příběhu, viděla jsem ji v nich moc zřetelně. Navíc aspektů, které jsou pro mě při čtení spíš nepohodlné. Toto už ale považuji spíš za svůj problém, než chybu díla.
Převzetí – knihu jsem bohužel nedočetla. Ne snad, že by byla špatná, to rozhodně ne, ale v tomto případě jsem se naprosto minula žánrem a prostě mě to ani po stu stranách nezačalo bavit. Kombinace fantasy s gangsterkou očividně není tou pravou kombinací pro mě. A to jsem myslela, že v kombinaci s fantasy mi sedne všechno :)
Smrt u archanděla – Neomilnerová a tahle série, to je prostě sázka na jistotu. Česká Anita Blake mě tentokrát tak chytla, že jsem si musela hned vzít další díl. Archanděl měl dost napínavý konec… Jinak klasika vyšetřování nadpřirozených mordů v centru Prahy upírskou detektivkou. Pecka!
Nej kniha minulého měsíce:
Bohužel v srpnu nebylo moc knih, které by mohly dělat vítězce konkurenci. Jediný kousek, který držel krok, byl Nájezdník z pustiny. Jinak mě čeští autoři z poloviny zklamali. No, to se stává. Bezkonkurenční vítězkou je tedy
Co plánuji přelouskat v září?
Když je to září,
napadlo mě, že vyberu přednostně knihy ze školního prostředí.
Jedna od českého
autora
Invaze rušivých elementů – fanynka Hvězdných válek na škole v bradavicích? Chci :D
Jedna bazáčová
Kruh – jsem na ni docela zvědavá, protože starší YA série se mi obvykle líbí. Postrádají totiž ty věci, které mě v novějších štvou, ale jsou teď v kurzu, takže všude. Sice tím načínám další sérii, ale budiž :)
Jedna
z rozečtené série
Železný plamen – doufám, že i druhý díl se bude odehrávat na akademii dračích jezdců.
Konec hlášení!
