Stále mě drží chuť přečíst si občas nějaký YA thriller. Zejména tehdy, když mi anotace připadá zajímavá a příjemně strašidelná, jako to bylo v tomto případě. Navíc ta obálka! Prolézání strašidelných domů není obecně dobrý nápad, ale já se těšila, až se do tohoto podívám.
Anotace:
Když jsou ve starém, mýty opředeném panství na
okraji města nalezena zohavená těla dvojice populárních studentů, skupinka
kamarádů se rozhodne na vlastní pěst odhalit vraha. Jenže v ospalém malém
městečku se drby šíří rychlostí lesního požáru a mezi obyvateli brzy začne
kolovat teorie, že za vraždami stojí duch, který v
opuštěném sídle straší. Cam, Jonesy, Amber a jejich nová spolužačka Buffy musí
spojit síly, aby případ vyřešili dřív, než o život přijde někdo další. Když do
prastarého domu vstoupí, aby pátrali po stopách, nápad se rozdělit by mohl být
tím nejlepším – anebo nejhorším – rozhodnutím jejich života…
...
Kousek od městečka Sanery
leží opuštěné panské sídlo. Dříve patřilo muži, který vlastnil prakticky celý
kraj. Po té, co mu zemřela rodina, stal se uzavřeným a bezcitným vůči okolí a
nakonec zemřel ve vlastním domě při požáru. Povídá se, že to možná nemusela být
náhoda. Byl pohádkově bohatý a jeho majetek se nikdy nenašel. Jeho smrt i
ztracené bohatství vešlo do místního folklóru. A s tím i povídačky, že
duch domácího pána stále dlí v rozpadajícím se sídle a čeká na příležitost
pomstít svou smrt…
Dění příběhu začalo dost zostra.
Dvojice studentů-podcasterů leze do opuštěného sídla – o kterém se ví, že tam
straší (proto tam jsou natáčet), a už z úvodní atmosféry je jasné, že to
fakt, ale fakt není dobrý nápad. Jako chápu, že jde o atmosféru videa, ale vážně
tam museli lézt v noci? Nestačilo zamračené deštivé odpoledne? :D
Vzhledem k tomu, co lze
přečíst v anotaci je jasné, že jsem se hned v úvodu seznámila se
dvěma budoucími mrtvolami a jejich kroky starým skřípajícím, potemnělým domem
sleduji jen pro navození počátečního napětí. A to se povedlo! Než ti dva
vydechli naposledy, měla jsem v pár věcech jasno: A) Nikdy bych tam
nevlezla, na rozdíl od těch pitomců. B)
V domě fakt někdo nebo něco straší!
C) Že by v tom fakt bylo nějaké lehčí nadpřirozeno?
Hned po těch dvou nehezky vypadajících
mrtvolách jsem se seznámila s čtyřmi hlavními hrdiny knihy a to ve
chvíli, kdy se rozkřiklo, co se na opuštěném panství stalo, a začaly se šířit
drby, v jakém stavu těla byla nalezena. Tři z nich – víceméně starousedlíci,
zrovna přibrali do party novou studentku, která se právě přistěhovala do města
a celá legenda o strašidelném domě ji zaujala. Po té, co v souvislosti
s panstvím zemře ještě další student, rozhodnou se tihle čtyři, že je
vlastně docela dobrý nápad, když místo policie, která podle nich zbabrá, na co
sáhne, a zatajuje spoustu informací obyvatelům městečka, vyšetří záhadu oni
sami. A budu se opakovat: Jako chápu, že jde o to, aby je nenačapali policajti
při vloupání na místo činu, ale fakt tam museli lézt v noci?
Musím uznat, že co se
napínavosti týká, je kniha opravdu povedená. A nejen proto, že se po tom baráku
furt někdo coural po setmění :D O mně je známo, že jsem docela bojavá, takže
moc nepotřebuju :) a tady bylo pro mě strašidelna, napětí a lekavých scén tak
akorát. Už úvodní kapitola mě dost navnadila a zbytek strašidelné stránky
příběhu se nesl v podobném duchu. Prolézání strašidelného baráku
osídleného vrahem na mě opravdu působí, jak se ukázalo :)
Příběh se ale od zdařilé
duchařinky lišil tím, že jsem brzo začala tušit, že v tom nic
duchařinkového nebude a půjde o vraha z masa a kostí. Už jen proto, že
hrdiny začal někdo ohrožovat i mimo strašidelné sídlo. Zbývalo odhalit motiv a
užívat si rychlou gradaci děje a stupňování napětí a nebezpečí. Protože jakmile vrah zjistil, že po něm
čtveřice přátel jde, nenechal si to líbit. Události hrdiny tlačili zpět do
panského sídla, kde číhal vrah a jejich jedinou nadějí bylo zůstat pohromadě…
Takže pochopitelně všechno dopadlo jinak :)
Po tom, jak se na sebe celou
knihu vrstvilo jedno nebezpečí za druhým, byl pro mě konec trochu zklamáním.
Vraha jsem sice s jistotou neuhádla, ale jeho motivace pro vraždění mi
zase tak věrohodná nepřišla. Chápala jsem, že v sídle „strašil“ a proč to
dělal, ale nepřišlo mi úplně nutné, aby kvůli tomu kohokoli zabil. Navíc
neschopnost místní policie byla až směšně extrémní :) Thrillerovou část jsem si
každopádně užila dobře a jsem si celkem jistá, že cílové skupině konec vadit
nebude. Na poměry YA čtení byla zápletka i rozuzlení docela dobře zmáknutá.
Kdyby dění zkoumal nějaký skutečný thrilerista, asi by si posteskl nad místy
nelogickým chováním postav a menšími dírkami v ději, ale kniha se čte tak
dobře a tak snadno pohltí, že není těžké si toho nevšímat.
Ve vypravování příběhu se
střídají tři hlavní hrdinové a ve svých kapitolách ukazují každý svůj náhled na
danou situaci. A nejen na tu. Každý z nich má samozřejmě svůj život a
problémy, které nezmizí jen proto, že někdo umřel, ve městě řádí vrah a jim
samým jde taky o život. Překvapivě tyhle běžné problémy, které jinde bývají
základem středoškolského děje (problémy doma, přátelství, hledání sebe, vztahy…),
zde působily jako takové trochu odlehčení napínavé situace. Možná to bylo i
proto, že postavy nebyly nijak přepečlivě vykreslené a moc důkladně jsem je
poznat nemohla i přes to, že jsem jim viděla do hlav. Autor se soustředil
hlavně na napínavou stránku děje a pocity postav ohledně toho.
Možná by mi z tohoto
důvodu nevadilo, kdyby hlavních postav bylo méně a v poměrně tenké knize
tak každá dostala trochu víc prostoru a zároveň by nebylo nutné nahlížet na
dění očima tří lidí. Sice mě tenhle úhel pohledu obvykle baví, ale tady by
lepší službu napínavosti udělal jeden, maximálně dva vypravěči.
Celkově kniha svůj účel
splnila. Dostala jsem přesně ten strašidelný dům, který jsem chtěla a i když mě
tentokrát moc nezaujaly postavy, autor si mou pozornost udržel díky pěkně
stupňovanému napětí. Na podzimní období, když se brzo stmívá je kniha ideálním
odpočinkovým pobáním.
Za knihu moc děkuji Nakladatelskému domu Grada.
Příběh o strašidelném domě najdete tady.
O knize:
Autor: Bill Wood
Překlad: Michaela Martincová
Vydal: Nakladatelký dům Grada
(Cosmopilis)
Rok vydání: 2025
Žádné komentáře:
Okomentovat