Na knihu mě nalákala zápletka, která se mi zdála být poměrně zajímavá a nabízela hodně možností, jak zarámovat romantický příběh od přátelství k lásce. Celkově to prostě vypadalo na příjemnou letní YA.
Anotace:
Nadešel Úsvit čtvrťáku, oslava, během níž
studenti napíšou sami sobě dopis o tom, co by udělali, kdyby měli víc odvahy.
Právě tady se Natalia a Ethan setkávají poprvé od chvíle, kdy neuvážený polibek
zničil jejich přátelství. Oba umanutě předstírají, že jeden druhého nezajímají, ale jejich skutečné city víří pod vahou rodinných problémů a
obav z budoucnosti jako divoké tornádo. V domnění, že jejich dopisy lehnou
během tradičního táborového ohně popelem, svěří útržkům papíru svá nejhlubší
tajemství.
Když se tedy Nataliinou chybou sedm dopisů ztratí, znamená
to pořádný průšvih. Je mezi nimi i ten její? A Ethanův? Co když si je někdo
přečte? Natalia a Ethan musí překročit svůj stín a najít všechny dopisy dřív,
než napáchají nevratné škody…
…
Autorka příběhu neváhá a hned
na začátku ukazuje to nejdůležitější, a sice příčinu budoucích potíží hlavních
postav. Úvodní kapitola se odehraje v noci po školním plese, kdy se
seznámím se dvěma hrdiny. Nejlepšími kamarády Ethanem a Natalií. Tihle dva jsou
ten typ kamarádů, kteří jakoby se pro sebe narodili. Mají stejný typ humoru,
rozumí si prakticky beze slov a neumí si představit situaci, kterou by
neprožili s tím druhým. Jenže po plese se to pokazí, kvůli jednomu hloupému
nápadu se mezi ně vloudí jiné city, které si dosud ani jeden z nich nepřiznal,
a nedorozumění způsobené jedinou žhavější chvilkou je na světě. Rozpaky a
nekomunikace se protáhne na celé léto a dlouhé mlčení jakoby mezi ně vrazilo
klín už napořád.
Ráda konstatuji, že seznámení
s hrdiny i úvod do příběhu a příčinu nedorozumění dokázala autorka předat
rychle a přehledně, takže jsem nemusela ztrácet o příběh zájem v dlouhém úvodu,
což nemám ráda. Zároveň bylo vše popsáno dost věrohodně na to, aby mi nic
nepřišlo divné, nesrozumitelné nebo přitažené za vlasy. Hned v úvodu jsem
získala dojem, že autorka umí pracovat se svými postavami a dobře popsat jejich
pocity.
Takže jsem se bez obav vrhla
do hlavní části děje:
Příběh se odehraje během
jediného víkendu, kdy budoucí čtvrťáci tráví tradiční školní oslavu před
zahájením čtvrtého ročníku na společné akci na pláži. Není to úplně typická
oslava – normálně nebývají přes noc, jako zlepšovák to hlavní hrdinka navrhla v rámci
svého tažení za úspěch při udržení si předsednické pozice v ročníku. A není
to jediná věc, o kterou chce zabojovat. Tou druhou je její – jak se zdá – hodně
pošramocené přátelství s Ethanem.
Tahle myšlenka poznávání se
mě zaujala a docela se mi líbila. Během dvou dnů her a soutěží a dalšího
programu na pláži se může poměrně dobře utužit kolektiv. Nebo taky úplně
rozbít, že :) Každopádně jsem byla zvědavá, jaké potíže autorka naháže svým
postavám k řešení.
Především tu byl vztah hlavní
dvojice – a to teda byla potíž :). Původně byl kamarádský, ale vzhledem k tomu,
že na příběh jsem nahlížela střídavě z Ethanova a Natáliina pohledu,
nebylo pochyb o tom, že ani pro jednoho už o čisté kamarádství nejde, možná už
docela dlouho ne. Byla jen otázka, jestli se přenesou přes své problémy a
nejistoty a dokážou si o věci promluvit. Na první pohled mohlo být divné, že mluvit
nedokázali, přeci si dřív říkali všechno, jenže jsem naprosto chápala, že tato
situace byla jiná, nová a oba v ní byli velmi zranitelní. A okolí jim to
úplně neulehčilo. Člověk by si řekl „Vždyť stačilo jen si promluvit“, ale ruku
na srdce, kdo z nás (i dospělých) by vyšel ven se srdcem na dlani a
risknul, že o něj přijde (a následně i o kamarádství). Ve věku hlavních hrdinů by
to řekl opravdu jen velmi sebevědomý člověk. A to oni nebyli ani jeden.
Každý si řešil nějaké své
problémy z domu a i sám se sebou, jak už to bývá. Natálie byla extrémní
perfekcionistka s nízkým sebevědomím, jejíž rodiče si procházeli rozvodem
a ona se měla rozhodnout, u koho z nich chce žít. Každá z těch voleb
jí měla sebrat něco cenného a k tomu ještě jednoho z rodičů. Do toho
bojovala s pocitem, že ztrácí Ethana, což ji opravdu trhalo na kusy. A do
koktejlu stresu se přidalo ještě vědomí, že nesmí nic pokazit jako předsedkyně
ročníku, jinak o pozici přijde. Ethan bojoval s popularitou, kterou
způsobila sláva jeho otce. A vlastně i se vztahem k otci jako takovým. Popularita
mezi spolužáky mu moc neseděla a do toho měl pocit, že nedokáže zabránit ztrátě
Natálie.
Autorka jejich prohlubující
vztah, který „nečekaně“ přerostl hranici obyčejného přátelství, popsala opravdu
velmi hezky. Jiskřilo to mezi nimi i ve chvílích, kdy zrovna měli nějakou
neshodu a bylo prostě jasné, že patří k sobě. Oba dva se ale nechali lapit
do svých představ o tom druhém a domněnek na základě pozorování, to vše
motivované prostou žárlivostí, zoufalstvím a strachem ze ztráty toho druhého.
Tím, že bylo vidět do hlav oběma, viděla jsem jejich uvažování a mohla sledovat
pavučiny nedorozumění, do kterých je domnívání se zaplétalo. Nikde jsem nezachytila
nic, co by působilo neuvěřitelně nebo přepáleně a za to má autorka body navíc.
Ethan by byl o něco sympatičtější než vystresovaná Natálie, ale v zásadě jsem
si oblíbila oba.
Dobře mi sedly i ostatní
postavy. Partička středoškoláků, která se dostaví na předčtvrťáckou akci má
mezi sebou klasické zastoupení typických rolí. Jsou tu především ti dva, o
které půjde – syn slavného otce a nejistá holka z chudší rodiny. Máme tu i
třídní krásku, která si myslí na hlavního hrdinu. Nechybí třídní mrcha, sportovec,
šprt a kamarád, který tu má roli tak lehce třetího do „páru“.
Autorka přimíchala do svého
koktejlu zápletek i potíže dvou žáků z rasových menšin nebo různých
majetkových poměrů. Oba dva museli bojovat o své místo v partičce bohatých
děcek o poznání tvrději než ostatní. Jenže se ukázalo, že ani ti bohatí a
privilegovaní kvůli své rodině nemusí mít zrovna snadnou situaci v kolektivu.
Oba tyhle problémy tak, jak byly zpracované, mě bavilo sledovat. Autorka tato
témata nezahrnula jen tak, ale skutečně byla zapojena v ději, aniž by
působila samoúčelně.
Dalším tématem je v současnosti
populární gender a jeho různé odstíny šedi – autorka připsala do příběhu holku, která je
oslovována jako kluk, což v tomto případě naštěstí nepůsobí uměle, protože
to má v ději i další smysl. Napsaná/ý je tak, že jsem ji/ho stejně
považovala celou dobu spíš za kluka a občasná narážka na to, že je holka, mě
dokázala překvapit :). Toto si v knihách sice nijak neužívám a spíš se
tomu vyhýbám (jo, v současné době to jde těžko), ale tady mi to zase až
tak nevadilo. Nebylo z toho udělané přehnaně velké téma, autorka to prostě
zahrnula do děje – některé postavy to přijaly v pohodě, některé ne. V ději
to nějak velmi významnou roli nemá, protože se to netýká přímo hlavních postav.
Na přetřes přijde i otázka coming outu, ale v tomto případě se jedná spíš
o okrajovou záležitost v rámci odvahy a sdílení tajemství.
To byla další věc, která mě
na příběhu bavila. Autorka krásně zdůraznila myšlenku, jak těžké může být
otevřít se ostatním, sdílet svá nejhlubší tajemství. Strach z toho, že
dotyčný nebude okolím přijat takový, jaký je – to asi všichni známe. Sama
nevím, jestli bych dokázala být tak upřímná, jako byli některé z postav,
možná ani v tom dopisu do sklenice bych úplně upřímná nebyla :)
Nápad s dopisy,
respektive s lístečky, na které každý napíše svůj největší strach před
čtvrťákem, mi připadal skvělý a opravdu se povedl – člověk se u toho čtení tak
nějak zamyslí… :). Autorka dopřeje možnost do několika z nich v průběhu
děje nahlédnout a věci tam napsané jsou fakt zajímavé. Řekla bych, že kdyby
využila každý z těch samostatných lístečků, vyšlo by jí to tak na tři
samostatné knihy s dobrou zápletkou :) Takto posloužily lístečky jen jako
soubor vedlejších linek k té hlavní, romantické, mezi hlavními hrdiny. A
vlastně ještě k tomu, že se ukázalo, co je kdo opravdu za člověka.
Celkově musím říct, že mě
kniha překvapila. Krom příjemné a milé romantiky jsem dostala i pár témat,
která stojí za zamyšlení. Všechno bylo navíc napsáno čtivě a s citem pro
postavy. Jako čtení na lenivé letní podvečery naprosto ideální. Mohu tedy s klidným
svědomím doporučit.
Za knihu moc děkuji Nakladatelskému domu Grada.
Kniha je k nahlédnutí zde.
O knize:
Autor: Eva des Lauriers
Překlad: Eva Kadlecová
Vydal: Nakladatelský dům
Grada (Cosmopolis)
Rok vydání: 2025
Počet stran: 272
Žádné komentáře:
Okomentovat