Letní sázka

 

Tohle jsem si prostě nemohla nechat ujít. Letní lásku, romantiku a dva spisovatele, kteří společně tvoří v příjemném prostředí malého amerického městečka u velkého michiganského jezera. Očekávala jsem příjemný a oddechový románek s navyklou šablonou. To jsem dostala, ale k mému překvapení i něco navíc. Nebylo to jen o lásce, ale taky o vyrovnávání se s nečekanými událostmi v životě.

 

Anotace:

Augustus Everett je uznávaný autor klasických románů. January Andrewsová píše romantické příběhy. Zatímco její příběhy končí happy endem, jeho knihy vrcholí tragickou smrtí nebo deziluzí všech hrdinů. Pro January byla rodina vždycky oporou, Gusovo dětství nebylo zrovna procházkou růžovým sadem. Jsou jako noc a den (nebo jako leden a srpen). Jenže jsou skutečně všechny věci v životě tak, jak se jeví na první pohled?
January přijíždí do nově zděděného domu na břehu Michiganského jezera v ne úplně dobrém rozpoložení: tíží ji otcova smrt a tajemství, které se po jeho smrti dozvěděla. Navíc se jejím novým sousedem stane právě Gus, bývalý spolužák z vysoké školy, s nímž celé roky studia soupeřila. Rychle ale zjistí, že toho mají společného mnohem víc než jen zážitek z dávného kolejního večírku. Například to, že oba shodně trpí neschopností dopsat svou knihu.

A tak spolu tihle dva jednoho pošmourného večera trochu nečekaně uzavřou sázku, která je má vyvést z autorské krize: Augustus stráví celé léto psaním o něčem se šťastným koncem a January se pokusí napsat velký americký román. Ona ho pro inspiraci bere na výlety do míst, k nimž patří pořádná dávka romantiky, zatímco on s ní objíždí přeživší pamětníky sebevražedného kultu (co jiného by se od něj taky dalo čekat?). Plán je, že oba svou knihu dokončí a nikdo se do nikoho nezamiluje. Vážně.

 

…

 

January Andrewsová je autorka romantických příběhů se šťastným koncem. To je život, jaký odjakživa zná - i přes těžkou nemoc v rodině měla doma odjakživa zázemí a byla milovaným dítětem. To je život, jaký si vysnila i pro sebe: osudová láska jako u rodičů, její úžasný partner a její úspěšné knihy – všechno na vlnách perfektní lásky a šťastných konců. Jenže život jí z ničeho nic nastavil i svou nehezkou tvář. Táta jí zemřel a po smrti se přišlo na jeho nevěru. Máma o tom nechce mluvit, ale věděla to celou dobu. První duhová bublina štěstí a lásky tak praskla pod hrotem podvodu a předstírání. Druhou bublinu surově propíchnul její perfektní přítel, když se s ní rozešel. A ta poslední? January přišla o svou víru v lásku a šťastné konce a nemůže psát.

Augustus Everett je úplně jiný spisovatel než ona. Píše vážné romány, bez dobrých konců, ale plné těžkých témat a ran osudu. On sám je na první pohled taky takový, vážný, odměřený a rozhodně ne ten typ, který by se procházel ruku v ruce se svou životní láskou při západu slunce.

Tyhle dva, kteří spolu nemají na první pohled nic společného, spojuje hned několik věcí. Za prvé tvůrčí krize, za druhé nedávná obrovská a bolestivá změna v životě a za třetí sousedící domy u jezera v Michiganu, které jsou od sebe oddělené jen úzkou uličkou a oba si vidí prakticky do talíře.

Navíc se spolu znají už od školy. Do oka si nepadli tenkrát a ani teď to nevypadá na extra přátelství. Jenže oba mají jedno léto na to, aby dokončili svou knihu a oba s tím mají trochu trable. A aby podpořili tvůrčí chutě a zároveň ukázali tomu druhému, zač je toho v odlišném žánru loket, vsadí se. Gus napíše romanci se šťastným koncem a January zase knihu, která bude odrážet realitu běžného života bez něj.

 

Jednu věc autorce nemůžu upřít. Dokázala napsat moc příjemný příběh, který i když je v něm dost těžkých okamžiků a postavy mají trápení, je zároveň plný naděje a příjemných chvil. Pesimismus z knihy nedýchá, i když postavám občas není lehko, naopak se při čtení dá i zasmát. Oceňuji vyváženost romantické a vážné linky. Byla to příjemná kombinace a obě části příběhu pěkně plynuly pospolu a udržovaly mě u stránek a plnou chuti dozvědět se nejen o tom, jak to dopadne s láskou, ale také něco o životech postav a o tom, co je formovalo do osobností, jakými jsou a co teď, v dospělosti, ovlivňuje jejich psaní.

Začátek, kdy January přijíždí do domu u jezera, vůbec nevypadá na to, že by se o nějakou lehkou letní romantiku mělo jednat. Hrdinka je sežvýkaná událostmi minulého roku, přišla o všechno, co jí dodávalo stabilitu a jistotu a cítí se hodně sama. Když se k tomu přidá ještě tenčící se konto, nutnost napsat knihu a netrpělivý nakladatel, je nabíledni, že nic z toho v ní jiskřičku tvůrčího ducha nevykřeše. Jenže pak potkává jeho, Guse, a i když ho v zásadě nemusí a považuje ho za namyšleného „chladnokrevně nadrženého“ suchara (byť přitažlivého), je každé čtenářce od začátku jasné, že tady jiskra přeskočí a nejen ta tvůrčí.

To, že autorka nechala postavy se spolu vsadit, jí krásně umožnilo spoustu společných scén mezi nimi dvěma, aniž by působili násilně a uměle. Prostě je přirozeně včlenila do života svých postav – January pomáhá Gusovi najít romantickou inspiraci a on jí zase ukazuje tu horší stránku. V příběhu jsem tak našla chvilky, kdy oba pracují každý zvlášť i ty očekávanější, kdy jsou spolu. To se mi líbilo, protože autorka si díky tomu nemusela vymýšlet žádné „náhodně“ romantické situace. Postavy měly důvod je přímo vyhledávat a v příběhu to nepůsobilo prvoplánově, jak to někdy jindy bývá. Přidanou hodnotou byla i perfektní chemie mezi postavami – ti dva jsou spolu prostě úžasní. Neměla jsem problém uvěřit tomu, že je to k sobě táhne. Bylo to z řádků doslova cítit. Stejně tak jsem chápala i tu jejich opatrnost. Autorka prostě emoce příběhu zvládla předat perfektně.

Své postavy autorka vypiplala opravdu do hloubky. Obzvlášť u January to bylo výrazné, protože ona příběh vyprávěla a tak byl vhled do jejích myšlenek hlubší. January byla doslova umanutě zaměřená na dobré konce a překvapivě neměla své štěstí jen tak zadarmo. I v jejím životě bylo od dětství hodně náročných okamžiků, ona ale bojovala za své zdání dokonalosti. V tomhle svém povahovém nastavení byla celkem spokojená, i když si někde hluboko uvnitř uvědomovala, že to není opravdové. Pochopila to až po té, co v jejím životě všechno to pečlivě budované štěstí shořelo na popel a dál předstírat nešlo a ani nebylo co a komu. Její citové nejistotě a nutnosti hledat nový způsob, jak se k věcem stavět, nebylo problematické věřit – a nebude to problém pro nikoho, kdo už o růžové brýle přišel.

Gus oproti ní nikdy neměl ani iluzi šťastného dětství. Nikdy si tedy nevystavěl tu potřebu budovat vzdušné zámky, protože on musel realitu vnímat a čelit jí. Jako osobnost působil na první pohled vyrovnaněji, cílevědoměji a klidněji. Jen tak něco s ním nezmítalo a navenek ho málo co rozhodilo. Uvnitř už to tak jednoznačně nastavené neměl. Absence zázemí v dětství ho naučila nedůvěře k lidem a očekával spíš kopanec než šťastný konec.

Líbilo se mi, jak autorka pěkně zdůraznila rozdílnost hrdinů. V těch očividných věcech, jako je rozdílné dětství, povahy, odlišná tvorba a světonázor, ale i v roztomilých maličkostech jako jsou třeba jména Augustus a January.

 

Kromě rodící se lásky se příběh zaměřuje i na překonávání trablů a zklamání a postavy mají kvůli tomu každá svůj důvod, proč být v nově vznikajícím vztahu opatrní a nejistí. Uznat důvody jejich opatrnosti jsem neměla problém ani v jednom případě. Nejednalo se o žádné pseudoproblémy. Příběh postavy provede nejen začínající láskou, ale i smířením s ostatními okolnostmi v jejich životě. A i když na začátku knihy mají nějaký názor, je tu naděje, že se jejich postoje mohou změnit.

Pro čtenáře je od začátku snadné některé z postav a jejich činy a smýšlení odsoudit, jenže autorka ukáže, že život není jen černý a bílý a postupně i čtenáře přiměje k tomu svůj názor přehodnotit a odsudky zmírnit (když postavy pozná a pochopí je). Líbilo se mi, že si autorka dala práci i s vedlejšími postavami a více je zapojila do života obou hlavních. Kniha tak nepůsobila plytce a netrpěla jen úzce zaměřeným pohledem na ty dva. Díky tomu ani nepůsobí příběh zbytečně jednoduše, jako někdy letní romance bývají. Čtenář, který sám už něco zažil, se bude na příběh dívat jinak než ten, komu půjde jen o romantiku. Oba ale najdou to, co potřebují.

Romantika, na kterou kniha láká, je tu perfektní. Vztah se rodí pomalu a lehce. Nikde se netlačí na pilu a January s Gusem se postupně poznávají a učí se spolu fungovat. Autorka krásně vypíchla okamžiky, ze kterých se jejich vztah rodil a scény, v nichž si k sobě hledali cestu, byly úplně přirozené. Když postavy zaváhaly a na jejich společné cestě se objevil výmol, věděla jsem přesně proč to tak je – proč se Gus drží zpátky nebo proč January tak vyvádí. Nebylo to prostě proto, že to v podobných šablonách příběhu je zvykem.

Autorka se velmi zaměřuje na postavy. Pro romantický příběh, který má být o lidech, jejich povahách a vznikající lásce je to rozhodně dobře. Možná bych ale uvítala trochu víc popisů prostředí a něco, co by mi víc navodilo pocit léta. V knize hodně pršelo, bylo vlhko a vedro nebo naopak zima. Jinak jsem si ale vůbec neuvědomila, že se děj skutečně odehrává v létě. Kdybych u michiganského jezera nebyla (a v malých amerických městečkách) asi bych si ho úplně nedokázala představit. Rozhodně to ale není chyba knihy – popisů bylo více méně dostatek. Jen jsem si toho tak všimla mezi čtením :) Každopádně, pokud by to někdo za nedostatek považoval, je to bohatě vynahrazeno perfektním zpracováním postav. Což na druhou stranu může upoutávat moc pozornosti k nim a méně k lásce. Možná to má důvod, proč bývají letní románky hodně jednoduché čtení :)

Problémem pro mě zůstal pouze konec. Jak se často ukazuje, bývá pro mě zajímavější cesta než cíl a skutečný šťastný konec nepotřebuju mít rozebraný až do poslední tečky. Tady navíc vůbec nebylo potřeba, aby si hrdinové vysvětlili své city, protože z jejich chování byly krásně rozpoznatelné, upřímné. Vůbec by mi nevadilo, kdyby o nich na konci nemluvili. Nevadí mi si domýšlet, ale chápu, že jiné čtenářky to mají jinak.

Kniha není jen běžným a průměrným oddechovým letním románkem. Je to také příběh o tom, že všechno se dá překonat. January měla pravdu, šťastné konce existují, jen je někdy nutné se za ně porvat, otevřít se jim a vyrazit jim trochu naproti :)

Za knihu moc děkuji Nakladatelskému domu Grada. Kniha už vyšla, takže ji bez problémů koupíte třeba tady.

 

P.S.: Po přečtení ostatních názorů vidím, že můj pohled na knihu je asi trochu jiný :) v jednom se ale shodněme všichni: kniha je příjemné čtení a stojí za čtenářský čas.

O knize:

Autor: Emily Henryová

Překlad: Tereza Libichová

Vydal: Nakladatelský dům Grada (Metafora)

Rok vydání: 2021

Počet stran: 384

Další knihy se spisovatelem v hlavní roli:

Ukradený příběh - můj názor zde.

Každé řešení má svůj problém - můj názor tady.