Zase se chystám psát článek o knize, o které jsem vůbec psát nechtěla, ale něco mě na ní zaujalo tak, že mi to prostě nedá. Přiznávám na rovinu, že mě baví číst o milenkách králů a vůbec podobně příběhy z historie založené na skutečných událostech. Určitě mnohem víc, než příběhy válek a podobně. Takže jsem si koupila k Vánocům oba dostupné díly série a doufala, že mi dají to, co jsem chtěla.
…
Sestry de Mailly-Neslé spolu vyrůstají v rodném domě vychovávány chůvou, jen občas zahlédnou matku, která je jednou z královniných dam. Holčičky rostou tak, jak je obvyklé – dostává se jim „vzdělání“ a těší se na vdavky. Být vdanou ženou a jít ke dvoru je snem všech šlechtických dcer. Druhou možností je klášter.
Louisa (nejstarší ze sester)přichází ke dvoru jako mladá manželka, ze začátku dost naivní a dětská a nevinná, ale později po tom žebříku potěšení, jak se zde říká, začne také stoupat na vrchol. Ke cti jí slouží, že u ní jde opravdu o lásku. S nadšením se ponoří do štěstí po boku krále, které v manželství nenašla ani náhodou. Štěstí ale netrvá dlouho a na pomyslném trůnu ji vystřídá mladší sestra Pauline – cílevědomá, sebevědomá, ale ne moc pěkná. Třetí sestra Diana, ne moc chytrá, ale veselá a upovídaná osůbka, zatím zůstává v klášteře. Čtvrtá Hortenzie je velmi zbožná a celkem šťastně vdaná za muže, který je věčně pryč u svého pluku. Marie Anna (nejmladší) má lepší manželství než její nejstarší sestra. Její muž ji miluje a ona ho využívá. Ne že by jí na něm nezáleželo, vlastně je docela sympatický, ale ona raději čte a sní o cestování do dalekých krajů.
Všechny, až na Hortenzii se stanou milenkami Ludvíka XV.
…
Očekávala jsem lehce romantický příběh z historického prostředí královského dvora a dalo by se říct, že jsem ho také dostala. I když se nejednalo o lásku, jak by si ji člověk představil a paní autorka nepopisuje vztahy výrazně emocionálně (snad s výjimkou Luisy). Spíš se jedná o obraz tehdejšího života a vztahů na královském dvoře. Kromě povrchních a pokryteckých vztahů mezi dvořany byl důležitým prvkem také způsob života u dvora, tehdejší odívání a celkově životní styl šlechty. Podlézání králi bylo normou a sympatie dvořanů se přelévaly hned tam a hned onam podle preferencí jejich vladaře. Milenky to neměly jednoduché, když byly na vrcholu přízně, všichni se kolem nich motali, ale pád byl dlouhý a strmý.
Ludvík je vykreslený jako poněkud dětinská osobnost, muž, který je zprvu věrný královně v obavě o svou nesmrtelnou duši. Louisa jeho náboženskou cnost dokáže přemoci, aniž by vlastně chtěla a další ženy už to mají výrazně jednodušší. Ludvík se naučil brát si, co chce. Ne že by byl vyloženě špatný člověk, ale prostě se stará více o své city než o city druhých – obzvlášť odkopnutých milenek. Na druhou stranu má velmi rád své děti a taky hoví spoustě zajímavých zálib, které jsou ale v textu zmíněny spíš okrajově, pokud je s ním některá ze sester sdílí.
Vztahy sester jsou úplně skvěle popsané. Z textu je krásně cítit, jak se sice tak nějak povinně sestersky mají rády, ale zároveň na sebe žárlí a sesterský vztah předstírají, aby dosáhly svého. Jedna je milenkou krále a pro své štěstí a lásku zapomene na všechno ostatní, dvě jsou zavřené v klášteře a ta starší by se ráda vdala. Sestře do Versailles píše nerada a z vypočítavosti – chce ke dvoru a chce se vdát. Její sestra má významné postavení, tak se toho musí využít! Další je vdaná sice šťastně, ale velký svět ji láká. Mezi všemi panuje rivalita a zároveň se v podstatě mají tak nějak opravdu rády, což si bohužel dost často uvědomí až pozdě. Každá je úplně jiná a paní autorce se povedlo vykreslit jejich osobnosti skutečně dobře. Sestry nejsou popsané jako naivní husičky, které by měly nějaké kór iluze o tom, jak to na světě chodí a pokud je mají, velmi rychle o ně v manželství a u dvora přijdou. Právě ony jsou tím, co knihu ozvláštňuje natolik, že se vyplatí ji číst, i když děj není nikterak originální a objevný.
Kapitoly jsou přiměřeně dlouhé a vypráví je vždy některá ze sester. Jsou také proložené dopisy, které si sestry píšou a díky nim lze poznat jejich vztahy a povahy ještě o něco lépe.
V knize je zachycena krása Versailles, ale i jejich odvrácená tvář temných a špinavých chodeb a skrytých schodišť za tou nádherou. Morálka není na královském dvoře právě očekávanou vlastností. Žena musí být především urozená, elegantní a hodí se, když je „ochotná“. Manželství se uzavírají kvůli titulům, majetku a postavení. Láska nebo alespoň vzájemné sympatie jsou podružné. Lidé si hledají štěstí nebo prostě rozptýlení od jednotvárnosti dvorského života jinde. Manželé u milenek a ženy, které slouží u dvora u milenců. Vzhledem k tomuto se jen těžko chápe, co je vlastně sestrám Neslé vznešenou společností vyčítáno a je nevyhnutelné dojít k závěru, že jde více méně o řevnivost a závist. Paní autorce se toto podařilo zachytit uvěřitelně a bez příkras. Nemůžu tedy říct, že by kniha byla vysloveně romantická. Ale čte se skvěle :).
Historická fakta… no, řekněme, že historie je zde pouze kulisou a paní autorka ji využívá jak potřebuje a jen to, co se jí hodí. Sestry Neslé skutečně žily a byly milenkami krále, ale jejich povahy, dopisy a další věci jsou literární fikcí. V knize se vyskytne i spousta dalších skutečných historických postav. Děj není zase až tak originální, ale příběh sester, které se střídaly králi v posteli, byl čtivý a dokázal zaujmout. Psané je to spíš jednoduše, bez nějakých kudrlinek. Přehnanou, naivní a extatickou romantiku na stránkách nehledejte. Nějaké sexuální scény taky ne – sem tam se něco vyskytne, ale je to popsáno střízlivě a z pohledu té které sestry. Popis je tak přizpůsoben její povaze a vztahu ke králi, takže někdy je to jen takový nádech, někdy spíš cosi mechanického, zcela bez romantiky. Autorka se sexuálním scénám spíš vyhýbá, což je vlastně docela dobře. Nějak by se mi do tohoto příběhu nehodily.
Celkově musím říct, že mě to prostě bavilo. Dostala jsem přesně to, co jsem chtěla a co mě na tomto žánru baví.
2 komentáře:
Knihy, které vycházejí z historie mám ráda a francouzskou historii také, takže tahle kniha mě nalákala na první pohled. :) Když člověk počítá s tím, že historie je zde opravdu jen kulisou, ušité nebude zklamán.
Moc pěkná recenze, kterou jsi mě nalákala. :)
Snad se bude při čtení líbit :) Díky za komentář :)
Okomentovat