Autor: Clara Benedict
Série: Aura (1. díl)
Překlad: Gabriela Bohmová
Nakladatel: Dobrovský s.r.o.
Edice: King Cool
Rok vydání: 2019
Počet stran: 344
Můj názor:
Být v pubertě a ještě k tomu nešťastně zamilovaná
není nic moc. Hanka právě prožívá něco podobného. Kluk, který se jí líbí, má
jinou a Hanou očividně pohrdá.
K tomu se u ní objeví jisté záhadné síly, díky kterým jako by měla
moc ovlivnit, co se kolem ní děje. Hana se musí naučit zvládnout obojí – lásku
i super schopnosti.
…
Příběh začíná docela slibně. Hanka se svými kamarádkami se
sejdou u ní doma před odchodem na večírek. Zatím co čekají na jednu
z nich, než se vymotá z koupelny, vyprávějí si strašidelné historky.
Od toho už je jen krůček k vyvolání fantóma ze zrcadla. Celá věc, která
měla být jen vtipem, se jim vymkne děsivým způsobem z rukou. A od té
chvíle se záhadné a strašidelné události na Hanku jen lepí.
V lásce se jí ovšem začíná dařit. Její idol Jan
nečekaně otočí a dává Hance najevo, že stojí jen o ni. Zamilovaná Hanka snadno
podléhá jeho šarmu, i když jeho chování je někdy divné a protichůdné. Hanka
také není schopná odolat pokušení používat své schopnosti čím dál víc, což ohrožuje její
přátelství a nutí ji se ptát, na kolik je ovlivňování lidí v pořádku a co
už přesahuje morální hranici.
Zdroj obrázku: FCB knihy Dobrovský |
Kniha je určena mladším čtenářkám a styl vyprávění tomu
odpovídá. Není nijak náročný, zápletka je trochu průhledná a jde především o
lásku zabalenou do kabátku nadpřirozených schopností. Příběh je tedy spíš young
než adult, ale nápad je zajímavý. Dokonce dojde na napínavé situace a hrdince
půjde o víc, než jen o lásku. Holky by kniha určitě zaujala. Opravdu holky,
myslím, že většina kluků by podobný příběh neocenila.
Způsob, jakým Hanka na svoje schopnosti přišla, mě docela
pobavil. A to, s jakou zvídavostí se stavěla
k prozkoumávání svých možností, se mi líbilo. Paní autorka neopomněla
zdůraznit, že s velkou mocí se pojí i odpovědnost za své činy a pokud Hanka
svou moc použila k nebezpečným nebo nemorálním věcem, bylo to patřičně
zdůrazněno jejími výčitkami svědomí. Sice ji to pokušení nezbavilo, ale aspoň
se dokázala zamyslet nad důsledky svých činů.
Celé to manipulování s myslí a předměty má navíc větší
rozměr než jednu puberťačku. Podobně schopných lidí je více a v ději bylo
naznačeno, že mohou být všehoschopní. Počítám, že by toto mohlo být
v dalších dílech zajímavě zpracováno. Paní autorka nápady rozhodně má.
Bohužel nemohu říct nic moc pochvalného o samotném
zpracování nápadu. Nevím, jestli se jen nepovedl překlad nebo byl divný už
samotný originál. Pokusím se tedy rozvést něco z toho, co mi vadilo:
Na stylu psaní je hodně poznat, že se jedná o prvotinu. Celý
text je kostrbatý a nečte se to příliš dobře. Napínavé scény by ještě šly, to
se paní autorce dařilo. Horší to ale bylo u romantických chvilek a hlavně u
popisu chování postav, jejich uvažování a rozhovorů. Postavy jsou hloupé a
nesympatické, chovají se nelogicky. Hanino uvažování je nepřirozené a omílající pořád to samé dokola. Jediná
chvályhodná věc je, že si uvědomuje, co všechno je špatně na jejím chování i na
Janovi – a pak jde a dělá stejné chyby se stejnou mocí a stejným klukem. O tom,
jaký je hlavní mužský hrdina, raději nemluvím vůbec. Postavy nejsou na facku.
Jsou na sekeru a špalek.
Z chyb překladu (redakce?) mohu uvést například přehnané množství
zájmen, které byly naflákané v místech, kde to bylo nejen nepotřebné, ale
také nečeské. V textu se nacházelo několik nevhodně použitých slov, které
úplně měnily význam vět nebo byly nevhodně použitými doslovnými překlady. Kdyby
se nad větou někdo zamyslel, musel by vidět, že jde o nesmysl a šlo to napsat
lépe.
Postavy používají docela divná slova, která bych čekala od
starších a i tak ne v běžném rozhovoru. Ráda bych věděla, která puberťačka
někdy prohlásí například „neguji to“. Rozhovory v příběhu byly strojené a
nepřirozené, stejně tak Hanino uvažování. Toto mohla být už chyba začínajícího
autora, ale některé použité české výrazy určitě ne.
Upřímně musím říct, že jsem chtěla o knize napsat něco
hezkého. Těšila jsem se na ni. Ale to zklamání je obrovské. Příběh mi vůbec
nesedl a to přitom uznávám, že nápad je určitě dobrý. Šlo z něj ale
vytřískat mnohem víc. Nespravil to ani celkem akční závěr, kde se paní autorka
trochu odvázala. Na vyprávění příběhů ale talent spíš nemá. Chce to něco víc než jen přesný popis a hromadu nápadů.
Moc mě to mrzí, ale knihu bohužel doporučit nemohu. Nevadí
mi, že má jednoduchý příběh. Myslím, že ten by cílovou skupinu zaujal. Zpracování
ale moc povedené není.
Za laskavé poskytnutí knihy ke zhodnocení děkuji Knihám
Dobrovský. Pokud si chcete udělat vlastní názor, seženete knihu zde.
Anotace:
Fantasy román pro dívky od 13 let odhaluje tajemnou sílu, jejíž moc dokáže měnit realitu.
Čtyři kamarádky si užívají svých mladých a nezávazných životů. Šestnáctiletá Hana, stejně jako její kamarádky, prožívá své první milostné románky. Zamiluje se do osmnáctiletého Jana, který o ni zprvu nejeví žádný zájem. Ale pak se přihodí něco nevysvětlitelného. Z vyvolávání duchů se stane hrůzostrašný zážitek, po kterém už nebude nic jako dřív.
Hana objeví svou tajemnou sílu. Nějakým nevysvětlitelným způsobem dokáže manipulovat nejen věcmi, ale i lidmi. Bohužel jí tato síla nepřináší jen pozitiva, ale i spoustu komplikací, jak ve vztahu s nejlepší kamarádkou Vivi, tak i s Janem, se kterým se stále více sbližují. S každým jejich setkáním roste nejen její zájem o Jana, ale i nejistota.
Proč se Jan chová tak protikladně? Chvílemi je milý a něžný, pak zase agresivní a distancovaný. Jeho nestabilita jí nahání strach, byl to totiž právě on, kterému svěřila své tajemství o síle. O síle, které má i své stinné stránky. Jan na celou situaci reaguje až moc klidně. Byla to snad chyba, že důvěřovala právě jemu?
2 komentáře:
Pěkná recenze na zajímavou knihu s povedenou obálkou. :) Pobavila mě věta "Neguji to" :)) Ty ji snad běžně nepoužíváš?? :)))
Škoda, takovými chybami kniha ztrácí na kvalitě. :)
Rozhodně to neguji :D tohle nepoužívám. Obálka je opravdu krásná i anotace zní slibně. Určitě se najdou i lidi, kterým se kniha bude líbit, ale já to bohužel nejsem. Díky za komentář a přečtení.
Okomentovat