Jackaby

Autor: William Ritter
Série: Jackaby (1. díl)
Překlad: Vratislav Kadlec
Nakladatel: Host
Rok vydání: 2015
Počet stran: 276

Anotace:

Příběh detektiva, který se zabývá paranormálními jevy, překypuje troufalým vtipem a notnou dávkou hrůzy ve stylu Doktora Who a Sherlocka Holmese.

Abigail Rooková právě přicestovala do New Fiddlehamu v Nové Anglii. Píše se rok 1892 a ona nutn ě potřebuje najít práci. Potkává R. F. Jackabyho, detektiva objasňujícího nevysvětlené jevy, jehož bystré oko si všímá všeho neobvyklého – což zahrnuje i pozorování nadpřirozených bytostí. Abigail má zase jiný dar, dokáže si všímat obyčejných, ale podstatných detailů, takže se na místo Jackabyho asistentky výborně hodí. Hned během svého prvního dne v novém zaměstnání se Abigail ocitne uprostřed napínavého případu: ve měst ě řádí sériový vrah. Policie je přesvědčená, že se jedná o běžného kriminálníka, ale Jackaby si je jistý, že za vším stojí nelidská stvůra, jejíž existenci policie – s výjimkou mladého pohledného detektiva Charlieho Canea – vytrvale popírá.

Můj názor:

Knihu jsem si pořídila už před rokem a ani nevím, proč jsem se k ní dostala až teď. Snad mě navnadilo vydání druhého dílu a abych případně nekupovala zajíce v pytli, bylo potřeba zjistit, co je na tom Jackabym tak zajímavé – krom velmi podařených obálek.

Jackaby začíná jako cosi úplně obyčejného, co ani trochu nepřipomíná fantasku. Tedy až do strany 25, kde se poprvé objeví slovní spojení „nevysvětlitelné jevy“ a podivná výzva „nezírejte na žábu“. Do té chvíle je to jen příběh dívky, která přijíždí do New Fiddlehamu v Novém světě, aby si tu našla práci. Ona slečna se jmenuje Abigail Rooková a je to dívka z dobré rodiny – takové, která očekává, že hlavním a jediným smyslem života ženy je parádit se a ulovit muže. Abigail má ale se životem jiné plány. Chce zažít dobrodružství, něco dokázat, chce se postavit na vlastní nohy. Do New Fiddlehamu dorazí lodí prakticky bez koruny a tak je její první starostí najít si práci. Všude ji odmítají. Pak ale narazí na inzerát:

Hledá se asistent vyšetřovací služby.

Požadován je všeobecný rozhled, bystré myšlení a otevřená mysl. Vítán je silný žaludek. 

Bližší informace na Augur Lane, č. 926.

Nezírejte na žábu.

Tak se na scénu dostává F.R. Jackaby. Tak trochu – ale ne! – dost svérázný detektiv v podivném kabátě a pletené hučce s ještě podivnějšími vyšetřovacími metodami. Pan Jackaby totiž dokáže vidět stopy, které zanechávají nadpřirozená stvoření a nejen to, on prostě vidí jinak. Všímá si věcí, které jiní nejen nevidí, ale ani na ně nevěří. Jackaby je roztržitý, divný, podivínský… ale taky vtipný a takovým tím svým jedinečným způsobem sympatický. Dostal se mi pod kůži už od začátku, zatím co k Abigail jsem musela cestu malinko hledat. Ale i ona je nakonec skvělou postavou a s Jackabym se báječně doplňují.

Zdroj

Jako na zavolanou se hned první den Abigailina „zaměstnání“ stane ve městě vražda, která vykazuje stopy nadpřirozena. A Jackaby se tak trochu navzdory policii pustí do vyšetřování. Abigail je mu pochopitelně jako jeho asistentka v patách…

Co mě mrzelo, bylo to, že jsem padoucha poznala okamžitě, když se v knize objevil. Bylo to totiž více než jasné. Pan autor mi, nejspíš nechtěně, předhodil až příliš žhavou stopu na to, aby se dala přehlédnout.  Knize to ale neubralo na perfektní čtivosti, vtipu a nádhernému stylu vypravovaní a jazyku, za který vděčím pochopitelně i překladateli knihy. Prostředí, ve kterém se příběh odehrával, mohlo na první pohled působit obyčejně a nudně a taky by nejspíš i působilo, kdyby ho pan autor nezabydlel rozličnými nadpřirozenými potvorami.  Setkala jsem se s různými skřítky, duchy, vílami, dokonce se objevila i bánší… a nesmím zapomenout na jednoho podivného kačera :). Samozřejmě se v Novém Fiddlehamu vyskytovala i nebezpečnější stvoření. Jackabyho sídlo bylo fascinující samo o sobě a někdy v té době už jsem měla sto chutí si s Abigail vyměnit místo – kdyby to ovšem šlo :). Tímhle vším pan autor vyvážil trochu slabší a průhlednou detektivní zápletku. A potvora, která nakonec za vším stála, byla opravdu zajímavá.

Zdroj

Lidské postavy v knize byly neméně úžasné. Jackaby byl prostě svůj. Líbilo se mi, jak byl popsán jeho zjev i způsoby chování pro něj typické. Panu autorovi se podařilo stvořit v něm opravdu výraznou postavu. Stejně tak v Abigail. Jejich dialogy a celkové působení v příběhu mě bavilo a cítila jsem se mezi nimi jako doma.

Od knihy jsem čekala příjemný příběh s lehkou dávkou nadpřirozena a humoru, to jsem i dostala. Rozhodně mě ale nenapadlo, že bude tak skvěle napsaný. Styl pana autora je doslova okouzlující. A ještě jednou bych chtěla vyzdvihnout překlad, protože ten knihu taky pěkně podržel. Celkově sečteno: kniha stojí za to a ten druhý díl si určitě taky pořídím. Ještě bych si totiž ráda dopřála další setkání s panem Jackabym :)

Jackabyho byste si měli určitě přečíst. Poskytne vám totiž více než příjemnou knižní společnost a lehce napínavě laděný příběh s nenásilným humorem. Zápletka je sice trochu průhledná a padoucha poznáte brzo, ale kniha toho nabízí tolik, že to panu autorovi rádi odpustíte. Pokud máte ale rádi "vysokou" fantasy nebo detektivky, nebude tohle nic pro vás. I když... já si na kvalitní fantasky potrpím taky a Jackaby pro mě byl skvělým oddechem.

P.S.: Nejlepší byla třináctá kapitola :)

Kde knihu seženete za nejnižší cenu vám poradí tady.