Krvavá Máry a jiné strašlivé historky

Autor: Petr Janeček
Rok vydání: 2015
Nakladatelství: Plot

Anotace:

Pravda nebo výmysl? Skutečné záhadné události, nebo smyšlené strašidelné historky? Tohle nejsou horory ani duchařské historky, které znáte z filmů, knížek nebo internetu. Jedná se o údajné skutečné zážitky skutečných lidí, kteří tvrdí, že se skutečně staly. Je to pravda? Nevíme. Tyto tajuplné příběhy se ale vyprávějí tak často, na letních táborech, školách v přírodě či na internetu, že je to až zarážející. Etnolog a folklorista Petr Janeček, autor populární knižní série „Černá sanitka“, která se dočkala televizního, rozhlasového a divadelního zpracování, přináší výběr těch nejzajímavějších tajemných příběhů z dnešního ústního podání. Padesátka vyprávění z nejrůznějších míst naší země vypráví o nadpřirozenu, přízracích a záhadných událostech.

Můj názor:

Vraťme se na pár stránek do dětství - na školy v přírodě a tábory. S touhle knížkou to jde.

Pamatujete si, jak jste na první škole v přírodě seděli s ostatními v kroužku a vyvolávali ducha? Překvapivě je to stále hitem a stále je největším favoritem duch Božky Němcové. I když u nás to byl i  Jenda Amos.

Vzpomínáte na Krvavé koleno, které obcházelo za nocí kolem táborové kuchyně? Taky jste se tak báli, že jste nosili budík, na kterém se kontroloval čas do konce hlídky, všude s sebou?

Tyhle historky pořád žijí a můžete si je připomenout v knize Krvavá Máry a jiné strašlivé historky. 

Kniha je především určena pro pobavení než pro výrazný umělecký zážitek a přiznávám, že mě při vzpomínání na vlastní strašidelné storky,(i u některých čtených) trochu mrazilo v zádech. Ale jinak se jedná o dílko spíše nostalgicky úsměvné, vhodné pro mladší ročníky či zájemce o českou ústní lidovou slovesnost v modernějším pojetí.

Je rozdělené do několika částí. Od „dospělejších“ historek se postupně dostáváme k historkám sebraným od menších dětí. Kapitola „Mezi nebem a zemí“ obsahuje zážitky konkrétních lidí s duchy a podobnými radostnými úkazy, které by se daly vysvětlit (možná) i normálním způsobem. Druhá kapitola je nazvána „Zde žijí duchové“ a vypráví historky – strašidelné, jak jinak – o různých místech naší Matky Vlasti kam jezdí lovci duchů na svoje výpravy za strašidly. Další část je ona zmiňovaná kapitola o vyvolávání duchů na dětských táborech a školách v přírodě. Je nazvaná „Duchové táborů a škol v přírodě“. Další část v pořadí je „Démoni věku internetu“ – ano, moderní technologie už pronikly i do děsivých historek a horůrky se šíří ještě rychleji. V této části jich pro mě byla většina neznámá - zahraniční import, který se k nám procpal po síti a časem zdomácněl :). Poslední kousek knihy je spíše pro zasmání, také je podle toho nazván „Kdo se směje naposled“ .

Na knize je sympatické to, že se nesnaží o žádné rozumné vysvětlování ani o rádoby chytré komentáře k věci. Prostě jen předhodí historku tak, jak se mezi lidem povídá a ty čtenáři, rozhodni sám, co je na tom pravdy. Komentář autor přidal jen k několika málo povídkám a nepůsobí tam nijak rušivě.

Jediné, co bych knize vytkla, se týká zpracování pro čtečku. Části, kde jsou historky psané světlejší nebo tmavou šedou barvou písma na černém podkladu se na čtečce nečetly moc dobře. Nemám sice čtečku s podsvětleným displejem, ale myslím, že by to ani tak nepomohlo. 

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji serveru Palmknihy. A pokud si chcete také zavzpomínat na svoje strašidelné mládí, můžete si knihu koupit zde.