Pád Anne Boleynové

... Bude-li se jakákoli osoba plést do mé pře, požaduji, aby všichni usuzovali to nejlepší. ... Královna Anna, 1536

Autor: Alison Weirová
Rok vydání: 2011
Nakladatel:BB/art

Anotace:
Renomovaná historička se vrací k začátkům své vědecké dráhy. Královně Anně se věnovala v obsáhlé práci Šest žen Jindřicha VIII., tentokrát se však soustředí na poslední čtyři měsíce královnina života a vykládá ústřední problém Jindřichova panování, totiž bezpodmínečnou nutnost mužského potomka a dědice trůnu v situaci, kdy nejistá nástupnická práva Tudorovců bez něho nadále hrozila krvavou občanskou válkou.

Můj komentář:

Tuhle knihu jsem spolu s dalšími dvěma od Alison Weirové dostala k Vánocům, ale dočetla jsem ji až začátkem dubna. Nikoliv pro nezajímavý obsah, ale pro moji lenost tahat s sebou takovou bichlici, když mám čtečku :)
O Anne už mám  něco načteno, ale nikdy jsem se nesetkala s knihou, která by se tak zaobírala jen jejím koncem, ani s autorem, který by fakta dokázal předkládat takto čtivě.
Možná díky tomu, že měla autorka dostatek prostoru pro všechny detaily, mohl člověk získat méně zkreslený pohled na události. Ono totiž nic není tak jednoznačné, jak je servírováno v poslední době, kdy Anna zažívá (obrazně řečeno :)) vrchol své popularity, ať už v knižní nebo filmové podobě.
Všichni víme za co byla Anna "odsouzena" a jak dopadla, ale fakt tomu někdo věří?
Copak v té době, kdy královny žily neustále obklopené davem lidí,vůbec měla možnost - i kdyby už byla tak hloupá, což nebyla - zahýbat králi hned se čtyřma chlapama zároveň a to včetně vlastního bratra. To si tedy neumím představit. A kniha tento můj názor jen upevnila.
Jako zástěrka pro politický proces ale dobrý. Bylo potřeba oslabit vliv Boleynů, což se podařilo a v případě Anny a jejího bratra opravdu důkladně a definitivně. Všechno proběhlo tak rychle, že ona ani nikdo jiný z popravených neměli šanci vyklouznout. Vše za necelé tři týdny!
Chudák Jindřich ke všemu přišel tak trochu jako slepý k houslím, ačkoliv se nedá říct, že by se mu to zrovna
nehodilo do krámu. Náhradnici už měl vybranou (zlaté dnešní rozvody). Nicméně kniha obsahuje fakta, díky kterým si u mě král nasbíral nějaké ty plusové body.

Knihu určitě doporučuji všem, kdo se zajímají o dějiny z dob Tudorovců. Vzhledem k tomu, že autorka čerpala z tehdejších dobových archivů, které se dochovali (i když jich nebylo moc), je vše zde uvedené více pravdou než cokoliv v jiných knihách, byť je to méně "romantické".

Pýcha a předsudek

… co k tobě patří, to neztratíš …

Autor: Jane Austen

Rok vydání: 2006 (moje kniha)

Nakladatel: Academia

Anotace:

Nejslavnější román Jane Austenové s jemnou ironií zobrazuje prostředí, morálku a zvyky anglické venkovské šlechty. Povrchní paní Bennetová má jediný cíl - dobře provdat svých pět dcer. Nejstarší Jane je pěkná, milá a dobrosrdečná, Elizabeth zase půvabná, upřímná a má svérázné názory, které často šokují okolí. Mary je tichá a její největší zálibou je četba. Dvě nejmladší, Lydia a Kitty, jsou lehkomyslné a koketní. Hlavní hrdinkou je Elizabeth, která ztělesňuje autorčiny představy o ideální ženě. Její počáteční nesympatie vůči Darcymu se postupně mění v náklonnost a lásku. Takřka do poslední chvíle zůstává čtenář v napětí, jak jejich příběh skončí.

Můj komentář:

Pýcha a předsudek je jedna z mých nejoblíbenějších knížek.

Nevím, jestli je to dějem nebo perfektním autorčiným stylem nebo hlavními postavami, nejspíš to bude kombinace všeho jmenovaného.

Příběh sám zas až tak nic zvláštního není, je to klasické potkají se, nechtějí se, chtějí se, jsou rozděleni, najdou se, vezmou se – v podstatě to kopírují všechny dnešní červené knihovny – ale pozor, úroveň se srovnat nedá.

Rozhodně hlavní a nejdůležitější věcí jsou kvalitní postavy. Ať už jde o postavy kladné nebo „záporné“ – i když vyloženě záporná postava zde není – člověk je prostě musí mít rád.

Máme tu ostatně zastoupeny různé zajímavé druhy povah – hlavní pár Elizabeth a Darcyho všichni znají, ale potěšení skýtají i jiné postavy, třeba klasický „hujer“ pan Collins je opravdový poklad :). Být nucena existovat ve stejné domácnosti jako matka Bennetová a Lydie, tak se asi stanu dvojnásobným vrahem :). A pan Wickham, největší záporák, nakonec dojde spravedlivého trestu – ožení se s Lydií.

S chutí vám knížku doporučuji, pokud se tedy ještě najde někdo, kdo ji nečetl.

Vienna Strauss Orchestra - Edvin Marton

Před Vánocema se našel čas na trochu toho kulturování, tentokrát v Janáčkově divadle na koncertě vídeňského orchestru s úžasným sólistou Edvinem Martonem.
Tímto děkuji za pozvání, protože to byl opravdu krásný zážitek, člověk neslyší "Stradivarky" každý den :)

Něco o orchestru:

Vienna Strauss Orchestra byl založen v roce 2009 Edvinem Martonem, který studoval autentický styl rodiny Straussů na Vídeňské hudební akademii.. Orchestr vystupující s nejlepšími hudebníky má na repertoáru kusy od Johanna Strausse a Wolfganga Amadea Mozarta. 

Něco o sólistovi:

Edvin Marton patří mezi nejlepší současné houslity světa. Je dvorním skladatelem olympijského vítěze a světového šampiona v krasobruslení Jevgenie Pljuščenka. V roce 2006 obdržel cenu Emmy a o dva roky později zvítězil v celosvětově populární soutěži Eurovision Song Contest. Na své housle Antonius Stradivarius z roku 1697 doprovázel takové osobnosti současného hudebního světa jako je například Seal, Zucchero, Lou Brega, Gloria Gaynor nebo skupina Supertramp. 

 Něco o koncertu:

V představení Vídeňského Straussova Orchestru Christmas in Vienna vyniká nejen překrásný tón jeho vzácných houslí, ale Marton do tradiční vídeňské hudby vnáší i svůj vlastní energický a vášnivý styl. Účast operních pěvců a dvou profesionálních tanečních párů, originální zvuk i instrumentace nesmrtelných skladeb od Strausse a Mozarta spolu s překrásnou vánoční atmosférou slibuje divákům vpravdě nezapomenutelný vánoční večer.

Ano v bílém?

Máme tu další kousek do sbírky výstav!

Tentokrát jsem vydupala kopec na Špilberk, abych se podívala na výstavu „ANO v bílém?“.

Jak už název napovídá, je výstava o svatbách, svatebních šatech, o výbavách nevěst a všem tom humbuku kolem. Výstava to byla docela zajímavá, kupodivu se mezi návštěvníky našli i nějací  pánové.

Z vystavených modelů bych na sebe byla ochotná obléknout jeden, možná dva – rozhodně ne ten, který označila jedna z přítomných starších dam jako velmi podobný tomu, ve kterém se vdávala ona sama :). Můj favoritní model byl růžový a krátký kousek se sukýnkou z tylu. 

Vystavené šatky doprovázely cedule s informacemi o tom, co se nosilo tenkrát a co teď, kdy se začala používat bílá barva šatů, jaké byly svatební zvyklosti a další. Pochopitelně nechybí ani botky, šperky, deštníčky, rukavičky, staré svatební fotky a svatební oznámení.

Pokud někoho zajímá historie odívání, stojí pro něj výstava rozhodně za to, šatky pro princezny ale nečekejte :). Výstava trvá až do 31.12. a vstupné je 60 Kč. Focení jsem si tentokrát neplatila, takže fotky jsou uloupené ze stránek Špilberku.

Zavržený

... není anděl jako anděl ...

Autor: Becca Fitzpatrick

Rok vydání: 2010

Nakladatel: Egmont

Anotace:

Nora Greyová je svědomitá, chytrá a rozhodně nemá ráda riziko. Jenže se zamiluje do Patche a to je její první chyba. Patchova minulost je totiž všechno, jen ne nevinná. A nejlepší, co kdy udělal, bylo, že se zamiloval do Nory. Seznámili se na hodině biologie a Nora chce jediné – držet se od něj co nejdál. Jenže jak se zdá, Patch je vždy o dva kroky napřed. Dívka na sobě cítí jeho pohled, i když Patch není nablízku. Cítí jeho přítomnost, i když je v pokoji sama. A když své okouzlení nedokáže déle tajit, vyjde najevo, kdo Patch ve skutečnosti je a proč ji vyhledal. A za všemi otázkami, které se dotýkají jeho minulosti, si Nora a Patch mohou navzájem položit jen jedinou: „Jak hluboko dokážeš padnout?“

Můj komentář:

  

Původně očekávaná pohádka o padlých andělech s mírně romantickou zápletkou – vzatá do rukou po dočtení poslední Hry o trůny jako relax – mě nakonec velice mile překvapila.

Začala jsem číst v podvečer a děj se postupně tak rozjel, že jsem skončila o čtvrt na jednu v noci a to jen proto, že bych si musela podložit oči špejlema, jak jsem byla ospalá :).

Běžný model tj. holka celkem obyč, dobře vychovaná, slušná a s dobrým prospěchem a kluk atraktivní až nehorázně přitažlivý, vzbuzující pocit „nebezpečí“ a sebevědomý až hrůza, byl i tady. Pochopitelně Ona Ho nesnášela :) jak taky jinak :).

Toto byla ovšem jediná věc, která mi přišla úsměvná a „šablonovitá“ (tedy vyskytující se ve větším počtu knížek tohoto typu).

Ono mě to totiž už v první kapitole dostalo. Příběh byl tak napínavý, že opravdu znemožnil odložit knížku. Nakonec jen spánek a brzké vstávání do práce bylo příčinou toho, že jsem ji dočetla až nadvakrát :). Být víkend, dám ji celou. Hlavní hrdiny jsem si oba oblíbila a autorce věřila každé slovo – i když jedinou věc ne: Patch přece nemohl být tak špatný, jak se zdálo!

Závěr byl takový růžově romantický, ale to se dá odpustit. Trocha romantiky byla příjemná a nikterak přehnaná.

Nechci psát nic více, aby případní čtenáři nepřišli o ten zážitek odhalování všech tajemství příběhu :).

Takže pět hvězd a jděte do toho :).

A nezapomeňte: ne vše, co je milé a hodné, musí být nutně dobré! Ani když se jedná o anděla …

Podzimek

... aneb malé podzimní radosti ...

Nejraději z celého roku mám asi takové ty podzimní dny, kterým se říká babí léto. Všechno je nádherně barevné, sluníčko svítí, není takové horko, parádně se leze a procházky bývají taky příjemné.

Na jednu takovou procházku jsme vyrazili ve čtvrtek v půlce října.

Mířili jsme na přehradu a původní plán byl, že si někde natáhnem slack a budem chvilku provazochodit. Nakonec jsme byli rádi, že jsme program pozměnili :) foukalo jako ďas, tak mě napadlo, že bych mohla vzít s sebou po dlouhé době zase drákulu, ať se taky trochu proletí.

Na přehradě nebyla ani noha, což není v pracovní den dopoledne až tak překvapivá věc a drak létal krásně.

Doufám, že nám ještě vydrží počasí a ještě párkrát s drakem vyrazíme. Anebo třeba i lézt, protože, jak už jsem psala, na podzim se parádně leze … a procházky bývají taky příjemné :) a … a tak.

Ramses Prokletý

… láska až do smrti a možná i déle …

Autor: Anne Rice

Rok vydání: 2003

Nakladatel: Netopejr

Anotace:

Jméno světoznámé autorky Anne Riceové je v čtenářských myslích neodděliteně spjato s upíry, zejména s jejich neuvěřitelnou ságou, již jsme si pod názvem Interview s upírem mohli nejen přečíst, ale také shlédnout v kině. V knize Ramses Prokletý se ale od svých oblíbených postav odchýlila a pustila se rovnou do dalekého Egypta. Ani o píď se však neodchýlila od svého chvályhodného předsevzetí nabídnout pokaždé něco nového, netradičního, překvapivého. Jste si jistí, že mumie, kterou davy turistů okukují ve vitríně káhirského muzea, je skutečně slavný faraon Ramses Veliký osobně? Víte určitě, že se nikdy nemohl setkat s královnou Kleopatrou? Věříte, že Anglie za časů průmyslové revoluce by neměla starověkému vladaři co nabídnout? Pak vás můžeme ujistit, že po přečtení téhle nevšední knihy budete mít na mnohé otázky úplně jiný názor. Při tom se samozřejmě pobavíte suchým humorem britských gentlemanů, dojmete nad nějakou tou láskou a zaskřípete zuby nad padoušstvím zlosynů. Chcete víc? Čtěte!

Můj komentář:

Kniha začíná v Egyptě, kde anglický archeolog vyhrabe neporušenou hrobku. Nález století! Co na tom, že na vchodové desce se to hemží kletbama a nechybí varování před vstupem. Šupky dovnitř!

V hrobce, či spíše pracovně, spočívá mumie Ramsese Velikého, který sám sebe v nalezených svitcích označuje za nesmrtelného.

Pravda je taková, že se kdysi za válek s Chetity napil nápoje nesmrtelnosti a prostě se mu umřít nepodařilo – ne že by se tedy nesnažil :). Po vztahu s Kleopatrou, která (jak víme) spáchala sebevraždu, se nešťastný Ramses nechá zamotat do obinadel a uložit do hrobky-pracovny ke spánku, který měl být věčný, jako by byla smrt.

No nevyšlo mu to. Dobrovolná samotka v hrobce skončila v době průmyslové revoluce.

Mumie je převezena k vystavování do Londýna. S čím ovšem nikdo nepočítal je to, že se po dobrém naslunění probere k životu.

V Londýně, hned po probuzení zachrání život krásné archeologově dceři Julii a zamiluje se do ní. Aby nebyla nuda, ona do něj taky. Chudák původní milý a hodný snoubenec dostane kopačky, protože Ramses je prostě neodolatelný. Julie mu pak dělá průvodce po moderním světě a nakonec si zajedou i na výlet do Egypta.

Zde se věci malinko komplikují, když Ramses narazí v muzeu na mumii Kleopatry a neodolá tomu ji oživit. Kleopatra ovšem byla původně skutečně mrtvá – po probuzení po dvoutisících letech by tedy potřebovala důkladnou péči špičkového psychologa. Jako koníčka si najde zabíjení lidí a pomstu Ramsesovi, což věci příští poněkud komplikuje.

Rovnou musím říci, že se nejedná o žádnou náročnou četbu, je to absolutní oddechovka. Dalo by se říci, že jde o napínavou, lehce hororovou červenou knihovnu :). Rozhodně je dobře napsaná a člověk nemá chuť ji odložit, dokud nepřečte aspoň další stránku. A pak další …

Od počátku jsem fandila oživlé mumii a doufala v romantický konec, cosi mi ale říkalo, že nejspíš nebude nebo alespoň ne takový, jaký bych si představovala :). Spletla jsem se – romantický konec byl. Pokud teda máte rádi romantické konce a trochu tajemna, knížku si určitě přečtěte.

Má jedinou nevýhodu, není k sehnání. Alespoň tedy ne ve své původní papírové podobě.