10. 2. 2018

Spřízněné duše



Pokud jste někdy v životě milovali, stačí to. Nehledejte nic dalšího. V temných zákoutích života žádnou větší perlu nenajdete.
                                                                                                                                                                                Viktor Hugo


Autor: John Marrs
Překlad: Markéta Polochová
Nakladatel: XYZ
Rok vydání: 2017
Počet stran: 472



Můj názor:

Tahle kniha mě upoutala krásnou obálkou a pokoušela mě před Vánocemi. Nakonec se na seznam pro Ježíška nedostala a přišla ke mně až jako recenzní kopie od Palmknih. A dobře se stalo! Všechno to, co kniha slibuje v anotaci, jsem totiž opravdu dostala a k tomu ještě velký čtenářský zážitek. A teď jak všechno předat a zároveň nic neprozradit? :)



Hned v úvodu příběhu mě pan autor seznámil s moderní seznamkou pro lidi, kteří chtějí najít opravdu ten jediný pravý protějšek. Věda, jak známo, kráčí nezadržitelně kupředu a tak byl objeven gen, který k sobě pojí dva lidi – jediné dva lidi na celém světě. Nezáleží na barvě kůže, věku, pohlaví, národnosti… Prostě na ničem. Jakmile člověk spatří svého jediného a dokonalého protějška, pocítí cosi jako naprostou lásku, ohňostroj citů – prostě slaďák. Zní to tak, že? No tak omyl! Tahle kniha není sladká limonáda ani náhodou. Spíš se podobá kafi bez cukru, které někdo omylem zamíchal lžičkou s trochou zaschlého medu.

Pan autor postupně představí několik lidí, kteří neodolali a poslali svůj vzorek slin na genetický rozbor a teď čekají, až jim dorazí mail s informací, že ten pravý se našel. Pak stačí zaplatit jen 9,99 libry a dorazí druhý mail s informacemi o Něm. Díky tomu konečně poznají toho, s kým budou dle vědy nejšťastnější. 
Ale co když už někteří partnery mají?
A co když někteří nejsou ideálové ani náhodou? 
A co když…  
Všechno může dopadnout skvěle, ale spousta věcí se taky může pokazit. Pan autor myslel na všechno – hodně se pokazilo, hodně se napravilo a všechno bylo naprosto uvěřitelné.

Kniha je rozdělena do kratších kapitol, ve kterých jsem sledovala vždy jednoho z hrdinů a jeho osudy s dokonalým protějškem. Vzorek lidí byl opravdu pestrý a jejich osudy v knize popsané naprosto neskutečně a přece mi nepřipadaly vykonstruované jen pro účely šokovat a pobavit – já tomu věřila. Pan Marrs píše dokonale čtivě, aniž by přitom text působil prvoplánově a uměle. Všechny příběhy se mi zdály originální, a i když by se mohlo říct, že něco z toho by mohlo zavánět klišé, pojal to pan autor tak, že mě to při čtení ani nenapadlo. To je jasný důkaz toho, že ačkoliv už bylo napsáno vše, vždycky se dá najít originální kniha, u které budete mít pocit, že objevujete Ameriku :).

Zdroj


Délka kapitol vůbec nevadila, i když si normálně potrpím na delší. Tyhle byly ale tak natřískané zajímavým dějem, že jsem byla ráda, že od knihy nemusím odcházet. Navíc na konci, doslova v poslední větě každé kapitoly, pan autor vypustil takovou bombu, že jsem se nemohla dočkat, až se postavy protočí a já se ve vyprávění dostanu zase k té které. Jenže tak to bylo u všech postav, takže jsem četla a hltala příběh za příběhem. 
Postavy se mi pěkně postupně střídaly, jedna za druhou. Nic se ale nepletlo, každá kapitola byla vždy označena jménem hlavního hrdiny a zapomenout to, co už prožily, to prostě nešlo.  Ze začátku se mohly zdát osudy hlavních protagonistů běžné, ale nebyly. Pan autor má talent pro postupné budování napětí a násobení zvědavosti čtenáře. Do knihy vecpal všechno. Naději, lásku, štěstí, zoufalství a napětí. Jeho pohled na vztahy je skutečně nepřibarvený a bez iluzí. Zároveň ale nechybí víra a naděje, že ta pravá láska opravdu existuje, i když nemusí být vždycky vědecky potvrzená a mnohdy nemusí nejdříve vypadat ani moc lákavě.

Mandy, Christopher, Jade, Nick, Ellie. 
Tohle byli ti lidé, jejichž osudy jsem na stránkách sledovala a já jsem si je oblíbila. Měla jsem je ráda a dokonce všechny i s jejich protějšky a rodinami. Nevadily mi jejich nedokonalosti a chyby a jejich perfektně vykreslené povahy na mě působily dokonale lidsky a přirozeně. Nic nebylo přikrášlené, pan autor žádné ze svých postav nenadržoval a pěkně spravedlivě do nich nechal narážet vlny událostí. Takže jsem si prostě musela všechny oblíbit, fakt všechny. A dokud si knihu nepřečtete, tak nikdy nepřijdete na to, proč se pořád tolik divím, když píšu, že jsem měla ráda všechny :). Pan autor si pohrával s nimi i se mnou a pořekadlo „zdání klame“ zde platilo dvojnásob. Doporučuji číst s otevřenou myslí a nesoudit předčasně. A na konci budete pořádně překvapení.

Pan Marrs osudy všech svých hrdinů uzavře, takže otázky na konci nezůstanou. Zůstal jen takový ten „páni“ pocit, který mám vždy po přečtení dobré knihy. Na každém už bude srovnat si, co to je vlastně šťastný konec a jestli něco takového, jako stoprocentně šťastný konec vůbec existuje.

Za sebe knihu jednoznačně doporučuji. Nejedná se sice o typický thriller, spíš o psychologický román s prvky thrilleru a společenského románu, ale příběh je naprosto skvělý. Nedokážu si představit, že by se u téhle knihy někdo nudil.


Za poskytnutí recenzní e-knihy moc děkuji Palmknihám. Knihu do vaší čtečky můžete pořídit zde.  Najdete tam i ukázku, ale pozor! Jak si přečtete kousek, budete chtít i ten zbytek :).




Anotace:

Existuje někde váš dokonalý protějšek? A co když ho můžete najít díky novému vědeckému objevu? Originální a čtivý thriller Spřízněné duše vás uvede do světa, ve kterém technologie rozboru DNA umí určit, pro koho jste byli geneticky stvořeni. Průlomová metoda hledání ideálního partnera se rozšíří po světě, v databázi je miliarda lidí. Touto cestou ovšem nejen vznikají nové páry, ale dochází i ke spoustě rozchodů. Co to přinese objeviteli genu? A co teprve změněná realita v rukou psychopata? Zdá se, že ani spojení skrze DNA člověku nezaručí štěstí.


2 komentáře:

TheMellory řekl(a)...

Pěkná recenze, téma knihy vypadá vážně hodně zajímavě. :)

Nikolaoss řekl(a)...

Děkuji za komentář a přečtení. Zajímavá je, určitě ji zkus.