Lovci duchů

Autor: Neil Spring
Překlad: Marie Fulková
Nakladatel: Omega
Rok vydání: 2016
Počet stran: 440

Anotace:

Vítejte na faře v Borley! Dostáváte se zřejmě na nejstrašidelnější sídlo v Anglii. Píše se rok 1926 a Sára Greyová získala práci, když se stala osobní asistentkou Harryho Pricea. Tento známý londýnský lovec duchů zasvětil život tomu, aby odhalil pravdu o mnoha anglických „duchařských případech“. Bylo o něm známé, že neustane nikdy dřív, než případ vyřeší - buď odhalí podvod, nebo zjistí děsivou realitu…

Fascinující příběh o vyšetřování záhadných úkazů na faře Borley je dnes již legendární. Neil Spring přibližuje fakta o tehdejších událostech z působivého a neotřelého úhlu, který mistrná beletristická románová tvorba umožňuje. 

Můj názor:

Když jsem čekala, až ke mně dorazí tato novinka, cítila jsem takové to příjemné napětí, které vyvolala anotace a těšila jsem se, jak se budu po večerech krásně bát při čtení. Proto jsem se také přihlásila do recenzního konkurzu nakladatelství Omega.

Ústředním motivem příběhu byly paranormální jevy a lov duchů. Jako hlavní lákadlo byla zmíněna fara v Borley (hrabství Essex), která byla svého času považována za nejstrašidelnější dům v Anglii. Ano, v knize pan autor pracuje se skutečnými událostmi! Než mě však zavedl na ono děsivé místo, bylo nutné se seznámit s hlavními postavami a tím, jakým řízením osudu začali spolupracovat při pátrání po nadpřirozenu.

Harry Price. Zdroj.

Harry Price je vědec a ne jen tak ledajaký, ve své době je předním specialistou na výzkum okultních jevů. Ne, že by tak úplně věřil na duchy a taky se nedá říct, že by úplně nevěřil. Při svém vědeckém bádání se chce dobrat odpovědi na otázku, jestli jsou média, která komunikují s duchy a záhrobím, podvodníci nebo opravdu mají nějaké spojení s mrtvými. A také strašně moc rád dokazuje, že podvodníci jsou. Strašně a škodolibě moc rád :). Krom toho, že je tak trochu bezcitný a sobecký mizera, je také fascinující osobností a charismatickým člověkem. Jeho povaha má také i další, daleko víc stinné stránky, které postupně vycházejí najevo.

„Jsem zaměstnán vyšetřováním jednoho z nejvýjimečnějších případů řádění poltergeist a jeho pronásledováním, jemuž se věnuji už léta. 

Harry Price, časopis Americké společnosti pro okultní výzkum. Srpen 1929“

Sára Greyová, která se s Harrym potkává poprvé na přednášce a představení jeho laboratoře pro výzkum okultních věcí, je nejdříve k celé té záležitosti s nadpřirozenem značně skeptická, jenže Harry ji zaujme a ona se stane jeho osobní asistentkou na dlouhých pět let. Ona je taky tou, která mi příběh vyprávěla. Sára je racionální, inteligentní a praktická žena. To jí ale nezabrání hluboce se zamilovat do svého zaměstnavatele a být mu bezmezně oddaná. Její životní příběh, do něhož jsem mohla prostřednictvím knihy nahlédnout, byl všechno, jen ne obyčejný a nudný. Od té doby, co se stala Harryho asistentkou, procestovala hezký kus světa v honbě za senzačními událostmi a místy spojenými s nějakou záhadou, či výskytem podivuhodných jevů. Nejvýznamnější z těchto míst byla fara v Borley. Tenhle děsivý, rozpadající se barák a události v něm ovlivnil životy všech postav v knize. Děly se tam podivné věci. Objevovaly se tajemné bloudící postavy, mizely předměty, aby se zase objevily někde jinde, ozývalo se podivné škrábání, bouchání, kroky, zvonění zvonků. Na zdech se sem tam našel nějaký ten strašidelný, nesouvislý nápis…

Otázkou bylo: jedná se o šikovný podvod nebo je za tím přeci jen něco víc? Existuje opravdu něco mezi nebem a zemí?

„Fara v Borley byla dokonalou ukázkou strašidelného domu. Stála ve stínu vysokých cedrů, byla zpustlá, rozpadala se a zdála se překvapivě velká. Okna – napočítala jsem jich dvanáct a jedno osamocené – měla úzká, s železnými mřížemi a vzbuzovala dojem vězení nebo blázince.“

Fara v Borley. Zdroj.

Knížka byla zajímavá a dobře napsaná, bavila mě číst a přes to mi trvalo dlouho, než jsem ji přečetla. Nechápu, proč to bylo, rozhodně ne nečtivostí knihy. Text si prostě říkal o soustředěné čtení, které bylo tím pádem pomalejší. Čekala jsem také, že se budu děsivě bát a to nakonec nepřišlo. To mi teda rozhodně nevadí :) Spíš jsem při čtení cítila zvědavost a fascinaci nadpřirozenými jevy, které byly v knize popisovány. Kniha tedy úplně nesplnila moje původní strašidelné očekávání. O to víc mě ale příjemně překvapila příběhem, který pan autor předložil. Kromě vyšetřování děsivých událostí na faře šlo v příběhu také o mezilidské vztahy, povahy a démony, které si postavy nosily uvnitř sebe. Toto vše bylo tak výborně popsáno, že jsem si čtení opravdu užívala. Precizní vykreslení povah, víry, skepse a pohnutek lidí bylo ještě zvýrazněno nadpřirozenými jevy a okultním výzkumem, kterým se hlavní aktéři zabývali. V těchto kulisách mohl pan autor skvěle rozehrát psychologii svých postav. Mohl je trápit pochybami, výčitkami, strachem a překvapením nad tím, co se dozvídali o sobě samých i o těch ostatních a taky o jevech, které se okolo nich odehrávaly. Mohl kolem nich usnovat pavučinu lží, podvodů, záhad a podivných událostí, při kterých i ti největší popírači měli chuť uvěřit, že se přece jen děje něco, co věda vysvětlit nemůže.

„Spiritualismus, ačkoli nekonvenční, je v zásadě vírou. Ať už souhlasíte, nebo nesouhlasíte s principy té víry. Nejsem si však jistá, jestli víra potřebuje vědecké ověření.“

V knize je také zmíněn vztah Sáry k jejímu zaměstnavateli. Tahle „romantická“ část nepůsobí nijak rušivě a v příběhu je sotva zaznamenaná. Spíš jen tak proplouvá mezi řečí, coby fakt. Sára vše vypráví bez nějakých zásadních emocí, prostě jen zapisuje svůj příběh, tak jak se stal. V podstatě jediné emoce, které jsem si odnesla, byly již zmíněné zvědavost a fascinace nadpřirozeným a taky mírné mrazení v zádech z toho, že by to mohlo opravdu být něco tajemného. Přitom Sára sděluje osud, který k ní nebyl po všech stránkách laskavý, ale nelituje se a nesvádí nic na ostatní. Přiznává, že vše bylo dílem jejích rozhodnutí a že měla na výběr. To se mi na ní líbilo. Nelitovala se a ani já jsem pak lítost necítila. Zůstaly tak pouze sympatie a sepětí s postavou Sáry Greyové.

Za dne docela příjemný dům. Zdroj

Pan autor má zajímavý vypravěčský styl, který si nelibuje v přehánění a okázalé dramatičnosti. Přesto ale dokázal popsat události dostatečně napínavě, aby vzbudil chuť knihu číst. Od počátku jsem se řadila spíš mezi pochybovače, ale přece jen se podařilo zasít do mě, pomocí dovedně vedeného děje, semínko chuti uvěřit.

Události, o kterých se v knize mluví, jsou skutečné. Nebo v případě, že nevěříte na duchy a nadpřirozené jevy, údajně skutečné. Tak či tak se prý opravdu staly. Na reálné věci je v knize odkazováno a na konci je pro zvídavého čtenáře uveden seznam, kde se dozví více. Doporučuji do seznamu občas nakouknout, je to velice zajímavé čtení. K faře se pochopitelně vážou i pověsti, které mají vysvětlovat, kdo byla tajemná žena, která se tu zjevovala a proč vlastně bloudí na tomto světě. Skutečný Harry Price o faře napsal dvě knihy a pár novinových článků – informace o nich najdete také v seznamu na konci knihy.

U Omegy už je zvykem kvalitní zpracování knihy co se vazby, papíru a obálky týká. Mně osobně vyhovuje i textilní záložka, která u knihy nechybí a to, že po sundání přebalu, má kniha desky se stejným motivem, jako obálka. Bohužel mě ale tentokrát zklamali velkým množstvím překlepů, vynechaných písmen a podobných nešvarů. Normálně si toho moc nevšímám, ale tady už se to vyskytovalo tak často, že mi to bylo trochu nepříjemné a rušilo mě to při čtení. Naštěstí se šotek vyřádil v první polovině knihy a tu druhou půli už mě nechal v klidu dočíst bez otravování.

Knihu doporučuji všemi deseti těm, kteří mají rádi trochu nadpřirozené příběhy a vyprávění dle skutečných událostí. Bát se sice nebudete, ale čtenářský zážitek, který kniha nabízí, je velice dobrý.

Pokud jste zvědaví, jak to nakonec s těmi poltergeisty bylo, můžete si knihu pořídit tady přímo u Omegy a nebo tady v knihkupectví Dobrovský.

Za poskytnutí recenzního výtisku moc děkuji nakladatelství Omega.