Autor: Jay Asher
Překlad: Magdaléna Stárková
Nakladatel: CooBoo
Rok vydání: 2016
Počet stran: 248
Anotace:
Nový romantický příběh od bestselerového autora Jaye Ashera. Vánoční romance, která vám zlomí srdce, ale přiměje vás brzo začít znovu věřit…
Sierra vede dva životy. Jeden v Oregonu, kde její rodina vlastní farmu vánočních stromků. A druhý v Kalifornii, kam před Vánocemi jezdí stromky prodávat. A opustit jeden vždycky znamená, že jí schází ten druhý. Tak to je až do posledních Vánoc, kdy Sierra potká Caleba. Caleb je vzorný kluk, jen před lety udělal obrovskou chybu a platí za ni dodnes. Ale Sierra nedá na jeho minulost a rozhodne se mu pomoct. To samozřejmě vyvolá vlnu nesouhlasu, falešných dojmů a podezření, ale Caleb se Sierrou přijdou na to, že jedna věc je silnější než tohle všechno: pravá láska.
Můj názor:
Tuhle knihu jsem vyhrála v soutěži. Do té doby jsem o
ní moc neuvažovala a ani nemyslím, že jsem ji vůbec chtěla číst. Jen jsem ji
koutkem oka zachytila na předvánočním knižním trhu. Potom mě zlákala ve
zmiňované soutěži a štěstí mi přálo. Mám ji tedy doma a jsem ráda, že ji mám.
Na první pohled na knize překvapí její zpracování. Celá je
taková vánočně rozsvícená. Na obálce jsou písmena z třpytivých teček a
uvnitř jsou okraje stránek posázené stříbrnými hvězdičkami. Zatímco nápis mi
nevadil, ty hvězdičky mi nejdřív dost lezly na nervy a rušily mě při čtení. No…
zvykla jsem si a vlastně jsem nakonec uznala, že se ke knize i hodí.
Celý děj se odehrává během jediného měsíce mezi Dnem
díkuvzdání a Štědrým dnem a začíná na severu ve státě Oregon na farmě, kde se
pěstují vánoční stromky. Brzy jsem se ale spolu s hlavní hrdinkou
přesunula na jih. Spolu s nákladem vánočních stromečků jsem zamířila do
Kalifornie :). Hlavní postavou knihy a samozřejmě i vypravěčkou příběhu je
Sierra. Středoškolačka, která celý život, jezdí s rodiči do Kalifornie
prodávat stromečky. Její rodiče se seznámili díky stromkům – rodiče maminky
kupovali stromek každý rok od rodičů táty. Takže pro ně není pěstování a
prodávání stromků jen kšeft. Jeto tradice.
Sierru na jednu stranu mrzí, že každoročně opouští svoje dvě
nejlepší kamarádky z Oregonu. Na druhou stranu má ale na jihu jednu
úžasnou kamarádku Heather, na kterou se pro změnu těší celý rok. Sierra mi od
začátku knihy připadala jako milá holka, pro kterou jsou důležití přátelé,
rodina a vánoční tradice. Bohužel jí hrozí, že o jednu z těch nejhezčích
příští rok přijde – možná jsou tyhle Vánoce poslední, kdy se vydá na stromkovou
cestu na jih…
Kniha je o Vánocích, o lásce, o dobrých skutcích a o
stromečkách. Čekala jsem tak trochu kýč pro náctileté a s radostí
prohlašuji, že se o kýč nejednalo. Naopak. Příběh byl velice pěkný a čtivý.
Z každé stránky dýchala vánoční atmosféra – už vím, co budu čítávat každý
rok o Vánocích :), protože jsem se cítila vánočně naladěná i v lednu, kdy
jsem knihu četla.
Rodina Sierry i ona sama s Heather a s její rodinou a i s oregonskými
kamarádkami, mají moc pěkné vánoční tradice. Říkala jsem si při čtení, že si
také budu muset nějaké takové vytvořit, protože hlavně ony dělaly z knihy
tak hezký příběh a navíc tradice prostě k Vánocům patří. A pro Sierru bude
k těm letošním patřit také Caleb. Potká ho díky stromkům a je z toho
takový ten typický románek z knih pro holky – kluk, kterého celé městečko
odsuzuje za něco, co v minulosti provedl, jenže on v jádru vůbec není
špatný člověk. Zamiluje se do hlavní hrdinky a ona do něj. Jejich vztah by byl
v podstatě klišé, kdyby nebylo těch stromků a toho, že mají na lásku hodně
málo času. Sierra se po Štědrém dnu vrací zase do Oregonu a Caleb zůstane
v Kalifornii. Má vztah na takovou dálku smysl? To je právě to, čím si
Sierra není vůbec jistá.
Kniha však není jen o lásce a Vánocích, i když je to
ústřední motiv. Je také o přátelství, o důvěře mezi lidmi. Dozvěděla jsem se i
něco o tom, jak se pěstují stromky, které na Štědrý den září nazdobené a co se
s nimi a také s těmi neprodanými stane potom. Se Sierrou jsem se
docela zasmála, protože ona byla takový vtipálek a mezi ní a Calebem to
jiskřilo nejen láskou, ale také vtipnými průpovídkami a pošťuchováním.
Vánoce v Kalifornii. Zdroj |
Kupodivu mi také nevadilo trošku ohrané téma lásky milé
zachránkyně a zavrženého rádoby špatňáka. Možná to bylo tím, že bylo vše tak
pěkně zaobaleno do vánočního tématu. Tohle bylo originální a já jsem ještě
takovou knihu nečetla, až se divím, že to nikoho dosud nenapadlo sepsat :)
Přes to, že se jedná o krátkou knihu, dal si pan autor práci
s postavami a neodbyl je. Projevilo se to tím, že jak hlavní protagonisté
příběhu, tak vedlejší postavy – kamarádky a rodiny, byly vcelku osobnosti.
Každá z postav měla svůj příběh a nechovaly se divně a nepřirozeně, jakoby
se v příběhu octly jen na krátko, aby se tam někdo mihnul. Všichni
obyvatelé příběhu byli prostě normální lidé, s normálními problémy, starostmi a
radostmi a tvořili příjemnou skupinu. Samozřejmě, že nebylo vše jen pozitivní a
objevili se i zapšklí protivové, ale i nějaký ten protiva do knížek patří.
Myslím, že bych si skvěle rozuměla s Heather a jejím přítelem. Možná i se
Sierrou. Jen Caleb pro mě nebyl úplně pan Princ, chápu, co ho k jeho
chování vedlo, ale pro mě byl moc hodný :). Na hrdiny, co mají až moc kladných
vlastností a žádnou zápornou se přece jen dívám s nedůvěrou. Uznávám, že
Caleb měl ke svému chování vážný důvod a nejspíš bylo i přirozeným důsledkem
„hříchu z mládí“ a taky uznávám, že jim to se Sierrou báječně sedlo,
protože ona byla ta energická a živá a občas nedokonalá v jejich dvojici.
Oceňuji také, že se pan autor nesnažil do knihy vecpat žádný
děj navíc a tak ji uměle nafouknout na více stránek, nedej bože na více dílů.
Rozsah, jaký kniha nabízí, je zcela dostačující a vyprávění působí přirozeně a
děj hezky plyne. Přečíst Vánoční zázrak netrvá nijak dlouho, ale příjemný pocit
po dočtení mi vydržel :)
Srdce mi sice kniha nezlomila, jak tvrdí anotace, ale
rozhodně mě vánočně naladila. Vím, že už je teď docela pozdě (nebo brzo? :)) na
to, aby člověk četl vánoční romance, ale pořiďte si knihu aspoň na příští rok.
Nebudete zklamaní. Bude se líbit holkám, které jsou v tom správném věku na
romantické snění i starším ženám, které z něj ještě nevyrostly, nebo by si
ho rádi připomněly. Takových těch hezkých a milých příběhů, co zahřejí na duši,
není nikdy dost.
P.S.: zajímalo by mě, jak chutná ta káva smíchaná
s horkou čokoládou, co je v ní místo lžičky mátový cukrový špalek.
Sierra ji pije přesně takhle… Prý je to jako levné mátové cappuccino :).
Zdroj |
Žádné komentáře:
Okomentovat