„Bylo mi právě pětačtyřicet a to znamenalo, že nastal smolný rok. Každých patnáct let na nás pánbůh ukáže lhostejným prstem a my se bezmocně řítíme do temnot.“
Autor: Joshilyn Jacksonová
Rok vydání: 2014
Nakladatel: Ikar
Překlad: Jana Kunová
Anotace:
Každých patnáct let potká Ginny "Velkou" Slocumbovou pohroma, která jí obrátí život naruby. Před třiceti lety na svém prvním večírku otěhotněla a s hanbou a novorozenou dcerkou odešla od rodičů, aby se protloukala jako svobodná matka na vlastní pěst. V patnácti pak přišla do jiného stavu i její divoká dcera Liza, a než vůbec dala své holčičce jméno, zmizela s ní kamsi do světa. Vrátila se až po letech, sice s malou Mosey v náručí, ale také se závislostí na drogách. Nyní uplynulo dalších patnáct let a Ginny s Lizou s hrůzou čekají, zda ve smolném roce dospívající Mosey zopakuje stejný scénář jako ony dvě. Kletba však tentokrát na rodinu dopadá zcela nečekaným způsobem, když Lizu postihne mozková příhoda a zůstává ochrnutá a němá. To je však teprve začátek. Skutečná hrozba přichází, odkud ji nikdo nečekal - z minulosti. V stříbrné truhličce pod vrbou na jejich dvoře totiž leží pohřbené tajemství, které může tři generace žen Slocumbových připravit o všechno, co v životě milovaly a tvrdě si vydobyly. A zatímco Mosey s pubertální drzostí podniká téměř detektivní pátrání, Velká hledá klíč tam, kde je to nejobtížnější - v srdcí a vzpomínkách své postižené dcery.
Můj názor:
Knihu jsem ukořistila jak jinak než v Levných knihách a
ani jsem moc nevěnovala pozornost anotaci, protože mě absolutně uchvátila
obálka. Nevím ani proč. Zírám tu na ni a pořád na to nemohu přijít. Je pro mě
prostě záhadným způsobem přitažlivá, navíc ta truhlička v kořenech stromu
slibuje překvapení… Ta kniha si mě sama přitáhla k sobě a já toho rozhodně
nelituji :).
„Bylo mi právě pětačtyřicet a to znamenalo, že nastal smolný
rok. Každých patnáct let na nás pánbůh ukáže lhostejným prstem a my se bezmocně
řítíme do temnot.“
To „my“ v knize představuje tři vypravěčky příběhu, tři
ženy z rodiny Slocumbových – Ginny, Lizu a Mosey. Ginny, které obě mladší
dívky říkají Velká je maminkou Lizy a babičkou Mosey. Ano babičkou! Velká totiž
měla svoji Malou Lizu v patnácti letech, v prvním smolném roce.
Přišla kvůli tomu o všechno – rodinu, přátele i dětství. Musela se postarat o
dceru a postarala se. Její Malá jí ale tak trochu přerostla přes hlavu a o
dalším smolném roce přišla domů těhotná ona. Tak se narodila Mosey, které je
teď patnáct let a obě starší ženy s hrůzou čekají, kdy přiletí vrána
potřetí. Tentokrát si ale smolný rok vybere svoji daň jinak.
V knize si vypravěčské žezlo na střídačku předávají
všechny tři a sledovat jejich úhel pohledu na stejnou situaci je zajímavé.
Zatímco Mosey je patnáctiletá puberťačka a je to tak trochu poznat, je Velká
prostě velká a řeší problémy už trochu jinak. Také její pohled je jiný a styl
vyprávění tomu odpovídá. Liza je v podstatě jen uvízlá v minulosti,
ale to neznamená, že by její vyprávění nebylo zajímavé. Vzpomíná na divoké mládí
a na to co se tehdy stalo a díky ní se pátrání po tajemství posouvá vpřed
v místech, kde je Velká ani Mosey posunout a objasnit nemohou. Má to ale
háček. Liza je postižená – nedávno měla mrtvičku, zůstala po ní částečně
ochrnutá, nic si nepamatuje, neumí mluvit… Možná i díky tomu je pobyt v její hlavě o
to zajímavější – precizně popsaný, to jak si snaží vzpomenout na slova, jak se
jakoby topí ve své vlastní hlavě a znova vyplouvá z hlubiny zapomnění –
úžasné! Všechny tři ale bojují za stejnou věc – za rodinu, za to aby byly
všechny tři šťastné a zůstaly pohromadě. A právě mezilidské vztahy
v rodině Slocumbových byly to, co tuhle knihu dělalo tak zvláštní a
poutavou.
Paní autorka popisuje jejich rodinné pouto tak přirozeně, že
to postavám Slocumbových žen vdechlo neuvěřitelnou životní sílu. Ani na vteřinu
mě nenapadlo pochybovat o tom, že se budou prát jedna za druhou, nejen proto,
že nikoho jiného nemají a zbytek města jimi opovrhuje, ale prostě proto, že to
tak má být. Že tohle je to, co z nich tvoří rodinu. V naprosté
většině knih na mě tyto věci působí nevěrohodně, ale tady to tak nebylo.
Ostatní postavy byly také velmi dobře zpracované, ať už se jednalo o Moseyna
kamaráda Rogera, novou kamarádku Patti, policistu Lawrence, který patřil
k minulosti Velké nebo o jakoukoliv jinou postavu, každé byla věnovaná
stejná péče a byly pěkně uvěřitelné a pochopitelné. Vztahy mezi nimi plynuly s lehkostí,
ať už byly kladné, záporné nebo prostě jen komplikované, byly dokonale
živé.
Paní Jacksonová navíc vypráví svůj příběh tak dovedně, že se
čte lehce a úplně sám. Střídá svoje hrdinky přesně v tu pravou chvíli a
postupně a pomalu odhaluje tajemství minulosti, které vykouklo z podkořenů
vrby. Teď zpětně si říkám, že jsem asi mohla vytušit, jak to všechno bude, ale
paní autorka odkrývá karty pomalu a tak šikovně, že neprozradí nikdy víc, než
je potřeba pro daný úsek knihy. Použitý jazyk je neobyčejně půvabný, plný
bohatých a pestrých přirovnání a zajímavých slovních spojení, což je i zásluha
překladatelky, která nepochybně při tomto překladu potila krev a odvedla
vynikající kus práce. I témata, kterých se kniha dotýká, jsou velmi silná –
rodina, mezilidské vztahy, předsudky, pomsta, láska, nenávist, smrt,
drogy… a hlavně mateřská láska, která je
díky postavě Velké přítomná snad na každé straně. Přidejte si k tomu jemný
humor a máte dokonalý příběh – tenhle příběh.
Kniha pro mě má jak použitým stylem vyprávění, tak jazykem i
příběhem a ryzími, živoucími postavami neuvěřitelné kouzlo a jsem moc ráda, že
jsem ji v LK nenechala ležet. Že se pokusím sehnat i další díla paní autorky asi nikoho nepřekvapí :).
16 komentářů:
Kolem této knihy jsem v LK prošla snad 5x a dokonce jsem ji i držela v ruce, nakonec jsem si ale odnesla jiné kousky, tak jsem asi prohloupila, vypadá to na opravdu dobrou knihu :)
Ono v LK je někdy těžké odhadnout, co za to bude stát. Já mám zatím šťastnou ruku :)
S touhle knížkou jsem se už párkrát setkala, shodou okolností na tvém blogu, nicméně dosud mě nic nezaujalo natolik, abych se dala do jejího čtení. Teď ale musím říct, že po přečtení recenze jsem byla nucena přehodnotit názor.
Lory Humble
Skvělá recenze ! Knížku mám už delší dobu přečtenou, a byť jsem z ní nebyla ze začátku bůhví jak odvařená, tak si mě nakonec získala a jsem ráda, že jsem ji v LK nenechala :-)
Děkuji za komentáře a za přečtení. Já jsem od ní zdaleka nečekala tolik, jako jsem nakonec dostala. Doufám, že se tu sejde víc lidí, kterým se líbila :) a taky hodně těch, kteří si ji ještě přečtou :)
Už se nepamatuji, kdy jsem poprvé zahlédla tu obálku na internetu... Každopádně jsem ji nikdy nezahlédla v knihkupectví a tak jsem na ni jaksi zapomněla O.o Ale mám štěstí, že jsem tvým odběratelem, teď už přesně vím, co si vezmu na léto :) Obálka je fakt nádherná, neomrzí! A moc hezká recenze! :)
Kdybys měla zájem se podívat na můj blog... > http://bookeers.blogspot.cz/
Děkuji za komentář a za přečtení. Na tvůj blog se podívám ráda :)
Tak kdybych v LK o knihu zavadila hned ji mám, škoda že jsem ji nikde nanašla :)
Katy
Já už jsem ji taky na prodejně neviděla, ale myslím, že v jejich e-shopu ještě pár kusů mají.
Ha a já kolem téhle knihy pořád jenom chodila... no nic, když na ní narazím, tak po ní asi sáhnu :D
Jak tak koukám, máme tyhle chodící a váhací stavy skoro všichni :D taky tím trpím a občas toho potom lituju. Děkuji za komentář a za přečtení a držím palce, ať se podaří sehnat.
Tohle si musím sehnat a přečíst, všude na knihu narážím a všichni ji opěvují. :) Musí to být fakt bomba.
Skvělá recenze! :)
Knihu mám v poličce také a po Tvé recenzi se na ni těším o to více :)
Děkuji :) kniha stojí vážně za to. Byla jsem hodně mile překvapená.
Moc pěkná recenze :) Na knížku se taky těším :)
Děkuji za komentář a užij si čtení :) myslím, že se ti bude líbit. Určitě ji ocení spíš dospělé ženy.
Okomentovat