Krvavá hraběnka

Autor: Linda Lafferty
Rok vydání: 2015
Nakladatel: Jota

Anotace:

Mocná kletba se táhne napříč staletími až do dnešních dnů… 

Na počátku sedmnáctého století vládla na čachtickém hradě ve slovenském vnitrozemí Alžběta Báthoryová, neblaze proslulá „krvavá hraběnka“. Při bizarních nočních rituálech mučila a vraždila mladé ženy, které si vybírala za služky. Tato ďábelská a démonická žena, postrach královských Uher, se koupala v jejich krvi, aby si zachovala mládí.
O čtyři sta let později se ozvěny hraběnčiny pověstné krutosti začnou objevovat v coloradském městečku Aspen. Betsy Pathová, psycholožka s neobyčejně pronikavou intuicí, má mezi pacienty nekomunikativní mladou dívku Daisy Hartovou, u níž jednoho dne nastane průlom v léčbě. Společnými silami se snaží čelit minulosti, která je pronásleduje na každém kroku, a pochopit její dopad na současnost. Betsy a její problematická, leč vnímavá pacientka se nakonec dopátrají pravdy: kletba rodu Báthoryů žije dál a je stále tak mocná, že může i v dnešní době napáchat velké zlo.
Příběh plný palácových intrik a citlivě vykreslených postav, skvěle okořeněný dobovými detaily, osciluje mezi naším známým, moderním světem a východní Evropou sedmnáctého století, jež před čtenářovýma očima nečekaně ožívá ve všech barvách. 

Můj komentář:

Prvním letním recenzním kouskem v mojí čtečce se stala Krvavá hraběnka a byla očekávána opravdu s napětím. Nedá se říci, že by mě zklamala, ale … pojďme pěkně popořadě.

Legendu o Alžbětě Báthoryové zná asi každý, takže netřeba nic dodávat.

Kniha má tři dějové linky, které se střídají.

První – ta historická – se odehrává na konci roku 1610 tedy v období těsně před zatčením hraběnky Báthoryové. Je vyprávěna z pohledu dvou osob, služebné Zuzany, která je hlavní hraběnčinou komornou a podkoního Jánose Szilvásiho. Vykresluje zde hraběnku jako už v podstatě šílenou ženu, posedlou jen svým vzhledem a sadistickým týráním služebných.

Druhá – současná – nám dá nahlédnout na konec roku 2010 do Colorada do ordinace psycholožky Elizabeth Pathové. Krom ní vypráví příběh i její pacientka Daisy.

Třetí se odehrává na současném Slovensku, kde je unesena matka Betsy Pathové, významná historička, která prováděla výzkum pro svoji novou knihu o hraběnce Báthoryové.

Historická linka přináší poněkud omezený pohled na osobnost Báthoryové, ale nedivím se :) autorka to prostě potřebovala do knihy takto a bez ohledu na můj názor na legendy o Čachtické paní musím říci, že se postava podařila napsat dobře a je velmi uvěřitelná.

Co zde čtenáře čeká?

Ocitáme se na konci roku 1610 na Čachtickém hradě, kde toho času přebývala hraběnka Báthoryová. Na hrad přichází nový podkoní ze sarvárského panství Nadásdyových, János Szilvási, aby dal dopořádku hraběnčiny stáje, které jsou v hrozném stavu. Na čachtickém panství už slouží jeho známá z dětství Zuzana, která je osobní komornou hraběnky a je odpovědná za její „kosmetické záležitosti“. János z počátku nerozumí atmosféře strachu, podezírání a špiclování na hradě až do doby, než pomůže služebné Vidě, kterou předtím hraběnka týrala.

Zuzaně je oproti tomu jasné, že hezká služebná nemá u hraběnky na růžích ustláno, několik dívek již zmizelo a ostatní se bojí udělat cokoliv, čím by se znelíbily hraběnce. Sama Zuzana naštěstí hezká není.

Tito dva tedy postupně odkrývají tajemství hraběnky a spolu s vesnickým knězem se rozhodnou Báthoryovou udat. Tak se do hry dostane další historicky známá osobnost, palatin Thurzo.

V části knihy, která se odehrává v současnosti, opřela autorka základ děje o Červenou knihu Carla Gustava Junga a jeho teorii o synchronicitě. Přiznávám svoji neznalost :) takže pro lepší pochopení děje mi musel pomoci strýček Google. Bylo nutné si dohledat, o co vlastně jde. Ačkoliv tato teorie je pro děj knihy důležitá a propojuje dění v roce 1610 a 2010, nevěnovala autorka dostatek času vysvětlení podstatě teorie, i když by to bylo možné (alespoň trochu)  zapojit do děje v rámci sezení s Daisy. Na konci knihy nicméně čtenář vše pochopí, pouze šťouralové, jako já, prohledávají internet už při první zmínce.

Co se tedy děje v této části?

Na sezení k psycholožce Elizabeth Pathové (Betsy) dochází uzavřená pacientka Daisy, která nemá zpočátku moc chuti nechat se léčit. Trochu více ochoty projeví až při setkání s Jungovou Červenou knihou, která ji jakožto gotičku velice osloví. Děj nabere obrátky ve chvíli, kdy se Betsy dozví, že její matka zmizela na Slovensku. Americká ambasáda nemá moc snahu se ve věci více angažovat a tak Betsy vyráží pátrat na vlastní pěst spolu se svým bývalým Johnem. Odjíždí na Slovensko a Daisy, která má díky svým snům potřebu doktorce pomoci, vyráží téměř obratem za ní.

Na Slovensku se nám do děje připojí zajímavá postava hraběte Báthoryho. Tento ne zcela duševně zdravý jedinec pochopitelně velice obdivuje svoji dávnou předkyni a u příležitosti 400 let od zatčení Báthoryové plánuje …

A dost :) dál už bych prozradila až moc.

Čím mě kniha nadchla?

Jedná se o velice čtivý příběh a zajímavý nápad jak propojit minulost a současnost. Autorka dobře provázala nadpřirozeno s psychologií. Četlo se lehce a dobře až na zádrhel s Jungem a jeho teorií. Takže bych možná trochu šťourání na netu doporučila.

Co mě zklamalo?

Bohužel jsem si tu nenašla postavu, která by mi byla vyloženě sympatická a které bych fandila. I přes to, že jsou dobře napsané. To že nesouhlasím s autorčiným vykreslením hraběnky, je už čistě můj problém. Koneckonců už podle názvu se dalo odhadnout, o jaký úhel pohledu půjde :).

Knihu určitě doporučuji. Pokud patříte k zastáncům hraběnky, možná vás její postava v knize trochu namíchne, ale i tak je to dobré počtení.

Takže se vlastně ani nedá říct, že by mě zklamala … :)

Děkuji Palmknihám za poskytnutý recenzní výtisk. Knížku si můžete pořídit zde.