Co to chci říct

 

Na knihu mě nalákala zápletka, která se mi zdála být poměrně zajímavá a nabízela hodně možností, jak zarámovat romantický příběh od přátelství k lásce. Celkově to prostě vypadalo na příjemnou letní YA.

Anotace:

Nadešel Úsvit čtvrťáku, oslava, během níž studenti napíšou sami sobě dopis o tom, co by udělali, kdyby měli víc odvahy. Právě tady se Natalia a Ethan setkávají poprvé od chvíle, kdy neuvážený polibek zničil jejich přátelství. Oba umanutě předstírají, že jeden druhého nezajímají, ale jejich skutečné city víří pod vahou rodinných problémů a obav z budoucnosti jako divoké tornádo. V domnění, že jejich dopisy lehnou během tradičního táborového ohně popelem, svěří útržkům papíru svá nejhlubší tajemství.

Když se tedy Nataliinou chybou sedm dopisů ztratí, znamená to pořádný průšvih. Je mezi nimi i ten její? A Ethanův? Co když si je někdo přečte? Natalia a Ethan musí překročit svůj stín a najít všechny dopisy dřív, než napáchají nevratné škody…

 

…

 

Autorka příběhu neváhá a hned na začátku ukazuje to nejdůležitější, a sice příčinu budoucích potíží hlavních postav. Úvodní kapitola se odehraje v noci po školním plese, kdy se seznámím se dvěma hrdiny. Nejlepšími kamarády Ethanem a Natalií. Tihle dva jsou ten typ kamarádů, kteří jakoby se pro sebe narodili. Mají stejný typ humoru, rozumí si prakticky beze slov a neumí si představit situaci, kterou by neprožili s tím druhým. Jenže po plese se to pokazí, kvůli jednomu hloupému nápadu se mezi ně vloudí jiné city, které si dosud ani jeden z nich nepřiznal, a nedorozumění způsobené jedinou žhavější chvilkou je na světě. Rozpaky a nekomunikace se protáhne na celé léto a dlouhé mlčení jakoby mezi ně vrazilo klín už napořád.

Ráda konstatuji, že seznámení s hrdiny i úvod do příběhu a příčinu nedorozumění dokázala autorka předat rychle a přehledně, takže jsem nemusela ztrácet o příběh zájem v dlouhém úvodu, což nemám ráda. Zároveň bylo vše popsáno dost věrohodně na to, aby mi nic nepřišlo divné, nesrozumitelné nebo přitažené za vlasy. Hned v úvodu jsem získala dojem, že autorka umí pracovat se svými postavami a dobře popsat jejich pocity.

Takže jsem se bez obav vrhla do hlavní části děje:

Příběh se odehraje během jediného víkendu, kdy budoucí čtvrťáci tráví tradiční školní oslavu před zahájením čtvrtého ročníku na společné akci na pláži. Není to úplně typická oslava – normálně nebývají přes noc, jako zlepšovák to hlavní hrdinka navrhla v rámci svého tažení za úspěch při udržení si předsednické pozice v ročníku. A není to jediná věc, o kterou chce zabojovat. Tou druhou je její – jak se zdá – hodně pošramocené přátelství s Ethanem.

Tahle myšlenka poznávání se mě zaujala a docela se mi líbila. Během dvou dnů her a soutěží a dalšího programu na pláži se může poměrně dobře utužit kolektiv. Nebo taky úplně rozbít, že :) Každopádně jsem byla zvědavá, jaké potíže autorka naháže svým postavám k řešení.

Především tu byl vztah hlavní dvojice – a to teda byla potíž :). Původně byl kamarádský, ale vzhledem k tomu, že na příběh jsem nahlížela střídavě z Ethanova a Natáliina pohledu, nebylo pochyb o tom, že ani pro jednoho už o čisté kamarádství nejde, možná už docela dlouho ne. Byla jen otázka, jestli se přenesou přes své problémy a nejistoty a dokážou si o věci promluvit. Na první pohled mohlo být divné, že mluvit nedokázali, přeci si dřív říkali všechno, jenže jsem naprosto chápala, že tato situace byla jiná, nová a oba v ní byli velmi zranitelní. A okolí jim to úplně neulehčilo. Člověk by si řekl „Vždyť stačilo jen si promluvit“, ale ruku na srdce, kdo z nás (i dospělých) by vyšel ven se srdcem na dlani a risknul, že o něj přijde (a následně i o kamarádství). Ve věku hlavních hrdinů by to řekl opravdu jen velmi sebevědomý člověk. A to oni nebyli ani jeden.

Každý si řešil nějaké své problémy z domu a i sám se sebou, jak už to bývá. Natálie byla extrémní perfekcionistka s nízkým sebevědomím, jejíž rodiče si procházeli rozvodem a ona se měla rozhodnout, u koho z nich chce žít. Každá z těch voleb jí měla sebrat něco cenného a k tomu ještě jednoho z rodičů. Do toho bojovala s pocitem, že ztrácí Ethana, což ji opravdu trhalo na kusy. A do koktejlu stresu se přidalo ještě vědomí, že nesmí nic pokazit jako předsedkyně ročníku, jinak o pozici přijde. Ethan bojoval s popularitou, kterou způsobila sláva jeho otce. A vlastně i se vztahem k otci jako takovým. Popularita mezi spolužáky mu moc neseděla a do toho měl pocit, že nedokáže zabránit ztrátě Natálie.

Autorka jejich prohlubující vztah, který „nečekaně“ přerostl hranici obyčejného přátelství, popsala opravdu velmi hezky. Jiskřilo to mezi nimi i ve chvílích, kdy zrovna měli nějakou neshodu a bylo prostě jasné, že patří k sobě. Oba dva se ale nechali lapit do svých představ o tom druhém a domněnek na základě pozorování, to vše motivované prostou žárlivostí, zoufalstvím a strachem ze ztráty toho druhého. Tím, že bylo vidět do hlav oběma, viděla jsem jejich uvažování a mohla sledovat pavučiny nedorozumění, do kterých je domnívání se zaplétalo. Nikde jsem nezachytila nic, co by působilo neuvěřitelně nebo přepáleně a za to má autorka body navíc. Ethan by byl o něco sympatičtější než vystresovaná Natálie, ale v zásadě jsem si oblíbila oba.

 

Dobře mi sedly i ostatní postavy. Partička středoškoláků, která se dostaví na předčtvrťáckou akci má mezi sebou klasické zastoupení typických rolí. Jsou tu především ti dva, o které půjde – syn slavného otce a nejistá holka z chudší rodiny. Máme tu i třídní krásku, která si myslí na hlavního hrdinu. Nechybí třídní mrcha, sportovec, šprt a kamarád, který tu má roli tak lehce třetího do „páru“.

Autorka přimíchala do svého koktejlu zápletek i potíže dvou žáků z rasových menšin nebo různých majetkových poměrů. Oba dva museli bojovat o své místo v partičce bohatých děcek o poznání tvrději než ostatní. Jenže se ukázalo, že ani ti bohatí a privilegovaní kvůli své rodině nemusí mít zrovna snadnou situaci v kolektivu. Oba tyhle problémy tak, jak byly zpracované, mě bavilo sledovat. Autorka tato témata nezahrnula jen tak, ale skutečně byla zapojena v ději, aniž by působila samoúčelně.

Dalším tématem je v současnosti populární gender a jeho různé odstíny šedi  – autorka připsala do příběhu holku, která je oslovována jako kluk, což v tomto případě naštěstí nepůsobí uměle, protože to má v ději i další smysl. Napsaná/ý je tak, že jsem ji/ho stejně považovala celou dobu spíš za kluka a občasná narážka na to, že je holka, mě dokázala překvapit :). Toto si v knihách sice nijak neužívám a spíš se tomu vyhýbám (jo, v současné době to jde těžko), ale tady mi to zase až tak nevadilo. Nebylo z toho udělané přehnaně velké téma, autorka to prostě zahrnula do děje – některé postavy to přijaly v pohodě, některé ne. V ději to nějak velmi významnou roli nemá, protože se to netýká přímo hlavních postav. Na přetřes přijde i otázka coming outu, ale v tomto případě se jedná spíš o okrajovou záležitost v rámci odvahy a sdílení tajemství.

To byla další věc, která mě na příběhu bavila. Autorka krásně zdůraznila myšlenku, jak těžké může být otevřít se ostatním, sdílet svá nejhlubší tajemství. Strach z toho, že dotyčný nebude okolím přijat takový, jaký je – to asi všichni známe. Sama nevím, jestli bych dokázala být tak upřímná, jako byli některé z postav, možná ani v tom dopisu do sklenice bych úplně upřímná nebyla :)

Nápad s dopisy, respektive s lístečky, na které každý napíše svůj největší strach před čtvrťákem, mi připadal skvělý a opravdu se povedl – člověk se u toho čtení tak nějak zamyslí… :). Autorka dopřeje možnost do několika z nich v průběhu děje nahlédnout a věci tam napsané jsou fakt zajímavé. Řekla bych, že kdyby využila každý z těch samostatných lístečků, vyšlo by jí to tak na tři samostatné knihy s dobrou zápletkou :) Takto posloužily lístečky jen jako soubor vedlejších linek k té hlavní, romantické, mezi hlavními hrdiny. A vlastně ještě k tomu, že se ukázalo, co je kdo opravdu za člověka.

 

Celkově musím říct, že mě kniha překvapila. Krom příjemné a milé romantiky jsem dostala i pár témat, která stojí za zamyšlení. Všechno bylo navíc napsáno čtivě a s citem pro postavy. Jako čtení na lenivé letní podvečery naprosto ideální. Mohu tedy s klidným svědomím doporučit.

 

Za knihu moc děkuji Nakladatelskému domu Grada. 

Kniha je k nahlédnutí zde.

 

O knize:

Autor: Eva des Lauriers

Překlad: Eva Kadlecová

Vydal: Nakladatelský dům Grada (Cosmopolis)

Rok vydání: 2025

Počet stran: 272

Srdcetápání

 

Autorka u mě měla úspěch už se svou první knihou Hladoví a tak jsem neváhala, když mi nabídla k přečtení svoji další knihu v pořadí. Tentokrát nezvolila cestu pointy, ale nakladatelství Petunky s nímž knihu vybavila lákavým vizuálem, stejně laděnou záložkou.

 

Anotace:

Vysoká škola je zavedla do města, kde se ztratili. Ne místně, ale citově. Vyznat se v mapách jim nedělá problémy, ale vyznání jdou mnohem hůř. Noah lásce nerozumí, Izák jí rozumět nechce, Jakub se pere se strachem z odmítnutí a kéž by Leo takový strach měl, ale ten ho postrádá. Ema je nešťastně zadaná, Laura nešťastně nezadaná a Kryštof je jenom nešťastný.  Naštěstí existují filmy, víno, sypané čaje, opilé noci, nahá kůže a andělé... ti bibličtí, padlí, jezerní, posvátní, co jsou snad jen obyčejnými lidmi jezdícími tramvají.
Každá jedna láska je hlavní rolí obrovského příběhu. Ale jaký budou mít konec? Vyzná se Noah své milé a Izák sám sobě? Vrátí se Jakub v čase a odpustí Laura minulost? Budou andělé stát při Kryštofovi, nebo ho utopí na kachlíkách v přízemí? Co když jim láska zlomí křídla, ruce nebo vaz?

…

Srdcetápání je pro mě zase jedna z TĚCH knih. Takových, co se mi snadno čtou, zanechají dojem a fakt těžko se o nich píše článek. Knihu jsem přečetla prakticky jedním tahem. Pak trvalo čtrnáct dnů, než se ve mně pocity z četby dokázaly usadit a já byla schopná z poznámek složit nějaký text, který snad dává smysl. A pak ho asi tak desetkrát přepsat :)Protože sakra! Tohle bylo tedy něco!

A doufám, že moje dojmologie níže fakt bude srozumitelná, protože kniha si to zaslouží :)

Nejdřív upozorním, že něco úplně jiného než Hladoví, i když už tam byla vidět autorčina schopnost pracovat s emocemi a prožíváním postav hodně opravdově a dívat se na věci z úhlů pohledu, které přinesou něco nového – a jo, dost často bolavého. Toto téma – tedy nikoli fantasy, ale současnost a citové problémy mladých lidí autorce sedlo naprosto neskutečně.

 

Autorka představuje několik postav, vysokoškoláků – většinou kluků, či spíš mladých mužů. Ženské postavy tu jsou samozřejmě také, ale připadalo mi, že mužské dostaly celkově více prostoru (taky jich bylo víc, že). Těchto sedm mladých lidí se potkává v rámci jednoho města. Sice se na začátku všichni ještě neznají (a na konci by se raději někteří nikdy nepoznali), ale příběh je postupně svede k sobě a jejich cesty se propletou. A ano, bude to kvůli srdečním záležitostem.

Jak nejlépe popsat postavy? Přesně citátem z anotace: Noah lásce nerozumí, Izák jí rozumět nechce, Jakub se pere se strachem z odmítnutí a kéž by Leo takový strach měl, ale ten ho postrádá. Ema je nešťastně zadaná, Laura nešťastně nezadaná a Kryštof je jenom nešťastný.

Autorka sama píše, že jejich jednotlivé příběhy je možné číst v libovolném pořadí s tím, že Kryštof musí být jako poslední.  A je to pravda. Všechno se propojí tak jak má a zjistíte, proč se kdo z postav zachoval tak jak se zachoval, i když to v danou chvíli třeba úplně jasné nebylo, ať už začnete číst kdekoli. A nepřekvapivě pak už nebude snadné některou z nich odsoudit za nějaké jednání, ale bude lehčí ji pochopit. Já jsem dost staromilec, takže jsem začala klasicky – od první strany do poslední. Tento postup tedy mohu doporučit. Zvědaví nechť zvědí, že mají i jinou možnost :) náhled na postavy a jejich pochopení to nijak neovlivní.

 

Než se vrhnu na emoce příběhu, nejdřív pár slov k dějové lince.

Po dočtení jsem byla překvapená, když mi došlo, že v knize vlastně žádná není v tom tradičním náhledu na to, co dějová linka je. Nebude se tu bojovat s vnější nepřízní osudu, nepůjde se odněkud někam, nebudou tu klasické vysokoškolské mejdany, sportovní akce a podobné vnější záležitosti. Na otázku, o čem to tedy je, by se dalo snadno odpovědět, že v podstatě o ničem, ale to by nebyla pravda. Jen chybí takový ten zažitý vnější obraz příběhu. Celou dobu jsem při čtení byla uvnitř smršti emocí a hluboce lidských pocitů a nejskrývanějších nejistot a tužeb.

Přiznávám, že jsem na začátku čtení nečekala tak intenzivní vhled do emocí, který umožnila mimo jiné právě ona absence výraznější příběhové linky, která by emocionální hutnost naředila. Zde je základ všeho opravdu to, že jste v něčí hlavě a neprožíváte s postavou zrovna šťastné období. Postavy jsou tu skutečně osamocené „uprostřed davu“. Každá se potýká s nějakým problémem v srdečních záležitostech a většinou v tom dost plavou – ať už jsou na vině vnější okolnosti nebo něco, co je hluboko uvnitř nich samých. Někdy je to něco, co mohou ovlivnit nebo na základ svého problému nemají vliv vůbec nebo jen prostě nemají schopnost ho vyřešit sami a nejsou schopni požádat o pomoc. Někdy nemohou sebrat odvahu, i když ví, co by měli udělat a někdy bojují, dělají všechno správně a stejně se zdá, že řešení je v nedohlednu. Jak taky vyřešit něco, co záleží na věci tak vrtkavé a nestálé, jako jsou emoce – všechny, nejen láska.

Občas se vyprávění z jejich hlav vynoří, aby postava mohla prožít něco normálního, co trochu změní okolnosti nebo náhled na její problém. Nějakou životní okolnost – práci, večeři s rodinou, setkání v kavárně, cestu po jiné zemi… Tím se nepatrně posune čas a pak se zase text ponoří do hloubky duše.

Takže: příběhová linka je o vztazích několika lidí, ale ne z vnějšku, ale přímo z hloubky jich samotných. Vztazích komplikovaných nejistotami a propletených, protože se příběh odehrává na poměrně malém prostoru a lidi se tak nějak znají nebo poznají. Na šťastný konec byste si nevsadili ani u jednoho z aktérů příběhu, ale zároveň není ani úplně vyloučený. Příběhy všech postav se na mnoha místech prolínají a při čtení jsem postupně přicházela na to, jak spolu tihle všichni lidé souvisejí a jak se ovlivňují.

Je to o myšlenkách, pocitech a prožívání. O bolestech a nejistotách lásky. O sbírání odvahy, strachu a překonávání překážek. A hlavně o hledání – sebe sama a toho důležitého pro život. A taky o tom, že odpověď je nakonec v nás samých a nikoli v někom druhém. Bolestná životní lekce, kterou si spousta lidí prošla taky. Vsadila bych si, že dost lidí se dokáže v některé postavě nebo příběhu najít. A kdyby ne, tak se alespoň vcítit a to především díky opravdu hluboce popsaným emocím hrdinů a právě oné možné vlastní zkušenosti.

Obecně bych řekla, že mužské postavy tu rozhodně dostaly více prostoru, než ženské, což pro mě bylo docela zajímavé na čtení vzhledem ke zvolenému úhlu pohledu na ně. I muži mohou mít slabiny a tím, že jsou tu i mužské hlavní postavy, kterým je vidět do hlav, to autorka krásně ukázala. Na muže v knihách o lásce jsem zvyklá zobrazené jinak. Tady byli muži, či spíš kluci, v lásce nejistí, ještě na začátku hledání toho, kdo jsou v této oblasti oni sami a po čem přesně touží a co mohou sami dát. To byl zajímavý kontrast ke všem jiným knihám o sebevědomých alfasamcích, kteří většinou trpí tak nějak okázale  „umělecky“ a jejich temnota je nastylizovaná, aby je mohla zachránit vhodná žena. Tady se ženské postavy spíš rozbíjejí o ony klasické mužské zadumance s temnou duší, protože tady jsou démoni skuteční.

Některé postavy se také nenacházejí v životní fázi a zkušenostech, kdy by byly schopné výraznější empatie k druhým, nakolik je jejich vlastní srdcetápání pohlcuje – vlastní bolest vítězí dost často a rozpíjí pocit viny. A aby to bylo fér, je potřeba zmínit, že ani mužské postavy nedostanou nic snadno. Oni se mohou snadno rozbít o ženu (nebo muže), která už dostala naloženo jinde a nevědomky posílá všechno dál. Jsou tu zastoupeny oba druhy – ti, kteří ubližují, ti, jimž je ubližováno a někteří jsou v obou rolích. Žádná z postav ale není prvoplánově zlá, nikdo nic nedělá schválně se záměrem ublížit. Nechybí ani okamžiky štěstí, popsané stejně intenzivně, jako ty druhé.

Postavy samozřejmě v příběhu prožijí i nějaký ten intimnější kontakt, ale bez obav. Vyprávění je prosté sexuálních popisů – což je v tomto případě jedině dobře. Explicitní popisy sexu by úplně pokazily vyznění příběhu. Pokud už se sex nějak zmiňuje tak proto, že souvisí se srdcebolem dvou postav. Každopádně se odehrává za zavřenými dveřmi.

 

Příběh je vyprávěný krásným jazykem, ale zároveň není přestylizovaný. Neměla jsem z něj pocit, že autorka pečlivě piplala každé slovo, ale že slova jsou skutečně autentická a noří se z nějakého prožitku či snad přímo osobní (nebo vyprávěné) zkušenosti. Nedostavil se pocit patosu nebo laciného hraní na city – to mi vadí, nemám to v textech ráda a autorka k tomu (k mému nadšení) nesklouzla, i když věřím, že by to určitě bylo snadné ve stylu vyprávění, který si vybrala. Autorka je jako správný psycholog – pozoruje, nastavuje zrcadlo, ale nesoudí.

Musím říct, že se kniha četla snadno, samotné myšlenky postav však nebyly vždycky úplně snadné na čtení. Zvlášť pokud patříte mezi čtenáře, kteří se lehce emočně napojí na hrdiny. Kupodivu ze čtení nezůstanou nějaké černé myšlenky. Nebo aspoň u mě. Docela by mě zajímalo, jak by to bylo u čtenáře, který se nachází ve stejném životním období jako postavy. Přineslo by mu úlevu, že to někdo dokázal tak přesně popsat?

Jestli chcete něco nenáročného, lehkou romantiku nebo snadné rychlokvaškové vztahy postav, tak toto není pro vás. Toto není zamilovaný románek, na který jsme zvyklí z běžné produkce. Toto jsou hluboké a niterné – a tedy často dost syrové a bolestné - výpovědi lidí o lásce, sebepoznání a přátelství. Postavy poznají, jak je možné někomu ublížit, aniž by vůbec tušili, že ubližují. Jak je možné nenávidět sám sebe a stejně moc intenzivně milovat někoho jiného. Jak je možné nevědomky někomu pomoct, třeba jen prostým bytím. Že někdy je štěstí ukryté i v situacích, které bolí, jen čeká na svou příležitost se projevit.

 

 

Musím říct, že po předchozí knize autorky jsem očekávala… vlastně nevím co :) Rozhodně ne tak výraznou změnu žánru. Na škodu to ale není. Autorka svůj příběh ukočírovala, což mi teď při zpětném přemýšlení připadá naprosto neuvěřitelné. Popsat tak názorně prožívání sedmi různých lidí, aniž by se jejich příběhy zdály stejné, přes to, že v zásadě jsou, no to klobouk dolů!

Jestli si chcete přečíst něco jiného. Něco netradičního a hluboce zaměřeného do vnitřního prožívání postav, je tohle kniha přesně pro vás. Nebude to feel good počteníčko. Příběh možná otevře nějakou tajemnou komnatu z minulosti, ale bude to rozhodně čtení, které stojí za to.

Pokud autorce vyjde něco dalšího, moc ráda budu u toho a její další knihu si přečtu.

 

Za zaslání tohoto nevšedního příběhu spolu s CD s autorskou hudbou, moc děkuji autorce.

Jestli chcete knihu zkusit, najdete ji tady.

 

O knize:

Autor: Eliška Pohnerová

Vydal: Petunky

Rok vydání: 2025

Počet stran: 288

 

Hříšný jako Jesse

 

Jednu knihu s podobným námětem – tedy falešná přítelkyně pro rockera či jiného zpěváka – už jsem kdysi četla a bavila mě (Něco skutečného). Vlastně dokonce dvě, ale ta druhá zdaleka takový úspěch neměla. Proto jsem se rozhodla dát šanci třetí knize se stejným tématem a doufat v lepší zpracování. A byla to trefa do černého!

 

Anotace:

Katie si léčí zlomené srdce. Nikdy si nepředstavovala, že by tím pravým lékem mohlo být líbat cizího muže před celým filmovým štábem, jenže když se jí Jesse při natáčení videoklipu dotkne, přeskočí mezi nimi jiskra. Pak jí předloží lákavou nabídku: bude šest týdnů hrát jeho přítelkyni během turné propagujícího nové album. Katie nehodlá svěřit své srdce nejlegendárnějšímu rockovému svůdci. Ale své tělo? Možná.

…

Mě ti rockeři baví – a přiznejme si, koho ne? Je to vlastně ideální postava do knih, kde je potřeba slavný týpek. Ono totiž rockerům, kteří požívají velké proslulosti a oplývají přitažlivým zevnějškem, projde kde co, zejména jakákoli výstřednost a divočina. Tím pádem se autorky nemusí držet moc zpátky v tom, co tihle miláčci provádějí. A pak už stačí jen do lákavě načaté směsi přidat trochu toho koření v podobě holky, která je ze začátku až tak moc nežere. Ale fakt jenom ze začátku :)

 

První vášnivý okamžik nejnovější knižní dvojice Kate-Jesse mě překvapil tím, jak byl vlastně nevinný v tom, jak začal. Kate byla prostě jen najatá, aby s Jessem natočila videoklip k jeho nové písničce. Jenže zkuste si ani trochu nezajiskřit, když po vás režisér chce, abyste seděla polonahá na klíně fakt krásného, rovněž polonahého rockového boha. Jejich první jiskření mělo sice podobu souboje kdo z koho, dojem nicméně zanechalo v obou. A protože stejně oslovilo i Jesseho fanoušky, nabízelo se už samo, že Kate doprovodí zpěváka na turné jako jeho nová „přítelkyně“ v rámci propagace nové desky. A jak už to bývá, dobře naplánované PRko bude mít velmi brzy tendenci se totálně zvrtnout.

 

Papričkové knihy mají občas tendenci se úplně pokazit stylem psaní autora, hlavně při „ehm“ scénách nebo při popisu postav. Fakt ráda říkám, že v tomto případě mě autorka potěšila, protože ani jedno se jí nevymklo z rukou.  Krásně plynule přecházela ze svěžího a odlehčeného stylu do vášnivějšího a jiskřivého napětí. Přičemž to napětí začalo hodně brzy převažovat. Aby taky ne, když ti dva nešťastníci museli předstírat vášeň tak na šesti veřejných večírcích týdně :D  K tomu samozřejmě alkohol, protože rockeři jsou nacmrndaní prakticky pořád a alkohol celkem rád odstraňuje zábrany a zdravý rozum. Za střízliva přišla ještě nějaká ta líbačka v zákulisí při koncertech, kdy atmosféra koncertu a všechno to vzrušení kolem je snad ještě opojnější a strhujícnější než alkohol. Pochopitelně že Jessemu by nikdo nežral vztah, kdyby na svojí holku v takových situacích ani nesáhl. Tak sahal :) Pokud podobné intenzivní a přes to pomalé narůstání touhy je vaše parketa, tak tady si přijdete na své a ještě to bude opravdu věrohodně napsané.

Hodně k uvěřitelnosti celé zápletky přispěli právě oba hlavní hrdinové.

U Kate se mi líbilo hlavně to, že se nesnažila popírat přitažlivost a netvářila se jako odmítavá princeznička, které pozornost Jesseho není po chuti. Pozornost davů už byla něco jiného a pozornost cizích ženských ještě o level jinde. Autorka podle mě na postavě Kate dost věrohodně ukázala, jak by na to asi reagovala holka, které to není jedno a zároveň ví, že s titulu své placené funkce by se měla dívat jinam, protože její práce pro Jesseho jednou skončí. A předpokládat, že z vášně bude vztah… Na to byla dost nohama na zemi. No a ty její nejistoty a mindráky, které jí zůstaly po předchozím vztahu, ty nezmizely zrovna mávnutím kouzelného proutku. Bylo jí taky celkem jasné, jaké potíže s sebou vztah se slavným a hezkým mužem přinese a fakt přemýšlela nad tím, jestli do toho (i kdyby jen flirtu a nezávazného sexu) vůbec jít a jak moc vážně. Přeci jen padnout na hubu podruhé, a tentokrát o hodně víc veřejně, to by se chtělo málokteré.

Jesse nebyl popsaný jako kdoví jaký děvkař. Jen prostě normálně fungující chlap, na kterého se holky lepí. Od začátku bylo jasné, že to s Kate nemyslí jen jako dočasnou záležitost. Nebyl to u něj tedy nějaký přerod z čista jasna. Přitahovala ho a jen si potřeboval ujasnit, jestli to mezi nimi půjde. Jesse má své démony, zvyky a důvody proč se chová svým způsobem. Žádný zmetek ale nebyl a to se mi na něm líbilo. Rozhodně taky nebyl prvoplánově vytvořený žhavý svalovec. Jeho skutečné emoce a osobnost za extrovertní stránkou autorka odhalovala postupně, jak je poznávala Kate. Zkrátka bylo jasně vidět, že člověk v záři reflektorů a pod bedlivým okem veřejnosti je někdo jiný než chlap v soukromí, které veřejně nevystavuje.

Protože ti dva na sebe mohli sáhnout už na začátku, kdy si ještě byli cizí, neměli ve fyzické stránce moc zakázaného a tajmného k objevování. To fyzické se vlastně muselo projevovat vždycky na veřejnosti, aby jejich předstíraný vztah byl důvěryhodný. O to více mě bavilo jejich poznávání po stránce pocitů a „vnitřního světa“. To bylo to skutečné, co pro ně bylo opravdové a co museli prozkoumat. Doteky byly běžné, otevřít srdce a mysl už tolik ne. V tom mi asi připadal jejich vztah jiný a asi i proto mě to bavilo víc, než podobné knihy, které jsem v poslední době četla. Zároveň ale to, že fyzický kontakt byl svým způsobem „povinným“ divadlem, nebránilo opravdu výrazné chemii a jiskření mezi nimi. Nelze popřít, že kolem sexu, myšlení na sex a různých žhavých scén, se točila podstatná část děje. A jak hrdinové začínali chápat, že se nepřitahují jen fyzicky, objevovala se první nedorozumění a samozřejmě povinný konflikt na sebe nenechal dlouho čekat.

 

Jak to v podobných knihách bývá zvykem, zápletka i nějaké výraznější jiné aktivity dvojice ustupovaly do pozadí a hlavní roli hrály žhavé chvilky. Možná to byla trochu škoda, protože zrovna prostředí kapely by mě lákalo prozkoumat víc, ale na to je asi potřeba nebrat zrovna romanticko-erotický román. S tím je prostě nutno počítat. Na druhou stranu ta atmosféra turné s rockovou kapelou tam byla. Několik měst, několik koncertů, noční kluby, přejezdy letadlem nebo kapelním obytným autobusem. Všeho dost na to, abych si pořád uvědomovala okolí a zároveň aby to autorce umožnilo napětím a energií nabité okamžiky, kdy se ti dva po sobě mohli sápat. A taky dost věcí na to, aby bylo zřejmé, proč oba váhají, kam přesně svůj vztah posunout a jestli se náhodou nerozbijí o něco nepřekonatelného.

Zaujaly mě i některé vedlejší postavy, hlavně Jesseho sestra, která byla tak trochu záhadou. Její příběh by mě opravdu zajímal a doufám, že se ho dočkám. Autorka nabídla i pár hajzlíků, kteří se chtěli přiživit na Jessem nebo zaškodit Kate, ale nedostali zase tolik prostoru, abych si jejich zlodění opravdu mohla užít. Další členové kapely, kteří tady byli spíš do počtu, podle všeho dostanou příležitost v dalších dílech série. Takto volně propojené knihy mě baví a na některé z nich se opravdu těším.

Jako již tradičně mě moc nechytil závěr, kdy došlo na šťastný konec a třeskutou romantiku (a to není spoiler, to je jasné každému). Že mě popisy šťastných konců samotných, nalezení sama sebe a toho druhého, velkých gest a zásnubních prstenů, nedej bože epilogů „rok po té“ nebaví, je můj problém :) Pokud vím, ostatní to tak nemají.

 

Příběh samotný nepatří mezi zrovna náročné kousky. Ale je to rozhodně kniha, kterou si užijete. Je to přesně ten materiál k dobrému oddechu a zároveň celkem solidnímu počtení, pokud vám nevadí, že zápletka je hodně jednoduchá. Rozhodně ale tentokrát není příběh lacině „upatlaný“ a plný nevěrohodných emočních výbuchů, jde o poctivou žhavou romanci z rockového prostředí. Můžete se u ní v klidu zasnít, jaké by to bylo přijmout takovou nabídku, a užít si jedno nezapomenutelné rockové turné na vlastní kůži :)

Já se na další díly série určitě chystám. Pokud budou takové, jako tento, není proč váhat.

 

P.S.: V přiloženém playlistu ke knize jsou opravdu dobré songy!

 

Za knihu moc děkuji Nakladatelskému domu Grada. 

Na rockové turné račte tudy. Najdete tu knihu i s ukázkou.

 

O knize:

Autor: Jane Diamond

Překlad: Josefína Králová

Vydal: Nakladatelský dům Grada (Cosmopolis)

Rok vydání: 2025

Počet stran: 384

Měsíčník - srpen 2025

 

Půlka „prázdnin“ za náma. V mých podzimně-milovnických skupinách už se odpočítává čas do začátku ber-měsíců a já vlastně tak trochu počítám taky. Na druhou stranu letošní léto není nijak pekelné a tak si nezapomínám užívat ani to :) Hlavní čas dovolených pro mě sice nastává až se zářím a říjnem, ale i tak oceňuji určité letní zpomalení a pohodu.

Ohlédnutí za červencem

V červenci se dost vydařilo počasí. Trochu se bojím tento názor někde veřejně prohlásit, protože se lidi tváří, jako že dostanu přes hubu, tak se rozradostním aspoň tady. Tento způsob léta bez veder a sucha se mi zdá naprosto ideální. No… jsem v menšině :D

Dostala jsem nabídku na dvě spolupráce přímo s autory. Jedna byla pohádková a jedna psychologicko-romantická. Obě každopádně potvrdily, že spolupráce s českými autory se vyplatí. Jejich knihy jsou dost často lepší, než zahraniční náplava.

Obecně jsem v červenci měla štěstí na celkem super knihy. Zklamaly mě jen dvě, takže dost dobré skóre :) Kupodivu obě mě naštvali tím stejným – nesnesitelnou ženskou postavou a pitomě uvažující mužskou. Jenže jak toto chcete odhadnout předem?

Dali jsme se s mužem do výletění, protože s autem se jaksi všeobecně dá podniknout více věcí, než s hromadnou dopravou a navíc podstatně pohodlněji. Zahájili jsme zámky a jeskyněmi. Teď chystáme road trip na září. To jsem zvědavá, jak to s tímhle plánem dopadne. Furt tak nějak máme jen jednoho řidiče :) A ne, nejsem to já, takže žádný strach, jste v bezpečí.

 

Jak to šlo v červenci s vybraným čtivem?

Tento měsíc jsme měla kousek ode všeho. Jedna pecka, jedna pohoda a jedno zklamání. Přesně v tomto pořadí.

Severní den  – tak to bylo ultimátně skvělé počtení. Poslední dobou podobné fantasy spíš nevyhledávám, protože nejsou úplně oddechové, ale toto opravdu stálo za komplikovanější začítání. Druhý díl už mám doma připravený.

Zatracená svatozář – vlastně relativně příjemná a odlehčená letní komediální romantika s dramatickým koncem. Hrdinka mi sice občas lezla na nervy, ale nic co by se nedalo přejít s úsměvem. Na jedno přečtení fajn kniha.

Bojovník – jedno ze zklamání tohoto měsíce. Co bylo v sérii pohledem hrdinky přijatelné, ba i dobré, bylo pohledem jeho k pláči. Ona – protože chyběl její pohled – byla umanutá, nelogicky jednající káča na pár facek a on hadr ovládaný a manipulovaný poutem. Toto mi nesedlo, nesnáším pouta! A nesnáším je definitivně od této knihy. Ne každý příběh je dobrý, když se převypráví pohledem jiné postavy a to jsem se právě na to tady těšila.

 

Nej kniha minulého měsíce:

Strašně dlouho se mi zdálo, že snad bude výběr jednoduchý. Prakticky až do poslední chvíle byl jediný favorit na vítěze a dlouho se mu nic ani náznakem nepřiblížilo. Pak jsem přečetla konkurenta, kterým byla kniha Lock a Mori. Ne snad, že by byla božská, ale proto, že hodně překvapila a hodně sedla stylem psaní. Jenomže nakonec nic nepřekonalo Severní den.

 

Co plánuji přelouskat v srpnu?

Tentokrát to vybírání vyšlo neuvěřitelně skvěle. Mám tu všechny tři kousky od českých autorů :)

Jedna od českého autora

Hodina psodava – autorka knihy vede psací kurzy, takže jsem o to víc zvědavá na její knihu :)

Jedna bazáčová

Převzetí – autor je redaktorem u jednoho z domácích nakladatelství, takže jsem o to víc zvědavá na jeho knihu :)

Jedna z rozečtené série

Smrt u archanděla  – toto je osvědčená upíří série. Zklamání neočekávám, neb vím, do čeho jdu.

 

Konec hlášení!