 |
| Zdroj |
Přednášející: doc. RNDr. Mirko Rokyta, CSc., MFF UK
Je matematika jazykem přírody? A kdo tímto jazykem kromě matematiků mluví? Co je v matematice důležitější, uvažování nebo vzorce? Jsou vzorce konečným výsledkem matematických úvah? Nebo jsou tím, co naopak ovlivňuje či dokonce řídí naše uvažování? Proč jsou některé vzorce slavnější než jiné a jaká je historie, která provází ty nejslavnější? Co je důležitější při řešení konkrétního matematického problému: intuice nebo formální matematické uvažování? Jak se od sebe liší matematika a počty? A jaký druh uvažování, který se neopírá o žádný vzorec, lze označit za matematický?
Na základce a později na střední jsem vždycky patřila
mezi ty, kteří nesnášeli matiku.
NESNÁŠELA JSEM JI!
Hnus, nuda, muka, ztracený
čas, biflování vzorečků a na konci koule, v lepším případě čtverec nebo
trojúhelník v případě zázraku :)
Jakmile ale došlo na dobrovolné získávání
informací a přišla jsem na to, že matematika je víc, než jen ty nucené
vzorečky, jejichž smysl nikdy nikdo pořádně nevysvětlil. Matematika je kouzelná
krajina a její jediné zaklínadlo se jmenuje pravda. Důležité je najít toho
správného průvodce na cestě k pochopení.
Přes to, že pořád nepatřím
k těm, kteří matiku chápou snadno, občas se ráda nechám zlákat na podobnou
přednášku, jaká proběhla na brněnské Hvězdárně.
 |
| Zdroj |
„Tři
muži, kteří v podvečer vzlétli na Letné v balónu, se ztratili v mlze. Už se
začínalo stmívat a stále nevěděli, kde jsou. Netroufli si přistát, co kdyby to
bylo uprostřed silnice nebo Vltavy. Začínali mít strach a jednoho z nich
napadlo, že by mohli začít volat o pomoc. Naklonili se z koše dolů a začali
křičet: "Halóóó, kde jsme?" Za čtvrt hodiny slyšeli z dálky odpověď:
"Halóóó, jste ztracení!" Dva muži se zatvářili děsně vztekle a
otráveně, třetí se však usmíval a během chvíle bravurně přistál na louce kousek
od řeky. "Jak jsi to dokázal? Vždyť z té odpovědi jsi nemohl usoudit vůbec
na nic. A kde vlastně jsme?" "Mýlíte se, mohl. Byli jsme u koleje
17. listopadu a odtud je to k řece kousek..." "Jak jsi to
poznal?" "Podle toho, že ten, kdo nám odpovídal, mohl být jedině
matematik. Pro tento úsudek mám tři důvody: zaprvé - trvalo mu dlouho, než
odpověděl, zadruhé - jeho odpověď byla naprosto správná, zatřetí - byla úplně k
ničemu."
Hned v úvodu mi pan přednášející zcela pokazil
moji představu o matikářích. Matikáři přece nemají být sympaťáci, kteří občas
pronesou vtip (o matikářích!) a umí zajímavě přednášet. No a vida! Pan
přednášející si dokázal získat publikum a jeho pozornost hnedle ze startu.
Přednáška byla pro laickou veřejnost, takže
pochopitelně bylo nutné přednášet srozumitelně. Nehrabat se nijak moc do
hloubky – to ostatně ani nebylo možné z časových důvodů.
Já sama jsem jako
cíl přednášky viděla vzbuzení zájmu o věc. Kdo chce, může si do hloubky
studovat dál sám.
Pan docent vybral pětici vzorců – známých a sem tam
nějaký neznámý - mně neznámý, můj drahý se chytal bez problémů. O těchto
vzorcích ve zkratce pohovořil, tak, aby nám je přiblížil.
Z dávných i méně
dávných časů se vynořil Pythagoras, Einstein, de Fermat, Euler a další.
Dozvěděli jsme se, proč je matematika vyjadřována vzorci, co popisuje, jakým
způsobem uvažuje a co je to vlastně matematické myšlení. Nechyběly příklady ať
už se vzorci nebo bez nich.
Mohu prohlásit, že se jednalo o přínosnou přednášku.
Především to byl ale zajímavě strávený čas, při kterém jsem se hodně dozvěděla
a přišla jsem o hodně svých negativních pocitů k matematice. Pokud bude
další přednáška na podobné téma, ráda se zúčastním zase.
P.S.: konečně vím, s jakým vzorcem počítá
kalkulačka :) že tam nesedí trpaslík s kuličkovým počitadlem jsem věděla
:D, ale vidět ten vzorec… paráda!
Žádné komentáře:
Okomentovat