Ačkoli romantiky čtu celkem hodně, ještě nikdy jsem nejspíš nečetla žádnou, která se celá odehrává v Řecku. To byl první důvod pro přečtení. Druhý je jasný – knihkupectví. Dohromady mi to dávalo jasnou letní oddechovku vhodnou přesně na těch pár dnů dovolené, které mě čekaly, když jsem ji otevřela.
Anotace:
Pro záchranu babiččina knihkupectví na Santorini
musí Evie předstírat vztah s krásným Georgiosem, vnukem majitele nemovitostí,
za něž babička dluží nájem. Vtipný romantický příběh vás zavede do slunného
Řecka, kde předstíraný vztah a hledání pravé lásky slibují spoustu
úsměvných i dojemných chvil.
…
Příběh, jako mnohé podobné, začíná velkou a nedobrou změnou. Hlavní hrdinka Evie dostane výpověď ve své milované práci knižní skautky pro filmový průmysl (věděli jste, že to existuje?). Přijde to jako blesk z čistého nebe – Evie je ze dne na den na dlažbě a přemýšlí, co teď. Ráda by dělala dál knižní skautku, ale takových míst není zrovna hodně a už vůbec ne v oboru romantických příběhů.
Do toho se připlete její panovačná matka posedlá kontrolou se starostí, co zase provádí matriarcha rodiny, která je pro změnu posedlá chaosem a bezstarostností. Při poněkud nepříjemném telefonním hovoru se ukáže, že Eviina babička po dlouhých cestách zakotvila na Santorini se svým manželem číslo devět a masivně tam utrácí prachy za rekonstrukci knihkupectví. Po Evie je vyžadováno, aby sedla na letadlo a vyrazila pro tu jistě senilní stařenku, přivlekla ji do Států a zachránila ji před zlomeninou krčku, smrtí v cizině, chudobě a osamění. A hlavně před jejími neuváženými rozhodnutími stran představ o podzimu života.
Evie je do celého dění jaksi vtažena skoro by se dalo říct, že proti své vůli. Nemá vůbec žádnou chuť mluvit babičce do života a ví, že by měla raději řešit své problémy. Pochybuje taky, že by babička nevěděla, co dělá a neměla právo dělat si, co chce. Na druhou stranu trestné komando v podobě matky a sestry je neoblomné – pojede na Santorini a napraví babce hlavu.
Od chvíle, kdy Evie dorazí na místo určení, to na mě začalo působit. Co? No dokonalá atmosféra neuvěřitelně úžasně zvoleného prostředí. Autorka ho sice moc nepopisuje, ne do nějakých velkých detailů, ale jak vypadá Santorini, to všichni moc dobře víme a představíme si sami úplně snadno. Ze stránek navíc dýchá teplo a slaný mořský vzduch. Tuhle knihu by měli rozdávat v cestovkách nerozhodnutým zákazníkům. Na dovolenou do Řecka by po přečtení odletěli všichni.
Vůbec by mi nevadilo, kdyby autorka zapojila ještě trochu víc popisů míst, kde se právě hrdinka nacházela. Takto jsem při čtení měla pocit mírné bubliny. Jako by mimo postavy, které zrovna byly „na jevišti“ okolí spíš neexistovalo. Na druhou stranu to zase nebyl nijak velký problém, protože postavy byly dostatečně výrazné, aby výpadek dohnaly a příběh utáhly sami.
Evie a její babička byly každá případ sama o sobě. Babča v dobrém, i když poněkud výstředním ladění, E. už v tolik dobrém ne, ale výstředním rozhodně taky.
Evie, posedlá romantickými knihami, si každý okamžik představovala jako úryvek v románu a pokud se věci nevyvíjely jako v knihách, bylo pro ni něco blbě. Působila tak chvílemi extra naivně a nezkušeně na svůj věk – protože přeci žádná dospělá žena nemůže věřit, že pěkného muže uloví podle scénáře z romantických knih a přesně podle těch scénářů se vše ve vztahu ponese. Ale Evie jo. A šla do toho. Babička pro změnu byla obdivovatelkou detektivek a normální život pro její rozevlátou povahu byl moc obyč a tak si ho ráda plní vzrušujícími událostmi, ať už skutečnými nebo jen vyprávěnými. Babča ráda povídá historky o tom, jak tragicky a neslavně dopadla její předchozí manželství a tak má E. pochopitelně strach, jestli manžela číslo devět náhodou nepotkal nějaký podobný hrůzyplný osud. Protože manžel babičky se neukáže ani na chvilku. Zato se ukáže vnuk člověka, který babičce pronajímá budovu, kde sídlí knihkupectví. Jmenuje se Georgios, je to redaktor v nakladatelství (mrk, mrk) a je tak přitažlivý, že Evie ani nevadí, když ji její dramatem posedlá bábrdle uvrtá do vztahu s ním – tedy do předstíraného vztahu. A Eviiným nesmělým balicím pokusům navzdory se zdá, že G. se celkem chytá :)
Mimochodem - poslední dobou je Evie docela časté jméno hrdinek v knihách, hlavně v romantických. Trendy jmen očividně pronikly i do literatury. Nebo mám jen „štěstí“ ve výběru? Pro mě škoda, že to jméno zrovna moc nemusím a leze mi na nervy, když ho pořád vidím. Pokud je ale hrdinka jinak fajn (nebo mě začne štvát něčím jiným), brzo na trable se jménem zapomenu.
Dějová linka byla sice trochu jednodušší, ale všechno to dohnala humorná stránka příběhu. Některé situace byly opravdu svěží a vtipné, i když občas zbytečně dramatické a vyhnané do neuvěřitelna. Celou knihou se trochu line záhada, kde vlastně je bábinčin řecký manžel a E. netuší, jestli jejímu vysvětlování věřit. Protože bábinčinu zálibu v dramatických historkách známe. Místo něj tedy babičce pomáhá s nakopnutím provozu jejího knihkupectví Evie. Do toho má spoustu práce s předstíráním vztahu s G. a ještě sháněním práce. Prostě nic světoborného, ale stejně se to četlo skvěle a to hlavně kvůli onomu okořenění humorem a odlehčenými scénami.
Hlavně psiska z babiččiny adoptované smečky se postarala o spoustu vtipných situací. Co se psů týká, mám jen výhradu. Asi bych nepřekládala jejich jména. Sice do jisté míry odrážela jejich vlastnosti, ale i tak bych je raději měla v původním změní „bez titulků“. Evie se taky ze začátku snaží svádět G. po vzoru románových hrdinek a že to nejde je víc než jasné. G. si myslí spíš že se zbláznila nebo má záchvat, rozhodně ne, že by snad byla svůdná a sexy. A upřímně ona občas působila jak z jiného světa. Její uvažování bylo hodně divoké, její představy o romantice střelené a pocit, že při čemkoli, co dělá, okamžitě umře… no její založení mně rozhodně nepřipadalo roztomile výstřední, jako to měl G.
Romantika byla spíš slabší, ale vlastně asi taková, jakou by šlo očekávat v předstíraném vztahu, ze kterého se stane „předstíraný“ vztah. Hrdinové tak nějak neví, na čem skutečně jsou, a protože to všechno jsem sledovala z Eviina pohledu, její pochybnosti, naivita a místy i ony zmiňované excesy v chování po vzoru knižních hrdinek dost tlumí jakoukoli chemii mezi ní a G. On na mě kvůli tomu zrovna nepůsobil jako chlap, do kterého bych se chtěla nebo mohla zamilovat. A vlastně jsem se ani „nezamilovala“. Což je trochu problém. Na druhou stranu oceňuji absenci zběsilé vášně a přehnaných „ehm“ scén. Fakt mi to v lehké letní romanci nechybělo. I když je divné, že v romantickém příběhu se vše víc točí kolem čehokoli, jen ne randění. Nějaké interakce mezi párem tu sice jsou, ale spíš na mě ti dva působili jako že jsou kamarádi a ne cokoli víc nebo že by se snad skutečně přitahovali.
Strašně moc se mi líbila taková představa knihkupectví/knižního klubu. Místa, kde můžete knihy nejen koupit, ale i posedět se stejně nadšenými lidmi v příjemném prostředí a požvanit o knihách nad skleničkou dobrého pitiva. Stoprocentně bych patřila mezi časté návštěvníky. Bavila mě část dějové linky, které se kolem provozu knihkupectví a zařizování otvíracího večera točila.
Konec mě tentokrát dost mile překvapil. Tedy hlavně v tom, že byl dostatečně romantický, aniž by obsahoval všechna ta přeslazená a otravná romantická klišé, která jsou na konci každé romantiky, a já je dost často čtu jen z povinnosti. Tady jsem si spokojeně četla až do konce bez velkých výhrad.
Samotný závěr, kdy se prozradí celá podstata zápletky, je dle mého trochu moc plný piklení a přitažený za vlasy, ale nakonec proč ne, je to romantická komedie :)
Celkově se jedná o příběh, kterému sice ani na chvíli neuvěříte, ale budete se u toho tak dobře bavit, že to bude úplně jedno. V celkové atmosféře knihy je nakonec snadné všechny přepáleně působící věci přijmout a jiné přisoudit jisté záměrné výstřednosti postav. Tak či tak je to rozhodně příjemný odpočinkový příběh, který umí zaujmout a neunudí nikoho, i když je předvídatelný.
Za knihu moc děkuji Nakladatelskému domu Grada.
Do Knihkupectví na Santorinu vejdete tudy.
O knize:
Autor: Rebecca Raisin
Překlad: Jana Kordíková
Vydal: Nakladatelský dům Grada (Cosmopolis)
Rok vydání: 2025
Počet stran: 376
Žádné komentáře:
Okomentovat