9. 10. 2025

Měsíčník - říjen 2025

 




Miluju podzim, to se o mně tak všeobecně ví a i kdyby někdo nááááhodou nevěděl, hlásím to všude už od začátku léta :D Zahajuje nejkrásnější období v roce a od té doby, co nechodím do školy, už mi jeho začátek nekazí začátek školní docházky.

Prostě samá pozitiva: konečně se ochladí, příroda se krásně barví a ty barevný kombinace jsou obzvlášť oku lahodící. Stmívá se dřív, takže si užiju svíček a světýlek. Přijde čas povlíct teplou peřinu a natáhnout chlupatá prostěradla. Čas burčáku a svařáku konečně nastal. Můžu si udělat parádně strašidelnou výzdobu (doma i v práci), prach a pavučiny už nejsou bordel, ale dekorace. A konečně začne po otravné letní pauze pořádně nadupaná knižní sezóna a moje předobjednávky se začínají hrnout do mé knihovny.

Škoda jen, že to tak rychle utíká. Září je pryč a máme tu říjen.

 

Ohlédnutí za zářím

Rozhodla jsem se číst tematicky knihy ze školního prostředí a celkem to i vyšlo. I když většinou to byla vysoká nebo nějaký typ fantasškoly. Tohle je prostě moje prostředí. Od té doby, co do školy nemusím, hrozně ráda o ní čtu :D

Dovolená byla nakonec parádní, i když jsme museli kvůlivá počasí (či spíš nečasí) dost pozměnit plány. Odpočinek je každopádně odpočinek a hlavní na dovči je to, že člověk nemusí ráno vstávat a vylézt z pohodlného pelechu dřív, než se tak nějak přirozeně zachce.

V záři jsem si nakousla dvě starší YA série a obě mě dokázaly přesvědčit o tom, že dřív byla ta YA jaksi lepší. Míň plná stereotypů a klišé, míň plná depresivních dramat. Prostě tak nějak celkově příjemnější

Zjistila jsem, že uhodilo dost významné výročí! 20 let od prvního vydání Stmívání. Jaký ještě důkaz potřebujete k zjištění, že čas letí jak svině splašená? Tak jsem si na oslavu pustila audioknihu prvního dílu.

Už to fičí už to sviští s novinkami. Seznam předobjednávek se uspokojivě plní a první položky se přesouvají do mé knihovny. Teď ještě někde uhnat více času na čtení :)




Jak to šlo v září s vybraným čtivem?


Všechny tři kousky jsem vybírala schválně tak, aby byly „jako“ ze školního prostředí. A ani v jednom případě jsem se nedočkala zklamání. Jéj!

Invaze rušivých elementů  – tak to byla paráda!!! Zaprvé chválím originální nápad a za druhé zpracování. Mělo to ten správný humorný nádech, známé kulisy a trochu jiný pohled na postavy. Na pronásledovaného Snapea fanynkami jen tak nezapomenu :D

Kruh – tohle překvapilo. Starší YA to umí, to už jsem se přesvědčila. Tahle série se odehrává ve Švédsku, což už samo o sobě je origoš a navíc je poměrně krutá a temná. Čarodějky, které mají hlavní role, rozhodně nejsou v bezpečí. Taky se mi líbil pohled na to, jak se zachovají mladé holky, když dostanou do ruky nečekanou moc. Co třeba udělá jedna z nich, kterou poměrně krutě celý život šikanovali spolužáci? Zlo mě příjemně nalákalo na další díly, i když se jednička zdá ukončená, na dvojku se těším.

Železný plamen toto zklamat prostě nemohlo. Možná některé okamžiky byly trochu zbytečně zdlouhavé, ale kniha je tak chytlavá, že jsem si to užila od začátku až do konce. Mohla mě o něco míň štvát Violet svým rytím do Xadena? Jo, to asi mohla. Jenže v druhých dílech prostě párové problémy bývají.

 

Nej kniha minulého měsíce:


 Hrozně dlouho jsem nemohla vybrat. Protože jsem četla hodně knih, které mě tento měsíc fakt nadchly. Vlastně asi všechny. Některé jsem doslova zhltala a hned objednala další díly. Právě proto tento měsíc nestačila na výhru pouhá brutální čtivost. Jen jediná byla něčím výjimečná a to tím, že jsem se fakt dobře zasmála. Vítězem se stává:

 



Co plánuji přelouskat v říjnu?


Když nastaly říjny(a deště :))a bude na konci jistý importovaný svátek, rozhodla jsem se pro dark romance, dark akademia, horory, zombíci a upírovky…  Na podzim se nějaké to temno a strašidelno podle mě hodí úplně super. Že bych to pak protáhla i do listopadu? Uvidíme.

Jedna od českého autora

Uteč, než doroste měsíc – anotaci jsem schválně znova nečetla, tak nevím, do čeho jdu.

Jedna bazáčová

Noc oživlých mrtvol – povídková kniha… No snad to klapne. Povídky obecně moc nemusím. Dám ale knize šanci mě přesvědčit, že dělám chybu.

Jedna z rozečtené série

Hon na Adeline  – prý to má být ještě drsnější, než jednička. Snad to nebude moc i na mě :D

 

Konec hlášení!