19. 6. 2018

Z kouře a kamene



Poznejte urban fantasy, která se stala vítězným rukopisem literární soutěže Hvězda inkoustu.


Autor: Alžběta Bílková
Nakladatel: Fragment
Rok vydání: 2018
Počet stran: 336



Můj názor:

Příběh Z kouře a kamene mě lákal hned několika věcmi. Jednak je to původní česká fantasy, je to také prvotina začínající autorky a také je to vítězná práce soutěže Hvězdy inkoustu, kterou pořádá nakladatelství Fragment. 
Anotace mě sice tentokrát moc nepokoušela, ale pokud dílo vyhrálo, něco na něm být musí. A taky bylo.
...

Na začátku je muž, který umírá. Zbývají mu už jen okamžiky života a z posledních sil se potácí městem za neznámým cílem. Ten muž je Cael Marling pán kouře a kamene, strážce paměti. Se zoufalým úsilím se dopraví až do bytu, kde žije dcera jeho někdejšího dobrého přítele Carys Obelová a zemře jí v náručí. V okamžiku své smrti jí předá všechnu svoji moc a ona se stává jeho nástupkyní, paní kouře a kamene, tedy pokud přijme ten úkol a splní zkoušku, která ji čeká. Pokud neuspěje, zemře…

Její sžívání se s novým světem ale nebude komplikovat jen obava z nadcházející zkoušky a přemýšlení nad tím, jestli vůbec má výzvu přijmout. 
V Šerosvětě se totiž děje také něco velmi špatného. Místní „mafie“ má slušně rozjetý obchod s drogou, kterou představují tekuté emoce získávané od lidských spoluobčanů. Hlavní mafiánka Adriana by pro sebe ráda ukořistila ještě o něco více moci, než už má. 
A pak také začnou umírat šerosvěťané. Jsou zabiti čímsi… Stínem…

Jak už to tak ve fantasy žánru chodí, málo kdy se podaří přijít s něčím novým, neviděným a originálním. Tady se to podařilo alespoň částečně. Pokud mi snad zápletka něco připomínala, musela jsem uznat, že prostředí a společenská situace v knize jsou originální dostatečně. 
Paní autorka svůj příběh umístila do města Morigan, kde spolu žijí lidé a příslušníci Šerosvěta, o kterých lidé pochopitelně nemají ani tušení. Šerosvěťané jsou potvory rozličné. Našla jsem mezi nimi čaroděje, démony, vlkodlaky, sirény a různou další nadpřirozenou havěť. 
Vládu nad městem drží čtyři vládci, kteří žijí velmi velmi dlouho. Vlastně tak dlouho, než se sami rozhodnou předat svoji magii nástupci nebo než jim k tomu rozhodnutí dopomůže násilná smrt. Jedním z vládců se má stát i Carys K těmto čtyřem vládcům se vztahovala i zajímavá historie a legenda, kterou paní autorka přidala.

Co se postav týká, nemůžu říci, že by mi některá výrazněji utkvěla v paměti, ale ani to, že by byly nevýrazné a plytké. Byly více méně takové, jaké bych od YA knihy očekávala. Nějakou zásadnější změnou si projde především hlavní hrdinka a částečně i syn původního pána kouře a kamene Roan. Poměrně zajímavou postavou byla také Mara, šerosvěťanka, na které mě zaujala hlavně její minulost a současná situace ve službách jednoho z těch „zlých“ elementů v knize. 
Osudy hlavních postav byly propojeny minulostí, kterou paní autorka šikovně nachystala a která pomaličku vyplouvala na povrch. 
Protože každý příběh musí mít svou zápornou postavu a každý hrdina svoji Nemesis, vyskytoval se i tady padouch, který měl v úmyslu hrdince škodit a připravoval mnohé napínavé chvilky. Při čtení asi přijdete na to, kdo by to tak mohl být, ale určitě vás ani ve snu nenapadne způsob, jakým to paní autorka zaonačí. V tomto jí průhlednost a nedostatek originality určitě vyčíst nemůžu. 
Překvapila mě také způsobem zpracování romantické části knihy. Bylo příjemné, že hlavní hrdinka neutrpěla onu typickou dokonalost a neomylnost a muži jí nepadali k nohám. Celou romantickou záležitost se paní autorce podařilo vyřešit lehce a nenásilně a působila dostatečně přesvědčivým dojmem. Žádné vášnivé výlevy nečekejte. 
Jediné, co bych vztahovým záležitostem vytkla a co mě už v knihách podobného typu začíná otravovat a stává se to velkým klišé, je alespoň jedna lesbická nebo homosexuální postava. Zároveň to ale bylo jediné z otravných YA klišé, které jsem v knize našla, takže se dá přivřít oko :)

Rozsah díla se mi zdál dostatečný, i když si myslím, že paní autorka má i na víc. Svět, který si vymyslela, by si zasloužil i komplikovanější a delší zápletku a možnost rozepsání na více stranách. Nevím ale, jaké bylo v tomto směru pravidlo soutěže. Co je ale jasné, je to, že kniha vyhrála zaslouženě a já jsem zvědavá, s čím přijde paní autorka příště. Že bychom se dočkali pokračování? Pokud ano, ráda si ho přečtu.

Knihu doporučuji všem, kteří mají chuť na lehkou a příjemně čtivou YA fantasy a zájem poznat nový svět, který je zajímavý a lákavý. Kniha je určena především mladým čtenářům, ale i ti méně nároční starší si u ní příjemně odpočinou.


Za poskytnutí recenzní e-knihy moc děkuji Palmknihám. Pokud vás kniha láká, najdete ji zde i s ukázkou k nahlédnutí.



Anotace:

Když se u Carys Obelové objeví jedna z nejmocnějších bytostí města Morigan a zemře jí v náruči, netuší, jak moc se její život změní. Carys se stává nástupkyní pána kouře a kamene – titulu, kterým disponuje jeden z vládců nadpřirozených bytostí Šerosvěta. Má dvě možnosti. Nechat se magickými schopnostmi zničit, nebo podstoupit obtížnou zkoušku. Rozpozná Carys své nepřátele a najde odvahu bojovat s osudem, ale i sama se sebou?


15. 6. 2018

Lov stínu


Autor: Adrianne Stricklandová, Michael Miller
Série: Kroniky Kaitanu (1. díl)
Překlad: Adéla Rufferová
Nakladatel: CooBoo
Rok vydání: 2018
Počet stran: 368



Můj názor:

Stín.
Vysoce energetická látka, která se vyskytuje v mlhovině okolo planety Alaxak a některých dalších. V současné době nelepší zdroj energie ve známém vesmíru a cenný obchodní artikl. 
Svou moc ale nevydá zadarmo. Lidé, kteří ho těží z mlhovin Alaxaku platí osudu daň za schopnost stín lovit. Projevuje se u nich něco jako posednutí stínem. Nákaza, která postupně způsobuje šílenství a smrt. Některé staré lovecké rodiny jsou částečně odolné, ale platí za to časnou smrtí, která s každou generací přichází dříve a dříve. Zároveň jim někdy také stín může zostřit smysly a vylepšit reakce organismu.

Přesně to se děje nejlepší pilotce na Alaxaku Quole Uvgamutové. Je kapitánkou lodi k lovu stínů Odkaz Kaitanu. Ačkoliv je mladá, není jí ani dvacet, odpovídá za celou loď, posádku a obživu. Rodinu už nemá. Rodiče umřeli a jejím jediným příbuzným je bratr Arjan, který s ní také loví stín.
Druhou hlavní postavou je Nev. Nový plnič na lovecké lodi. Už od počátku je ale jasné, že je víc než pouhý poskok. Něco Quole chce a chce to tak moc, že se nechal najmout na jednu z nejnebezpečnějších pracovních pozic na Odkazu Kaitanu. A je hezkej a fakt sympaťák :) chápete? Předvídat se to dá už od začátku :D

Na Odkazu Kaitanu není snad jediný člen posádky, který by neskrýval nějaké tajemství nebo nebojoval s „vnitřním démonem“. Nejzajímavější a zároveň nejzáhadnější je obchodník (obchodnice) Basra. Je zajímavý nejen tím, že je velmi schopným a nadaným kšeftmanem, který se stará o prodej naloveného stínu. Je taky osobou poněkud klamající vzhledem. Snadno byste si ho spletli se ženou, ale momentálně sám sebe považuje za muže. Bojovník Eton je taky poutavý tvor. Je jasné, že má výborný výcvik, ale nikdo tak úplně neví, kde k němu přišel. Každopádně je odhodlán chránit Quole a posádku vlastním životem.  Posledním členem posádky je talentovaná hackerka Telu. K čemu potřebuje loď na lov stínu hackerku? No uvidíte :).

Na první pohled je kniha lehčí YA scifárnou, bez nějakých zásadních technických složitostí a šíleně komplikovaných událostí. A ono to tak i je, nebýt překvapivě dobře sepsané zápletky a zajímavých postav, které se dvojici autorů podařilo stvořit. 
Kromě drsného života lovců stínu jsem si užila také pár chvil v luxusu paláce královské rodiny. Akce a nebezpečí přitom dostaly postavy naloženo, co se vešlo. Samozřejmě se příběhu nevyhnula ani kapka romantiky. Podaná je ale velmi decentně, nic se nepřehání. Žádné uvzdychané a podivně křečovité scény jsem zde nenašla.

Prostředí je takové typicky scífkové. 
Příběh mě zavedl buď na palubu lodi nebo na některou z planet, které jsou pro děj důležité. Našla jsem tu loď, která je jako starý válečný kůň, otrkaná v mnoha vesmírných letech a lovech na stín, přísně účelová a strohá. Byla tu i supermoderní bojová loď, která se od té první lišila tak absolutně, jak to jen šlo. Planety zastupoval ledový Alaxak, který mi trochu připomněl Hoth. Zdejší obyvatelé byli chudí, jako kostelní myši a v podstatě vykořisťováni nadvládou nezajímajících se královských rodin. Obchodnickou planetu zastupovala Nirmana.  Zde se potkávali oba světy – svět boháčů a obchodních magnátů a svět chudiny a neúspěšných. No a potom samozřejmě  Luvos. Domovská planeta královské rodiny Dracortesů.

Tohle nijak nekomplikované prostředí hodně přispívá k čtivosti knihy. Nenašla jsem žádný přehršel popisů, které by mohli někoho nudit a mohla se tak soustředit na příběh a postavy.
Politická situace v knize není už od pohledu ničím úplně novým. Jsou tu dvě mocné rodiny, které stojí proti sobě a jedna druhé by ráda zakroutila krkem. Zároveň se přetahují o nejmocnější substanci ve vesmíru. Zde to byl stín. V Duně, kterou mi to svým uspořádáním trochu připomnělo, to bylo koření. Nakonec je jedno, co přesně to je. Všichni chtějí tento zdroj ovládnout, využít pro sebe a zbohatnout na něm. A další trochu již tradiční věcí jsou utiskovaní občané zapadlé planety bojující proti všem. Přes to, že se nejednalo o nic úplně originálního, bylo to zajímavé a čtivé.

Knize bych mohla vytknout to, že se hrdinové často dostanou z komplikovaných a o život usilujících situací až moc snadno, skoro zázrakem na to, že se jedná jen o tlupu sotva dospělých, z nichž jen dva mají slušný výcvik. Přitom vzdorují početným skupinám nejlépe vycvičených mužů. Ale je to YA sci-fi, takže s určitou neporazitelností náctiletých hrdinů se prostě počítat musí :) 
A vůbec, já nechci rýpat, protože se mi to vážně líbilo a druhý díl určitě do své knihovny zařadím taky.

Pokud se vám líbil Diabolik, je tohle něco malinko podobného, tak to zkuste. A vy ostatní, co máte chuť na lehčí a i přes to dobře napsanou scifárnu, směle do toho.


Za dárek k narozeninám moc děkuji svému drahému :).

Anotace:

Nev nastoupil jako řadový člen na palubu vesmírné lodi, které velí Qole, nejmladší kapitánka všech dob. Její posádku tvoří sebranka sirotků, uprchlíků a ani Nev není úplně obyčejný člen posádky. Ve skutečnosti pochází z královské rodiny a na lodi se skrývá. Věří totiž, že Qole má klíč k měnící se galaktické civilizaci. Proto se ji rozhodne unést na svou domovskou planetu. Netuší však, že se zapletl s něčím mnohem horším, než je jedna mladá kapitánka.


10. 6. 2018

Hořící stránka



Autor: Genevieve Cogman
Série: Neviditelná knihovna (3. díl)
Překlad: Kateřina Heřmanová
Nakladatel: Omega
Rok vydání: 2018
Počet stran: 392



Můj názor:

Moc ráda jsem se potřetí vrátila do světa Knihovny, fae, draků a především Knihovníků, kteří knihy sbírají. Byla jsem zvědavá, do kterého z alternativních světů paní autorka zavede svoje hrdiny tentokrát.
POZOR! Následující text může obsahovat spoilery k předchozím dílům série.

První díl Neviditelná knihovna (článek zde) mě vzal do jednoho z Londýnů, který je jen částečně chaotický a funguje v něm technika i kouzla.
Druhý díl Maskované město (článek zde) se věnoval chaosem vysoce zamořeným Benátkám.
Třetí díl zavedl Irene a jejího učedníka Kaie do carského Ruska, které je spíše nakloněno řádu.
Jako vždy půjde o získání jistého vzácného svazku, který je toho času ukryt v onom zmiňovaném alternativním světě.
Mezi tím se drama odehrává i na půdě Knihovny samotné. Tentokrát se paní autorka rozhodla věnovat jí více pozornosti. Konečně jsem se dozvěděla něco o hierarchii v Knihovně, její politice, zákulisním bojům, jazyku a samozřejmě Alberichovi, který hrozí celou knihovnu zničit.

Ukazuje se, že paní autorka s každou další knihou zraje, jako víno. Její příběh je díl od dílu propracovanější, napínavější a nese zajímavější zápletku, než ten předchozí. Dokonce jsem se dočkala i akčního a velkolepého finále.

Úspěch třetího dílu přičítám také tomu, že už aktéry příběhu dobře znám. Něco jsme už spolu prožili. Postavy se během času lehce změnily a to se mi na nich líbí. Dokázaly se poučit z předchozích zážitků a ty zkušenosti je provázejí i v dalších dobrodružstvích.
Irene je pořád tak trochu rebelka, která se nebojí občas porušit nějaké to pravidlo, i když ví, že to vůbec není dobrý nápad. Už není tak opatrná a kožená jako v prvním dílu. Pravda, díky menšímu (či spíš většímu) průšvihu na konci druhého dílu je v „knihovnické podmínce“ a dostává proto ty méně příjemné úkoly. Je ale odhodlaná dokázat, že si své místo v Knihovně zaslouží, neremcá a bojuje statečně.
Kai se také pěkně vybarvil. Je z něj sebevědomý dračí princ, možná někdy i trochu moc. V tomto dílu jsem ho konečně poznala i v jeho dračí podobě. Z popisu paní autorky působí dost impozantně.
Vale tentokrát ukáže svoji trochu temnější stránku, ale pořád je to ten prudce vychytralý detektiv.
A záporňák Alberich? Tady stále nevím, co si o něm myslet. Některé jeho myšlenky nejsou tak úplně nezajímavé :). Že by mě sváděl na cestu chaosu, jako se to pokouší udělat Irene?



Dalším významným plusem a zpestřením děje je konečně pořádná porce Jazyka Knihovny. V Hořící stránce jsem si ho užila o mnoho víc než v předchozích dílech. Knihovníkům to dodalo tu důležitou trochu vážnosti a zajímavosti. Konečně to nejsou jen sběratelé knih, ale i obávaní soupeři, kteří mají dost velkou moc a použijí ji, když je to v jejich zájmu. Na druhou stranu nejsou neporazitelní a všemocní a občas se jim hodí pomoc zvenčí. Tuto stránku příběhu paní autorka vyvážila dobře.

Třetí díl série určitě nedoporučuji číst samostatně. Paní Cogmann se již nezabývá vysvětlováním pojmů a připomínáním událostí známých z předchozích knih a proto by čtení nejspíš nebylo úplně ideální. Navíc by nebyly jasné všechny vztahy mezi postavami, které budou pro tento díl také důležité.
Vztahy ovšem nejsou romantické povahy. Docela mě to překvapuje, ale paní autorka se zatím zvládá vyhýbat všem milostným komplikacím a vztahovým trojúhelníkům, které by v příběhu mohly vyrůst. Nějaké náznaky tu sice jsou, ale pořád nevím, jestli vůbec k něčemu podobnému dojde. Je to docela zajímavá změna a přiznávám, že se mi to i líbí. Myslím, že díky tomu by kniha mohla zaujmout i ty čtenáře, kteří na růžovou vztahovou omáčku nejsou stavění.

Paní autorka zajímavě nakročila do dalšího dílu, který si určitě nenechám ujít. Jestli to půjde dál podobným způsobem, mohu se těšit na čím dál více akční dobrodružství, které se pomaličku posunulo z YA fantasy blíž k řadě knih pro dospělé. Tahle série je opravdu vydařená. Nejen svým zajímavým světem, ale i stylem psaní.

Knihu doporučuji všem zájemcům o fantasy z knihovnického světa a to nejen těm mladým. A nejen těm, kteří mají rádi knihy :). Dostanete zajímavé prostředí s propracovaným fungováním magie i techniky. Budete mít zajímavé postavy i lákavou zápletku. Nudit se určitě nebudete.

Za poskytnutí recenzního výtisku moc děkuji nakladatelství Omega. Knihu můžete pořídit v síti knihkupectví Dobrovský nebo přímo unakladatele tady.



Anotace:

Knihovnice a špionka Irene musí dodržovat jisté standardy, zejména když je v podmínce. A utíkat z mise skrze hořící budovu není moc dobrý nápad. Ale když úniková cesta domů vzplane, tak co jiného špionce zbývá? Zdá se ovšem, že brány do Knihovny se zavřely i v jiných světech. A co je ještě horší, zodpovědný za to he Irenin úhlavní nepřítel Alberich, který má políčeno na samotnou Knihovnu.
Irene a její asistent Kai jsou vysláni do Petrohradu. Tam se na scéně objeví sám Alberich. Irene se mezitím pokouší zachránit svého přítele Valea, i když tím riskuje vlastní život. Ale přítel i samotná Knihovna za to přece stojí...


3. 6. 2018

Zrcátko



Tvé Zrcátko tě zná lépe než ty sám. Udělá vše, abys byl šťastný. Ať chceš, nebo ne.

Autor: Karl Olsberg
Překlad: Jana Kellnerová
Nakladatel: Omega
Rok vydání: 2018
Počet stran: 447



Můj názor:

Víte, proč jsem chtěla tuhle knihu číst? Protože téma působí v dnešní době neodolatelně a zároveň ne úplně nereálně. Když vidím lidi okolo sebe cele soustředěné na chytrofouny, lákal mě ten příběh ještě o malinko víc. Z tématu se totiž dalo vytřískat opravdu hodně a nápad měl určitě potenciál k tomu, aby z něj alespoň trochu zatrnulo.

Při čtení jsem musela uznat jednu věc – ten příběh mě pohltil. 
Není psán nijak složitě, protože nepotřebuje nic takového, aby si udržel čtenáře u stránek. Stačilo bohatě jen to, co mi pan autor předkládal a před očima se postupně skládal obraz budoucího průšvihu. Celou dobu jsem tušila, kam to vlastně bude směřovat, ale jednotlivé kroky, které do cíle vedly, stálo za to si přečíst a pěkně vychutnat.

Pan autor dělí své vyprávění do kratších kapitol, ve kterých se pravidelně střídají hlavní postavy: 
Jednadvacetiletý Andy, který žije s matkou a trpí aspergerem. Svoje Zrcátko dostal k narozeninám, protože matka doufala, že by mu mohlo pomoci zvládnout kontakt s lidmi. Pomohlo…
Lucas, ne zrovna inteligentní muž ze sociálně slabšího prostředí si pořídí Zrcátko, aby udělal dojem na svoji bývalou dívku. Jeho život se ale se Zrcátkem od základu změní…
Jack, grázlík a drogový dealer, u něhož už od začátku bylo jasné, jakým asi způsobem Zrcátko bude využívat.
Carl zakladatel a spolumajitel firmy Walnut systems. Té firmy, která stojí za prvotním nápadem a vývojem Zrcátek…
Freya, novinářka a fotografka, která učiní jeden z nejúžasnějších a zároveň děsivých objevů, důležitých pro tento příběh…

Postavy sednou každému. Nejsou sice nijak zvlášť komplikované, jejich úloha v knize a směr uvažování jsou dané a moc se nevyvíjejí. Přes to se u nich nějaký posun v myšlení najde. V rámci příběhu plní svoji úlohu dobře. Pan autor se nebojí připravovat jim značné nepříjemnosti, ani je případně poškodit na zdraví. Nejedná se tedy o hrdiny, kteří by ze spárů situace vyklouzli nepochopitelně nezranitelní. Naopak, každé jejich jednání a důvěra v Zrcátko se jim přičte k tíži.

Všichni hlavní hrdinové mají své vlastní Zrcátko a jejich prostřednictvím jsem mohla sledovat, jak celý systém funguje. Jak se přístroj mění z užitečného pomocníka na něco úplně jiného. 
Ze začátku vypadá všechno doslova ideálně. Pořídíte si Zrcátko a tím, jak ho nosíte, se Zrcátko učí, jak vám nejlépe radit co je pro vás nejvhodnější - stará se, aby byl jeho majitel šťastný. 
Nesmělým lidem Zrcátko pomáhá osmělit se, pro autistu Andyho je doslova pokladem, pomáhá mu rozeznat pocity lidí, najít cestu do města a s dalšími věcmi, kterých by se sám neodvážil. Carlovu otci dokonce zachrání život včasným přivoláním lékaře. Pro slepé je doslova požehnáním. 
Jenže tohle dlouho nevydrží. Postupem času se zdá, jakoby Zrcátka začínala žít vlastním životem a při čtení vyvstane otázka, kdo je vlastně pánem a kdo pomocníkem – skoro se nebojím říct parazitem...

Na první pohled se téma nezdá nijak zvlášť originální a asi ani není. Knih, které si s něčím podobným hrají, jsem už četla více. Tahle je zajímavá především jednoduchostí psaní a tím, že se pan autor nesnažil zápletku přehnaně uzlit a přeplácat. Udělal ale jednu zásadní věc, kterou jsem, myslím, jinde neviděla. Dal „nepřítele“ do rukou přímo jednotlivým uživatelům a stvořil ho tak, že velmi připomíná současné mobily a sociální sítě. Ze Zrcátek se postupně stala nezbytnost, každý ho měl u sebe a využíval jeho možnosti na maximum a neustále. Co mi to jenom připomíná? :)

Ze začátku mi přišlo trochu nezvyklé, jak bylo všechno zr. 
Uživatel měl svoje Zrcátko, které s ním komunikovalo pomocí zrklipu a snímalo jeho stav pomocí náramku zrcit. Připojit se mohl na zrsíť a taky se dalo dokoupit další vybavení. Zrbrýle, dron zrpták, no prostě všechno zr. Když jsem si ale uvědomila, jak to nejspíš bylo v originále, došlo mi, že lépe to asi přeložit nešlo. Navíc díky tomu působí vše pochopitelně a ani pro čtenáře, který sci-fi neoblibuje, nebude problém se v pojmech orientovat. Podobnost se současnými přístroji není čistě náhodná :) a pomáhá lépe se do děje vžít a vše si lépe představit. Technických věcí kniha moc neobsahuje. Je to takové sci-fi light :).

Jediné, co by se snad dalo knize vytknout, je velká průhlednost. Od začátku je totiž úplně jasné, kam se bude příběh ubírat. Nakonec jsem ale přišla na to, že to nevadí, protože zážitky jednotlivých postav byly sepsány nápaditě a nechyběly ani lehké momenty překvapení, když se děj náhle začal stáčet k průšvihu. Pan autor píše tak, že je čtení velmi snadné a příjemné. Na text se dobře soustředí jednak proto, že není moc složitě psaný a umělecky načechraný a taky proto, že zaujme svým sdělením.

Celou dobu se v něm objevuje jakési varování před tím, kam až může slepá důvěra v techniku vést a v momentě, kdy zápletka vyvrcholí, budete jako čtenář překvapeni tím, že vlastně překvapeni vůbec nejste. Pozor! Hrozí akutní ztráta veškerých iluzí o lidech :).

Knihu ráda doporučím čtenářům, kteří zatím sbírají odvahu začíst se do sci-fi knih. Tahle může být skvělým odrazovým můstkem ke komplikovanějším dílům. Sice je řazena mezi thrillery, ale to mi k ní moc nesedí. Dokáže skvěle zaujmout a téma je více než aktuální, není těžké se do něj vžít a vše si představit. Myslím, že ani zkušení scifaři knihou nepohrdnou. Občas je dobré přečíst si něco lehčího v rámci žánru :).


Za poskytnutí recenzního výtisku moc děkuji nakladatelství Omega. Knihu můžete pořídit u nakladatele tady nebo v síti knihkupectví Dobrovský zde.



Anotace:

Jako digitální odrazy nás samých, Zrcátka neustále vědí, co jejich majitelé chtějí, cítí a potřebují. Jemně řídí chování lidí a starají se, aby se každý cítil dobře. Když si novinářka Freya povšimne, že se její Zrcátko chová podivně, začíná se ptát, jakou moc tyto přístroje vlastně mají. Pak pozná autistu Andyho a odhalí, že se Zrcátka stále víc míchají do života svých majitelů – i proti jejich vůli.
 
Když se svými poznatky vystoupí na veřejnosti, má to nedozírné následky…


31. 5. 2018

The Crown: Podrobná historie



„Vše, co jsem slíbila, provedu a dodržím. K tomu mi dopomáhej Bůh.“


Autor: Robert Lacey
Překlad: Dagmar Stárková
Nakladatel: Omega
Rok vydání: 2018
Počet stran: 384



Můj názor:

Přes to, že neznám seriál – nejsem moc seriálový typ – jsem se rozhodla přečíst si knihu The Crown, která má být knižním doplňkem stejnojmenného seriálu. Podle anotace má uvádět věci v něm na pravou míru. Protože zatímco filmaři měli mnohdy trochu bujnější fantasii, pan autor Robert Lacey se drží skutečnosti. Věřit se mu dá zcela určitě, neboť je nejen britským historikem, ale také královským životopiscem.


Já mám britskou královskou rodinu hodně v oblibě a sleduji téměř vše, co se jí týká. O novodobé historii toho vím bohužel dost málo, většinou jen to, co prezentují média. Tedy vlastně věděla jsem, protože díky této knize mám nyní poměrně slušnou představu.

Zdroj

Jako první na knize The Crown mě zaujalo to, že je opravdu krásně zpracovaná. Tištěná na kvalitním křídovém papíru, plná fotek. A taky docela těžká :). Působí opravdu královsky a luxusně. Na obálce dominuje tvář herečky, která je představitelkou Alžběty v seriálu a v pozadí, černobílá, je tvář skutečné královny (na zadní straně desek obráceně). Přebal vypadá jednoduše a stylově. Myslím, že nemohl být vybrán lepší.

Hned na začátku je k nahlédnutí rodokmen dynastie Windsorů a kniha je dále rozdělena na 10 kapitol. Každá kapitola se vztahuje k jednomu dílu seriálu. Tvůrcům knihy se ale povedlo skvěle vyvážit skutečnou historii a informace ze seriálu. Historie však převažuje, což je jedině dobře.

Začínáme v roce 1947, kdy král Jiří VI., trpící rakovinou, vdává svoji dceru. Nedlouho na to umírá. Na trůn má po něm nastoupit jeho dcera Alžběta, po boku s manželem Philipem Mountbattenem, vévodou z Edinburghu, který se ale bude muset značně zapřít. Přichází o svůj titul prince řeckého a dánského a také o své příjmení  a stává se „pouhým“ manželem.  Není to on, kdo je v tomto manželství ten důležitý. Je to ona, budoucí Alžběta II.

Zdroj

V knize jsem se seznámila se skutečnými osobnostmi té doby. Nejen s královským párem, ale i s jejich rodiči, dětmi, dalšími příbuznými a několika členy domácnosti z řad personálu. Poznala jsem i tehdejší významné politické představitele, například Winstona Churchila. Díky bohaté nabídce fotografií jsem mohla těmto osobám pohlédnout i do tváře a více si tak vychutnat tehdejší dobu.
Na několika stranách jsem také nalezla medailonky oněch osobností, které je ještě více přiblížili a ukázali také tvář herce, co je představuje v seriálu. Fotografie ze seriálu pochopitelně také nechybí. Na mě ale více zapůsobily skutečné fotografie z archivu královské rodiny.

O Alžbětě jsem se dozvěděla skutečně velké množství dosud neznámých informací. Zaujalo mě obzvlášť její mládí a to, jakým způsobem byla vzdělávána a připravována na budoucí životní roli. Bylo zajímavé číst o jejím přístupu k životu, odpovědnosti, ale i o zdánlivě banálních věcech, jako je móda. V podání královny ovšem ani délka sukně a barva šatů není všední záležitostí. Osobně mě velmi zaujalo líčení korunovace, následného focení a všech těch věcí okolo. Představili se mi tam fotograf a královnini módní návrháři a to je věc, o které se obvykle moc nedozvídám. Věděli jste například, že na látku pro svatební šaty musela královna ušetřit z přídělových kupónů?

Zdroj

Další zajímavou kapitolou byl také na tehdejší dobu značně skandální vztah královniny sestry s rozvedeným mužem. Vztah nakonec dopadl tak, jak v té době musel a mně bylo princezny líto. Narodit se v současnosti, neměla by nejmenší problém. V kapitole tomu věnované jsem se dočetla, proč to byl takový skandál, jak se k tomu postavila královna a jaké těžkosti to vládnoucí rodině způsobilo.

Kniha se samozřejmě zabývala i vážnějšími tématy – válkou, nedostatkem po jejím skončení a nelehkou úlohou mladé královny v té době. Královna se v těchto kapitolách předvedla jako skutečná osobnost a neobyčejně silná žena. Za války se dokonce připojila k ženskému pomocnému sboru jako řidička a údržbářka nákladních vozů. Dobře se také představí tehdejší politická situace – velmi srozumitelně a přitom dostatečně podrobně, abych si mohla udělat celkový obrázek. Nejedná se o učebnici, takže některé věci jsem musela dohledávat, přes to si myslím, že kniha informuje dostatečně vzhledem ke svému zaměření.

Knihu doporučuji všem zájemcům o současnou a nedávnou historii královské rodiny. Je úplně jedno, pokud vás seriál nezajímá. Kniha je krásná a informačně hodnotná sama o sobě. To, že je provázaná se seriálem je pouze bonus navíc a nijak to neruší při čtení. Možná mě i trochu zlákala ke zhlédnutí seriálu. Pro fanoušky seriálu bude kniha skvělým doplňkem a pro všechny příznivce královské rodiny nádherným a hodnotným dárkem.



Za poskytnutí recenzního výtisku moc děkuji nakladatelství Omega. Knihu můžete pořídit zde nebo v e-shopu a kamenných prodejnách knihkupectví Dobrovský.



Anotace:

Tato kniha vám nabízí fascinující průřez dětstvím a mládím královny Alžběty II. jako princezny i královny, doplněný rozsáhlým průzkumem, dobovými materiály a krásnými fotografiemi.
Alžbětu Mountbatten zaskočilo, že její otec zemřel tak náhle. V žádném případě neočekávala, že na trůn nastoupí takhle mladá a bude muset vládnout natolik velké a mocné zemi. Korunovace proběhla v jejích pětadvaceti letech. Tou dobou byla již manželkou a dvojnásobnou matkou. Sledujte pouť ženy, která se naučila, jak panovat.
Zatímco se Británie snažila zotavit po válce, nová panovnice čelila svým vlastním problémům. Matka neuznávala její manželství. Strýc v exilu pochyboval o jejích schopnostech. Manžel nelibě nesl, že musel obětovat svou kariéru a příjmení. Mezitím se její vzpurná sestra zamilovala do nesprávného člověka, a tím ohrozila staletí trvající vazby mezi Církví a Korunou. Přečtěte si příběh o tom, jak Alžběta II. vynaložila veškerou svou snahu, aby zajistila, že se Koruna dostane na vrchol.
Původní seriál Netflixu The Crown  zdramatizoval poutavý portrét nejdéle vládnoucí panovnice Británie. Kniha  The Crown: Podrobná historie,  napsaná královniným životopiscem Robertem Laceym, poskytuje odborný a důkladný popis událostí, které jste mohli shlédnout v seriálu. Vyobrazuje intimní portrét života uvnitř Buckinghamského paláce a rezidence v  Downing Street č. 10 . Seznámí nás s Alžbětou II., jak ji neznáme.


28. 5. 2018

Válka starých duší



Autor: Markus Heitz
Série: Exkarnace (1. díl)
Překlad: Svatava Kretková
Nakladatel: Fantom Print
Rok vydání: 2018
Počet stran: 415



Můj názor:

Panu Heitzovi se zřejmě zalíbilo jeho nadpřirozené a duchařsky záhrobní téma nesmrtelnosti, ke kterému si čuchnul už v Oneiros a přišel s tematicky lehce podobnou novinkou Válka starých duší. Jedno mi bylo jasné už od začátku – že si ji musím přečíst a že zhodnocení nebude nic jednoduchého. Napsat článek o této knize a přitom neprozradit nic zásadního, nic nezamlčet a zároveň sdělit, jak byl ten příběh perfektní, bude docela oříšek.


Ne všichni lidé po smrti zmizí. 
Některé duše se dokážou vzepřít řádu věcí a vrátit se zpět na Zemi do vhodného těla. Takovým duším se říká Putující duše. 
Není jich mezi námi tak málo, jak by se mohlo zdát. Ty opravdu staré, které putují už dlouho z těla do těla, jsou velmi mocné. Tyto staré duše si svoje budoucí tělo připravují a pečlivě vybírají, aby pro ně bylo co nejužitečnější – fyzicky kvalitní, bohaté, mladé a ideálně i krásné, se společenským či jiným vlivem. 
Jedno takové tělo se právě chystá uzmout pro sebe velmi mocná a zlá stará duše, jenže plán jí nevyjde. Do těla se totiž dostane úplnou náhodou jiná duše, Claire. Tahle nehoda Claire vtáhne přímo do dlouhotrvající války mezi starými dušemi. Její nový život tak bude všechno jen ne pohodlný a klidný…

Hned ze začátku jsem se musela ptát: „Co se to, hergot, děje?“ Pan autor mě dokázal (jako vždy) upoutat už v úvodu, když se děj teprve otvíral. Představil poměrně velké množství postav, které se nacházely různě po světě a zdánlivě spolu neměly vůbec nic společného.

Byla jsem spolu s Artjomem  a jeho týmem v sanitce v Lipsku a čekala na to, až se cosi stane. Zároveň jsem byla i s Claire v její kavárně v Halle a vyhlížela manžela, který se měl vrátit z práce. Vyhlížela jsem, než se cosi stalo. Také jsem byla s Fabianem poblíž oné záhadné sanitky a číhala jsem, na to, co se mělo stát, aby se pak stalo něco úplně jiného a nečekaného. A také jsem byla v Monaku, kde jsem spolu s dalším hrdinou Erikem balila krásnou, bohatou a roztouženou ženskou, než se cosi stalo. 
Na těchto pár lidí, kolem kterých se semlely počáteční události, se během několika dalších stran a kapitol  nabalily další postavy. A jejich osudy se velice rychle prolnuly.

Ve všech třech liniích došlo k zásadním událostem ihned a bez otálení. Pan autor měl připravený zajímavý a propletený příběh a tak nezaváhal a začal svižně a bez zbytečných řečiček okolo. Konec konců je to zkušený autor, tak lze něco takového očekávat. Válka starých duší je už mojí několikátou knihou od pana Heitze a košatým dějem a na první pohled nepochopitelnou zápletkou se vyznačují dost často. Ovšem pouze na první pohled. Pan autor mě nenechal dlouho tápat a do děje jsem zapadla hladce a všechno pochopila rychle a plynule tehdy, když přišel čas onu informaci odhalit. Tyhle momenty prozření mám ráda a obzvlášť u pana Heitze vždycky tak pěkně zapadnou do sebe. Prostě takové to: „Ahá, no jasně!“ Dokáže na mě krásně přenést svůj způsob uvažování a mám vždy takový příjemný pocit propojení a splynutí s příběhem.

Zápletka, která se zprvu zdála prostě divná, byla nakonec úplně perfektní. Moc se mi líbí způsob, jakým pan Heitz dokáže své příběhy ukotvit v realitě a propojit ho s ní. Nejen, že uvěříte, že to něco může být klidně pravda, dokonce by vás ani nepřekvapilo, kdyby se události děly v sousedním bytě nebo přímo vám.  V průběhu čtení jsem si říkala, že je to vlastně všechno úplně logické a tak jak pan autor záležitosti s inkarnací duší popsal, tak to prostě funguje. Vsadím se, že jeho vysvětlení bude stejně snadné přijmout pro každého čtenáře, jako to bylo pro mě. 
Příjemným přídavkem byly také citáty o duších a nesmrtelnosti, které byly v úvodu každé kapitoly. Občas jsem díky tomu lépe prohlédla záměry pana autora.

Postavy byly neméně precizně zpracované, jako zápletka. Líbilo se mi, že nebyly jednoduché a černobílé. Naopak. Každá měla svoje vlastní motivace a důvody k fungování ve světě, který si pan autor stvořil. Docela často mě dokázaly překvapit tím, jak se postavily k událostem, které se kolem nich mlely. 
Pan autor si připravil dva skrz na skrz prohnilé záporňáky, ale ti, co stáli proti nim, měli také v lecčems máslo na hlavě. To vyhovuje mojí představě o nesmrtelných duších. A koneckonců i o těch smrtelných. Nedokážu uvěřit hrdinům, kteří konají jen z dobroty srdce a bez vlastních sobeckých důvodů. 
Ze začátku mě trochu zaskočila přítomnost postav jako jsou upíři a vlkodlaci, ale nakonec se vše vysvětlilo přijatelným způsobem. I když bych se bez nich asi dokázala obejít :) staré duše a démoni by mě uspokojili dostatečně.

Intriky a plány postav bylo zajímavé sledovat. Rozplétat, oč vlastně komu jde, kdo koho využívá a kdo koho nakonec podrazí. Putující duše už se znají velmi dlouho a mají společnou minulost, jejíž záblesky pronikaly i do současného dění a ovlivňovali ho. Někdy jsem si musela chvilku počkat, než se karty odkryly a záměry byly pochopeny. Pomsta, láska, nenávist a moc, to je to, co hýbá jejich světem. A pak také samozřejmě přežití. Za každou cenu!

Na konci mi pan autor připravil trochu nepříjemný šok v podobě jisté nehody, která potkala moji oblíbenou postavu a zároveň tím zápletku natolik zkomplikoval, že si další díl nenechám ujít ani za nic!

Pokud vás téma láká, myslím, že není potřeba knihu více doporučovat. Jméno autora je pro čtenáře fantastiky zárukou samo o sobě. Komu krom čtenářů pana Heitze knihu doporučit? Všem, kteří si chtějí přečíst fantasku, co nabízí až mrazivé propojení s reálným světem a zajímavý pohled na nesmrtelnost lidské duše.



Za poskytnutí recenzní e-knihy moc děkuji Palmknihám. Pokud vás kniha láká, najdete ji i s ukázkou zde.



Anotace:

Jmenovala se Claire… tedy až do chvíle, kdy zemřela.
To auto se vynořilo odnikud a srazilo Claire ve chvíli, kdy sledovala, jak neznámý útočník vraždí jejího manžela. Claire zemřela na místě, jenže její duše odmítla opustit svět, dokud nepomůže milovanému muži – nebo ho alespoň nepomstí. A tak se Claire místo smrti probouzí v těle Lene von Bechsteinové, bohaté podnikatelky a čerstvé sebevražednice.
Jenže Lenino tělo bylo posledním krůčkem v pečlivě připravovaném plánu mocné staré duše, která si chtěla život Lene ukrást pro sebe. Plánu, který Claire nechtěně překazila. Plánu, který ji zatáhne přímo doprostřed války mezi putujícími dušemi, jejichž pozornost znamená smrt, před jakou nelze utéct ani se schopností stěhovat se z těla do těla. Claire bude muset našlapovat opatrně, pokud se chce vyhnout starým duším, fanatikům a intrikám svého nového života a hlavně splnit úkol, který si předsevzala: ochránit svou rodinu.


26. 5. 2018

Černá díra


Tajemná hrozba z minulosti se naplňuje...

Autor: Yrsa Sigurdardóttir
Série: Freyja & Huldar (2. díl)
Překlad: Ondřej Duha
Nakladatel: Metafora
Rok vydání: 2018
Počet stran: 352



Můj názor:

Knihou Černá díra pokračuje série Freyja & Huldar známé autorky Yrsy Sigurdardóttir. 
Vzhledem k tomu, že první díl, DNA, mě nadchnul (článek zde), asi nikoho nepřekvapí, že ten druhý jsem si nenechala ujít. A zdál se mi dokonce lepší, než ten první.

Znovu jsem se zde setkala s psycholožkou Freyjou a policejním detektivem Huldarem. Jejich aktuální situace není ale moc růžová. Předchozí případ, na kterém ti dva spolupracovali, se trochu pokazil a tak byli oba kariérně potrestáni. Z Freyji je řadová psycholožka a její místo ředitelky Dětského domu převzala jiná. Huldar přišel o svoje místo vedoucího oddělení vyšetřování a teď dostává jen úkoly, o které nikdo nestojí a kolegové se mu vyhýbají, jak jen můžou.

Příběh začíná zajímavým školním projektem. V jedné islandské základní škole byla před deseti lety uložena časová kapsle s texty tehdejších deváťáků. Děti psaly, jak si představují rok 2016, co se podle nich stane, jak budou žít lidé. Jeden vzkaz je ale hodně zvláštní, až skoro děsivý:

„V roce 2016 umřou tihle lidi: K, S, BT, JJ, SV a I. Nikomu nebudou chybět a mně už vůbec ne. Nemůžu se dočkat.“

Myslel to ten chlapec vážně? 
Ředitel školy si vzpomíná, že to byl velmi problémový žák ze sociálně slabé a problémové rodiny a tak kontaktuje policii, aby vše raději prověřila. Případ dostane na starosti Huldar, který je tak trochu v nemilosti po ne úplně vydařeném zakončení minulého případu. Hodí mu proto na krk právě prověření onoho dětského vzkazu. Jednak to považují za planou hrozbu - pouhý dětský žert a taky mají závažnější problémy. Celé oddělení pátrá po člověku, kterému patřily uťaté ruce, co se nedávno nalezly plovoucí ve vířivce. 
A že ruce nebudou jediné nalezené kousky, na to si můžete už dopředu vsadit…

Yrsa je skutečně skvělou vypravěčkou a mistrnou tvůrkyní té pravé thrillerové atmosféry. Dokáže vykouzlit napětí, zvědavost, znechucení, zděšení a zároveň věrohodné mezilidské vztahy, které se potýkají s reálnými problémy. Její postavy i zápletky jsou uvěřitelné, i když motiv a z něj vyplývající jednání pachatelů zločinů se může zdát duševně zdravému jedinci zrůdné. Ono je zrůdné! Nemůžu se zbavit dojmu, že všechny postavy jsou tak trochu nenormální :) počínaje těmi lehce praštěnými až k psychopatům a těžce úchylným jedincům.

To, co odstartovalo všechny další události v knize, byla opravdu noční můra. Zdálo se mi to daleko horší než předchozí díl už proto, jakým hrozným způsobem bylo ublíženo oběti - malé holčičce. 
Když postupně začaly vyplouvat na povrch souvislosti, ukázalo se, že celá věc je mnohem horší. Pokud se opravdu vcítíte do děje, což pro mě nebyl díky precizní práci paní autorky nejmenší problém, uvědomíte si, že tyhle věci se dějí…

Zápletka byla výborně postavená. 
Na začátku se zdálo, že věci vůbec nedávají smysl, že oba případy spolu vůbec nesouvisí a paní autorka příběh nepochopitelně tříští, ale postupně se vše spojuje dohromady a prolíná. Yrsu se tedy nevyplácí podceňovat :). 
Do středu celého příběhu umístila sociálně slabou rodinu, jejíž potomek byl tím prorokem, co napsal vzkaz do časové kapsle. Kolem nich se všechno točí, kostlivci vypadávají z kdejaké skříně a smyčka se stahuje čím dál víc. Paní autorka ale dokáže překvapit a svést čtenáře ze stopy. Mně osobně dokázala obalamutit, i když jsem na malou chvíli podezřívala tu správnou osobu, nakonec jsem se nechala zmást.

Paní autorka se opět nevěnuje drastickým popisům vražd, ale její náznaky přiměly mou představivost pracovat na plné pecky a obzvlášť jedna vražda byla… Ne, už si to znova představovat nechci :). Moc se mi líbí její způsob přilévání kapek hrůzy do nádoby zločinu, až přeteče a dojde ke všem událostem, kterými se současnost v knize zabývá. Na konci jsem byla hodně překvapená, jak se vše propojilo a jaké příčiny paní autorka přiřadila ke známým důsledkům.

Na odlehčení atmosféry přidala paní autorka něco romantických záležitostí. Vztah mezi Freyjou a Huldarem, který se už od prvního dílu nevyvíjí zrovna nejlíp, ustrnul zcela na mrtvém bodě. Huldar se snaží, seč může, aby s ní zůstal v kontaktu, ale Freyja má zájem spíš o to, aby jí dal pokoj. Jeho snahám ovšem nahrává to, že případ se týká dětí a tak si může vyžádat Freyjin poradní hlas, jakožto dětské psycholožky. Ke všemu by si ho ráda uchvátila pro sebe jeho nadřízená Erla. Paní autorka naštěstí nesklouzne k nějakým povrchním představám a laciným klišé. Ačkoliv je Huldar nejspíš docela dobrý policajt, ve vztazích je prostě břídil :).

Knihu doporučuji všem milovníkům krimi a thrillerů. 
Vůbec se vám nemusí líbit severská literatura, já jí také neholduji a přes to jsem si Yrsu oblíbila. Černou díru můžete číst i bez přečtení předchozího dílu, protože paní autorka na začátku vše, co se tam událo, zlehka shrne. Myslím ale, že by bylo první díl škoda vynechat.


Za poskytnutí recenzního výtisku moc děkuji nakladatelství Metafora. Knihu si můžete prohlédnout zde.



Anotace:

Na školním hřišti je po deseti letech vyzvednuta časová kapsle s představami tehdejších školáků o budoucnosti. Jedna ze zpráv však nese nenávistnou předpověď smrti několika lidí. Uvádí ale jen jejich iniciály. Je opravdu třeba brát vážně vzkaz třináctiletého teenagera?
Detektiv Huldar tuší, že vyšetřování banálního případu ze školy dostal na starost jen proto, aby ho drželo stranou od skutečné policejní práce. Jeho poslední případ ho připravil o profesionální kredit i post šéfa oddělení. Přesto bere nový úkol vážně a obrací se na dětskou psycholožku Freyju, aby prozkoumala, co za dítě mohlo tak výhružný dopis napsat. Navíc by se s Freyjou rád usmířil a sblížil. Na to ale pořád není vhodný čas, zvlášť když se oba znenadání ocitají uprostřed dalšího složitého případu.

Vynořuje se totiž souvislost mezi dopisem a řadou událostí z poslední doby: ve vířivce na zahradě rodinného domku jsou nalezeny uříznuté ruce a jeho majitel je krátce nato brutálním způsobem zavražděn. Iniciály jeho jména jsou na seznamu dopisu z minulosti. Je to jen náhoda?
Když je objevena jiná mrtvola a další odříznuté části těla, Huldar s Freyjou se pouštějí do zběsilého závodu s časem, aby včas odhalili pisatele, oběti i vraha před tím, než dojde k dalším vraždám. Zdá se, že čas zúčtování zřejmě nadešel…