2. 2. 2016

Born to run - Zrozeni k běhu


Autor: Christopher McDougall
Rok vydání: 2011
Nakladatel: Mladá fronta a.s.



Anotace:

Autor knihy se jako miliony jiných amatérských běžců nejméně jednou ročně vážně zranil. Po cyklech bolestí, injekcí a střídání nejmodernějších běžeckých bot chtěl na doporučení lékařů s běháním skoncovat. Místo toho se však vydal do rozpálených kaňonů v Mexiku, kde žijí Tarahumarové - nejtajemnější, nejzdravější a nejšťastnější běžci na planetě. Běhání v extrémních podmínkách jen v sandálech je pro ně stejně přirozené a snadné jako dýchání. Čtivý příběh o běžcích na stokilometrové trati autor doplňuje o nejnovější vědecké poznatky a současně nám přibližuje portréty osobností, které se vydávají na trasy ultramaratonů, aby odhalili tajemství šťastného života.

Můj názor:

Od té doby, co mám čtečku, dochází k mrzuté události rok co rok – pod stromkem není žádná knížka! Letos, či spíše už loni, ovšem došlo konečně na událost radostnou! Jediným knižním podstomečkovým překvapením byla knížka Zrozeni k běhu. Aldo, díky! :)

Nevím, jestli to dárce udělal záměrně, ale podařilo se mu připravit mi několik bezesných nocí, například tu ze 3. na 4. ledna, kdy jsem nejdříve hrála blikanou s lampičkou, protože ta další kapitola byla přece jen hrozně zajímavá na to, aby se nechala na ráno. Co na tom, že je dvanáct v noci. A když už jsem konečně definitivně zhasla, dobrou hodinu jsem přemýšlela, že bych si místo spaní šla raději zaběhat, protože čelovku přece mám a oni v té knížce taky … zvítězil sice zdravý rozum, spánek a především vidina vstávání do práce, ale přineslo to první poznatek o knížce – není-li chuť do běhání, po tomto literárním soustíčku zaručeně bude!

Na počátku byl běžec typu“ chromajzl“ a potíž s ortopedem. Protože je přece jasné, že když máte problém s klouby a šlachami, nafásnete lepší boty, dražší ortopedické vložky a tunu pikslí s kloubníma bobulema. Ono to pomůže … nebo nepomůže. Dále byl na počátku novinový článek o indiánském kmeni Tarahumarů, který obývá území Měděných kaňonů v Mexiku a bílém běžci Caballo Blancovi. Náš chromajzl (ehm, pan autor knihy) uviděl světýlko naděje na konci tunelu a vyrazil indiánské běžce hledat.

O knize se poměrně těžko píše, protože ač se jedná v podstatě o cestopis (sportopis – existuje takové slovo?), pravdy se autor nedrží až tak úplně jak by měl. Nicméně možná právě toto přispívá k neuvěřitelné čtivosti knihy, která je ne jen o běhání a závodění na ultratrailech, ale hlavně o obrovském nadšení a motivaci. Kniha čtenáře provede po nejobtížnějších Ultratrailových závodech Ameriky. Seznámíme se s běžci, jejichž jména jsou v běžeckém světě pojem a jejich životními příběhy. Dozvíme se něco o fascinujícím výzkumu běhání a o tom, proč je vlastně lidské tělo „zrozeno k běhu“.  A především se podíváme do Měděných kaňonů (ne, že by to byla oblast příjemná pro turisty :)).
Autorovi nelze upřít spisovatelské nadání. Závody, o kterých píše, popisuje tak dobře, že máte pocit, jakoby ste byli sami na trati. Mohl se trochu více držet reality a nepřibarvovat skutečnost přeháněním (např. o nedostupnosti a mysterioznosti Tarahumarů a osoby Caballa Blanca), ale ve výsledku mu to nevyčítám. Nejde o vědeckou publikaci a koho zajímají holá fakta, může si je na internetu dohledat a uvést si tak vše na pravou míru nebo přečíst některou z dalších knih na toto téma.

Mně, jako člověku, který běhá, nasadil text lecjaký šroubek do hlavy. Ať už se to týká běžecké obuvi, způsobu tréninku, výživy nebo prostě „jen“ obyčejné motivace a náhledu, který na běhání mám. Samozřejmě vše je potřeba brát s rozumem a i když má člověk chuť mrsknout s botama do kouta a vyrazit bosky vesele svěží jarní travičkou vstříc zapadajícímu slunci (a já to v létě stejně zkusím :)), je potřeba se trochu reálně zamyslet nad tím, jestli noha botou zhýčkaná a bosky při běhu dosud nepoužívaná, vydrží takové peklo, jako je celý běžný trénink naboso. Stejně tak si asi letos nezaběhnu (nikdy nezaběhnu) Ultratrail, i když to musí být něco úžasného. Každopádně na lednovou depresi ze ztráty motivace je kniha výborným lékem. Zvedne to z gauče i opravdu líný zadek.

Určitě si tuhle běžeckou Bibli musí přečíst každý začínající běžec a i komukoliv dalšímu může přinést nový pohled na krásný sport, jakým běhání je a ukázat, že to není ani zdaleka o nejmodernější běžecké soupravě, přetechnizovaných botách a tuně nepotřebné rádoby nutné běžecké elektroniky. Je to především o úsměvu, radosti z pohybu a překonávání sama sebe. Tohle vám kniha ukáže a kouká to z každé strany, kterou přečtete. Není to zadarmo, nikdo neslibuje, že to není dřina, kniha vypráví i o bolesti, zranění a vyčerpání, ale nakonec se ukáže, že věci lehko získané možná nemají takovou hodnotu pro člověka jako ty tvrdě vydřené.

Tento typ knih běžně nečtu a Born to run mi ukázala, že je to škoda :). Dobrý pocit z přečtení a motivace si běhání užívat zůstává stále i s měsíčním odstupem od přečtení :). Jděte do toho! 



4 komentáře:

Běžecká speciálka řekl(a)...

Děkuji za recenzi už jsem četl a taky můžu doporučit. Primárně je to vždycky jenom o tom vyběhnout:)

Kateřina řekl(a)...

To je pravda :) nejdůležitější je vyběhnout.

Adriena Hovězáková řekl(a)...

Krásně se vyjadřuješ:) Já sport nesnáším a běh asi nejvíc, ale chápu tvou vášeň, takovou mám já ke knihám:).

Kateřina řekl(a)...

Děkuji za pochvalu :)