1. 12. 2017

Čarodějnice: Salem 1692


Stacy Schiff, jedna z neuznávanějších amerických historiček, odhaluje v tomto napínavém románu toto první velké americké tajemství. 

Autor: Stacy Schiff
Překlad: Jana Novotná
Nakladatel: Omega
Rok vydání: 2017
Počet stran: 368



Anotace:

Začalo to v roce 1692 během mimořádně drsné massachusettské zimy, kdy dcera duchovního začala křičet a zmítat se v křečích. Celá záležitost skončila o necelý rok později oběšením devatenácti mužů a žen a jeden starší muž byl popraven rozdrcením. Strach se rychle šířil, zasáhl nejvzdělanější muže i významné politiky v kolonii. Sousedé obviňovali sousedy, rodiče děti, manželé manželky, děti rodiče a sourozenci na sebe navzájem podávali žaloby.
Román Stacy Schiff, jenž živě zachycuje neklidnou atmosféru Ameriky sedmnáctého století, nás do této doby plné úzkosti zavádí. Ukazuje nám, jak skupina dospívajících dívek přivedla vznikající kolonii k rozkladu a jak rychle se šířila epidemie obviňování, soudních procesů a poprav, až se vymkla kontrole. Překvapující výsledky pátrání odhalují především podrobnosti, kterých si všimlo jen málo historiků. Každý detail koloniálního života pouhé desítky let po příchodu prvních osadníků – rodiny, farmaření, modlení, vedení domácností, nebezpečí života na okraji divočiny, odcizení od Anglie, tlaky života ovládaného biblickým myšlením – je líčen s jasností, která činí téměř nepochopitelné události srozumitelnými.

Můj názor:

Když se mi kniha dostala konečně do rukou, překvapila mě svým formátem.  Je o něco větší než normálně a působí velice luxusním dojmem. Je skoro jako nějaká kronika. A vlastně ano. Kniha je kronikou roku 1692 v novoanglickém městě Salemu a daleko víc. Paní autorka v ní přináší příběh, který popisuje cosi živelného a děsivého – salemské čarodějnické procesy.

Okolo roku 1692 byl život v Nové Anglii ještě mladý. Tuhle britskou kolonii obývali muži a ženy, kteří neměli jednoduchý život. Živobytí si museli na přírodě tvrdě vydobýt, ohrožovali je indiáni i možný střet s francouzskými kolonisty a dokonce i spory mezi nimi navzájem. Co se náboženského vyznání týká, byli puritáni, což budoucí situaci nemělo ani trochu usnadnit (ne, že by jiný křesťanský směr snad mohl).

Všechno odstartovala dvojice dívek, dcer salemského duchovního Parrise. Dívky trpěly podivnými záchvaty, při kterých se celé kroutily, vykřikovaly a štěkaly. Naříkaly, že je někdo bodá, mučí a rdousí. A jednoho dne jim mezi tím naříkáním unikla dvě jména – Sarah Goodová a Sarah Osborneová. K tomu se přidalo další obvinění od jiné dívky z města, která vykazovala stejné příznaky. Zvolna se roztáčející soukolí semlelo také indiánskou otrokyni Titubu, která měla smysl pro drama a divadelní nadání. Její výpovědi, tak podrobné a barvité, spolu se svědectvím dívek, rozpoutaly peklo…

Zdroj

Tahle kniha je velmi zajímavým soustem někde na pomezí mezi románem a literaturou faktu. Přičemž blíž má právě k literatuře faktu. Není čtivá, jako román, ale nepostrádá dějovou linii.
Paní autorka nejdříve obšírně vysvětluje způsob a podmínky života, jaké tehdy v Nové Anglii panovaly. Velkou pozornost věnovala vzdělání, myšlení lidí, postavení žen a náboženským záležitostem. Také mezilidské vztahy neunikly jejímu zkoumání. Připravila si tak půdu k tomu, aby se mohla začít věnovat čarodějnickým procesům. Díky tomu není tak těžké pochopit, proč se šílenství kolem čarodějnic rozhořelo tak rychle a tak stravujícím plamenem.

Líčení čarodějnických akcí, výletů na létající tyči, smlouvání s ďáblem a dalších lumpáren, by možná působilo směšně. Obzvlášť na dnešního člověka. Jenže po úvodu do tehdejšího života, který paní autorka nevynechala, bylo jasné, že obyvatelé Salemu tomu věřili. Do puntíku. Do nejmenší podrobnosti a většina bez jakýchkoliv pochybností. Postižené ženy se mohly hájit, jak chtěly a stejně jim to nebylo nic platné. Skoro se zdálo, že lidi znudění a ubití všedním životem, který byl dost náročný, uvítali menší rozptýlení. Kdyby ovšem obvinění nezačalo přibývat.

„Je moudré prozrazovat jména dřív, než někdo udá mě, protože je bezpečnější patřit k očarovaným než k obviněným.“

Ze začátku řešili údajné čáry přímo obyvatelé nebo kněz veřejnou ostudou a pokáním. To bylo docela mírné řešení a většinou se taky jednalo o drobné prohřešky, třeba pečení koláče, který měl sloužit k odhalení čarodějnice, jež měla dívky uřknout. Když se však vložila do věci se svojí výpovědí Tituba, postoj salemských k celé čarodějnické aféře se začal pozvolna měnit. Nakonec narostl do nestvůrných rozměrů.

„Kdybyste si mohly zachránit život tím, že se přiznáte k létání vzduchem na tyči, udělaly byste to, viďte?“

Musím říci, že i když kniha nenaplnila moje očekávání, co se stylu vyprávění týká, čtení mi šlo „skvěle od ruky“. Je to z toho důvodu, že paní autorka dokázala zajímavým způsobem a čtivě podat ty události. S morbidní zvědavostí jsem nemohla přestat číst. Doslova mě to nutilo obracet stránky a dozvídat se další podrobnosti – nejen o čarodějnicích, ale i o životě lidí, kterých se to celé nějakým způsobem týkalo. V knize jsem, ke svému velkému překvapení, narazila i na jemný a lehce ironický humor. To mám opravdu ráda a dokázala jsem si to skvěle vychutnat. Na první pohled by se mohlo zdát, že se to k tak vážnému tématu nebude hodit, ale opak je pravdou. Paní autorka má cit na to, kde se humor a ironie hodí a kde by působila nevhodně. Nad knihou jsem se tedy mohla místy pobaveně ušklíbat a místy děsit - body k dobru!

Zdroj

V obviněních hrály svoji roli i antipatie mezi lidmi, pokušení vyřídit si vzájemně účty a hlavně strach. Z popisů výslechů čpěla beznaděj obětí, nemožnost se obhájit, překrucování jejich slov. Soudci ignorovali nesrovnalostí ve výpovědích "očarovaných holek", nedodržovali právnické manuály a jejich neochota vyslechnout pravdu byla více než očividná - oni chtěli své čarodějnice chytit. A paní autorka uměla svým popisem předat tu atmosféru mě. Otázku "Proč?" jsem si kladla během čtení často - hlavně proč to ty holky udělaly a proč jim v tom někdo nezabránil. A už jsme zase u toho: doba, vzdělání, předsudky, náboženství, strach... V tomhle je vyprávění paní autorky skvělé - z toho textu to všechno cítíte. Pochopitelně se našli lidé, kteří rozumně upozorňovali na nesmyslnost toho všeho, ale když se mašinérie rozjela, byla nezastavitelná.

„Bude trvat věky, než zanikne výčitka a skvrny, které ty věci zanechaly na naší zemi“

Kniha má velmi dlouhé kapitoly a ve spojení s poněkud vyššími stránkami je toho textu celkem hodně a opravdu chvilku trvá, než se pročtete k další kapitole, ale ono to nevadí. Jak začnou pršet obvinění a rozjedou se procesy, nudit se zaručeně nebudete. O jednoduché čtení pro pobavení a oddech se ale nejedná a to nejen tématem, ale i zpracováním. 
Paní autorka byla ve svém pátrání v historii opravdu velmi důkladná a její kniha je plná detailů a podrobností, které více osvětlují situaci, příčinu jejího vzniku a následky. Snaží se – a úspěšně – poukázat na tehdejší způsob života a myšlení a celkový historický obraz tehdejší Nové Anglie. O zdrojích jejího pátrání jsem se více dozvěděla na konci knihy, kde je jejich seznam a také poznámky. Dost - hlavně ze začátku - mi pomohl také seznam postav, který v knize nechybí hned v úvodu, protože postav je v příběhu opravdu hodně a navíc i příbuzných, takže jména se mi ze začátku trochu pletla. Přiložené fotografie také dílu přidávají na hodnotě a skvěle doplňují informace v ní. 
Paní autorka předestřela i spoustu vysvětlení, proč se dívky chovaly tak, jak se chovaly, která se mi zdála možná, či spíše pravděpodobná, ale pravdu se nejspíš nedozvíme nikdy.

V závěru knihy nechybí informace o tom, co se stalo s lidmi, kteří přežili, soudci i postiženými rodinami a hlavně s dívkami, které to celé rozpoutaly. Dost mě překvapil například osud pana Cottona Mathera, který od studia ďáblů a skřítků přešel ke studiu bacilů a virů. Konečně tedy našel svého ďábla a bojoval proti němu bezvýhradnou obhajobou očkování :) Uveden je také dopad události na celou společnost, změny, které způsobila - salemský chybný krok pomohl přetvořit novoanglickou minulost. Dospět k omluvě a rehabilitaci popravených "čarodějnic" však nebylo nic jednoduchého.

Kniha není pro každého, protože se nejedná o klasické románové zpracování, ale spíš o knihu faktů. Ta jsou ale podána čtivým a srozumitelným způsobem a přináší velmi podrobný vhled do tehdejších událostí. Pro každého, kdo se zajímá o čarodějnické procesy a historii Nové Anglie okolo roku 1692, to bude jistě zajímavý text, který by neměl v knihovně chybět. Paní Schiff odvedla skutečně monumentální a pečlivou práci.

Za poskytnutí recenzního výtisku moc děkuji nakladatelství Omega. Knihu můžete pořídit přímo u nakladatele zde a nebo ji seženete v síti knihkupectví Dobrovský tady.




4 komentáře:

TheMelorry řekl(a)...

Moc pěkná recenze, kniha na mě doma také čeká a už se na ní moc těším. Doba procesů s čarodějnicemi je vážně zajímavá a pevně doufám, že tato kniha bude také zajímavá. :))

Kateřina Miklíková řekl(a)...

Děkuji za přečtení a chválu. Doufám, že tě kniha zaujme a těším se na tvůj názor. Moc jsem jich na tuhle knihu zatím nečetla.

Knihokopka řekl(a)...

Já o této knize ještě neslyšela, ale docela dost mě zaujala! Moc hezká recenze:)
Knihokopka

Kateřina Miklíková řekl(a)...

Děkuji za chválu a za přečtení. Kniha je listopadovou novinkou, takže docela čerstvá :)