2. 12. 2013

Anna krví oděná


... každý duch má svůj příběh, i Anna, Anna krví oděná ...

Autor: Kendare Blake
Rok vydání: 2013
Nakladatel: Baronet


Anotace:
Cas Lowood zdědil vzácné poslání: zabíjí mrtvé.
Před ním to dělal jeho otec, dokud nebyl hrůzně zavražděn duchem, kterého měl zabít. Vyzbrojen otcovým tajemným a smrtícím athame, Cas cestuje po zemi se svou čarodějnickou matkou a kocourem, který větří duchy. Společně se vydávají po stopách legend a místního folklóru a snaží se držet krok s mrtvými zabijáky. Otravné věci jako budoucnost neřeší a přátele si drží od těla.
Když přijedou do nového města, aby našli ducha, jemuž místní říkají Anna krví oděná, nečeká Cas nic než obvyklou rutinu: nastěhovat se, vypátrat a zabít. Místo toho ale najde běsnící prokletou dívku, přízrak, s jakým se dosud nesetkal. Stále nosí šaty, které měla na sobě v den své brutální vraždy roku 1958. Tehdy byly bílé, ale teď jsou rudě potřísněné a kape z nich krev. Od své smrti Anna zabíjí každého, kdo se opováží vstoupit do jejího opuštěného viktoriánského domu, kterému kdysi říkala domov.
Avšak z nějakého důvodu Casův život ušetří.

 Můj komentář:
Na tuhle knížku jsem se těšila. Děsně :).
Obálka je krásná, stejně lákavá jako název a musím říci, že ani kniha nezklamala.
Četla jsem různé komentáře a recenze k této knize, nadšené, nic neříkající i velmi kritické.
Knize jsou vyčítány nevěrohodné postavy, které postrádají hloubku a jednají nesmyslně (jinde jsou postavy chváleny, aneb tisíc lidí, tisíc názorů).
No ... Proust to zrovna není, ale pokud člověk vyžaduje čtivou a nenáročnou knihu, kterou zhltne na posezení, měl by určitě sáhnout po Anně a nikoliv po Proustovi :).
Pravdou je, že postavy se nechovaly jako pubertální děti, ale místy až moc dospěle, což ale není věc, kterou bych autorce chtěla vyčítat.
Tak tedy:
Hlavní postavy má kniha dvě.
Theseo Casius Lowood má, krom hloupého jména i zajímavý "džob", který zdědil po mrtvém otci - zabíjí duchy (musíte uznat, že to tu ještě nebylo). Má praktickou dýku Athame, která posílá mrtvé, vraždící přízraky kdoví kam, kde už měly být dávno.
Anna Korlovová je vraždící duch a dýka už se na ni netrpělivě třese.
A co se příběhu týká:
Kniha začíná zabitím jednoho ducha, kterého by člověk málem litoval. kdyby ovšem nezabíjel hodné lidi, kteří mu zastaví na stopu. Už tady mě příběh zaujal.
Sotva Cas ducha zapíchne, vrací se domů, kde na něj čeká tip na další duchařskou akci - Anna krví oděná. Vzhledem k tomu, že se s máti, čarodějnicí, stěhují dost často od ducha k duchovi, mají sbaleno raz dva a mohou jet za ní do městečka Thunder Bay, kde žije - či spíše už nežije - v domě, který býval za života jejím domovem.
Bohužel se ukáže, že zabít Annu nebude tak jednoduchá prácička jako vždycky. Jednak je Anna nadprůměrně silný duch a dvak se tak nějak stane, že neočekávaná (jak kým:)) jiskřička přeskočí.
Řešení je jediné. Každý duch má svůj příběh, svůj způsob smrti, který mu dává jeho schopnosti a "nutí" mu způsob, jakým vraždí živé. Cas tedy musí najít Annin příběh, přijít na to, co jí dává sílu, kterou má a jak ji síly zbavit, aby ji mohl zabít.

Knihu jsem zhltla jedním dechem, Anna je prostě úžasná :) a už se nemohu dočkat dalšího dílu.

16. 6. 2013

Stuhleck

... aneb vzpomínáme na zimu, když už se konečně oteplilo ...


Letošní zimu jsem se dostala na prkno jenom jednou, takže to byla dost bída, ale bavilo mě to. Mám takové tušení, že to bylo v únoru, ale krk na to nevsadím :).
S mojí výdrží to bylo natolik bídné, že jsem několik jízd vynechala, ale zas díky tomu byla příležitost vyfotit si nějaké pěkné fotky. A počasí přálo jak ježdění, tak focení.
Fotky jsou k vidění na FCB - v červnu, ale lepší pozdě, než nikdy :).




28. 4. 2013

Pád Anne Boleynové

... Bude-li se jakákoli osoba plést do mé pře, požaduji, aby všichni usuzovali to nejlepší. ... Královna Anna, 1536

Autor: Alison Weirová
Rok vydání: 2011
Nakladatel:BB/art


Anotace:
Renomovaná historička se vrací k začátkům své vědecké dráhy. Královně Anně se věnovala v obsáhlé práci Šest žen Jindřicha VIII., tentokrát se však soustředí na poslední čtyři měsíce královnina života a vykládá ústřední problém Jindřichova panování, totiž bezpodmínečnou nutnost mužského potomka a dědice trůnu v situaci, kdy nejistá nástupnická práva Tudorovců bez něho nadále hrozila krvavou občanskou válkou.

Můj komentář:

Tuhle knihu jsem spolu s dalšími dvěma od Alison Weirové dostala k Vánocům, ale dočetla jsem ji až začátkem dubna. Nikoliv pro nezajímavý obsah, ale pro moji lenost tahat s sebou takovou bichlici, když mám čtečku :)
O Anne už mám  něco načteno, ale nikdy jsem se nesetkala s knihou, která by se tak zaobírala jen jejím koncem, ani s autorem, který by fakta dokázal předkládat takto čtivě.
Možná díky tomu, že měla autorka dostatek prostoru pro všechny detaily, mohl člověk získat méně zkreslený pohled na události. Ono totiž nic není tak jednoznačné, jak je servírováno v poslední době, kdy Anna zažívá (obrazně řečeno :)) vrchol své popularity, ať už v knižní nebo filmové podobě.
Všichni víme za co byla Anna "odsouzena" a jak dopadla, ale fakt tomu někdo věří?
Copak v té době, kdy královny žily neustále obklopené davem lidí,vůbec měla možnost - i kdyby už byla tak hloupá, což nebyla - zahýbat králi hned se čtyřma chlapama zároveň a to včetně vlastního bratra. To si tedy neumím představit. A kniha tento můj názor jen upevnila.
Jako zástěrka pro politický proces ale dobrý. Bylo potřeba oslabit vliv Boleynů, což se podařilo a v případě Anny a jejího bratra opravdu důkladně a definitivně. Všechno proběhlo tak rychle, že ona ani nikdo jiný z popravených neměli šanci vyklouznout. Vše za necelé tři týdny!
Chudák Jindřich ke všemu přišel tak trochu jako slepý k houslím, ačkoliv se nedá říct, že by se mu to zrovna
nehodilo do krámu. Náhradnici už měl vybranou (zlaté dnešní rozvody). Nicméně kniha obsahuje fakta, díky kterým si u mě král nasbíral nějaké ty plusové body.

Knihu určitě doporučuji všem, kdo se zajímají o dějiny z dob Tudorovců. Vzhledem k tomu, že autorka čerpala z tehdejších dobových archivů, které se dochovali (i když jich nebylo moc), je vše zde uvedené více pravdou než cokoliv v jiných knihách, byť je to méně "romantické".



10. 2. 2013

Pýcha a předsudek


… co k tobě patří, to neztratíš …

Autor: Jane Austen
Rok vydání: 2006 (moje kniha)
Nakladatel: Academia



Anotace:
Nejslavnější román Jane Austenové s jemnou ironií zobrazuje prostředí, morálku a zvyky anglické venkovské šlechty. Povrchní paní Bennetová má jediný cíl - dobře provdat svých pět dcer. Nejstarší Jane je pěkná, milá a dobrosrdečná, Elizabeth zase půvabná, upřímná a má svérázné názory, které často šokují okolí. Mary je tichá a její největší zálibou je četba. Dvě nejmladší, Lydia a Kitty, jsou lehkomyslné a koketní. Hlavní hrdinkou je Elizabeth, která ztělesňuje autorčiny představy o ideální ženě. Její počáteční nesympatie vůči Darcymu se postupně mění v náklonnost a lásku. Takřka do poslední chvíle zůstává čtenář v napětí, jak jejich příběh skončí.

Můj komentář:

Pýcha a předsudek je jedna z mých nejoblíbenějších knížek.
Nevím, jestli je to dějem nebo perfektním autorčiným stylem nebo hlavními postavami, nejspíš to bude kombinace všeho jmenovaného.
Příběh sám zas až tak nic zvláštního není, je to klasické potkají se, nechtějí se, chtějí se, jsou rozděleni, najdou se, vezmou se – v podstatě to kopírují všechny dnešní červené knihovny – ale pozor, úroveň se srovnat nedá.
Rozhodně hlavní a nejdůležitější věcí jsou kvalitní postavy. Ať už jde o postavy kladné nebo „záporné“ – i když vyloženě záporná postava zde není – člověk je prostě musí mít rád.
Máme tu ostatně zastoupeny různé zajímavé druhy povah – hlavní pár Elizabeth a Darcyho všichni znají, ale potěšení skýtají i jiné postavy, třeba klasický „hujer“ pan Collins je opravdový poklad :). Být nucena existovat ve stejné domácnosti jako matka Bennetová a Lydie, tak se asi stanu dvojnásobným vrahem :). A pan Wickham, největší záporák, nakonec dojde spravedlivého trestu – ožení se s Lydií.
S chutí vám knížku doporučuji, pokud se tedy ještě najde někdo, kdo ji nečetl.

20. 1. 2013

Vienna Strauss Orchestra - Edvin Marton

Před Vánocema se našel čas na trochu toho kulturování, tentokrát v Janáčkově divadle na koncertě vídeňského orchestru s úžasným sólistou Edvinem Martonem.
Tímto děkuji za pozvání, protože to byl opravdu krásný zážitek, člověk neslyší "Stradivarky" každý den :)


Něco o orchestru:


Vienna Strauss Orchestra byl založen v roce 2009 Edvinem Martonem, který studoval autentický styl rodiny Straussů na Vídeňské hudební akademii.. Orchestr vystupující s nejlepšími hudebníky má na repertoáru kusy od Johanna Strausse a Wolfganga Amadea Mozarta. 



Něco o sólistovi:

Edvin Marton patří mezi nejlepší současné houslity světa. Je dvorním skladatelem olympijského vítěze a světového šampiona v krasobruslení Jevgenie Pljuščenka. V roce 2006 obdržel cenu Emmy a o dva roky později zvítězil v celosvětově populární soutěži Eurovision Song Contest. Na své housle Antonius Stradivarius z roku 1697 doprovázel takové osobnosti současného hudebního světa jako je například Seal, Zucchero, Lou Brega, Gloria Gaynor nebo skupina Supertramp. 


 Něco o koncertu:

V představení Vídeňského Straussova Orchestru Christmas in Vienna vyniká nejen překrásný tón jeho vzácných houslí, ale Marton do tradiční vídeňské hudby vnáší i svůj vlastní energický a vášnivý styl. Účast operních pěvců a dvou profesionálních tanečních párů, originální zvuk i instrumentace nesmrtelných skladeb od Strausse a Mozarta spolu s překrásnou vánoční atmosférou slibuje divákům vpravdě nezapomenutelný vánoční večer.