Kletba vítězů

Některá vítězství stojí víc, než jen velký balík peněz...


Autor: Marie Rutkoski
Série: Kletba vítězů (1. díl)
Překlad: Martina Chramosilová
Nakladatel: Fragment
Rok vydání: 2018
Počet stran: 352

Můj názor:

Kniha se ke mně dostala jako výhra na blogu Knižní velryby. A musím říct, že tohle bylo opravdu štěstí, protože četba rozhodně stála za to. Už to, že jsem se po dočtení pustila hned do dalšího dílu o lecčem svědčí.

…

Valeriáni – bojovný dobyvatelský národ – žije z toho, že si podmaňuje okolní země a obyvatele jímá do otroctví. Přesně tímto způsobem získali a nyní vlastní území Herranie. Zabrali ho ve válce, kvůli krásným a luxusním artiklům, které nabízelo a nastěhovalo na něj své prominentní občany.

Jedním z nich je i generál Trajan, vrchní velitel valeriánských ozbrojených sil. Ten žije v Herranii se svojí dcerou Kestrel v jedné z nejluxusnějších vil.

Kestrel si žije poměrně šťastně až na jeden malý detail. Čeká ji těžké rozhodnutí o její budoucnosti. Podle pravidel, kterými se její národ řídí, se musí buď vdát nebo nastoupit do armády a to do svých osmnáctých narozenin. A ty už klepou na dveře.

Když si jednoho dne na trhu koupí otroka, kterého vlastně ani nechtěla, netuší, jak moc tenhle impulsivní nákup změní nejen její život, ale i život všech lidí, které zná.

…

Kniha mě zaujala hned několika věcmi a hlavní z nich bylo to, kde paní autorka očividně nabrala inspiraci. Valoriáni mi připomínali římské impérium. Jejich zaujetí vojenstvím, způsob boje i jakýsi válečnický kodex cti působil velmi přesvědčivě. Vyznačovali se také značnou arogantností neporažených bojovníků, nenasytností a pohrdáním jinými kulturami, které využívali jako otroky.

Děj se převážně odehrával na dobytém území Herranie, jejíž občané byli toho času otroky. Sledovali, jak se Valoriáni roztahují v jejich bývalých domech, sklízí plody jejich práce a ubližují lidem, protože to považují za právo vítěze. Otrokům se to pochopitelně nelíbí a tak se situace vyvine tak, jak prostě musí. Nepřátelství mezi pány a otroky tvoří základ příběhu.

Kromě této politicko-společenské linky je v knize k nalezení také romantika, která zde ale není zase až tak cpaná do popředí a poměr všech těchto složek mi připadal vyvážený. Neopomíjí se ani jiné vztahy, jako je přátelství, loajalita a jejich opaky. Zrady, úskoků a intrik je taky víc než dost. Myslím, že tohle se povedlo a vztahy mezi postavami byly hodně přesvědčivé.

Paní autorka založila gró své romantické linky na klasické zápletce Montekové vs. Kapuletové. Tohle bude fungovat ve většině případů a celkem to šlape i tady. Když k sobě zkusíte napasovat naprosté protiklady, jejichž národy nebo rodiny se nenávidí, vznikne krásná překážka na komplikování vztahu a osobnostní rozdíly mezi oběma spárovanými. Z nastínění situace je vám jasné, kdo se do sebe zamiluje, je však také jasné, že tohle nemůže vyjít z naprosto zjevných důvodů. Ne pro žádné pseudopuberťácké rozmary, ale z důvodů, které se překonávají jen těžko, pokud vůbec.

Kestrel sloužilo ke cti, že se zamilovaně nevrhla svému drahému do náruče a nevzdala se pro něj všeho a vždycky uvažovala střízlivě a hlavou. Ačkoliv od začátku bylo zjevné, že jí styl života valeriánů v mnohém nevyhovuje a její uvažování je úplně jiné – ne tak černobílé, výchova je výchova. A krev není voda. 

Arin – no, co k němu říct – působil na mě trochu nevyrovnaně. Ze začátku odhodlaný dospělý muž se postupně s láskou změnil v zoufalého člověka, který moc nevěděl, co s tím a zavalený city vršil jednu hloupost na druhou. Nepůsobilo to nijak otravně, ale trocha hrdosti by mu asi neškodila. Vlastně jsem se ani nedivila, že Kestrel táhne všechno přes rozum, protože někdo prostě musel. Arin se řídil srdcem až zbytečně často, ale vlastně jsem ho chápala. Byl v situaci, kdy mu nic jiného nezbývalo, takže pochopení jsem pro něj rozhodně měla.

Líbilo se mi i zpracování politiky a „válečných“ taktik. Kestrel byla chytrá a její plány měly hlavu a patu. Dost často se jí stalo, že narazily na plány někoho jiného a nedopadly tak úplně, jak si představovala. To mi vyhovuje, protože to působí opravdověji. V YA bývá vše často zjednodušené, že kladný hrdinům prostě všechno vychází – nebo většina zásadních věcí. Tady ne, nikdy všechno nedopadlo tak, jak si Kes naplánovala. A dávalo příběhu jistý „dospělejší ráz“, že autorka nezapomínala na to, jak hrdinu ovlivňují ostatní postavy, které také určují pravidla hry, něco podnikají a mění rozhodnutí.

Celkově musím říct, že mě to bavilo a četlo se mi to skvěle. Vůbec nevadí, že je kniha prvním dílem z trilogie. Spíš naopak. Jsem ráda, že si můžu postav a světa užít ještě o trochu víc. Kniha je sice určená mladším čtenářům, ale i dospělý si přijde na své hlavně díky tomu, že paní autorka nevyužila některá klišé z YA literatury, která se nabízela a místo toho raději zvolila poněkud vyzrálejší způsoby, jak hrdinům komplikovat život. Zvolené prostředí a inspirace Římskou říší byla taky trefa do černého. Jsem zvědavá, čím si postavy projdou v dalších dílech a jak se situace vyvine.

Anotace:

Některá vítězství stojí víc, než jen velký balík peněz... Jako dcera mocného valoriánského generála si Kestrel užívá bezstarostného života. Její osmnácté narozeniny se ale blíží a ji čeká zásadní rozhodnutí: buď se přidá k armádě, nebo se vdá. Když jednoho dne míjí na trhu místo, kde právě probíhá prodej otroků, upoutá její pozornost mladík hrdě vzdorující ponížení, kterému je vystaven. Kestrel se impulzivně pustí do dražby a vyhraje. Vítězstvím však na sebe přivolá kletbu, jejíž následky ji budou stát mnoho. Zakázané přátelství, které mezi nimi záhy vznikne, se stane nebezpečným nejen pro ně, ale i pro celou zemi. Kestrel – představitelka silného národa dobyvatelů a válečníků, a Arin – otrok z pokořeného národa Herranů, se totiž stanou důležitými figurkami ve vysoké politické hře plné intrik, tajemství a zrady…